Počátky písemnictví u nás (9. století)

Prezentace na téma: "Počátky písemnictví u nás (9. století)"— Transkript prezentace:

1 Počátky písemnictví u nás (9. století)
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Historické souvislosti:
asi 830 – knížectví nitranské + knížectví moravské = Velkomoravská říše (nejstarší raně středověký stát západních Slovanů) Rastislav žádá byzantského císaře Michaela III. o vyslání křesťanské mise přicházejí věrozvěstové Konstantin a Metoděj

3 Velká Morava Střední Evropa v roce 870. Východní Franky jsou označeny modře, Bulharsko oranžově, Velká Morava za vlády Rastislava zeleně. Zelená linie naznačuje hranice velkomoravské říše po teritoriální expanzi Svatopluka I. (894).

4 Kníže Rostislav byl za své zásluhy o pravoslavnou církev svatořečen
Ideální podoba knížete Rostislava Kníže Rostislav byl za své zásluhy o pravoslavnou církev svatořečen

5 Architektura – velkomoravské kostely se už budovaly z kamene
Jediný dochovaný velkomoravský kostelík z 9. století v Kopčanech na Slovensku

6 Na Velké Moravě se rozvíjela řemesla, především šperkařství, napodobující byzantské vzory.
opasková nákončí

7 Ikona zobrazující sv. Cyrila a Metoděje
Bratři pocházeli z řecké Soluně, z rodiny hodnostáře byzantského císařství. Podle některých pramenů a na základě jejich znalostí slovanského jazyka se soudí, že jejich matka byla slovanského původu. Konstantin sestavil písmo pro slovanský jazyk - hlaholici a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb.

8 Soluň (Thessaloniki) Soluň je neoficiální metropolí řecké Makedonie, správní středisko oblasti Střední Makedonie.

9 Cyril a Metoděj byli za své zásluhy o šíření křesťanství svatořečeni, v roce 1400 se stali moravskými zemskými patrony a později patrony českými i evropskými.

10 Konstantin a Metoděj v Římě

11 Pokřtění Bořivoje od arcibiskupa Metoděje.
Velislavova bible (po roce 1340).

12 Staroslověnština – duchovní jazyk, základem byl makedonský dialekt
z okolí Soluně. Hlaholice – písmo vytvořené z malé řecké abecedy. Cyrilice – písmo vytvořené žáky Konstantina a Metoděje z velké řecké abecedy (azbuka). Za autora hlaholice je považován Konstantin. Na rozdíl od dnešního písma se psalo pod řádky, písmena jsou tedy zarovnána nahoře. Velmi volně vycházejí z malých písmen řecké abecedy. Cyrilice vznikla o něco později na území Bulharska a během 12. stol. zcela vytlačila hlaholici. Je založena na velkých písmenech řecké alfabety a některých znacích hlaholice. Později se z ní vyvinula azbuka (původní názvy prvních dvou písmen byly „az“ a „buky“), která se používá v Rusku, Bulharsku a dalších státech. Tyto abecedy mají zvláštní znaky pro tzv. jery (tvrdé a měkké znaky), které se v živých slovanských jazycích nevyslovují. Stránka z kodexu Zografského, psaného na přelomu 10. a 11. století v klášteře na hoře Athos

13 hlaholice cyrilice z 10. stol. cyrilice z roku 1918 (azbuka)

14 Kyjevské listy zřejmě pocházejí
Hlaholice Cyrilice Kyjevské listy zřejmě pocházejí z českého území Proglas psaný cyrilicí

15 Hlaholský text vytvořený Cyrilem pro misi na
Velkou Moravu

16 Ukázka textu psaného hlaholicí Přepis do češtiny: Cěsarьstvě našemь, Gospodi, milostьjo tvoejo prizьri, i ne otъdazь našego tuzimъ i ne obrati nasъ vъ plěnъ narodomъ poganьskymъ. Christa radi, Gospodi, našego i že cěsaritъ sъ Otьcemь i sъ Svěntymь. Překlad do češtiny: Na království naše, Pane, milostí svou pohlédni, nevydej našeho cizím a nás nedej v zajetí národům pohanským. Pro Krista, Pána našeho, který kraluje s Otcem a s Duchem svatým.

17 Proglas - první původní literární památka, která vznikla na našem území veršovaná předmluva k překladu čtyř evangelií, připisována Konstantinovi vysvětluje se v ní důvod cyrilometodějské misie, obhajuje smysl šíření křesťanské víry ve srozumitelném jazyce Panonské legendy: Život Konstantina - zachycuje Konstantinovu životní pouť, zabývá se výkladem jeho názorů, popisuje spory, které vedl Život Metoděje – popisuje a obhajuje Metodějovo působení na Velké Moravě autory obou životopisů jsou žáci Konstantina a Metoděje Zákon sudnyj ljudem – soubor právních norem pro laiky, nejstarší zákoník u nás

18 Nomokánon – církevní předpisy
Paterik – Knihy Otců, vyprávění o mniších a poustevnících Kyjevské listy – jediný rukopis, který se dochoval z období staroslověnského v původní podobě (rok 990) - tento překlad z latiny je psán hlaholicí a jedná se o zlomek mešní knihy (text, který se četl při mši) - nalezeny na Kyjevské Rusi

19 Počátky písemnictví u nás (9. století)
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Bláhová, Renata a kol.: Literatura pro 1. ročník středních škol. Didaktis, Brna 2008 Polášková, Taťána: Literatura: přehled středoškolského učiva. Třebíč 2006 Prokop, Vladimír: Dějiny literatury od starověku do počátku 19. století. O. K. –Soft, Sokolov 2001 Sárközi, Radek: Elektronická učebnice literatury. Abeceda, o. s., Most Sochrová, Marie: Literatura v kostce pro střední školy, FRAGMENT. Havlíčkův Brod 1995 Soukal, Josef: Přehled dějin literatury 1. SPN, Praha 2006 Tichá, Zdeňka: Cesta starší české literatury. Panorama, Praha 1984