Konflikt sociálních rolí

Prezentace na téma: "Konflikt sociálních rolí"— Transkript prezentace:

1 Konflikt sociálních rolí
Psychologie BIVŠ, © 2014

2 Sociální role Sociální role je očekávaný způsob chování, který je spojen s určitým společenským chováním – sociálním statusem. Pojem role nám pomáhá porozumět orientaci a jednání lidí ve společnosti. Role se v průběhu života mění, vyvíjejí se, mění se jejich obsah, jsou různě dlouhé. Pokud je člověk zaměstnán tolika rolemi, že není schopen přiměřeně plnit všechny povinnosti, trpí stresem a neschopností jednat.

3 Dělení sociálních rolí
Role připsané: jedinec je může ovlivnit ve velice omezené míře. Pohlaví, věk, národnost, zděděný majetek. Role získané: jedinec jich může dosáhnout vlastním úsilím. Prestiž, zaměstnanecké role – vědec, učitel. Role vnucené: tuto roli hrajeme nedobrovolně, je nám okolnostmi vnucena. Vojenská služba, nezaměstnanost, vězeň, pacient.

4 Základní role jsou nadřízené (otec, učitel, doktor...)
podřízené (žák, pacient) souřadné (kolega, spolužák) role sexuálního partnerství (manžel – manželka, milenec – milenka) FORMÁLNÍ ROLE jsou jasně definovány, zejména svěřenou funkcí a vztahy nadřízenosti – podřízenosti. NEFORMÁLNÍ ROLE mohou být do značné míry nezávislé na formálních rolích, jsou volněji určené, členové skupin je zaujímají více či méně spontánně.

5 Konflikt sociálních rolí
Nositel sociální role si jednotlivé role osvojuje v procesu sociálního učení. Role mohou být ve vzájemně konfliktním postavení. Každý hraje několik rolí současně, měl by je umět vzájemně spojovat a odlišovat. Jedinec se může dostat do situace, kdy neví, pro jakou roli se v danou chvíli rozhodnout. Jednotlivé role nemají stejnou váhu.

6 Druhy konfliktů sociálních rolí
V rámci jedné role (interpersonální konflikt): jedinec se nedokáže vyrovnat s požadavky, které jsou na něho okolím kladeny. Mezi rolemi (intrapersonální konflikt): jedinec musí v jednu chvíli jednu roli vytěsnit. Učitelka učí své dítě, policista zatýká svého příbuzného atd. Záměna rolí: např. učitelka se stane matkou a doma se začne chovat jako učitelka k vlastnímu dítěti.

7 Při plnění sociálních rolí dochází k sociální kontrole:
vnější kontrola: např. učitel napomíná žáka (vyrušování, opisování, nevhodné chování…), starší spolucestující žádá o uvolnění místa k sezení, hlasatel na fotbalovém zápase upozorňuje fanoušky, aby na hřiště nevhazovaly předměty, zásahy Policie ČR či rozhodnutí soudů při porušování práva… vnitřní kontrola: např. mladší člověk sám od sebe (svědomí, výchova) pustí sednout v MHD staršího, student neopisuje, nevyrušuje při hodině; obecně sem patří dodržování všech očekávaných způsobů společenského chování (rolí), kdy člověk „chce“ sám od sebe (nepotřebuje kontrolu z vnějšku od někoho jiného)

8 Zdroje: Andrejevová, G. M.: Sociální psychologie, Praha 1984.
Baláž, O.: Sociální aspekty výchovy. Bratislava, SPN, 1981. Janoušek, j.: Sociální psychologie, Praha 1988. 22. Geist, B.: Sociologicky slovnik, Praha: Victoria Publishing 1993.

9 Konec