Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č.

Prezentace na téma: "Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č."— Transkript prezentace:

1 Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody 420 397 11 P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Č í slo DUM: VY_32_INOVACE_KUB_13 Tematick á oblast: Biologie T é ma: Dělení buňky 2 Anotace: Prezentace slouží k výkladu nové látky o rozmnožování buněk. Cílová skupina Žáci školy Autor: Mgr. Josef Kub Datum vytvořen í : 7.1. 2013

2 Připomeňme si: A: Dělení jádra 1)přímé (amitóza) – u nálevníků 2)nepřímé (mitóza) – při vzniku somatických buňek 3)redukční (meióza) – při vzniku gamet

3 Co jsou homologické chromozómy? Většina organismů má 2 sady chromozómů (člověk: 2 x 23 = 46) 1. a 1. = homologické ch. 2. a 2. = hom. ch. až 23. a 23. = hom. ch. Homologické chromozómy nesou stejné geny (jsou rovnocenné)

4 3) Redukční dělení (meióza) slouží k redukci počtu chromozomů ze 2n (diploidní počet) u mateřského jádra na n (haploidní počet) u jader dceřiných meiózou vzniknou z jednoho jádra mateřského čtyři jádra dceřinná (neboť mateřské jádro obsahuje dvouchromatidové chromozómy a jádra dceřinná jednochromatidové)

5 Meióza probíhá ve dvou cyklech: I. redukční dělení – heterotypické II. redukční dělení – homeotypické (obě dělíme jako mitózu na profázi, metafázi,anafázi a telofázi)

6 I. redukční dělení – heterotypické je značně složitější než mitóza (hlavně profáze) Profáze 1. Stadium – v jádře se zviditelňují (spiralizují) chromozómy

7 2. stadium – homologické chromozómy se k sobě přikládají (tvoří se bivalenty) 3. stadium – nesesterské chromatidy homologických chromozómů se okolo sebe obtáčejí

8 4. stadium – homologické chromozómy se začínají oddalovat (nejprve v oblasti centromer) – volný rozchod znemožňují místa, kde došlo ve 3. stadiu k překřížení chromatid

9 5. stadium – oblasti překřížení se posouvají ke koncům ramen chromozómů – bivalenty se přesouvají k jaderné membráně, která se rozpouští – vytváří se dělicí vřeténko

10 Metafáze –bivalenty se seřadí v ekvatoriální rovině –bivalenty se napojují na některé mikrotubuly dělicího vřeténka

11 Anafáze –chromozómy z bivalentů se rozcházejí k opačným pólům dělicího vřeténka –oproti mitóze se tady nedělí chromozómy, ale bivalenty (chromozómy tedy zůstávají dvouchromatidové) –právě zde tedy dochází k redukci počtu chromozómů z 2n na n !!!

12 Telofáze –její průběh závisí na druhu organismu: –buď je typická, že se vytvoří dvě dceřinná jádra a po klidovém období začne II. redukční dělení –nebo telofáze není zcela dokončena a shluky chromozómů rovnou vstupují do II. redukčního dělení

13 II. redukční dělení - homeotypické –prakticky shodné s mitózou (profáze, metafáze, anafáze, telofáze) –ale zúčastňují se ho dvě dceřiná jádra (dvě dceřiné buňky) s haploidní sadou chromozómů

14 B: Dělení cytoplazmy (cytokineze) – následuje po dělení jádra – začíná většinou již v telofázi (tzn. v době dělení jádra)

15 B: Dělení cytoplazmy (cytokineze) u živočichů a rostlin probíhá rozdílně: 1) U živočichů –nová membrána se tvoří uprostřed buňky směrem dovnitř (= rýhovací dělení) –procesu se účastní cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenty, …)

16 2) U rostlin –dělení cytoplazmy probíhá směrem k povrchu buňky –uprostřed mezi dceřinnými jádry se nahromadí mikrotubuly → k nim přilnou váčky (původem z Golgiho komplexu) obsahující pektiny → začne se vytvářet buněčná přehrádka (= základ střední lamely buněčné stěny)

17 Použité zdroje: ROMANOVSKÝ, Alexej a kol. Obecná biologie. Praha: SPN, 1988, ISBN 66-03-31/1 14-469-85 03/13. ODSTRČIL, Jaroslav. Biologie. Brno: Institut pro vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998, ISBN 80 - 7013 - 258 - 2. JELÍNEK, Jan; ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006, ISBN 80-7182-217-5.