Vrcholný středověk Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Prezentace na téma: "Vrcholný středověk Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 Vrcholný středověk Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Kolem roku 1000 – asi 40 milionů obyvatel v Evropě
(tj. dvojnásobek oproti století); 1300 – asi 72 milionů obyvatel novinky v zemědělství: trojpolní systém (úhor omezen) dokonalejší zapřahání zvířat při orbě (chomout) záhonový pluh větrné,vodní mlýny

3 - pluh byl dokonalejší než rádlo
- pluh zorával půdu do větší hloubky (jeho krojidlo nejprve oddělilo potřebnou část  zeminy, radlice ji poté odřízla a odhrnovačka ji odhrnula a převrátila; plazem a slupicí bylo možné regulovat hloubku orby) - nejdokonalejší typy pluhů byly opatřeny kolečky- usnadnění práce Jedno z nejnázornějších zobrazení středověkého pluhu - kodex pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna – 14. století

4 Chomout umožnil daleko lepší využití tažné síly zvířat a
Jařmo - část postroje tažných zvířat, která přenáší tažnou sílu na pluh. Chomout umožnil daleko lepší využití tažné síly zvířat a v Evropě způsobil v raném středověku revoluci v obdělávání půdy. jařmo je část postroje tažných zvířat, která přenáší tažnou sílu na pluh. Zprvu patrně jen dřevěná tyč, upevněná jednomu zvířeti přes čelo, později různě tvarovaná, která spojuje dvě zvířata do páru. Upevňovalo se na čelo, za rohy nebo před kohoutek. První zmínky o jhu jsou z období okolo roku 4000 př. n. l. Již od 10. století bylo postupně vytlačováno efektivnějším a pro zvířata pohodlnějším chomoutem

5 Rozšířila se také brána – dřevěný rošt s železnými hřeby o délce cca 10 cm. Sloužila k vláčení pole, cílem bylo nakypřit půdu a nebo také zavláčet setbu.

6 Vodní (kolový) mlýn - poháněný proudem vody
(vynález známý v antice od 2. st. před n.l. se do středověké Evropy dostal až za křížových výprav z Orientu, do Čech ho pravděpodobně přinesli mniši – benediktýni, nejstarší zmínky o vodních mlýnech u nás pochází z 12. století)

7 kolonizace = osídlování dosud neobydlených oblastí spojené
Vesnická kolonizace kolonizace = osídlování dosud neobydlených oblastí spojené s přeměnou hospodářsky nevyužívané půdy v zemědělskou (západní Evropa – vrchol kolonizace ve 12. století kolonizace střední, východní, severní, jihovýchodní Evropy) žďáření klučení Mnoho míst nese jméno Žďár, Žďárek, Žďárná, Žďáry, Žďárky, Žďárec, Ždírec, Ždírnice a nebo začíná přídavným jménem Žďárský jako například Žďárské vrchy.

8 Osídlení do 12. století les osídlená území Osídlení ve 13. století

9 Kolonizace vnitřní (počátek 12. století)
kolonizace za účasti domácího obyvatelstva Kolonizace vnější (12. a 13. století) - osídlení pohraničních oblastí českých zemí za účasti obyvatelstva cizího původu, zejména Němců

10 Německé jazykové území do poloviny 14. století

11 Postup při zakládání vesnice: lokátor vybral vhodný prostor
získal od majitele půdy povolení ke vzniku vsi vyměřil parcely budoucích dvorů a plochu polností - potom následovalo budování příbytků a přeměna neobdělávané půdy v pole (osadníci získávali určitou výhodu = lhůtu) obytné domy hospodářská stavení (kůlny, stodoly, sýpky) krčmy mlýny kovárny zemanská tvrz kostel a fara (zdařilo-li se založení – z lokátora rychtář) Model středověké vesnice

12 Raně středověká ves – shluk neuspořádaným chatrčí
Od 12. století – budování vesnic podle určitého plánu Uspořádání: shluk chalup, průběžná (podél ulice, potoka), návesovka (kolem návsi) a okrouhlice (kolem návsi, zdroje vody) Okrouhlice

13 Podoba a rozložení polí kolem vesnice (plužina)
- násilná kolektivizace a následné scelování polí tento obraz změnily

14 Emfyteutické (německé), zákupní právo kolonisté se stávali poddanými vrchnosti, na jejíž půdě vznikla ves; vrchnosti platili pevně stanovenou peněžní dávku ( + robota) hospodářství drželi dědičně a předávali je potomkům (se souhlasem vlastníka mohli hospodářství i prodat) Peníze nahrazují naturální dávky; zavádějí ho lokátoři z německých oblastí; rolník musel podle smlouvy uzavřené před založením vesnice zaplatit tzv. podací poplatky, pak platil každoroční poplatky)

15 - souvisí s rozšířením peněz (bezpečnější průběh obchodu)
Rozvoj měst: - souvisí s rozšířením peněz (bezpečnější průběh obchodu) - nejhustší síť měst v oblastech s rozvinutou řemeslnou a obchodní činností = Itálie, Francie, Porýní, Nizozemí, Belgie Městská kolonizace - soustavné zakládání měst (na místě řemeslnických osad, tržišť, nedaleko hradů, klášterů, na zeleném „drnu“) - v Čechách založeno nejvíce měst ve II. pol. 13. století České Budějovice

16 Model středověkého Hradce Králové

17 Stavební práce ve městě;
Města:  královská – zakládána panovníkem (Praha, Plzeň, Kolín, Litoměřice, Rakovník, Brno, Znojmo, Písek aj.): věnná – patřila královně (HK, Jaroměř, Mělník, Polička atd.) horní - těžba drahých kovů (Jihlava, Kutná Hora)              poddanská - založená šlechtou a církví (Pardubice, Litomyšl, Děčín,Náchod, Strakonice atd.) Stavební práce ve městě; dobová miniatura

18 Městské úřady a úředníci:
rychtář – zástupce panovníka ve městě (dohlížel na pořádek, předsedal městskému soudu, vybíral daně pro královskou pokladnu městská rada –starala se o správu města, 12 radních (konšelů) purkmistr - předseda městské rady, ve funkci purkmistra se konšelé zprvu střídali, později byl purkmistr volen a potvrzen vrchností

19 Sociální struktura měst:
Měšťané – plnoprávní občané měst, vlastnili dům, vykonávali řemeslo Patriciát – nejbohatší obyvatelé měst, obvykle obchodníci s luxusním zbožím, mistři jednotlivých řemesel, vlastnili dům s obchodem a dílnou, náleželo jim i mnoho pozemků Řemeslníci – vykonávali určitou živnost, podle řemesel se sdružovali do cechů Chudina – tovaryši, služebníci, nádeníci, pomocné síly, žebráci a drobní zlodějíčci atd. – bezprávná společenská vrstva

20 Společnost vrcholného středověku
Trojí lid - podle učenců Bůh rozdělil lidi do tří společenských skupin: duchovní stav (kněží) – povinnost seznamovat společnost se zásadami křesťanství, dbali o spásu duše světský stav (válečníci) = panovníci + šlechtici – měli řídit stát či panství, zajišťovat ochranu před nepřáteli a bránit a šířit víru dělný lid – živil se prací rukou (90% - rolníci), zajišťoval existenci obou vyšších stavů

21 Zvláštní postavení v křesťanské Evropě měli Židé:
v evropských státech byli pod ochranou panovníka (byli jeho přímými poddanými a platili mu daně) (1254 Přemysl Otakar II.; privilegium platilo až do 19. stol.) vynikající lékaři, učenci, obchodníci, půjčovali peníze na úrok (lichva) Mezi křesťany se tiše toleroval úrok 7- 10%; Židé úročili podstatně výše – 20 – 30%, mnohdy se jim peníze nevrátily; mluvilo se o nekřesťanském úroku

22 Křesťanům byla lichva zakázána jako nepoctivá
Dobový výjev - lichva Křesťanům byla lichva zakázána jako nepoctivá

23 Německá malba z 12. století
Židé byli ve středověku kladeni na nejnižší místo společenského žebříčku Německá malba z 12. století

24 Zpočátku nebylo Židům povoleno vlastnit půdu, ani provozovat řemesla.
Později směli vykonávat pouze některá řemesla (viz ilustrace z Kaliszkého rukopisu; 1. pol. 19. století)

25 Ghetta - uzavřené židovské čtvrti

26 Pražské židovské ghetto

27 - modlitebny a zároveň školy
Synagogy - modlitebny a zároveň školy Staronová synagoga z pražského židovského města – jedna z nejstarších v Evropě (postavena kolem roku 1270)

28 Dobový výjev otrávení studní
Pogromy = rabování židovských čtvrtí, zabíjení Židů Dobový výjev otrávení studní Dobový výjev křižácké výpravy a utlačování Židů

29 Vrcholný středověk Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Beneš, Z; Petráň, J.: České dějiny I. Práce, Praha 1997 Bígl, Zdeněk: České země za posledních Přemyslovců. Albatros, Praha 1999 krajane.czu.cz