Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště"— Transkript prezentace:

1 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Sabinovo náměstí 16 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T1 tuto výukovou prezentaci : Výroba dýh – dýhování

2 Dýhy a dýhování Dýhy jsou tenké listy dřeva, které se oddělují od kmene nebo jeho části řezáním, krájením nebo loupáním.

3 Druhy dýh podle použití a výroby
Podle způsobu použití rozlišujeme okrasné (povrchové) dýhy, poddýžky a konstrukční dýhy. Podle způsobu výroby rozlišujeme krájené, loupané a řezané dýhy – viz tabulka výše.

4 Okrasné dýhy Okrasné dýhy mohou být buď vnější nebo vnitřní. Vnější dýhy tvoří u výrobků, jako je např. nábytek nebo části, vnější plochy, vnitřní dýhy vnitřní plochy. Okrasné dýhy se lepí na nosné desky jako jsou laťovky, překližky, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky. Slouží především k zušlechťování ploch. Kromě toho lze hospodárněji využít kvalitní dřeviny. Tloušťka krycích dýh činí u listnatých dřevin 0,6 mm až 0,8 mm, u jehličnatých dřevin 0,8 mm až 1,00 mm. Pro speciální práce se vyrábějí okrasné dýhy o tloušťce až 3,00 mm.

5 Okrasné dýhy Okrasné dýhy se rozlišují kromě toho podle průběhu letokruhů na dýhy s radiální kresbou, dýhy s tangenciální (fládrovou) kresbou a kořenice, které jsou ze dřeva, kde kmen přechází do kořenů (kořenových hlav). Radiální dýhy jsou dýhy odkrojené z kmene, u kterých vedení řezu probíhá paralelně s osou kmene. Fládrové dýhy jsou dýhy , které se vyrábějí krájením nebo loupáním mimo osu kmene. Jako rubové překližovačky se označují dýhy, které se lepí na stranu dílu, která není vidět, např. na zadní stranu obložení zdí. Rubová překližovačka, která nemá splňovat žádné dekorativní požadavky, musí být nalepena se stejným směrem vláken jako krycí dýha, která je viditelná.

6 Poddýžky (vložky) Poddýžky jsou dýhy, které se lepí pod krycí (okrasné) dýhy. Tím se zamezí trhání okrasných dýh, především pokud se jako okrasné dýhy používají např. dýhy s očkovanou kresbou nebo pokud okrasné dýhy a vrchní dýhy základu probíhají paralelně. Kromě toho se poddýhováním zlepší kvalita povrchu desky. U překližek a laťovek se poddýžky položí asi 30°až 45° šikmo k vrchní dýze. Jako poddýžky se hodí především tenké dýhy s jemnými póry.

7 Krájené dýhy Krájené dýhy se vyrábějí na strojích na krájení dýh (vodorovných nebo svislých kráječkách). Kmeny, které se krájí, je třeba pečlivě vybrat a očistit. Poté se zkrátí, odstraní se kůra a podélně se rozřežou na přířezy. Po odstranění kůry a podélném rozřezání kmenů vznikne dobrá plocha na krájení i výhodná plocha pro položení na stůl stroje, vzniknou bloky dřeva. Protože dřevo je většinou tvrdé a lámavé, dávají se bloky před krájením do pařících nebo varných (plastifikačních) jam. V pařících jámách na ně působí pára, ve varných jámách se namáčejí do horké vody. Podle druhu dřeva, hustoty a objemu bloku trvá toto zpracování několik hodin nebo dní. U většiny druhů dřevin dochází ke změně zbarvení.

8 Krájené dýhy Když jsou bloky na výrobu dýh dostatečně měkké, upnou se upínacími čelistmi na stůl krájecího stroje. Existují vodorovné nebo svislé stroje. U svislých strojů se pohybuje upnutý blok dřeva zezdola nahoru proti pevnému krájecímu noži. U vodorovných strojů se posouvá suport s nožem na vodicích drahách, umístěných po obou stranách nad pevně upnutým blokem dřeva. U obou druhů stroje je blok dřeva nastaven vzhledem k noži o tloušťku dýhy a při každém pohybu se oddělí jedna dýha. Aby se dřevo při oddělování dýh netrhalo, je třeba před nůž umístit tlačnou lištu (tlakovnici).

9 Krájené dýhy Kromě toho se musí řezný nástroj upnout k bloku mírně šikmo, aby byla dřevěná vlákna krájena šikmo, tzn. příčně podélným řezem. Kvůli upínacím čelistem nelze bloky rozřezat na dýhy zcela, takže zbudou tzv. Nožové zbytky (zbytkové desky). Kresba krájené dýhy není určována pouze přirozeným růstem stromu, ale i způsobem seřízení a vedení řezu při krájení. Kulatý kmen se dělí na poloviny, třetiny nebo čtvrtiny. Čtvrtiny výřezu se nazývají čtvrtky.

10 Krájené dýhy U plochého krájení se poloviny výřezu krájí směrem zvenčí dovnitř. Přitom vzniká nejdříve fládrovaný řez s živou fládrovou texturou (kresbou), potom směrem ke středu radiální (proužková) kresba dýh.

11 Krájené dýhy Těchto textur lze rovněž dosáhnout při krájení čtvrtek jak je vidět na tomto a dvou následujících obrázcích. Čtvrtky výřezů lze užívat různým způsobem, někdy se ještě upravují odříznutím klínu u dřeně. Vznikne blok lichoběžníkového profilu. Ten lze upnout při krájení několika způsoby. Podle způsobu upnutí vzniká dýha s radiální nebo fládrovou kresbou. Většinou se ze čtvrtek vyrábí krájená okrasná dýha s radiální kresbou.

12 Krájené dýhy

13 + - Krájené dýhy Nevýhody krájených dýh :
Krájené dýhy vykazují často vlivem paření změnu zbarvení. Na jejich spodní straně se struktura buňky dřeva mírně podélně nalamuje, tak mohou vznikat trhliny. Tato strana se označuje jako levá strana dýhy a měla by být pokud možno použita k nalepení na plochu. Výhody krájených dýh : Krájené dýhy si stejně jako řezané dýhy zachovávají svoji přirozenou kresbu (radiální nebo fládrovou). Při jejich výrobě nevzniká až na nožový zbytek žádný prořez. + -

14 Loupané dýhy Při výrobě loupaných dýh lze výřez loupat středovým loupáním, excentricky nebo kónicky. Při tomto postupu se kmeny určené k loupání zkrátí a ošetří se stejně jako při výrobě krájených dýh ve varných nebo pařících jámách. Před středovým loupáním je třeba kmen vycentrovat, tzn. na obou čelních koncích se označí střed. Vycentrované kmeny se poté dají do loupačky tak, že se upnou ve středových bodech. Při loupání se loupací nůž vede proti otáčejícímu se kmeni, takže vzniká souvislý pás dýhy.

15 Loupané dýhy Aby neměla dýha pokud možno trhliny, používá se před loupacím nožem tlaková lišta (tlakovnice). Loupací nůž se plynule přisunuje dle nastavené tloušťky dýhy. Při loupání vznikající nekonečný pás dýhy se za loupačkou namotává nebo se stříhá nůžkami na dýhy na menší kusy. Kmen lze naříznout i podél osy pilou. Tak odpadne po každém otočení kmene uříznutý list dýhy ve velikosti stávajícího obvodu kmene.

16 Loupané dýhy Loupačkami lze vyrábět dýhy o tloušťce od 0,5 mm do 10 mm. Používají se jako konstrukční dýhy, pro laťovky a jako dýhy pro překližky. Loupané dýhy z břízy, jasanu, javoru a buku se zpracovávají i na okrasné dýhy. Charakteristických znaků břízy (žíhaná), maďarského jasanu (vlnitý) a cukrového javoru (očkovaný javor) se dosahuje pouze loupáním.

17 Loupané dýhy Při excentrickém loupání se loupané dřevo upne do loupačky excentricky , tzn. mimo střed – viz.obrázek vpravo. Loupaný kmen lze užít buď jako kulatinu nebo jako půlené či čtvrcené výřezy. U tohoto druhu loupání se krájí letokruhy pod různými úhly, aby se příslušně měnilo fládrování. Podle rozdělení a upnutí kmene získáme fládrové nebo radiální dýhy. Výroba dýh excentrickým loupáním

18 Loupané dýhy Excentricky loupané dýhy se svou strukturou podobají krájeným dýhám. Ovšem letokruhy jsou zpravidla vzhledem k obloukovému řezání trochu více od sebe než u krájených dýh. Excentrické loupání se hodí především k výrobě očkových a fládrových dýh. Excentricky loupané dýhy se zpracovávají jako okrasné dýhy.

19 Loupané dýhy Kónické loupání se podobá ořezávání tužky ořezávátkem. Vznikají tak okrouhlé listy dýh s jedinečnou kresbou a otvorem uprostřed. Tyto dýhy se používají většinou pro kruhové stolní desky. Tento způsob se však v praxi téměř nepoužívá.

20 + - Loupané dýhy Výhody loupaných dýh :
Loupané dýhy vykazují u některých druhů dřevin neobvyklé fládrování. Při loupání nevzniká až na středový váleček žádný prořez, neboť nekonečný pás dýhy lze snadno nařezat na požadovanou šířku. Nevýhody loupaných dýh: Loupané dýhy, které vznikají při středovém loupání, mají u většiny druhů dřevin nepřirozenou, neklidnou kresbu. Navíc mají loupané dýhy na levé straně jemné trhlinky, které vznikají loupáním. + -

21 Řezané dýhy Řezané dýhy lze řezat rámovou pilou na dýhy nebo kotoučovou pilou na dýhy. U obou způsobů výroby se z kulatiny odstraní kůra a kmenovou pásovou pilou se na dvou stranách odstraní krajina a rozdělí se většinou ještě na dvě poloviny. Při řezání rámovou pilou na dýhy se připravený blok upne nastojato na upínací vozík rámové pily a vede se zezdola proti vodorovně pohybujícímu se listu pily. Takzvaný nůž tvoří boční vedení pilového listu, odklání oddělený list dýhy a odlehčuje zároveň listu pily.

22 Řezané dýhy

23 Řezané dýhy Při řezání kotoučovou pilou na dýhy se připravený blok upne vodorovně naležato na upínací vozík a vede se proti velkému pilovému kotouči. Nůž, který odtlačuje oddělený list dýhy od pily, má funkci přítlačné lišty. Kotoučovou pilou na dýhy lze řezat poměrně velké špalky. Kromě toho lze použít podstatně vyšší rychlost posuvu než u rámové pily na dýhy.

24 + - Řezané dýhy Výhody řezaných dýh :
Řezané dýhy si zachovávají svou přirozenou barvu a zůstávají u sukatých a vlnitých dřevin bez trhlin. Nevýhody řezaných dýh : Řezané dýhy jsou vzhledem ke své časově náročné výrobě a velkému prořezu drahé. Zpravidla je nelze vyrobit s tloušťkou pod 1,00 mm. + -

25 Sušení a skladování dýh
Dýhy se musejí okamžitě po vyrobení usušit. Předchází se tak zbarvení, zapaření nebo borcení. Dýhy, jejichž obsah vody je pařením nebo varem (plastifikací) velmi vysoký, musejí být adekvátně svému pozdějšímu použití a zpracování vysušeny zpravidla až na vlhkost 10%. Tato vlhkost dýh může být dosažena přirozeným nebo umělým sušením. Přirozené sušení dýh se provádí v sušárnách, ve kterých jsou listy dýh uloženy jednotlivě v regálech Tento způsob sušení sice šetří dýhy, ale je zdlouhavý a pracný. Proto se při průmyslové výrobě dýh suší dýhy jen uměle.

26 Sušení a skladování dýh
Umělé sušení dýh probíhá v průběžných sušárnách. Sušárny na dýhy lze plnit a vyprazdňovat manuálně, polo nebo plně automaticky. Průchod se řídí elektronicky programem sušení upraveným podle druhu dřeva, počáteční vlhkosti dýh a tloušťky dýh.

27 Sušení a skladování dýh
Dýhy procházejí při procesu sušení v 1 až 4 patrech různými zónami, jako jsou předsoušecí a hlavní sušicí zóny i chladicí zóna. Jednotlivé zóny jsou příslušně vyhřívané a větrané. Plnění pásové sušárny

28 Sušení a skladování dýh
Podle použití rozlišujeme typy sušáren. Válečkové sušárny a sušárny s nekonečným pásem se používají převážně pro sušení loupaných dýh a sušárny s žehlením pro sušení krájených dýh. U těch se vedou dýhy z ušlechtilého dřeva pod přítlakem přes vyhřívané válce, dýhy zde budou velmi hladké a lze je později lépe zpracovávat. Vkládání a vyjímání jednotlivých listů dýh musí probíhat tak, aby dýhy na konci sušení ležely na sobě tak, jak byly ukrojené, loupané nebo uříznuté.

29 Sušení a skladování dýh
Poté se složí krájené dýhy do svazků a ty se dále podélně ostřihují. Zpravidla obsahují balíky dýh 16, 24 nebo 32 listů. Počet listů dýh by měl být vždy dělitelný čtyřmi. Poté jsou svazky svázány, změřeny a jakostně roztříděny. Skládání usušených dýh

30 Sušení a skladování dýh
Skladování dýh je třeba věnovat speciální péči. V prostorách určených pro skladování dýh je třeba udržovat pořádek. Musí zde být vyrovnaná vlhkost vzduchu a vhodná teplota. Sklad dýh

31 Sušení a skladování dýh
Otázky k opakování : 1. Co se rozumí pod pojmem konstrukční dýhy? 2. Jaké existují způsoby výroby dýh? 3. Jaké výhody mají řezané dýhy? 4. Jaké nevýhody mají krájené dýhy? 5. Proč vznikají při krájení a loupání na jedné straně jemné trhlinky? V příliš suchých prostorách by dýhy zkřehly a staly by se lámavými, v příliš vlhkých prostorách by se zvlnily a zplesnivěly by. Kromě toho nesmějí být dýhy vystaveny přímému slunečnímu záření, aby nedošlo k ztmavnutí nebo vyblednutí.

32 Dýhování Pod pojmem dýhování se rozumí lepení dýhy na nosný materiál.
Nosným materiálem mohou být např.: překližky, laťovky, dřevotřískové a dřevovláknité desky i masivní dřevo.

33 Výběr dýh K výběru dýh patří zkušenosti a spolehlivý cit pro krásu a působení dřeva. Je třeba přitom zvážit, zda kus nábytku z odpovídajícího druhu dřeva by měl mít hladkou nebo fládrovou kresbu povrchu. Pro soubor nábytku by se měly používat pokud možno jen dýhy ze stejného kmene. Aby se zamezilo nechtěným změnám tvaru (borcení ploch), je třeba zásadně dýhovat z obou stran se stejným průběhem vláken dýhy. Je-li deska odýhována jen z jedné strany, vznikají jednostranná napětí, která nelze vyrovnat. U dveří a volně stojících ploch musejí být kromě toho vnější a vnitřní dýhy stejně tlusté, aby se dveře, popř. plochy v důsledku rozdílných napětí nedeformovaly.

34 Výběr dýh Při výběru okrasných dýh je třeba dbát na to, že směr jejich vláken při pokládání na překližky a laťovky musí vždy probíhat příčně ke směru vláken desky, při lepení na masivní dřevo vždy ve stejném směru jako jsou vlákna masivního dřeva. Aby vznikl symetrický vzhled dýh, tak se listy dýh „převrátí“, tzn. plochy dýh ležící ve kmeni na sobě se odklopí od sebe. Podmínkou tedy je, aby počet listů ve svazku dýh byl vždy dělitelný 2, popř. 4. Kromě toho je třeba dbát nejen na strukturu dýhy, na suky a růstové vady, ale i na vady, ke kterým došlo při výrobě. Výrobní vady jsou tenká místa. Ta lze snadno rozeznat, pokud se list dýhy nastaví proti světlu. Při zpracování dýh je nutno je odříznout.

35 Spárování dýh Před spárováním dýh je třeba zkontrolovat obsah vlhkosti. Dýhy lepené ve vlhkém stavu vykazují po vysušení malé vlasové trhlinky, které se později projevují zejména u lesklých povrchů. Proto by neměly dýhy při jejich zpracování obsahovat více než 6% až 10% vlhkosti dřeva. Krácení dýh na délku se provádí v balících pilou nebo nůžkami na dýhy, u jednotlivých listů dýh i ruční pilkou na dýhy jak uvidíme na následující stránce na obrázku. Pro podélné řezy i na spárování se používá speciální kotoučová pila na dýhy nebo nejčastěji nůžky na dýhy.

36 Spárování dýh Nůžky na dýhy Řezání ruční pilkou na dýhy

37 Spárování dýh Spárování je možné na srovnávačce, pokud se dýhy upnou mezi dvě prkna. Špatně přiléhající spáry je možno opravit mackem (hoblíkem), aby byly spáry těsné – viz obrázek vedle. Srovnávání hran dýh mackem

38 Spárování dýh Při zpracování zvlněných dýh, např. očkových nebo kořenic, je třeba je před spojováním jednou nebo několikrát slisovat, aby spáry po slepení dobře doléhaly. Proto se upnou lehce nevlhčené a pod malým tlakem při teplotě do asi 40°C do lisu. Mezi topnou desku a dýhy položený nebarvený a nepotištěný papír přitom vsaje část přivedené vlhkosti. Teprve poté, až dýhy uschnou a jsou rovné, se smějí dále zpracovávat.

39 Spojování dýh Listy dýh nemají zpravidla šířku potřebnou pro výrobek a je proto třeba je většinou šířkově spojovat, vytvářet sesazenky. Přitom se jednotlivé listy dýh spojují v jednu plochu lepící páskou na spojování dýh, polyamidovými tavnými vlákny nebo lepidlem. Spojování dýh se provádí ručně nebo nejčastěji sesazovacím strojem. Aby se dýhy nezatrhávaly, lze i čelní konce přelepit lepící páskou. Strojové skládání dýh lze provádět podélně i příčně. Na strojích na spojování dýh se dýhy spojují v podélném směru vlnitě nalepeným polyamidovým vláknem („cik-cak“) – viz obrázek na následující straně.

40 Spojování dýh Vlákno s lepidlem se nanáší vyhřívaným vodičem vlákna z jedné nebo z obou stran a zaválcovává se přítlačnými válečky. U jiných strojů lze spáry lepit natupo PVAC-lepidly nebo tavnými lepidly. Proto jsou ve větších závodech k dispozici stroje na lepení spojů dýh, které umožňují rychle tuhnoucím pojivem z PVAC podélné lepení spár. Slepené spáry lze zajistit ještě tavným vláknem. K ručnímu lepení sesazenek se také užívá lepící páska. Stroj na spojování dýh do sesazenek

41 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
Plochy z překližek, laťovek i třískových desek mají někdy zvlněný povrch. Protože je tato vlnitost u ploch lakovaných na vysoký lesk dobře vidět, je třeba tyto nerovnosti před dýhováním odstranit. To se nejlépe provádí širokopásovou bruskou. Pokud se k vyrovnání desek používá úzkopásová bruska, tak se musí používat přítlačná patka s velkou plochou. Brousí se brusným papírem, pokud možno šikmo k překližované dýze. Pokud se desky broušením nevyrovnávají, vzniknou při vyschnutí lepidla na těchto místech prohlubně. Při použití močovinoformaldehydového pryskyřičného lepidla se toto lepidlo v prohlubních usadí a tvoří lepidlové kapsy.

42 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
Aby se zakryly úzké plochy desek, nalepují se nákližky z masivního dřeva, dýh nebo plastu. Nákližky z masivního dřeva smějí mít stejně jako desky vlhkost dřeva od 6% do 9%. Zpravidla se lepí lepidlem natupo. Má-li zůstat lepený spoj na ploše desky neviditelný, je třeba připevnit nákližek před dýhováním. Pokud se nalepí nákližek okolo odýhované plochy, vypadá to jako rámování. Protože se nákližky snadno obkreslí pod krycí dýhou, je třeba, aby byly co nejužší, nebo je třeba používat nákližek vlepený do kónické drážky. Širší nákližky jsou třeba tehdy, pokud má být hrana desky profilována. Setkají-li se nákližky v rozích, řežou se na pokos. U zaoblení se na roh dávají zaoblené hrany nebo rovné spojovací kusy z masivního dřeva s pokosem, které lze následně zaoblit – viz obrázek na následující straně.

43 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
Nákližky se na boky desky nalisovávají pneumatickými nebo mechanickými upínacími zařízeními, jako jsou ztužidla nebo šroubové truhlářské svorky. Nalepené masivní dřevo smí být zhoblováno nebo zfrézováno s deskou do rovna až po vyschnutí vlhkosti v lepidle. Nákližky z masivního dřeva na zaoblených rozích

44 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
Když se olepené boky dílců již dále neprofilují, nejčastěji se olepují jen dýhovou páskou. Nalepit lze i olepovací plastovou nebo papírovou pásku. Nalepovat se může na rovné nebo zakřivené boky dílců – viz obrázek vedle. Tvarový lis pro nákližky

45 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
Lze užít PVAC, kontaktní lepidlo nebo materiál s naneseným tavným lepidlem. Kontaktní lepidlo se nanáší na obě plochy, PVAC jen na desku a lepí se ve stahováku. Materiály s tavným se nalepují žehličkou. Po vytvrzení lepidla se musí ručně nebo ruční frézkou očistit přesahy pásek a pásek dýhy ještě obrousit. Nákližky z masivního dřeva, dýhové nebo plastové pásky lze nalepovat olepovačkou hran (bočních ploch nábytkových dílců) na úzké boční plochy desky i strojově – viz obrázek na následující straně.

46 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
Olepovačka boků desek

47 2.4.3.4 Příprava dýhového základu
K dispozici jsou odpovídající zásobníky pásky s podávací jednotkou. Lepení se provádí tavným lepidlem průběžným postupem. Přitom se na boky desky nanese tryskami nebo válečkem tavné lepidlo a bezprostředně nato se automaticky přivedené nákližky nebo pásky přitlačí válečky. Podle výbavy stroje probíhá při dalším průběhu odřezávání přesahů nákližků, zarovnávací frézování, zkracování, profilování a broušení hrany. Boky kulatých a oválných dílců nebo rovných dílců se zaoblenými rohy a vnějším poloměrem minimálně 25 mm lze olepovat na obvodových olepovacích strojích. Plochy dýh a plastů se přitom přitlačují po nanesení lepidla přítlačnými válečky, které se přizpůsobí tvaru dílu.

48 2.4.3.5 Dýhování – nanášení lepidla a skládání souborů
Nanášení lepidla probíhá buď válcovou nanášečkou lepidla – viz obrázek vedle, nanášecím válečkem na lepidlo nebo ozubenou stěrkou na lepidlo. Nanášené množství lepidla závisí na druhu a viskozitě lepidla. Nanese-li se příliš málo lepidla nebo je-li použité lepidlo příliš řídké, může snadno vniknout do dřeva. Válcová nanášečka lepidla

49 2.4.3.5 Dýhování – nanášení lepidla a skládání souborů
To má za následek, že se dýha na různých místech nepřilepí. Tato nepřilepená místa se nazývají puchýře (vzduchové bubliny). Lze je rozpoznat podle zvláštního zvuku, pokud se přejede přes plochu rukou nebo pokud se poklepe na tato místa prstem. Často jsou patrné teprve tehdy, když se dýhované plochy namočí, moří nebo lakují. Při přijímání vlhkosti nepřilepenou dýhou se tvoří bubliny. Vzduchové bubliny vznikají i tehdy, pokud nebyly před dýhováním odstraněny nánosy prachu nebo mastné skvrny na základní nosné desce, nebo pokud mají dýhy rozdílnou tloušťku. Nanese-li se v příliš velkém množství řídké lepidlo, dostane se do dřeva velmi mnoho vlhkosti. Kromě toho proniká přebytečné lepidlo póry dýhy, takže dochází k prosaku lepidla.

50 2.4.3.5 Dýhování – nanášení lepidla a skládání souborů
Nanese-li se příliš hustého lepidla, může rovněž prosakovat. Většinou ale nemůže přebytečné lepidlo při lisování uniknout, čímž vzniká zvlněný povrch. Ten vytvoří pod dýhou velký nános lepidla. Aby se zamezilo prosaku lepidla, především u dřevin s velkými póry, přimíchá se k lepidlu nastavovadlo nebo plnidlo, případně oboje. U tmavých dřevin, jako je ořech nebo mahagon, lze lepidlovou lázeň odpovídajícím způsobem zbarvit, např. mořidlem. Tak bude prosáknuté lepidlo v pórech méně vidět.

51 2.4.3.5 Dýhování – nanášení lepidla a skládání souborů
Soubory se skládají do lisu až krátce před lisováním. Položí-li se dýhy příliš brzy, přijme dýha vodu z lepidla, které je na desce, nabobtná a zvlní se. Nabobtnalé dýhy již často nelze kvalitně nalisovat, protože přitom dochází ke zvlnění nebo se mohou spáry posunout přes sebe. Na to je třeba dbát především u očkových dýh, neboť ty nasávají vlhkost a poté se zvlní ještě rychleji než normální dýhy. Položí-li se dýhy příliš pozdě na plochu s naneseným lepidlem, které je už částečně zaschlé, nedojde již k dokonalému slepení. V tabulce – viz následující strany – jsou shrnuty chyby, které se vyskytují při dýhování deskových materiálů.

52 Chyby při dýhování deskových materiálů

53 Chyby při dýhování deskových materiálů

54 Chyby při dýhování deskových materiálů

55 Vzduchová bublina – „buřt“
Možné příčiny : prohlubeň v dýhované desce špatně uříznuté dýhy žádné nebo málo lepidla nečistota nebo mastnota na dýhované desce Vzduchová bublina Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : bublinu rozříznout, nadzvednout dýhu, vtlačit lepidlo a místo znovu slisovat dýhované desky očistit a zabrousit do hladka rovnoměrné nanášení lepidla kontrola tloušťky dýhy

56 Nahromadění lepidla Možné příčiny :
příliš mnoho lepidla a příliš husté lepidlo nerovnoměrně nanesené lepidlo lisovací tlak působil od okraje desky ke středu Nahromadění lepidla Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : ještě jednou slisovat, pokud není lepidlo ještě vytvrzené zvolit správnou viskozitu lepidla rovnoměrně nanést lepidlo dýhu lisovat nejdříve uprostřed plochy a teprve potom na krajích

57 Prosak lepidla Možné příčiny : použito příliš řídké lepidlo
naneseno příliš mnoho lepidla dýha s velkými póry nebylo použito plnidlo nebo nastavovadlo Prosak lepidla Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : u PVAC – lepidla okamžitě po lisování vykartáčovat horkou vodou a rýžovým nebo mosazným kartáčem prosáknuté kondenzační lepidlo již nelze odstranit přidat k lepidlu nastavovadlo použít hutší lepidlo lepidlovou směs u tmavých dřevin obarvit

58 Otevřené nebo přesahující okraje
Možné příčiny : chyba při slepování dýhy zvlněná dýha příliš brzo položeno na plochu s naneseným lepidlem Otevřené nebo přesahující okraje sesazenky Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : do otevřených spojů dolepit stejnou dýhu přesahující spoje oříznout pilkou na dýhy,příp. přilepit a znovu slisovat do otevřených spojů dolepit stejnou dýhu Zvlněnou dýhu před spojováním navlhčit a vyrovnat, proložit papírem Dýhu pokládat až těsně před dýhováním, aby nemohla bobtnat

59 Vytlačená místa znečištěné podložky části dýhy mezi podložkou a
Možné příčiny : znečištěné podložky části dýhy mezi podložkou a materiálem při lisování Vytlačená místa Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : pokusit se nabobtnat prohlubně teplou vodou zkontrolovat čistotu podložek před použitím, popř. odstranit zbytky starého lepidla

60 Trhliny v dýze Možné příčiny : zvlněná dýha
čelní konce nejsou zajištěny lepicími páskami použití příliš vlhké dýhy příliš brzo položeno na dýhovanou desku s naneseným lepidlem Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : upravit pilkou na dýhy a nalepit dýhy stejné barvy a struktury jemné trhlinky příp.zatmelit zvlněné dýhy před pokládáním vyrovnat používat suché dýhy menší podíl vody v lepidle

61 Posunutí dýhy při lisování
Možné příčiny : silný film lepidla při tuhnutí lepidla v lisu při nestálém tlaku Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : již není možné nalepení dorazových špalíčků nebo použití dorazových svorek proti posunutí

62 Zbarvení dýhy příliš dlouhá doba lisování
Možné příčiny : příliš dlouhá doba lisování příliš vysoká teplota lisování zbarvení separačními prostředky Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : broušením dýhy, popř. bělením nebo mořením používat rychleji tuhnoucí lepidla nižší teplotu při lisování nekyselý separační prostředek

63 Značení masívů a zvlnění
Možné příčiny : příliš vlhké nebo suché hranové masivy příliš široké hranové masivy nerovnosti nosné desky Značení masívů a zvlnění na ploše Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : stejná vlhkost dřeva nosné desky a hranových masivů nosnou desku před dýhováním dokonale zbrousit do rovna kvůli malé tloušťce dýh již nelze ve většině případů odstranit broušením

64 Prosvítání podkladu dýhou
Možné příčiny : nápis tužkou na dýze nebo nosné desce příliš tenké světlé dýhy na tmavém podkladu Odstranění chyb : Zamezení příští chybě : odstranit nápisy na dýze a nosné desce u světlých dýh (např. javor) poddýhovat nosnou desku broušením se stav pouze zhorší příp. lze povrch tmavě namořit

65 2.4.3.6 Dýhování – lisování souborů
Podle druhu lepidla se dýhy nalisovávají zastudena nebo zahorka. Nalisovávání by mělo následovat bezprostředně po složení souboru. Používají se většinou hydraulické vyhřívané deskové lisy. Vyhřívaný deskový lis – viz obrázek vedle – má dvě vyhřívané desky z hliníku (jednoetážový lis) nebo několik vyhřívaných desek (víceetážový lis). Vyhřívaný deskový dýhovací lis

66 2.4.3.6 Dýhování – lisování souborů
Vyhřívané desky mohou být zahřívané párou, horkou vodou nebo elektrickým proudem. Lisovací tlak se vytváří hydraulickými válci. Teplota vytápění a lisovací tlak mohou být příslušně nastaveny dle druhu lepidla a druhu dýhovaného materiálu. Vkládání a vyprazdňování se provádí ručně. Moderní lisy s krátkou dobou zahřívání, s rychlým zavíráním a otevíráním se označují jako kontaktní lisy.

67 2.4.3.6 Dýhování – lisování souborů
U průběžných lisů se lisovaný materiál připravuje na transportním pásu vkládacího stolu. Po otevření lisu jsou hotové díly vyneseny pásem lisu na výstupní stranu a jsou posunuty na výstupní válečkovou dráhu, zatímco do lisu vstupuje synchronně na pásu nový lisovaný materiál (soubory). Tyto lisy lze používat ve výrobních linkách, lisování se provádí v taktech. Protože se používají rychle reagující lepidla ve spojení s vysokou teplotou lisování, musí být čas zavážení, zavírání, lisování, otevírání a vyprazdňování navzájem sladěn.

68 2.4.3.6 Dýhování – lisování souborů
Povrchy vyhřívaných desek musí být vždy čisté. Zbytky lepidla nebo papíru se při dýhování vtlačí do krycí dýhy. Kovové povrchy je třeba proto po každém použití vyčistit, a popř. potřít nekyselým antiadhezivním prostředkem. Aby nedošlo ke zbarvení především světlých dřevin, je možno položit mezi dýhu a desku lisu nepotištěný, nebarevný papír.

69 2.4.3.6 Dýhování – lisování souborů
Průběžný dýhovací lis Tabulka tlaků pro vyhřívaný deskový lis

70 Poddýhování Na lesklých plochách lze někdy vidět jemné trhlinky, protože okrasné dýhy po krycím dýhování ještě pracují. Zvláště často se tyto výsušné trhlinky vyskytují, pokud musí být okrasná dýha nalepena souběžně se směrem vláken překližky nebo laťovky, jako např. u příčně dýhovaných dveří. Aby se zamezilo těmto trhlinkám, je před krycím dýhováním třeba stávající střed příčně přelepit dýhou – poddýžkou. Poddýžky se lepí z obou stran souběžně, většinou šikmo k překližovací dýze. Jako poddýžky se hodí především dýhy z dřevin málo pracujících, např. abachi, limby a gabonu.

71 Poddýhování U očkových dýh je nebezpečí tvorby trhlin obzvlášť veliké. Proto by měly být překližkové a laťovkové desky před nalepením očkovaných dýh vždy poddýhovány. Protože krycí dýha nesmí být souběžná s vrchní dýhou základu, musí být i u dekorativních dýhovacích prací, jako např. u křížových sesazenek a šachovnic, použito poddýhování: Pokud se jako základní materiál použijí třískové desky nebo polotvrdá dřevovláknitá deska (MDF), nemusí se poddýhování provádět. Někdy musí být příčně nebo na pokos dýhovány i rámy pro skleněné výplně u skříní. Aby se spoje rámů nezničily, doporučuje se rámy nejdříve z obou stran šikmo vůči dřevu poddýhovat a poté nalepit přesně na doraz složenou krycí dýhu.

72 2.4.3.8 Dýhování zakřivených a profilovaných ploch
Deskové díly s povrchem zakřiveným jedním směrem, např. konkávně nebo konvexně vypouklé skříňové dveře, lze dýhovat tak, že se jako tlakový prvek použije forma zhotovená podle tvaru dílce. Předfrézované tvarované díly, jako např. výplně dveří, dřevěné výplně rámů, desky stolů, mohou být pokryty dýhou nebo plastovou fólii v membránovém tvarovém lisu – viz obrázek na následující straně. Přitom se dýhy nalisovávají s vyhřívanou membránou, předehřáté plastové fólie bez membrány. Přítlak se vytváří zdola působícím vakuem a současně shora proudícím stlačeným vzduchem. Studený stlačený vzduch způsobuje rychlé tuhnutí lepidla, z toho důvodu jsou možné krátké doby výrobního tlaku – viz. obrázek na následující straně.

73 2.4.3.8 Dýhování zakřivených a profilovaných ploch
Polepování pozitivně a negativně tvarovaných dílů dýhami a plastovými fóliemi v membránovém tvarovém lisu.

74 2.4.3.9 Dýhování profilových dílců (boků)
Zaoblení, jako např. na hranách dveří, korpusů nebo profilovaných tyčích, se dýhují většinou v dýhovacích přípravcích, zhotovených konkrétně pro tyto tvary. Dýha se přitom přitlačí na profil dílu formou s elastickou vložkou nebo pomocí flexibilních tlakových prvků, jako je lněná tkanina, pryžové pásy nebo hadice. Přítlak se může vyrobit i použitím vakua. Pokud se mají dýhovat, popř. potahovat plastovou fólií tyče nebo profily, lze to provádět strojem na oplášťování profilů. V tomto stroji se profily zahřejí, nanese se buď tavné lepidlo nebo lepidlo obsahující rozpouštědla či PVAC-lepidlo a dýhy se nalisují válci a válečky upravenými dle profilu – viz.obrázek na následující straně. Přesahy dýhy se poté zarovnají řezným nebo frézovacím agregátem.

75 2.4.3.9 Dýhování profilových dílců (boků)
Polepování dřevěných, plastových nebo kovových profilů dýhami strojem na oplášťování profilů.

76 2.4.3.10 Vykládání ploch dýhami
Při vykládání ploch dýhami se rozlišuje žilkování (páskování) a intarzie. Pod pojmem žilky (pásky) se rozumí malé proužky dýh s rozdílnou šířkou. Intarzie jsou geometrické nebo obrazové motivy z různě zbarvených dýh. Pásky a intarzie slouží ke zdobení dýhovaných ploch. Pásky se řežou řezákem nebo nůžkami na dýhy a před dýhováním se spojí s ostatními částmi dýh lepicími páskami. Pásky lze zapracovat i po dýhování plochy. To se provádí tak, že se řezákem vyřízne z dýhované plochy drážka a poté se vlepí páska (žilka) – viz obrázek na následující straně. Intarzie vyrábí intarzista.

77 2.4.3.10 Vykládání ploch dýhami
Dýhové pásky a žilky

78 2.4.3.10 Vykládání ploch dýhami
Při dýhování intarzií je třeba dbát na to, aby byly listy dýh velmi pečlivě položeny a zajištěny před sklouznutím. K tomu lze použít dorazový kolíček nebo je možné také nalepit jako doraz malé dřevěné špalíčky – viz obrázek vedle. Zajištění dýhy před posunutím

79 2.4.4 Klimatizace desek po dýhování
Po vyjmutí desek z vyhřívaného lisu začíná rychlé vnější vysychání. Proto se desky pokládají přímo na sebe. To způsobuje, že se desky nemohou zdeformovat a nedojde k tvorbě povrchových trhlin. Z tohoto důvodu je třeba také zakrýt vrchní desku. Během několikahodinového klimatizování (kondicionování) může lepidlo zcela ztvrdnout a vlhkost dodaná lepidlem se může v lisovaném materiálu rovnoměrně rozdělit. Kromě toho se mohou v desce odstranit vnitřní pnutí způsobená tlakem, teplotou a vlhkostí. Po této klimatizaci je třeba odstranit přečnívající dýhu. Použije se na to dláto, pilník nebo ořezávačka na hrany dýh. Pokud se dýhované plochy řežou na konečný rozměr až po dýhování, může se to provádět kotoučovou pilou. Ve velkovýrobě se přesah dýh ořezává na průběžné formátovací a olepovací strojní lince.

80 Otázky k opakování 1. Proč se deska nesmí dýhovat jen z jedné strany ?
2. Jak se musí připravit základ před dýhováním ? 3. Na co je třeba dbát při nanášení lepidla na základ ? 4. Čím vznikají při dýhování vzduchové bubliny ? 5. Jak vzniká při dýhování prosak lepidla ? 6. Na co je třeba dbát u očkových dýh ? 7. Jak lze dýhy nalisovat na základ ? 8. Proč a v jakých případech je nutné poddýhování ? 9. Jak lze dýhovat profilované plochy a hrany ? 10. Proč je třeba dýhované desky přímo po vyjmutí z lisu klimatizovat ?

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94