Citový mozek Emoce a motivace

Prezentace na téma: "Citový mozek Emoce a motivace"— Transkript prezentace:

1 Citový mozek Emoce a motivace
Lékařská psychologie Neurobehaviorální vědy I Lucie Bankovská Motlová

2 Obsah Emoce: definice, neurobiologie, klinický příklad (deprese a sebevražda; deprese a kardiovaskulární choroby); praxe: kognitivně behaviorální terapie (KBT) Motivace: definice, neurobiologie, klinický příklad (neurobiologie závislosti); praxe: motivační rozhovor

3 Co se dnes naučíte Vyjmenovat složky emocí a vysvětlit význam pro klinickou praxi Vysvětlit vliv pozitivních a negativních emocí na zdraví Vysvětlit motivaci a její vliv na zdraví, včetně klinických příkladů Vysvětlit význam systému odměny

4 Citový mozek: emoce, pocit, afekt
47 Emoce: Afektivní stav vědomí, v jehož průběhu se prožívají stavy, jako jsou radost, strast, strach, nenávist Afekt: Psychologie: Pocit nebo emoce; Psychiatrie: vyjadřovaná nebo pozorovaná emoce (např. omezený, plochý) Pocit: Funkce nebo schopnost vnímání dotyku; Vědomí nebo neurčité uvědomování si (např. pocit inferiority); Schopnost emoce nebo soucitu; Citlivost, vnímavost

5 Emoce Emoce jsou uspořádaný soubor chemických a neuronálních odpovědí mozku na emočně kompetentní podnět (objekt nebo situaci). Zpracování podnětu může, ale nemusí být vědomé, neboť emoční odpovědi jsou automatické. Emoční odpovědi jsou ty druhy odpovědí mozku, které evoluce připravila jako odpovědi na některé typy objektů a událostí společně s jistým rejstříkem akcí. Damasio, 1991

6 Pocity Pocity jsou mentální reprezentace fyziologických změn charakterizujících emoce. Na rozdíl od emocí, které jsou zjevné, jsou pocity jevem soukromým. Pocity jsou přímým důsledkem emocí. Jestliže emoce zaručují okamžitou odpověď na jisté výzvy a příležitosti, jimž organismus čelí, pocit těchto emocí organizmu oznamuje vědomý poplach. Pocity zesilují vliv dané situace, zvyšují míru učení, zvyšují pravděpodobnost, že bude možné podobnou situaci předvídat. Damasio, 2001

7 Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy,
Pocity Vlastní emoce Instinktivní potřeby a motivace Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy, Imunitní odpověď 7

8 Kognitivní zhodnocení situace
Složky emocí Fyziologická reakce Kognitivní zhodnocení situace emoce Chování, reagování Pravidlo 5 mm Výraz obličeje 8

9 Katastrofická interpretace!
Spouštěč: vnitřní: zrychlený dech; vnější: dopravní zácpa Pocit na omdlení, bušení srdce, zrychlené dýchání; mravenčení v končetinách, napětí ve svalech: Boj nebo útěk! Panická ataka Pocit ohrožení: Myšlenky Co se děje? Infarkt? Udusím se! Katastrofická interpretace! Úzkost, strach, panika Měření tepu, volání na pohotovost; vyhýbání se samotě Výraz obličeje Kognitivně behaviorální model panické poruchy ??? 9

10 Výzkum emocí

11 Harlow: Phineas Gage a jeho poškozený mozek 1872
1868 Harlow: Phineas Gage a jeho poškozený mozek 1872 Darwin: The expression of emotions in man and animals 1887 James a Lange: Viscerální teorie emocí: emoce jsou projevem činnosti vnitřních orgánů 1931 Canon-Bard: Thalamická teorie: diencephalon (mezimozek) je homeostatickcým ústředím organismu 1937 Papez: Cingulární kůra integrující informace smyslových a asociačních korových oblastí s informacemi podkoří Kluvej Bucy: důsledky temporální lobektomie, léze amygdaly: redukce strachu 1956 Weiskrantz: důsledky ablace amygdaly u opice 1981 Pribram: Na emocích se podílejí struktury kmene, limbický systém a bazální ganglia a mozková kůra Lazarus: Emoce jako kognice 1982 Ekman: Autonomní odlišování základních emocí 1991 Damasio: Hypotéza somatických markerů 1992 Panksepp: Afektivní neurověda 2001 Haify: Odpověď amygdaly na emoční podněty je funkce variací genu pro serotoninový transportér 11

12 12

13 13

14 Phineas Gage 1823 –1860 14

15 Phineas Gage 1823 –1860 15

16 Základní emoce Štěstí Smutek Hněv Hnus Strach Překvapení

17 The Expression of Emotions in Man and Animals, Charles Darwin, 1872
17

18 „Turn that frown upside down“
Popište výraz tváře „Turn that frown upside down“ 18

19 Emoce a zdraví: Vliv psychologických faktorů
Emoční exprese a hojení ran: Psaní o traumatických prožitcích urychlilo hojení ran. Weinman et al., Enhanced wound healing after emotional disclosure intervention. Br. J. of Health Psychology, 13:

20 Pozitivní emoce a nemoc
POZOR! U klinicky významné deprese se rozesmívání nedoporučuje! Pozitivní emoce a nemoc Humor a smích zlepšují náladu a nepřímo tak pomáhají při úzdravě. Psaní o stresujících a traumatizujících událostech může pozitivně ovlivnit zdraví. Pozitivní pohled vede k redukci negativních emocí a pomáhá při úzdravě. Optimismus pomáhá u všech nemocí, které může mít nemocný „ve vlastních rukou.“

21

22 Negativní emoce a nemoc
Úzkost, zlost a deprese predisponují jejich nositele k chronickým nemocem a zhoršují prognózu. Navrhněte onemocnění, u nichž předpokládáte vyšší výskyt deprese a úzkosti. Deprese: video

23 Patogeneze poruch nálady u somatických onemocnění: příčina nebo následek?
Anders a Kitzlerová, 2006

24 Deprese a kardiovaskulární choroby
Pacienti s depresí mají 2x vyšší riziko onemocnění kardiovaskulární chorobou. 20% pacientů s kardiovaskulární chorobou má klinicky významnou depresi, která zhoršuje prognózu.

25 Behaviorální mechanismy Špatná dieta Nedostatek pohybu Kouření
Sociální izolace Nonadherence k terapii Modifikováno podle Vaccarino, 2000 a Anders a Kitzlerová, 2006 25

26 Motivace motivace je stav, který aktivuje chování a dává mu směr;
motivy: biologické, psychologické a sociální

27 27

28 Teorie motivace Pudová: základní motivace je zaměřena na pomoc při udržování homeostázy (příklad: žízeň jako homeostatický motiv) Incentivní („odměnová“): směruje chování k pobídce, která je zdrojem libých pocitů nebo zmírňuje stav nelibosti (příklad: dobré jídlo); Něco se nám líbí: pociťujeme v okamžiku, kdy konzumujeme (libý pocit při chutném jídle) Něco chceme: chtění (bažení) je očekávání slasti

29 Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy,
Pocity Vlastní emoce Instinktivní potřeby a motivace Chování spjatá s bolestí a slastí Základní regulace: základní reflexy, Imunitní odpověď 29

30 Chtění a systém odměny Mechanismus, jímž mozek uchovává informace o dobrých nebo špatných důsledcích minulého jednání Na základě informací upravuje svoje budoucí jednání Je-li chtění „společnou měnou“ pro oceňování různých událostí, měl by mít mozek k dispozici způsob, jak různé typy chtění převést na jedinou „peněžní hodnotu“ Dopamin jako společná měna: mezolimbická dráha

31 Systém odměny: základní neurobiologický systém zajišťující přežití a rozmnožování
Přirozené evoluční podněty: vzduch, voda, potrava, sexuální partner, bezpečí dopamin Ventrální tegmentální oblast, VTA 31 31

32 Motivace a zdraví Uveďte příklady poruch motivace, respektive pudů.

33 Drogová závislost Nepřirozené podněty: drogy dopamin
Drogy aktivují systém víc než přirozené podněty a mění jeho činnost dopamin Ventrální tegmentální oblast, VTA Drogová závislost jako zneužití původní evoluční funkce systému odměny 33 33

34 Systém odměny: droga oklame mozek!
Aktivace systému odměny a změna mozku První užití drogy: příjemný pocit a poté pocit chtění Mozek je oklamán: chová se jakoby droga měla význam pro přežití; zvýšená motivace vlivem aktivace dopaminu Systém odměny na to reaguje chováním vyhledávajícím drogu Člověk baží, touží a stává se závislým 34

35 Jak motivovat pacienta ke zdravému životnímu stylu
Chronická onemocnění s významnou behaviorální komponentou

36 Motivační rozhovor Behaviorální mechanismy Špatná dieta
Nedostatek pohybu Kouření Sociální izolace Nonadherence k terapii Motivační rozhovor Modifikováno podle Vaccarino, 2000 a Anders a Kitzlerová, 2006 36

37 Klinické koučování zdravotník poučuje „na míru“ zdravotník
hledá vnitřní motiv ke změně, počítá s nerozhodností, respektuje přání, řeší problémy společně zdravotník je sparingpartnerem, sdílí znalosti, komunikuje srozumitelně, respektuje pacientovy názory, vyjednává o postupech, nabízí volbu 37

38 Zdroje F. Koukolík. Lidský mozek. Třetí, přepracované a doplněné vydání, Galén, 2012 A.R. Damasio. Descartesův omyl. Mladá fronta, 2000 S. Nolen Hoeksma, B.L. Frederickson e al. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Portál, 2012