Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá.

Prezentace na téma: "Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá."— Transkript prezentace:

1 Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/ OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiálu Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu DUM č Makroekonomie Autor Ing. Kateřina Smejkalová Tematická oblast Makroekonomie Anotace DUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie v prvním ročníku Ročník Ročníky 4., 1. a dále dle potřeby jako výchozí /doplňující při výkladu v ročníku 2. a 3. Datum tvorby Prosinec 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Makroekonomie "Vzdělání lidí usnadňuje jejich vedení, ale ztěžuje jejich ovládání; usnadňuje vládnutí, ale znemožňuje zotročení." Henry Peter Broughan „Existují v zásadě tři způsoby, jak získat od druhých to, co chceme: láska, násilí a směna.“ – David Friedman           

3 OSNOVA: ÚVOD Historický exkurz k pojmu makroekonomie
Základní ekonomické subjekty Dělení ekonomie Význam makroekonomie Pozitivní a normativní ekonomie Základní makroekonomické ukazatele Makroekonomické agregované proměnné Makroekonomický koloběh Základní makroekonomická identita Zásahy do ekonomiky Shrnutí Příklady a úkoly Použité zdroje OSNOVA:

4 Historický exkurz k pojmu makroekonomie
Ekonomie = věda, která zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití Jako samostatná věda od poloviny 18. století – soustředěnost na tvorbu a rozdělování bohatství Zatím neexistence členění na mikro a makro Konec 19. stol. – do popředí zájmu ekonomie se dostává teorie spotřebitele, firmy, rovnováhy – tedy spíše MIKRO 30. léta 20. století – celosvětová hospodářská krize – v popředí zájmu otázky MAKROekonomické Pojem MAKROEKONOMIE – zaveden norským ekonomem Ragnarem A. K. FRISCHEM v r. 1933 Historický exkurz k pojmu makroekonomie

5 Historický exkurz k pojmu makroekonomie
Rozčlenění ekonomie na mikroekonomii a makroekonomii přisuzujeme J. M Keynesovi Historický exkurz k pojmu makroekonomie

6 Základní ekonomické subjekty
Pro základní členění ekonomie vymezíme tři navzájem provázané subjekty ekonomického prostředí v uzavřené ekonomice. Čtvrtý subjekt přizveme, když ekonomiku otevřeme. Čtvrtým subjektem je ZAHRANIČÍ. Stát Firma Domácnost

7 MIKROekonomie MAKROekonomie Dělení ekonomie
Klasifikace tří základních ekonomických subjektů důležitá pro PRIMÁRNÍ DĚLENÍ EKONOMIE! Dělení ekonomie MIKROekonomie Věnuje pozornost studiu chování individuálních subjektů – spotřebitele a firmy; studuje dílčí trhy… MAKROekonomie Zabývá se celkem, studuje příčiny vývoje a důsledků agregovaných proměnných. Mezi základní agregované ukazatele patří HDP, inflace, nezaměstnanost, vztah k zahraničí…

8 Ekonomie Kolik firma vyrobí zboží?
Za jakou cenu bude firma své zboží prodávat? Kolik času bude věnovat domácnost práci a kolik volnému času? Kolik zboží si domácnost koupí? Mikroekonomie Kolik zboží se vyrobí v souhrnu celé ekonomiky? Jaká bude průměrná cenová hladina v ekonomice? Kolik bude v ekonomice nezaměstnaných? Kolik zboží se do ekonomiky doveze a kolik se z ní vyveze? Makroekonomie Ekonomie

9 Pro tvůrce hospodářské politiky a z toho plyne význam pro celou společnost.
Poskytuje návody, možná opatření, apod.. Vládní opatření bude mít dopady na odbyt firem. Změna úrokových sazeb centrální bankou má dopady na investiční aktivitu firem, na rozhodování o úsporách, apod.. Význam makroekonomie

10 Pozitivní a normativní ekonomie
Pozitivní ekonomie Pouhý popis ekonomiky – př. počet nezaměstnaných, hodnoty HDP, míra inflace… Normativní ekonomie Hodnotové soudy – stanovuje normy, pravidla – př. Stát by měl poskytovat podporu v nezaměstnanosti, apod. Pozitivní a normativní ekonomie

11 Pokračujeme: Základní makroekonomické ukazatele
Níže uvedenou tabulku vyplnit za DÚ dle aktuálních statistik. Makroekonomické agregované proměnné: Pokračujeme: Základní makroekonomické ukazatele Stát HDP (%) Inflace Nezaměstnanost (%) Obchodní bilance (%) Česká republika Německo Slovensko Itálie Velká Británie Španělsko Polsko Dánsko Francie Řecko

12 Makroekonomické agregované proměnné
Hrubý domácí produkt (HDP) = celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Časovým obdobím bývá obvykle rok. Inflace = nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz. Míra inflace = jak se za daný rok změnila průměrná cenová hladina v ekonomice. Nezaměstnanost = stav na trhu práce, kdy část nabídky práce není schopna nebo ochotna najít si placené zaměstnání. Míra nezaměstnanosti = kolik procent lidí z tzv. ekonomicky aktivního obyvatelstva je nezaměstnaných Obchodní bilance = rozdíl mezi vývozem a dovozem Makroekonomické agregované proměnné

13 Makroekonomický koloběh

14 Trh výrobních faktorů Domácnosti Trh statků a služeb
Nabídka práce, půdy, kapitálu Výrobní faktory = výrobní vstupy Odměny za VF Mzdy, renty, úroky Daně Daně Stát Firmy Domácnosti Transfery Dotace Platba za vládní nákupy Nakoupené statky a služby Příjmy z prodeje Výdaje na nákup statků a služeb Trh statků a služeb Nabídka statků a služeb Nakoupené statky a služby Import Export Tok zboží, služeb a VF Zahraničí Tok peněz

15 Základní makroekonomická identita
Domácnosti za své výrobní faktory dostaly důchod, ze kterého mohou část utratit za statky a služby a část mohou uspořit. Firmy mají určitý zisk, který nerozdělí mezi vlastníky (nerozdělený zisk) a mohou ho uspořit. Vláda hospodaří s určitými příjmy a výdaji. Saldo rozpočtu může být kladné, nulové nebo záporné. Jestliže vláda utratí méně, než vybere, tak vlastně vytváří úspory. Ze zahraničí mohou plynout do domácí země úspory. Úspory jednotlivých makroekonomických subjektů NEZASTAVÍ makroekonomický koloběh, protože úspory slouží k financování investic. V ekonomice tedy platí rovnost celkových úspor a celkových investic = základní makroekonomická identita Základní makroekonomická identita

16 Úspory ze zahraničí Úspory domácností Úspory firem Úspory vlády
Celkové investice Úspory ze zahraničí

17 Různost názorů, které se snaží postihnout fungování ekonomiky.
Zjednodušeně můžeme názory rozdělit do dvou skupin: Zásahy do ekonomiky Liberální přístup Ekonomika funguje správně na principu vnitřního vyrovnávacího mechanismu ekonomiky, do kterého nezasahuje stát a trh je schopen se automaticky harmonizovat do stavu rovnováhy. Vzývání státu a/ fiskální politika – stát zasahuje prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejného rozpočtu b/ monetární (měnová) politika – zásahy prostřednictvím množství peněz v ekonomice a prostřednictvím jejich cen. Zpravidla provádí centrální banka – Česká národní banka. c/ kurzová politika – ovlivňování měnového kurzu. Zpravidla provádí centrální banka. Úzce propojena s monetární. d/ obchodní politika – zásahy prostřednictvím cel, kvót, hygienických či veterinárních norem, apod.

18 Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití.
Ekonomii dělíme na mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na trhu a zkoumá dílčí trhy. Makroekonomie zkoumá ekonomiku jako celek. Makroekonomický koloběh zachycuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty. Jde o podobu reálných a peněžních toků. Pozitivní ekonomie je pouhým popisem stavu. Normativní ekonomie přináší hodnotové soudy. Celkové úspory v ekonomice = celkové investice v ekonomice Zásahy státu do ekonomiky mohou mít podobu fiskální, monetární, kurzové a obchodní politiky. Shrnutí

19 CVIČENÍ: 1. Uvedli jsme, že vláda stejně, jako ostatní makroekonomické subjekty, vytváří úspory. Je tomu tak v případě, že má kladné rozdíl příjmů a výdajů. Co se stane, když vláda bude mít deficit rozpočtu? Bude dále platit základní makroekonomická identita, tedy že celkové úspory se rovnají celkovým nákladům? 2. Procvičte si základní pojmy: Ekonomie, mikroekonomie, makroekonomie, pozitivní ekonomie, normativní ekonomie, makroekonomický koloběh, makroekonomické subjekty, základní makroekonomická identita

20 ODPOVĚĎ ke cvičení č. 1: Má-li vláda vyšší výdaje než příjmy, hospodaří s deficitem. Tímto deficitem jsou tzv. záporné úspory. Deficit musí vláda nějakým způsobem financovat. Půjčí si tedy z úspor ostatních makroekonomických subjektů. Celkové úspory budou po této výpůjčce nižší. Platí však nadále tvrzení o rovnosti celkových úspor a celkových investic.

21 Použitá literatura a ostatní zdroje:
BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. Universum (Knižní klub). ISBN PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: cvičebnice. Vyd. 2. Slaný: Melandrium, 2003, 379 s. České dějiny (Daranus). ISBN Použitá literatura a ostatní zdroje: