Monetární a fiskální politika

Prezentace na téma: "Monetární a fiskální politika"— Transkript prezentace:

1 Monetární a fiskální politika
Základy ekonomie Monetární a fiskální politika

2 Monetární politika - cíle a nástroje
Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky Cíl: jako podpora a doplněk k fiskální politice → ↑SM → ↓i → ↑I → ↑AD → ↑Y → ↓UNE (keynesiánský přístup) řídit peněžní zásobu s cílem cenové stability →↑M = ↑Y* (monetaristický přístup)

3 Funkce centrální banky
emise hotovosti provádění monetární politiky banka státu banka bank bankovní regulace a dohled reprezentace bankovní soustavy v zahraničí

4 nástroje MP Přímé – administrativní – netržní: Nepřímé – tržní:
pravidla likvidity povinné vklady úvěrové kontingenty dohody, výzvy, doporučení Nepřímé – tržní: operace na volném trhu PMR devizové intervence úrokové sazby reeskont směnek, atd.

5 účinnost MP krátké vs. dlouhé období
krátkodobě působí MP na ekonomický výkon dlouhodobě pak pouze na cenovou hladinu keynesiánské vs. monetaristické pojetí

6 Účinnost v krátkém období
krátkodobě působí MP na produkt a zaměstnanost: měnová expanze = růst nabídky peněz: ↑SM → ↓i → ↑I → ↑AD → ↑Y → ↓UNE měnová restrikce = pokles peněžní nabídky: stejný sled událostí, ale v opačném směru

7 Účinnost v dlouhém období
dlouhodobě MP působí pouze na cenovou hladinu: M.V = P.Y nebo v přírůstkovém tvaru: m+v = π + y dochází-li k růstu nabídky peněz, který je větší než růst reálné produkce, pak dochází k růstu cenové hladiny

8 Vývoj měnové politiky v ČR
po r – vznik dvoustupňové bankovní soustavy – SBČS pouze funkce CB 1993 – rozdělení SBČS na ČNB a NBS 1. pol. 90. let – cílem MP „krotit“ inflaci zpočátku především nástroje administrativní, poté přechod k nástrojům tržním desinflační politika skrze fixní kurzový režim a řízení peněžní zásoby (v souladu s monetaristickým doporučením)

9 Vývoj měnové politiky v ČR
problém: řízení peněžní zásoby a udržování fixního kurzu jsou protichůdné cíle navíc – reálné posilování koruny měnová krize v r – zlom v měnové politice přechod k řízenému floatingu opuštění cílování peněžní zásoby a přechod k cílování inflace (od 1998 jádrová, od 2001 celková)

10 Fiskální politika – cíle a nástroje
Cíl FP – stabilizace ekonomiky ve smyslu vyhlazení hospodářského cyklu, a to z pozice vlády (státu, veřejného sektoru) Nástroje: výdaje na vládní spotřebu výdaje na transferové platby daně – autonomní, důchodové cla

11 účinnost fiskální politiky
závisí na časovém hledisku – krátkodobé vs. dlouhodobé účinky závisí na způsobu financování expanzivní fiskální politiky – emisní vs. dluhové financování klasické+monetaristické pojetí vs. keynesiánské pojetí fiskální politiky

12 účinnost FP – monetaristický přístup, emisní vs. dluhové financování
při financování fiskální expanze pomocí emise peněz, má FP stejné dopady jako měnová expanze se všemi krátkodobými i dlouhodobými důsledky při dluhovém financování (emise dluhopisů) dojde pouze ke změně struktury celkových výdajů v ekonomice bez dopadů na důchod a cenovou hladinu – vzroste pouze úroková míra

13 Státní rozpočet Státní rozpočet (BS) – nejvýznamnější nástroj fiskální politiky Saldo BS = příjmy – výdaje přebytek, deficit, vyrovnaný BS saldo BS: strukturální, cyklické, primární celkové strukturální – saldo při výstupu eko. na úrovni svého potenciálu – saldo vyvolané vládou cyklické – vzniká v důsledku výkyvu výstupu kolem potenciálu primární = běžné příjmy – běžné výdaje celkové = primární + výdaje na dluhovou službu

14 Saldo BS a jeho funkce BS = (t.Y+TA) – (G+TR) BS* = (t.Y*+TA) – (G+TR)
BScykl = BS – BS* sklon fce BS je dán mírou důchodového zdanění – čím větší zdanění, tím strmější fce BS a naopak BS (tY+TA)-(G+TR) strukturální přebytek cyklický deficit změna G, TR a TA vyvolá posun celé funkce BS – zvýšení G,TR a snížení TA vyvolá posun fce BS dolů a naopak O skutečný deficit TA-(TR+G) Y0 Y* Y

15 Vývoj fiskální politiky v ČR
poč. 90. let – cílem FP tlumit AD a inflační tlaky – v souladu s MP poté již standardní nástroj stabilizační politiky problém: růst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů (dnes až 80 % celkových výdajů státního rozpočtu) saldo veřejných rozpočtů – stav poměrně uspokojivý, alarmující je tempo růstu zadlužovaní – především „díky“ rozpočtu centrální vlády

16 Vývoj fiskální politiky v ČR
Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

17 Vývoj fiskální politiky v ČR
Zdroj: OECD, MF ČR, vlastní výpočty

18 Vývoj fiskální politiky v ČR
expanze restrikce Zdroj: OECD, vlastní výpočty

19 Vývoj fiskální politiky v ČR
v mld. CZK Zdroj: MF ČR

20 Vývoj fiskální politiky v ČR
v mld. CZK – veřejný sektor Zdroj: MF ČR

21 Vývoj dluhu centrální vlády (státního dluhu) v ČR
Prime minister/time period Klaus Zeman Spidla/Gross/Paroubek 1993 1997 1998 2002 2003 2006 State debt (bn.CZK) 158,8 172,2 193,6 395,9 493,2 827,7 Change of state debt (bn. CZK) 13,4 223,7 334,5 State debt/GDP (%) 15,6 10,3 10,5 17,4 21,6 28,9 Zdroj: Centrum pro ekonomiku a politiku (2003), Patria Finance (2007)