Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilJindřiška Sedláková
1
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vypracoval: Mgr. Jiří Sedlařík Datum: 4.2. 2013
2
Revoluce 1848 ve Francii „Chléb, nebo smrt!“ (heslo Pařížanů v únoru 1848)
3
Francie před revolucí od roku 1830-král Ludvík Filip Orleánský konstituční monarchie volební právo pro nejbohatší obyvatele hospodářská krize způsobená průmyslovou revolucí (nezaměstnanost, demonstrace, hladové pochody) bankety-veřejná shromáždění kritizující vládu (svolávána pod záminkou soukromých oslav) požadavky-politická práva, občanské svobody
4
Ludvík Filip Orleánský
5
Únorová revoluce 22. února 1848-vláda zakázala konání banketu studenti, dělníci, řemeslníci vyšli do ulic Paříže barikády, střety s vojskem povstalci obsadili sídlo vlády a vyhlásili republiku král uprchl sestavena prozatímní vláda-liberálové, radikální demokraté a socialisté
6
Únorová revoluce v Paříži
7
národní dílny-pro nezaměstnané, ale zátěž pro stát proto zvyšování daní červen 1848 - všeobecné volební právo, volby do Národního shromáždění porážka radikálních demokratů, naopak vítězství liberálů, zrušili národní dílny nespokojenost dělníků
8
Červnové povstání 24. června 1848 - živelné povstání pařížských dělníků, tovaryšů a řemeslníků vláda liberálů vyhlásila stanné právo boje v ulicích, povstání potlačeno po čtyřech dnech, 10 000 dělníků raněno či zabito, 15 000 deportováno do trestaneckých kolonií republika zachována
9
Boje během červnového povstání
10
Porevoluční Francie tzv. strana pořádku - vznikla spojením konzervativních stran (monarchisté a bonapartisté) 1848 - prezidentské volby, vítězem kandidát této strany Ludvík Napoleon Bonaparte, porážka liberálů Ludvík byl synovcem Napoleona 1849 - tzv. strana pořádku vítězem parlamentních voleb, zrušila všeobecné hlasovací právo 1851 - Ludvík Napoleon provedl převrat 1852 - prohlásil se dědičným císařem Napoleonem III. vznik druhého císařství (do roku 1870)
11
Napoleon III.
12
Zdroj literatury KOHOUTKOVÁ, Helena a Martina KOMSOVÁ. Dějepis na dlani. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2005, 256 s. Na dlani. ISBN 80-734-6057-2. HROCH, Miroslav. Dějiny novověku. 3. vyd. Praha: Práce, 1998c1996, 168 s. Učebnice pro střední školy (Práce). ISBN 80-208-0472-2.
13
Zdroj obrázků Ludvík Filip. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_Filip Lamartine před pařížskou radnicí 25. února 1848. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anorov%C3%A1_ revoluce_1848
14
Horace Vernet: Barikády v Rue Soufflot (24. června 1848). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Anorov%C3%A1_ revoluce_1848 Napoleon III. na obraze Franze Xavera Winterhaltera. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-02-04]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleon_III.
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.