JÁTRA – HEPAR,iecur OLGA BÜRGEROVÁ.

Prezentace na téma: "JÁTRA – HEPAR,iecur OLGA BÜRGEROVÁ."— Transkript prezentace:

1 JÁTRA – HEPAR,iecur OLGA BÜRGEROVÁ

2 Charakteristika: exokrinní žlázou
játra mají tvar trojrozměrného trojúhelníku váží průměrně kolem 1,5 kg a proteče jimi 1,5 l krve/min, jsou uložena pod pravou částí klenby brániční a svým koncem zasahují přes levou

3 Játra jsou rozdělena, podobně jako plíce v laloky:
lobus dexter – největší jaterní lalok umístěný napravo lobus sinister – menší a plochý levý lalok lobus quadratus – čtverhranný lalok vpředu mezi pravým a levým lalokem, viditelný zejména na facies visceralis lobus caudatus – oválný lalok vzadu mezi pravým a levým lalokem

4

5

6 Fixace jater Lig. teres hepatis (zbytek po pupeční žíle, vychází z lig. falciforme; fixuje játra k přední stěně břišní). Vena cava inferior Srůst s bránicí Poloha útrob (na fixaci jater se podílí i orgány uložené pod játry, játra se o tyto orgány „opírají“). Nitrobřišní tlak

7

8

9

10 základní morfologickou jednotkou jater je lalůček
šestibokého hranolu tvořeného hvězdicovitými trámci jaterních buněk uspořádaných kolem centrální žíly protékající středem lalůčku prostorech mezi trámci probíhají jaterní sinusoidy - zvláštní typ krevních kapilár

11 Uprostřed trámců se nacházejí žlučové kapiláry - prostory mezi hepatocyty, kam je produkována žluč.
Funkční oběh Vrátnicová žíla (lat. vena portae), nesoucí vstřebané živiny ze střev, vstupuje do jater v jaterní bráně Výživný oběh Jaterní tepna vstupuje do jater v jaterní bráně a větví se podobně jako vrátnicová žíla

12 Funkce jater souvisí s metabolismem a detoxikací
metabolismus sacharidů: jaterní buňky vychytávají glukózu z portální krve, skladují ji jako glykogen (až 60g/kg jaterní hmoty) nebo přeměňují na lipidy, při hladovění je z jater glukóza uvolňována po glykogenolýze nebo syntetizována v procesu glukoneogeneze. Ke zpracovávání glukózy jsou jaterní buňky vybaveny specifickými enzymy (glukokinasa, fruktokinasa a galaktokinasa). Játra udržují stálou glykémii

13 Metabolismus lipidů: v játrech probíhá syntéza, mastných kyselin, syntéza triacylglycerolů, cholesterolu a fosfolipidů, tvorba ketolátek (acetacetát, beta-hydroxymáselná kyselina, aceton), Jaterní buňky tvoří také lipoproteiny, VLDL, které transportují lipidy do tkání, a HDL, pomocí kterého se cholesterol dostává z tkání do jater

14 Metabolismus aminokyselin: játra pomáhají udržovat stálou hladinu aminokyselin v krevní plasmě

15 Detoxikace amoniaku: volný amoniak narušuje acidobazickou rovnováhu organismu a je neurotoxický. V těle je tvořen při deaminaci aminokyselin a také činností střevní mikroflóry - močovina

16 Degradace cholesterolu: v játrech se degraduje přebytečný cholesterol
Degradace cholesterolu: v játrech se degraduje přebytečný cholesterol. Při tomto procesu vznikají primární žlučové kyseliny Degradace hemu: hem z rozpadlých červených krvinek je navázán na protein hemopexin a transportován do jater, kde je vzniklý komplex fagocytován Kuppferovými buňkami. V nich dochází k přeměně hemu a biliverdin a dále na bilirubin. Bilirubin se váže na další protein krevní plasmy, albumin, odkud je vychytáván hepatocyty.

17 Tvorba hormonů: játra produkují angiotenzinogen, který má vliv na hospodaření s vodou, solemi a udržování krevního tlaku. Dále syntetizují somatomedin, jehož prostřednictvím působí růstový hormon, a v malém množství v nich vzniká též erytropoetin, který zajišťuje erytropoézu.

18 Syntéza plasmatických proteinů: v játrech jsou syntetizovány všechny plazmatické proteiny
Zásobní funkce: játra jsou depo lipidů (až 10% jejich hmotnosti), glykogenu, železa (ve formě ferritinu) a vitamínů A, D, K a B12 Orgán krvetvorby: během embryonálního vývoje savců jsou játra orgánem, kde probíhá krvetvorba

19 Žlučník (lat. vesica fellea)
skladování a úpravě žluči žluč (lat. fel, bilis, řec. chole) je žlutá až tmavě zelená hustá tekutina, která se kontinuálně tvoří v játrech, z nichž buď přímo odtéká do dvanáctníku, nebo se dočasně skladuje a zahušťuje ve žlučníku. Po jídle se žlučník vyprazdňuje a žluč odtéká do střeva, kde se účastní trávení tuků. Za den se v lidském těle vytvoří 0,1 až 1 litr žluče

20 Složení: voda - 97% cholesterol - získaný jak exogenně (potravou), tak endogenní syntézou hlavně v játrech a ve střevě. Mimo jiné slouží pro tvorbu žlučových kyselin, vitaminu D či steroidních hormonů. žlučové kyseliny - v játrech se konjugují s glycinem nebo taurinem za vzniku solí žlučová barviva - především bilirubin, určují barvu žluči elektrolyty - Na+, HCO3- (hydrogenuhličitan) lecitin - který dovoluje smíchat tuky a vodu (emulgace) detoxifikované látky - například léky, jedy apod. hlen

21 stavba sliznice - vybíhá v četné řasy, které jsou na svém povrchu pokryté jednou vrstvou cylindrického epitelu, který má sekreční a resorpční funkci svalovina - snopce hladké svaloviny jsou uspořádané spirálovitě obal - přirůstá k játrům

22