Trh a tržní mechanizmus

Prezentace na téma: "Trh a tržní mechanizmus"— Transkript prezentace:

1 Trh a tržní mechanizmus
Ne chaos, ale ekonomický řád

2

3 Jak vznikne trh? Historicky byl trh přirozenou reakcí na dělbu práce. Dokud k ní nedocházelo, každý si to, co potřeboval, obstaral sám a nebylo třeba s nikým nic směňovat… S rozvojem dělby práce a tedy i specializace na určité činnosti neměl jedinec čas, aby si obstaral sám všechny potřebné statky a tak musel směňovat to, co vyráběl, za něco jiného, co potřeboval, a vyrobil to někdo jiný. Tak nejspíše vznikl trh… 1) Najdi někoho, kdo vytvoří (a tobě poskytne) to, co chceš a vznikne trh 2) Najdi někoho, kdo bude chtít získat to, co ty máš (nebo budeš mít) a vznikne trh První možnost je vznik trhu z existující poptávky po statcích (a hledáme někoho, kdo by je nabízel) – například u zakázkové výroby Druhá možnost je vznik trhu z existující nabídky statků (a hledáme někoho, kdo by je poptával) – například tradičně bleší trhy

4 Trh a tržní mechanizmus
? Trh = systém jehož prostřednictvím kupující a prodávající vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu a množství, které bude nakoupeno a prodáno. (Problémy řeší ex post, nedokáže jim předejít) Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny svých výrobku a služeb. Jak řeší trh základní otázky ekonomického subjektu? Co? – co bude na trhu nabízeno (obchodováno)? Jak? – jak to bude na trhu nabízeno? Pro koho? – pro koho to bude na trhu nabízeno? Odpověď dává strana poptávky (spotřebitelé) svými peněžními hlasy, kterými vlastně skrze každý svůj nákup hlasují, které výrobky a služby se jim za daných podmínek líbí a je dobré v jejich nabídce pokračovat. Také můžeme říci, že je to určeno konkurencí na straně poptávky (pokud je o něco velký zájem, obvykle se to dříve či později na trhu objeví). Odpověď dává strana nabídky a to, že nabízet se musí maximálně efektivně. Je to určeno konkurencí na straně nabídky. Zkrátka na trhu budou nabízet příslušným způsobem (technologií) či za určitých podmínek ty firmy, které obstojí v konkurenčním boji s ostatními firmami. Ty firmy, které jsou málo efektivní a neobstojí v konkurenčním boji, odcházejí z trhu a s nimi i způsob jejich nabídky (výroby, technologie). Naopak v centrálně plánované ekonomice jsou tyto otázky řešeny následovně: CO? – určuje stát svými rozhodnutími, např. naplánuje co se bude a co nebude vyrábět JAK? – určuje stát rozhodnutími, které podniky založí, podpoří nebo zruší, případně zda pořídí nové technologie PRO KOHO? – určuje stát buď přímým rozdělováním statků nebo určováním velikostí důchodů, mezd a platů Toto je na trhu dáno tím, jak jsou ve společnosti rozděleny důchody (majetek). Obecně tedy platí, že nabízeny jsou statky pro ty subjekty, jež si je díky své předchozí činnosti (práce, podnikání, štěstí ve hře) mohou dovolit koupit.

5 Typologie trhů Dle množství komodit: Dle územního hlediska:
dílčí (jednoho druhu zboží) a agregátní (veškerého zboží) trh Dle územního hlediska: trh místní – v současnosti na ústupu trh národní – trh v rámci státního celku trh mezinárodní (světový) trh Dle předmětu koupě a prodeje: trh výrobků a služeb, trh výrobních faktorů, trh peněz

6 Subjekty na trhu Jednotlivci (domácnosti) – vstupují na trh za účelem uspokojení potřeb; jsou kupující na trhu výrobků a služeb a prodávající na trhu výrobních faktorů Firmy – vstupují na trh za účelem prodeje; jsou prodávající na trhu výrobků a služeb a kupující na trhu výrobních faktorů Stát – vstupuje na trh s cílem ovlivnit jej (regulovat), ale zároveň také poptává (práci, produkty,…) a nabízí (např. veřejné statky) Zahraničí – vstupuje na domácí trhy jako poptávající i jako nabízející, ale i jako regulátor trhu (EU) Z pohledu mikroekonomického nás budou více zajímat dva prvně uvedené subjekty. Stát a zahraničí jsou mnohem více sledovány v pohledu makroekonomickém. Toto rozdělení však nelze brát naprosto závazně. I v mikroekonomii nás může například zajímat jaké dopady bude mít zvýšení daní státem na chování konkrétních podniků. Nelze tedy říci, že by nás v mikroekonomii stát a dopady jeho působení vůbec nezajímaly.

7 Interakce trhů a subjektů na trzích
Příjem (důchod) Trh výrobních faktorů Mzdy, renty, zisky Výrobní faktory Práce, půda, kapitál Firmy Domácnosti Stát Výrobky a služby nabízené Výrobky a služby poptávané Trh výrobků a služeb Příjmy (za prodej statků) Výdaje (za statky)

8 Konkurence Případ konkurence, kdy jsou konkurenční subjekty podmínkami nuceny ke spolupráci

9 Vznik konkurence Na trhu existuje velké množství subjektů jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Každý z těchto subjektů má nějaké své zájmy (potřeby), které chce prosadit (uspokojit). Pokud prosazování zájmů nějakého subjektu neomezuje subjekt jiný, pak je vše v pořádku. Co když je však náš zájem v rozporu se zájmem někoho jiného a nelze prosadit oba zájmy zároveň? Z ekonomického pohledu právě v tomto okamžiku vzniká konkurence…

10 Konkurence Konkurence (z latinského concurrere, „běžet spolu“) má několik významů: Rivalita, soutěžení o moc, úspěch nebo náklonnost (obecný význam slova) Hospodářská soutěž mezi podnikateli Kompetice, soupeření živých tvorů o vzácné zdroje Konkurence = proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů (a jsou spolu v konfliktu) Pohled Ekologie na kompetici je oproti Ekonomii trochu odlišný. Princip kompetičního vyloučení říká, že protože kompetice je ztrátová pro obě strany, je výhodné se jí nějak vyhnout. Zpravidla se tak děje úpravou niky, tedy souboru podmínek a zdrojů, které organismus potřebuje k životu.

11 Typologie konkurence Konkurence na straně poptávky vzniká v případě, kdy poptávka převyšuje nabídku. Spotřebitel se chová tak aby uspokojil své potřeby, a to i na úkor ostatních poptávajících Konkurence na straně nabídky přímo nevyžaduje, aby nabídka převyšovala poptávku. I pokud je více poptávajících, firmy se snaží zaujmout co nejvíce z nich, získat co největší podíl na trhu. Rozlišujeme cenovou a necenovou konkurenci. Jak se v praxi konkurenční situace řeší? Velice obvyklou formou je tzv. konkurenční boj. V tomto boji se každý subjekt snaží všemi dostupnými prostředky (obvykle samozřejmě legálními) oslabit, podmanit si či dokonce úplně odstranit svého konkurenta. Stejně jako klasické boje je i tento veden za pomoci různých strategií a taktik jako jsou spojenectví (koalice) se silnějším partnerem, lsti, nástrahy a mnoho dalších. Z takovéhoto boje obvykle odchází některé subjekty jako vítězové a některé jak poražení. Nevýhodou konkurenčního boje je fakt, že každý subjekt se konkurenčním bojem vyčerpá (oslabí). Proto se někdy snaží konkurenční subjekty uzavřít nějakou formu dohody, která by oběma alespoň částečně pomohla a minimalizovala ztráty na obou stranách. Někdy může být taková dohoda prospěšná všem účastníkům trhu, jindy však může být pouhou snahou o oloupení těch, kdo nejsou součástí této dohody. V těchto případech bývá dohoda považována za škodlivou a zakázána (např. antimonopolními zákony).

12 Dokonalá a nedokonalá konkurence
Dokonalá konkurence (DK) je abstrakce, teoretický model trhu, který předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky Předpoklady a důsledky: Na trhu (v odvětví) je velké množství výrobců příliš malých na to, aby ovlivnili tržní cenu (např. drobný zemědělec těžko ovlivní svou produkcí celostátně platné výkupní ceny obilí) Volný vstup do odvětví (nejsou v podstatě žádné překážky) Stejná míra informovanosti všech subjektů (všichni sdílejí své znalosti i technologie)  mnoho výrobců vyrábí stejný (homogenní) výrobek (tou nejlepší možnou technologií) Homogennost produkce odvětví  výrobce nemůže ovlivnit cenu   Výrobci maximalizují zisk pouze skrze vyhledávání úspor (minimalizací zbytečných nákladů) Nedokonalá konkurence (NK) – v reálném ekonomickém světě; vzniká při nesplnění jakýchkoliv předpokladů dokonalé konkurence Cena dána trhem Cena Zisk Náklady

13 Formy nedokonalé konkurence
Monopolní konkurence – existuje stále velká skupina výrobců, relativně volný vstup na trh (existují již překážky vstupu, ale při určitém úsilí je možné je překonat), výrobek je diferencovaný  ceny se mohou lišit; objevuje se cenová i necenová konkurence, menší tlak na hledání úspor oproti DK (oděvy, obuv , elektronika, potraviny, aj.) Oligopol – vstup na trh je velmi omezen, malá skupina výrobců se značnou ek. silou, mohou vytvářet tajné dohody s cílem omezit nabídku a dosáhnout vyšší ceny. Monopol – zůstává jediný výrobce na trhu; prodává za nejvyšší možné ceny (limitovány koupěschopnou poptávkou), faktická likvidace konkurence na straně nabídky; nežádoucí situace vyjma tzv. přirozeného monopolu.

14 Tržní rovnováha Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně.
Nastává při rovnosti poptávky a nabídky, neboli jestliže: poptávané množství = nabízené množství Takové množství nazýváme rovnovážné množství (nastává při tzv. rovnovážné ceně) Bohužel rovnováha nastává na trhu poměrně vzácně. Mnohem častěji nastává na trhu nerovnováha… P Q D S P Q Tento bod rovnováhy nemá sám o sobě velkou vypovídací hodnotu, ale důležité je, že nám udává výši rovnovážné ceny a rovnovážného množství. To, čím je bod rovnováhy důležitý, je na ose x a y (hodnoty, které tento bod udává)!!! E PE  QE

15 Varianty tržních nerovnováh
Jsou v podstatě pouze dvě: Převis poptávky: QD > QS (přesněji řečeno převis poptávaného množství) Převis nabídky: QD < QS (přesněji řečeno převis nabízeného množství)

16 Změna tržní ceny a dopad na (ne)rovnováhu na trhu
Růst ceny nad rovnovážnou úroveň vede k převisu nabídky Pokles ceny pod rovnovážnou úroveň vede k převisu poptávky Jak se s tím trh vypořádá? P Q D P Q D S S To, čím je bod rovnováhy důležitý, je na ose x a y (hodnoty, které tento bod udává)!!! Zvýšení ceny… E E PE PE Sníženíceny… QE QE …snižuje poptávané množství… a zvyšuje nabízené množství. …snižuje nabízené množství… a zvyšuje poptávané množství.

17 Převis nabídky P i D S P 1 E P E QD = Q E = QS Q i
K převisu nabídky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P1) vyšší než rovnovážná cena (PE) . Převis nabídky P i D S P 1 E P E QD = Q E = QS Q i

18 Převis poptávky P i D S E P E P 2 QS = Q E = QD Q i
K převisu poptávky dochází tehdy, když je aktuální cena na trhu (P2) nižší než rovnovážná cena (PE) . Převis poptávky P i D S E P E P 2 QS = Q E = QD Q i

19 Který jídelní lístek lépe vystihuje převis nabídky a který převis poptávky?
Vše za 15,- Kč Vše za 50,- Kč

20 Teorém pavučiny Teorém pavučiny ukazuje způsob, jakým se na trhu ustanovuje rovnováha. Existují 3 varianty: Dostředivý teorém pavučiny Odstředivý teorém pavučiny Neutrální teorém pavučiny Jestli bude trh fungovat dostředivě, odstředivě či neutrálně, závisí na vazbě elasticit poptávky a nabídky. Pokud je: ED > ES → projevuje se dostředivý teorém pavučiny ED < ES → projevuje se odstředivý teorém pavučiny ED = ES → projevuje se neutrální teorém pavučiny

21 Dostředivý teorém pavučiny
P i D S P1 (180 Kč) Převis nabídky P3 (120 Kč) Převis nabídky Převis nabídky E Teorém pavučiny ukazuje, že k nalezení rovnovážného bodu (cena a množství) nedochází na trhu ihned, ale tento přizpůsobovací proces nějakou dobu trvá a trh obvykle osciluje kolem rovnovážného bodu, ke kterému se buď přibližuje (dostředivý teorém) nebo se mu vzdaluje (odstředivý teorém). V grafu je nutné si uvědomit, že různým cenám odpovídají různá poptávaná a nabízená množství a tím, jak se cena postupně přibližuje rovnovážné ceně, přibližují se k sobě i poptávaná a nabízená množství. P E (70 Kč) Převis poptávky Převis poptávky P2 (30 Kč) Převis poptávky QD1 QS2 Q E QS3 QS1 Q i

22 Odstředivý teorém pavučiny

23 Neutrální teorém pavučiny

24 Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu).
Tržní selhání Existují různá pojetí tržního selhání. Tržní selhání: jsou jakékoliv překážky dokonalé konkurence znamená neschopnost trhu efektivně alokovat zdroje vede k neefektivní výrobě nebo spotřebě (neumí efektivně vyřešit co?, jak? a pro koho?) Neefektivnost Monopol – faktická likvidace konkurence Externality – neprocházejí trhem Veřejné statky – problém veřejné volby těchto statků Nerovnost Nepřijatelná nerovnost v důchodech a bohatství (např. když 20 % populace vlastní 80 % bohatství) Nestabilita Inflace, nezaměstnanost, nevyrovnaná obchodní bilance – vychylují ekonomiku od rovnovážného stavu Zjednodušeně řečeno, trh selhává, pokud neplní svou funkci (úlohu). Co je tedy funkcí trhu? To je jednoduché. Má umožnit vzájemnou interakci poptávajících a nabízejících, jinými slovy uskutečnit směnu (obchod). Kdykoliv se tedy na trhu nedaří uskutečňovat obchody, které by alespoň jedna strana chtěla, pak z nějakých důvodů selhává…

25 Státní regulace Důvody existence státní regulace: neschopnost trhu řešit některé problémy (spravedlnost, rovnoprávnost, solidarita), selhání trhu (monopol), neexistence trhu (externality) Státní regulace před rokem 1989: v podstatě naprostá, trh v dnešní podobě téměř neexistoval (leda v podobě černého trhu nebo vůči zahraničí) Důsledky státní regulace: Mohou představovat vážný zásah do fungování ekonomiky. Nesprávné zásahy mohou trh ještě více destabilizovat (vyvést z rovnováhy). Často velice obtížné určit, který zásah je ten správný (metoda pokus – omyl). Jaké znáte příklady státní regulace uplatňované v současnosti v České republice?

26

27 Vliv různých faktorů na ustalování rovnováhy na trhu

28 Důležité ! Všechny faktory, které ovlivňují tvar nebo posuny křivky poptávka a křivky nabídky také způsobují změny v rovnováze na trhu. Tyto faktory tedy ovlivňují rovnovážnou cenu a rovnovážné množství. Platí tedy: Cokoliv, co způsobuje posun poptávky doprava, působí na zvýšení rovnovážné ceny i rovnovážného množství. Cokoliv, co způsobuje posun nabídky doprava, působí na snížení rovnovážné ceny a zvýšení rovnovážného množství.

29 Vliv cenové elasticity poptávky a nabídky na rovnováhu na trhu !!
Cenová elasticita poptávky i nabídky ukazuje, jak citlivě (rychle) dokáží poptávající nebo nabízející reagovat na změnu ceny. Obdobně ostatní druhy elasticity ukazují, jak citlivě reagují na změnu dalších faktorů. Právě míra této citlivosti ukazuje, jak jsou schopni reagovat poptávající či nabízející na změnu ceny a tím elasticita ovlivňuje finální rovnováhu na trhu. Čím elastičtější je poptávka, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážného množství a méně do změny rovnovážné ceny. Čím méně je poptávka elastická, tím se více změna (posun) nabídky promítne do změny rovnovážné ceny a méně do změny rovnovážného množství. Podobně to platí u elasticity nabídky a posunu křivky poptávky. Co ovlivňuje v praxi elasticitu poptávky? Poptávka je tím elastičtější, čím více mají lidé na výběr z konkurenčních výrobků, čím méně lidé daný výrobek potřebují (mohou nákup déle odložit), čím méně jsou lidé věrní určité značce, atd. Nabídka je tím elastičtější, čím snazší je dostupnost zdrojů, čím delší čas mají firmy vymezený na výrobu, čím snazší a rychlejší je výroba, čím rychlejší je technologický pokrok, atd. Opačné tendence snižují elasticitu Toto celé si zapamatujte a snažte se tomu porozumět, je to důležité pro další výklad!

30 Dodatek

31 Statky (ne)procházející trhem
Co to znamená, když se řekne, že statky neprocházejí trhem? Jednoduše řečeno se s nimi na trhu neobchoduje. Aby se s nimi mohlo obchodovat, je potřeba aby existoval někdo kdo poptává, dále někdo, kdo nabízí a musí o sobě vědět a musí si určit cenu. Například vynalézavý podnikatel v nevyužívané zanedbané louce poblíž řeky (není tedy předmětem obchodu) rozpozná potenciálně vysokou poptávku turistů po ubytování. Dohodne se s majitelem louky o pronájmu a vybuduje na ní kemp. V souvislosti s jeho podnikáním o louku musí pečovat, neboť je to v jeho vlastním zájmu a přináší mu to zisky. Čím více je kemp turisty vyhledáván, tím atraktivnější je i pro další podnikatele, kteří na louce zakládají a provozují své živnosti. Nyní je louka předmětem obchodu, neboť za její používání turisté i podnikatelé platí a majitel je rád, že je o jeho louku tak velký zájem (a přináší mu peníze). Potenciální investoři dokonce mohou nabízet majiteli odkoupení louky a ta nyní jednoznačně prochází trhem.

32 Kontrolní otázky a úkoly
Vymezte obsah pojmů trh a tržní mechanismus. Charakterizujte tržní rovnováhu a základní varianty tržních nerovnováh. Demonstrujte fungování tržního mechanismu na dostředivém teorému pavučiny. Jak lze eliminovat nepříznivou realitu odstředivého teorému pavučiny? Zakreslete důsledky stanovení nerovnovážných, resp. maximálních a minimálních cen státem pro ekonomiku. Které ceny v ČR jsou stanoveny jako maximální či minimální? Co je rovnovážná cena a rovnovážné množství? Jaká existuje souvislost mezi elasticitou poptávky a nabídky a fungováním tržního mechanismu? Který z přístupů k ekonomii (dirigistický či liberální) předpokládá autoregulační schopnost tržního mechanismu, tedy dostředivý teorém pavučiny, a proč?