Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště"— Transkript prezentace:

1 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Sabinovo náměstí 16 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : 2 Technická příprava výroby

2 2.1 Obsah a úkoly technické přípravy výroby
Technická příprava výroby (TPV) je souhrn technických, technologických, organizačních a ekonomických opatření, která se vykonávají před zahájením výroby nového výrobku. Úkolem těchto opatření je vyřešeni vzhledu nového výrobku, jeho vlastností, rozměrů, tvaru, funkce jeho jednotlivých částí i výrobku jako celku, konstrukčního spojení dílců výrobku, povrchové úpravy, způsobu jeho výroby, nákladů na výrobu, atd. Všechny tyto skutečnosti týkající se výrobku se řeší ve třech částech technické přípravy výroby, které se vzájemně prolínají a tvoří jeden celek. Jsou to tyto části: konstrukční příprava, technologická příprava, ekonomická příprava.

3 Obsah a úkoly technické přípravy výroby
Konstrukční příprava výroby zahrnuje činnosti, které se zabývají návrhem a vyřešením vzhledu výrobku, jeho rozměrů, konstrukce (konstrukčním spojením jeho částí), určuje z jakého materiálu budou jednotivé části vyrobeny, čím budou povrchově upraveny, atd. Výsledkem konstrukční přípravy je výkresová dokumentace. Technologická příprava výroby zahrnuje činnosti, které se zabývají způsobem zhotovení výrobku, tj. vypracováním postupů výroby, určováním potřebných strojů, zařízení, nástrojů, nářadí a přípravků, ochranných prostředků a pomůcek, stanovením norem spotřeby materiálů a práce, atd. Výsledkem této části přípravy výroby je technologická dokumentace. Ekonomická příprava výroby se zabývá stanovením nákladů na výrobu a ceny výrobku, rentabilností výroby, atd.

4 Obsah a úkoly technické přípravy výroby
Způsob provádění technické přípravy výroby a její rozsah závisí na typu výroby: v individuální výrobě je TPV organizačně velmi jednoduchá, protože se obvykle vyrábí jeden nebo několik stejných výrobků, které zhotovuje jeden nebo několik pracovníků. Výrobce si obvykle výrobek sám navrhne, nakreslí i vyrobí, případně jej vyrobí podle návrhu zákazníka. Výrobky jsou rozdílné, výroba každého (nebo skupiny několika výrobků) vyžaduje samostatnou přípravu v průmyslové výrobě je technická příprava výroby mnohem složitější. jejími činnostmi se zabývá tým specializovaných pracovníků, příprava se provádí na jednotlivé dílce i celý výrobek (v podstatě lze zjednodušeně říci, že průmyslová výroba je výrobou velkého množství dílců, z nichž se v konečné fázi výroby montuje hotový výrobek).

5 2.2 Konstrukční příprava výroby
Cílem konstrukční přípravy výroby je vypracování technické dokumentace výrobku. Technická dokumentace zahrnuje : technické výkresy, kusovník, doplněk kusovníku, technický popis výrobku a technické podmínky výrobku. Konstrukční příprava výroby má čtyři etapy: 1. Návrhová etapa zahrnuje vypracováni ideového návrhu výrobku a technického výkresu pro výrobu jednoho prototypu- modelu, na němž se provedou ověřovací zkoušky. 2. Ověřovací etapa znamená vyzkoušení a ověření funkčních vlastností výrobku ve zkušebně. 3. Konečná úprava výkresové dokumentace - na základě jištěných skutečností při zkouškách výrobku se provedou případné změny ve výkresové dokumentaci. 4. Výrobní etapa zahrnuje vypracování výkresové dokumentace pro sériovou výrobu.

6 Konstrukční příprava výroby 2.2.1 Technické výkresy
Kromě výkresů, které jsou součástí výsledné technické dokumentace výrobku, počítáme k technickým výkresům i ty výkresy, které vznikají během hledání řešení při navrhování výrobku. V dřevozpracujícím průmyslu se vyskytují tyto druhy výkresů: ideový návrh (náčrt - skica), návrhové výkresy, výrobní výkresy: výkresy součásti (prvků), výkresy dílců, výkresy podsestav, výkresy sestav, montážní výkresy, zvláštní výkresy.

7 Konstrukční příprava výroby 2.2.1 Technické výkresy
Ideový návrh zobrazuje pohled na výrobek bez měřítka, obraz může být doplněn hlavními kótami. Návrh je tvořen několika skicami. Výkresy jsou kresleny volné od ruky libovolnou technikou (tužkou, barvami, perem, atd.). Ideový návrh je výsledkem hledání konečného řešení vzhledu a tvaru výrobku a je základem pro vytvořeni návrhových výkresů. Návrhové výkresy jsou rozpracováním konečného řešení výrobku. Zobrazují výrobek jako celek, znázorňují funkci, tvar a materiál, barevnost a základní rozměry výrobku. Jsou podkladem pro další konstrukční práce a pro tvorbu modelu výrobku. Výrobní výkresy určují detailní - řešení konstrukce výrobku se všemi podrobnostmi, tak aby sloužily jako úplný podklad pro výrobu. Výkresy sestavy obsahují pravoúhlé průměty výrobku v měřítku 1:10, (případně 1:20), nárysný, bokorysný a půdorysný řez výrobku ve stejném měřítku a detaily konstrukce v měřítku 1:1. Výkresy podsestav stejně jako výkresy sestav obsahují pravoúhlé průměty, řezy a detaily konstrukce podsestav. Podsestavou rozumíme ucelenou funkční část výrobku, například zásuvku, podnoží, skříňku psacího stolu, apod. Výkresy dílců zobrazují pravoúhlé průměry a detaily dílců s příslušnými kótami a s podrobným vyznačením konstrukčního a tvarového opracování. Vypracovávají se pro každý dílec výrobku. Dílce jsou jednotlivé části výrobku, například bok skříně, police, záda, atd. vyrobené ze základního materiálu opracováním a případně spojením nižších jednotek - součástí. Výkresy součástí jsou výkresy nejnižších montážních jednotek výrobku, například úchytka, která je součástí dveří, zasklívací lišty, která jsou součástí okenního nebo dveřního křídla, lišty pod polici, apod. Obsahují průměry a detaily opracování součástí. Montážní výkresy názorně zobrazují způsoby a postup spojováni jednotlivých částí výrobku. Slouží jako návod pro montáž výrobku. Mohou obsahovat popis montáže (např. u výrobků dodávaných v demontovaném stavu, které se budou montovat u spotřebitele). Zvláštní výkresy slouží k propagaci výrobku, jako návod pro uživatele, apod. Propagační výkresy (např. prospekty) mohou být doplněny fotografickým vyobrazením výrobku.

8 Konstrukční příprava výroby 2.2.2 Technický popis výrobku
Je to slovní popis výrobku a přikládá se k výkresu výrobku. Jeho obsah je stanoven normou. Text může být doplněn názorným vyobrazením výrobku a sdruženými průměty v měřítku 1:50 s uvedením hlavních kót. V technickém popisu jsou obsaženy tyto údaje: název výrobku a jeho určení (např. hladké dveře bytové, dvoudveřová skříň na šaty a prádlo, atd.), materiály, z nichž jsou vyrobeny jednotlivé dílce a součásti výrobku, konstrukční spojení jednotlivých částí výrobku, způsob povrchové úpravy vnějších i vnitřních ploch a bočních ploch jednotlivých dílců, hlavní rozměry výrobku, vnitřní členění výrobku (mezistěny, počet polic, zásuvek, šatní tyč, atd.), pokyny pro výrobu (obvykle údaje, které nelze vyčíst z výkresu, např. injektování otvorů pro vruty, apod.).

9 Konstrukční příprava výroby 2.2.2 Technický popis výrobku
Příklad technického popisu výrobku: Otevřená skříňka z masivního dřeva Dno, boky a půda skříňky jsou z BO spárovky tlusté 18 mm, vodorovná mezistěna je z BO spárovky tlusté 16 mm. Záda jsou z DVD Sololak tlusté 3,3 mm, povrchově upravené na vnitřní ploše bílou melaminovou fólií. Dno a půda jsou s boky spojeny na přímé ozuby (sdružené čepy). Vodorovná mezistěna je vsazená do boků ze zadní strany jednostranným svlakem. Svlaková drážka je od předni boční plochy odsazená o 10 mm. Záda jsou naložená na korpus a připevněná vruty. Všechny viditelné plochy a boční plochy jsou v přírodní barvě, dokončené polyuretanovým lakem na polomat. Rozměry skříňky: výška 600 mm, šířka 420 mm, hloubka 320 mm. Vnitřní prostor skříňky je v polovině výšky rozdělen vodorovnou mezistěnou. Záda mají kolem obvodu zkosené hrany.

10 Konstrukční příprava výroby 2.2.3 Technické podmínky výrobku
Je to dohoda mezi výrobcem a zákazníkem, v niž se uvádí technický popis výrobku, vlastnosti výrobku, použití, správné ošetřování, správné skladování, způsob dodávky, balení, dopravy, atd. K technickým podmínkám se přikládá technický výkres výrobku v M 1:10, názorné vyobrazení a kusovník.

11 Konstrukční příprava výroby 2.2.4 Kusovník
Kusovník se vypracovává podle výrobních výkresů za účelem jištění spotřeby materiálů na daný výrobek. Je to seznam všech dílců a součástí, kování, spojovacích prostředků a jiných částí výrobku (sklo, zrcadlo, apod.), které jdou do montáže. Dýhy použité na dílci se do kusovníku tedy zvlášť nevypisují. Zapisuje se do předepsaného tiskopisu kusovníku ve formě tabulky. V záhlaví kusovníku je uveden název podniku, název výrobku, číslo výkresu, počet listů kusovníku a číslo listu. U každého dílce nebo součásti zapsané v kusovníku se uvádí: pořadové číslo a číslo dílce (podle výkresu sestavy výrobku, na němž jsou jednotlivé dílce označeny číslem), součásti dílců nesou číslo dílce, ke kterému náleží, druh materiálu, z něhož je dílec (součást) vyroben (a), počet kusů dílců (součástí) ve výrobku, jmenovité (čisté) rozměry dílce nebo součásti vyčtené z technického výkresu v mm, jmenovitá (čistá) spotřeba materiálu na dílec nebo součást ( jistí se vynásobením rozměrů dílce nebo součásti). Spotřeba se udává v dm2 u plošných materiálů a v dm3 masivního dřeva, Jmenovitá (čistá) spotřeba materiálu dílců nebo součástí na výrobek (spotřeba na jeden dílec nebo součást vynásobená počtem dílců nebo součástí ve výrobku).

12 Konstrukční příprava výroby 2.2.4 Kusovník
Dílce se do kusovníku zapisují od spodní části výrobku směrem nahoru. Příklady pořadí dílců v kusovníku: a) Skříňový nábytek podnoží nebo nohy dno, boky, půda, mezistěna svislá nebo vodorovná, záda, police, zásuvky, dveře.

13 Konstrukční příprava výroby 2.2.4 Kusovník
b) Rámové dveře: spodní vlys rámu, boční vlysy rámu, horní vlys rámu, výplň. V další části kusovníku se uvádí druh a množství spojovacích prostředků, kování, atd.

14 Konstrukční příprava výroby 2.2.4 Kusovník
Tiskopis kusovníku Pro školské účely lze použit zjednodušený kusovník ve formě tabulky uvedené na obr. 1, nebo např. tabulka pro výpočet kusovníku na zdvojené dvoukřídlové okno.

15 Konstrukční příprava výroby 2.2.5 Doplněk kusovníku
V doplňku kusovníku se uvádí spotřeba pomocných materiálů, např. lepidel, mořidel, nátěrových hmot, apod. Výchozími údaji pro výpočet spotřeby těchto materiálů je velikost natíraných ploch a normovaná spotřeba jednotlivých materiálů v g.m-2, která je uvedena v technologických předpisech. Například je-li plocha dílce určeného k nánosu laku 0,5 m2 a normovaná spotřeba 140 g laku na 1 m2, bude spotřeba na jednu plochu při jednom nánosu 70 g a na druhou plochu rovněž 70 g, tj. na obě plochy při jednom nánosu 140 g a při dvou nánosech celkem 280 g.

16 2.3 Technologická příprava výroby
Hlavní náplní technologické přípravy je určení pracovních způsobů a sledu pracovních technologických operací. Technologická příprava výroby má rovněž čtyři etapy: 1. Návrhová etapa představuje vypracování úvodního a technického návrhu technologie výroby, kde se rozhod je o hlavních součástech výrobků, o druzích materiálů, o průběhu výroby, využití polotovarů z jiných specializovaných závodů, apod. 2. Ověřovací etapa je zároveň technologickou přípravou prototypu (modelu) výrobku, kde se výkresy prototypu kontrolují po technologické stránce, stanovují se výchozí a konečné rozměry materiálů, normy spotřeby materiálů a výrobní postupy. 3. Etapa konečné úpravy technologické dokumentace je technologickou přípravou hromadné výroby. V této etapě se vypracovává konečná podoba pracovních postupů všech dílců a součástí a tím i celého výrobku. Současně se určují výrobní prostředky, stanoví se spotřeba pracovního času a požadavky na kvalifikaci práce. 4. Výrobní etapa zahrnuje technologické práce při náběhu hromadné výroby. Nejdříve se vyrobí ověřovací série výrobků a potom se na základě jištěných skutečností případně podle potřeby upraví a zpřesní technologická dokumentace, seřízení strojů, apod.

17 2.3 Technologická příprava výroby
Výsledkem technologické přípravy je vypracování technologické dokumentace, která je vyjádřena technologickými normami. Technologické normy se dělí na normy činností a normy předmětové. Normy činností zahrnují technologické předpisy, technologické receptury, pracovní a technologické postupy a obsah jednotlivých pracovních a technologických operací, pracovní návodky, pracovní instrukce. Normy předmětové obsahují předpisy pro používání materiálů, normy spotřeby materiálů, soupis sesazenek, návrhy sdružených přířezů, nářezové a střihové plány.

18 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3. 1
2.3 Technologická příprava výroby Normy spotřeby základního a pomocného materiálu Materiál je jednou z hlavních položek nákladů, které tvoří cenu výrobku. Proto je důležité dbát na množství spotřebovaného materiálu na výrobek. Toto nezbytně nutné množství je určeno normou spotřeby, která platí pro všechny stejné výrobky a je vlastně hrubou spotřebou daného materiálu. Při stanovení norem spotřeby se vychází z vypracovaného kusovníku a doplňku kusovníku. V kusovníku jsou uvedeny jmenovité, tj. čisté rozměry jednotlivých dílců, proto spotřeba materiálů vypočítaná na základě jmenovitých rozměrů je čistou (jmenovitou) spotřebou jednotlivých materiálů. Při výrobě dílců však vlivem tvarových rozdílů dílců a původního materiálu, vzniká při odstraňování vadných míst a v důsledku obrábění určité množství odpadu. Vzniklý odpad může být drobný (část materiálu se při řezání, srovnávání, broušení, atd. mění v piliny, hobliny, brusný prach, apod.) nebo kusový, který se dělí na nevyužitelný a využitelný (je vhodný k použití na menší dílce nebo po slepení do větší plochy na běžné dílce). Normovaná spotřeba materiálu na daný výrobek je proti čisté spotřebě zvětšena o tento vzniklý odpad. Využitelný odpad se při stanovení hrubé spotřeby materiálu nepočítá do odpadu.

19 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3. 1
2.3 Technologická příprava výroby Normy spotřeby základního a pomocného materiálu Hrubá spotřeba základního materiálu se vypočítá z čisté spotřeby na základě procenta výtěžnosti, které se zjistí z nářezového plánu: Čs Hs = ( m2, m3 ) V Hs = hrubá spotřeba, Čs = čistá spotřeba, V = procento výtěžnosti. Spotřeba pomocného materiálu se vypočítá na základě údajů uvedených v kusovníku a v doplňku kusovníku. Při výpočtu spotřeby nátěrových hmot, lepicích směsí apod. se počítá spotřeba každé složky lepicí směsi (lepidlo, nastavovadlo, plnivo, tvrdidlo) nebo nátěrové hmoty zvlášť, protože každá složka má jinou cenu Náklady na materiál jsou určeny součinem hrubé spotřeby materiálů a jejich cen podle platných ceníků.

20 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.2 Nářezové a střihové plány
Nářezový plán je schéma způsobu rozdělení velkoplošných materiálů na jednotlivé přířezy dílců výrobku. Vypracovává se s ohledem na nejhospodárnější využití těchto materiálů (tj. tak, aby vzniklo co nejmenší množství nevratného odpadu a naopak co nejvyšší procento výtěžnosti materiálu). Tento požadavek je velmi důležitý zejména u dražších materiálů, především u laminovaných konstrukčních desek. Při vypracovávání nářezových plánů překližek, laťovek nebo laminovaných desek je nutno dbát na směr vláken dýhy, laťovkového středu nebo vzoru fólie.

21 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.2 Nářezové a střihové plány
Vypracování nářezového plánu spočívá v umístění co největšího počtu přířezů dílců do základního formátu konstrukční desky. Rozměry přířezů jsou zvětšené proti jmenovitým rozměrům uvedeným v kusovníku o přídavky na další opracování, například na přesné formátováni po nadýhování. Na každý řez pilou je přitom nutno počítat s dalšími přídavky, a to 3 -5 mm (podle tloušťky pilového kotouče). Podle velikosti nevratného odpadu se vypočítá procento výtěžnosti materiálu. Využitelný odpad (odřezky širší než 100 mm) se nepočítá do odpadu. Tyto odřezky, tzv. "podrozměrné přířezy", se spojují do větších ploch a po zadýhování se použijí na běžné dílce, případně se využijí na menší dílce či výrobky.

22 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.2 Nářezové a střihové plány
V současné dřevařské praxi se pro vypracování nářezových plánů využívá výpočetní technika. Počítač u daného nářezového plánu zároveň automaticky vyčíslí procento výtěžnosti. Při dělení velkoplošných materiálů na automatických číslicově řízených nařezávacích linkách jsou nářezové plány sestaveny ve formě programů pro počítačovou řídící jednotku stroje, které uvádí do chodu jednotlivé části linky. Linka se obvykle skládá z více horních a spodních pil a stůl linky je rozdělen na samostatně pohyblivé části pro odsun odřezaných přířezů. Střihový plán je způsob rozstřihání potahových nebo jiných čalounických materiálů, rovněž za účelem co nejlepšího využití materiálů. Při vypracovávání střihových plánů na potahové materiály se bere ohled na směr a návaznost vzorů na jednotlivých sousedních plochách (např. sedadlo a opěradlo křesla či pohovky), směr nití, u vlasových textilií (plyše) směr vlasu, u přírodních vlasových usní (kožešin) na směr srsti, apod.

23 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.3 Výrobní postupy
Výrobní postup je slovní nebo grafický přehled sledu a obsahu výrobních operací při výrobě určitého druhu výrobku. Výrobní postupy se sestavuji obvykle při projektováni technologie průmyslové výroby. Ve výrobním procesu probíhají operace pracovní i nepracovní (technologické). Pracovní operace je práce vykonávaná přímým působením pracovní síly pomocí nějakého nástroje na jednom pracovišti (například frézování drážky, broušení plochy, nanášení nátěrové hmoty, apod.). Nepracovní operace je děj fyzikální nebo chemické změny, který probíhá na obrobku bez přímé účasti pracovní síly (například vytvrzování lepidla, schnutí nátěrové hmoty, klimatizace lepených spojů, apod.). Výrobní postupy zahrnují pracovní i nepracovní operace.

24 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.4 Pracovní postupy
Pracovní postup předepisuje technologicky, organizačně a ekonomicky nejvýhodnější druhy pracovních operací a jejich sled (pořadí) při výrobě určitého dílce. Určuje také pracoviště, spotřebu pracovního času, kvalifikaci práce a obvykle i úkolovou sazbu za každou operaci. Pracovní postupy se vypracovávají jako dílčí postupy pro jednotlivé dílce v jednotlivých úsecích výroby. Jsou podkladem pro evidenci spotřeby práce a stanovení mzdových nákladů.

25 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.5 Pracovní návodka
Pracovní návodka je norma pracovního způsobu, která se vypracovává pro provádění každé pracovní operace. Předepisuje druhy a pořadí pracovních zásahů (úkonů) pracovní operace a stručně definuje její obsah. Např. operace připevnění čela zásuvky se skládá z těchto pracovních úkonů: upnout čelo zásuvky s korpusem do přípravku, navrtat otvory pro vruty, vložit vruty, zašroubovat, uvolnit a odložit zásuvku.

26 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.6 Pracovní instrukce
Pracovní instrukce určují základní povinnosti pracovníků. Vymezují povinnosti obsluhy daného zařízení, na kterém se operace provádí. Obsahují tyto údaje: všeobecné údaje : údaje o pracovišti, datum vydání instrukce, platnost instrukce, atd.; popis pracoviště : popis půdorysného uspořádáni pracoviště,vymezení pracovní plochy, vyznačení směru výrobního toku, dopravních cest a průchodů, rozmístěni nástrojů, pomůcek a přípravků, četnost úklidových prací; technologické podmínky (teplota a vlhkost vzduchu na pracovišti, intenzita osvětlení, apod.), dále normy jakosti, návod k odstranění běžných poruch zařízení, výtah z pracovní normy; směrnice pro pomocné služby : pro zásobování pracoviště materiálem a nástroji, pro výměnu nástrojů, seřizování strojů, atd.; bezpečnostní předpisy : konkrétní příkazy a zákazy týkající se bezpečnosti při práci. případně podmínky pracovního prostředí; seznam nástrojů a pomůcek - nástroje a pomůcky, které má obsluha pracoviště přiděleny do osobni péče; pracovní návod : stručný popis práce a rozděleni prací mezi členy obsluhy.

27 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.7 Technologické postupy
Technologické postupy předepisuji pořadí pracovních i nepracovních operací, technologické parametry (teplota vzduchu, teplota a doba vytvrzování nátěrového filmu, apod.), údaje o druhu a spotřebě použitých materiálů, údaje o upravované ploše dílce (vnější plochy, vnitřní plochy, boční plochy, apod.), vymezeni použití daného postupu a materiálu pro určitý druh dřeviny, atd.

28 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.8 Technologické předpisy
Technologické předpisy jsou závazné technologické normy vypracované pro každou jednotlivou výrobní operaci. Jejich dodržování je povinné a nazývá se technologická kázeň. Na dodržování technologické kázně do značné míry závisí výsledná jakost provedené operace a také jakost celého výrobku. Technologický předpis má určitou předepsanou formu a skládá se z úvodní a obsahové části. Úvodní část obsah je všeobecné údaje jako název a číslo normy, datum vypracování a platnosti normy, atd. Obsahová část obsahuje tyto údaje: Údaje o materiálech a zařízení : charakteristika hlavních vlastností materiálů (např. vlhkost, chemická stálost, složení apod.), základní údaje o strojích a zařízení, nástrojích, přípravcích, výměně nástrojů, údržbě zařízení, apod. Technologické podmínky operace : podmínky pro prováděni operace, a to řezné podmínky - technické parametry zařízení a nástrojů (řezná a posuvná rychlost, počet otáček, atd.), technologické parametry (lisovací teplota, lisovací doba, doba potřebná pro klimatizaci, doba vytvrzování, apod.). Postup práce : sled všech technologických zásahů (pracovních i nepracovních) na daném materiálu i obrobku, prováděných v dané operaci. Údaje o pracovním prostředí : teplota prostředí, relativní vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu, intenzita osvětlení pracoviště.

29 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.9 Technologické receptury
Technologické receptury určují způsob přípravy a složení směsí některých materiálů, například lepicích směsi pro dýhování, bělících prostředků, nátěrových hmot, apod. Kromě toho obsahují také údaje a předpisy o přípustné koncentraci určitých těkavých látek, zejména škodlivin v pracovních prostorách a pokyny pro manipulaci s těmito látkami, i ostatními materiály.

30 2.3 Technologická příprava výroby 2.3.10 Typové výrobní postupy
Typové výrobní postupy určují druhy výrobních operací potřebných pro zhotovení určitého typu výrobku a předepisují jejich sled. Poskytují přehled hlavních výrobních operací v jednotlivých úsecích výroby daného výrobku. Mají charakter obecného modelu. Jsou obecně platné pro daný typ nábytku a neurčují operace pro zhotovení konkrétních součásti nebo dílců. Na základě typových postupů výroby se výrobní operace konkretizují v pracovních postupech, které vymezují druhy a sled pracovních operací potřebných ke zhotovení jednotlivých součástí a dílců výrobků. Přehledné uspořádání jednotlivých výrobních úseků ve smyslu výrobního postupu poskytuje rámcový postup výroby. Rámcový postup nečlení výrobní úseky na operace, uvádí pouze jejich sled. Příklad grafického vyjádření rámcového postupu je na obr. 5.

31 Typové výrobní postupy

32 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby K určení druhů výrobních operací a jejich sledu lze použít několik způsobů a) Grafické znázornění výrobního postupu se používá při projektování nové technologie a výstavbě nového závodu či výrobní haly. Půdorys provozu (dílny) se nakreslí v určitém měřítku a do tohoto půdorysu se zakresluje návrh rozmístění jednotlivých strojů a pracovišť. Směr výrobního toku (postupu materiálu při obráběni) se vyznačí šipkami. Tímto způsobem se zároveň získá přehled o rozmístění pracovišť, strojů a zařízení. Grafické znázornění výrobního postupu pouze univerzálně stanoví potřebné výrobní operace, určuje opracováni konkrétního dílce a součásti. Pomoci počítačové grafiky lze znázornit postup a průběh opracování přímo a zobrazeném výrobku, kde jsou do průmětů výrobku zakresleny všechny potřebné funkční prvky (otvory pro spojovací prostředky, drážky apod.) a profily.

33 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby b) Popisem (slovy) se vypracovávají dílčí postupy pracovní pro jednotlivé dílce, technologické i souhrnné výrobní postupy. Operace se zapisují do určeného tiskopisu. U každé operace se uvádí pořadové číslo operace, název operace, způsob provádění (ročně nebo strojně), druh stroje a nástroje a spotřeba času na provedení operace (případně úkolová sazba v Kč). Takto vypracovaný postup výroby je zároveň podkladem pro výpočet mzdy výrobních pracovníků.

34 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby c) Tabulka (tabulkový diagram) obsah je souhrnný výrobní postup, tj. souhrn postupů všech dílců od vstupu materiálu do výroby až montáž výrobku. Podává přehled o druzích a počtu stejných operací vyskytujících se u jednotlivých součástí a dílců výrobku. Do řádků tabulky se pod sebe zapisují jednotlivé dílce a součásti (podle kusovníku) s číslem dílce a s uvedením druhu materiálu, z něhož je vyroben. Do sloupců tabulky vedle sebe se uvádějí všechny operace výrobního postupu. Konkrétní operace, která se na příslušném dílci provádí, se u daného dílce vyznačí kroužkem. Navazující operace - kroužky se spojují čarami. V diagramu postupu výroby je přehledně vidět, jak se jednotlivé součásti spojují v dílce, dílce se postupně spojují ve větší celky (např. podsestavy), až v konečné fázi výroby vyústí v jeden celek - výrobek (obr. 2.)

35 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby

36 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby d) Schematické znázornění postupu výroby (vývojový diagram) je grafický systém využívaný při zpracování postupů výroby pomocí výpočetní techniky. Jednotlivé operace se zapisují do grafických značek-bloků, které jsou vzájemně propojeny šipkami označujícími vstupy materiálu či obrobku do operací a jejich výstupy z operací (obr. 3.). Popis jednotlivých operací, strojní zařízení a podmínky opracování se uvádějí v průvodní zprávě přiložené k vývojovému diagramu. Diagram může být rámcový pro přehled celé technologie výroby, anebo se sestav je pro jednotlivé výrobní úseky (obr. 4.).

37 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby Druky grafických značek používaných ve vývojovém diagramu: oválný blok - začátek a konec diagramu: na začátku diagramu značí vstup materiálu (např. ze skladu materiálu) a má 1 výstup označený šipkou, na konci diagramu značí výstup opracovaného dílce či obrobku (např. do meziskladu dílců, k dalšímu opracování v následujícím výrobním úseku, atd.) a má 1 vstup označený šipkou (obr. 3.a); obdélníkový blok - operační: do obdélníků se zapisují jednotlivé výrobní operace, které se číslují. Blok operace á vždy 1 vstup a 1 výstup se šipkou (vstup materiálu do operace a výstup po provedení příslušného opracování) (obr. 3.b); kosočtvercový blok - rozhodovací: používá se v případě rozhodování mezi dvěma možnostmi. Má 1 vstup a 2 výstupy pro obě možnosti (ano-ne, např. při rozhodování o nutnosti provést opravu na dílci, apod.) (obr. 3.c); kroužek - přerušení diagramu: je-li diagram delší než list papíru, přeruší se kroužkem s vepsaným pořadovým číslem přerušení. Diagram pokračuje vedle nebo na další straně stejným kroužkem se stejným číslem. Přerušovací kroužek na konci přerušené části má 1 vstup, pokračovací kroužek má 1 výstup (obr. 3.d) oválný blok - vstup dalšího materiálu: zařazuje se do diagramu před operaci, ve které se daný materiál bude využívat. Má 1 výstup (obr. 3.e). Začátek Operace Rozhodnutí : 2 možnosti 1 Další materiál

38 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby Průvodní zpráva k vývojovému diagramu postupu výroby jehličnatých přířezů 1. Řezání na hrubou délku: řezivo se zkracuje na požadovanou délku přířezu, která je zvětšená o nadmíru na opracování. Současně se odstraňují nepřípustné vady (podle dalšího použití přířezů). Řeže se na zkracovacích kotoučových pilách, například na ramenové hydraulické kotoučové pile. Prvním řezem se zarovná jeden čelní konec řeziva a zároveň se odstraní koncové trhliny. Podle nároků na vzhled se řezivo krátí po jednom kuse, anebo současně více kusů uložených na sebe. Vzniklý odpad je nepoužitelný, doprav je se k sekačce odpadu k rozsekání na štěpky pro výrobu aglomerovaných desek. K řezání se používají pilové kotouče se souměrným trojúhelníkovým ozubením. Posuv materiálu je kolem 30 m.min-1, posuvná rychlost pilového kotouče je max. 15 m.min-1.

39 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby 2. Řezání na hrubou šířku: Účelem operace je rozřezání délkových přířezů na požadované rozměry šířky s nadmírou na další opracování. Ze středového řeziva se současně odstraňuje dřeň. Přířezy se rozřezávají na rozřezávacích kotoučových pilách s jedním nebo více pilovými kotouči s mechanickým posuvem pomocí dopravníku ve stole stroje. Pro podélné řezání se používají pilové kotouče s nesouměrným trojúhelníkovým ozubením nebo s vlčím ozubením. Posuvná rychlost je plynule měnitelná v rozsahu m.min-1. Odpad se dopravuje k sekačce odpadu.

40 2.3.11 Způsoby znázornění postupů výroby
3. Srovnávání boku a plochy: Boky (hrany) přířezu se s plochou srovnávají u přířezů větších rozměrů, přířezů určených na výrobu rámů nebo spárovek. Srovnávají se na srovnávacích frézkách s ručním nebo mechanickým posuvem. Nástrojem je nožový válec s frézovacími noži. Posuvná rychlost je m.min-1. 4. Opracování na přesnou tloušťku: V této operaci získá přířez přesnou tloušťku nebo šířku. Nejdříve se opracovává nesrovnaná plocha na přesnou tloušťku, potom se přířezy opracovávají na přesnou šířku. Frézuje se na rovinné nebo vícestranné tloušťkovací frézce s nožovými válci, případně na čtyřstranné tvarovací frézce s nožovými hlavami.Rychlost posuvu je obvykle 7-30 m.min-1.

41 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby 5. Řezání na přesnou délku: Přířezy se zkracují na přesnou délku, přířezy se sdruženými délkami se rozřezávají příčnými řezy na více částí s požadovanými délkami. Řeže se obvykle na dvoustranných formátovacích pilách s posuvným stolem, nebo na dvoustranných zkracovacích pilách s plynulým posuvem pomocí dopravníku. Zároveň s přesným krácením se čela vlysů zařezávají do pravého úhlu s plochami. Rychlost mechanického posuvu je m.min-1. 6. Řezání na přesnou šířku: Provádí se u šířkově sdružených přířezů, například pro výrobu úzkých lišt. Řeže se bud' na univerzální jednokotoučové pile nebo na vícelisté kotoučové pile s mechanickým posuvem. Nástrojem je pilový kotouč s nesouměrným trojúhelníkovým ozubením pro podélný řez, anebo podbroušený pilový kotouč pro přesný a čistý řez.

42 2. 3. Technologická příprava výroby 2. 3
2.3 Technologická příprava výroby Způsoby znázornění postupů výroby 7. Kontrola a opravy vad: Kontroluje se jakost vyrobených přířezů a vyspravují se případná vadná místa jako nepřípustné suky (vyvrtáním, vlepením zátek), vytržená nebo odštípnutá vlákna (tmelením), trhliny (tmelením), apod. 8. Skladování přířezů: Hotové přířezy se ukládají na přepravní palety. Skladují se v krytých skladech s takovými klimatickými podmínkami, aby se udržela vlhkost přířezů 8 + 2% (proto se někdy balí do ochranných fólií).

43 2.4 Ekonomická příprava výroby
Ekonomická připrava se zabývá Výpočtem spotřeby materiálů (hrubé spotřeby) v měřících jednotkách a nákladů ne materiál v Kč : při výpočtech se vychází z jmenovité spotřeby vypočítané z kusovníku, podle které se vypočítá hrubá spotřeba (viz kap.2.3.1). Náklady na materiál v Kč se vypočítají podle hrubé spotřeby a jednotkové ceny na základě platných ceníků. Výpočet je často složitý, protože stejný druh materiálu bývá dodáván od různých výrobců, kteří m jí různé ceny. Výpočtem mzdových nákladů: vychází s mzdových tarifů (tj. mzdy na hodinu práce), které platí pro jednotlivé pracovní třídy. Pracovní třídy a kvalifikaci předepsanou pro jednotlivé třídy stanovují pracovní normy. Mzdy pracovníků mohou být časové nebo úkolové. Časová mzda se vypočítá podle počtu odpracovaných hodin jako násobek mzdového hodinového tarifu, pracovní doby (mzda za den) a počtu odpracovaných dní (měsíční plat). Úkolová mzda vychází z normativu času (tj. času minutách, který je potřebný na vykonání jedné operace nebo opracování jednoho kusu). Normativy času pro jednotlivé operace jsou stanoveny technologickými normami. Mzda za jednotku výroby, (např. jeden dílec, jeden výrobek, apod.) se nazývá úkolová sazba. U každého kusu se podle pracovního postupu stanoví potřebný počet operací a sečtou se jednotlivé normativy času na každou operaci. Tím se jistí čas potřebný k výrobě (opracování) jednoho kusu v minutách. Z hodinového mzdového tarifu se vypočítá sazba za minutu (hodinový tarif se dělí 60). Minutová sazba se násobí počtem minut potřebným na výrobu (opracováni) jednoho kusu a tím se vypočítá úkolová sazba za jeden kus. Podle počtu vyrobených (opracovaných) kusů za den se pak vypočítá úkolová mzda za den (za směnu). Stanovením ceny výrobku: cena výrobku se vypočítá na základě všech nákladů na výrobek. Výsledek má velký význam pro zařazení výrobku do výrobního programu podniku.

44 Kontrolní otázky: 1. Vysvětlete důvody technické přípravy výroby.
2. Uveďte a charakterizujte části technické přípravy výroby. 3. Vysvětlete funkci a obsah kusovníku. 4. Co je nářezový plán a k čemu slouží? 5. Vysvětlete pojmy: výrobní postup, pracovní postup, technologický postup. Co znamená operace pracovní a nepracovní? 6. K jakému účelu slouží technologický předpis a co je jeho obsahem? 7. Jakými způsoby lze vyjádřit postupy výroby? Na základě zkušenosti z odborného výcviku a probraného učiva v předmětu technologie vypracujte slovním popisem a pomocí vývojového diagramu pracovní postup olepení boční plochy plošného dílce nákližkem z masivního dřeva.

45

46

47

48

49