Středověká vzdělanost, rytířská kultura

Prezentace na téma: "Středověká vzdělanost, rytířská kultura"— Transkript prezentace:

1 Středověká vzdělanost, rytířská kultura
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Změny ve společnosti potřeba rozšířit vzdělání
Raný středověk církevní školy Vrcholný středověk městské školy(čtení, psaní, počítání) univerzity (nejvyšší vzdělání) I kupci a řemeslníci potřebovali vzdělání, výpočty, míry, váhy, obchodní dopisy.

3 Nižší školství šlechta soukromí vychovatelé a učitelé měšťané školy u farních kostelů, klášterní městské školy (zřízeny městskou radou) dívky se vzdělávaly převážně v soukromí většina společnosti negramotná

4 - latina ustupuje jazyku mateřskému
Městské školy - praktičtější zaměření (sedmero mechanických umění = zpracování vlny, zbrojířství, lodní plavba, zemědělství, lovectví, lékařství a divadelnictví) - latina ustupuje jazyku mateřskému

5 Univerzity - hlavní roli při zakládání sehrává církev (poskytuje profesory a materiální zajištění, kontroluje obsah výuky) panovník uděluje privilegia Profesoři

6 Univerzita = společenství učitelů a žáků (lat
Univerzita = společenství učitelů a žáků (lat. universitas magistrorum et scholarium) - společně žili a studovali v univerzitních kolejích (společenský ani národnostní původ tu nehrál roli)

7 Základ vzdělání - sedmero svobodných umění (septem artes liberales) = trivium (gramatika, rétorika, dialektika) a kvadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie, múzika)

8 Členění univerzit obvykle 4 fakulty:
artistická (filozofická): měla přípravný charakter, učila sedmeru svobodných umění; absolvent trivia - titul bakalář; kvadrivia – titul mistr umění (zkomolenina latinského magister) právnická medicínská teologická (bohoslovecká) (teologie – považována za nejvyšší vědu) rektor – v čele univerzity (měl právo soudit žáky i profesory) děkan – v čele fakulty absolventi univerzit – středověká světská inteligence titul doktor

9 Nejstarší známé univerzity
1088 Bologna 1150 Paříž od 16. stol. zvaná Sorbonna 1167 Oxford 1209 Cambridge 1222 Padova

10 Výuka probíhala předčítáním – učebnice byly příliš drahé
Univerzita v Bologni Výuka probíhala předčítáním – učebnice byly příliš drahé Výuka probíhala předčítáním – učebnice byly příliš drahé

11 Padovská univerzita - část učenců odešla z Bologne - neměli tolik akademické svobody; prvními vyučovanými předměty byla právní věda a teologie - nejslavnějším učenec Galileo Galilei

12 Pařížská univerzita (Sorbonna – významná bohoslovecká fakulta)

13 Oxford

14 Podle pověsti založili Univerzitu v Cambridgi v roce 1209 akademici, kteří po neshodách na Oxfordské univerzitě uprchli a založili si vlastní univerzitu.

15 Pečeť Univerzity Karlovy (kolem 1360
Historická budova Karolina s arkýřem Velké auly Pečeť Univerzity Karlovy (kolem 1360 Univerzita Karlova v Praze - jedna z nejstarších evropských univerzit

16 spoluzakladatel středověkého myšlení kladl důraz na rozumové poznání
Pierre Abélard ( ) - filozof a teolog spoluzakladatel středověkého myšlení kladl důraz na rozumové poznání upřednostňoval vědění před slepou vírou: „Poznávám, abych věřil.“ stal se terčem útoků kvůli lásce ke své žačce Héloise Učil, že rozum vede k víře a doplňuje ji. Abélard a Héloisa

17 katolický filozof a teolog snaha spojit víru s rozumem
Tomáš Akvinský (1225 – 1274) katolický filozof a teolog snaha spojit víru s rozumem (Víra vychází od Boha, rozum z přirozených lidských schopností rozum se může mýlit, víra je neomylná rozum dochází ke správným poznatkům, je-li v souladu s vírou.) - tomismus = oficiální církevní filozofie

18 1. školy zakládané městskou radou
Křížovka s tajenkou 1. školy zakládané městskou radou 2. označení středověku rozvíjejícího se od 12. do 14. století 3. nejvyšší věda středověku 4. spoluzakladatel středověkého myšlení 5. město, v němž byla založena první univerzita 6. oficiální církevní filozofie 7. titul absolventa kvadrivia 8. škola poskytující nejvyšší vzdělání 9. titul absolventa trivia 10. město, v němž se nachází Sorbonna

19 - hlavní směr ve vývoji filozofie v 9. – 15. století
Scholastika - hlavní směr ve vývoji filozofie v 9. – 15. století - uplatňovala se ve středověkých církevních školách, od 12. století i na univerzitách - základní téma – vyrovnat se nově s antickým dědictvím, rozumově prověřit a podložit strukturu křesťanské nauky a víry (rozumové důvody víry)

20 Rytířství Rytířská kultura souvisí s křížovými výpravami
každý šlechtic je povinen řídit se křesťanskými zásadami, musí být schopen šířit křesťanskou víru mečem Žádný muž se rytířem nenarodil, pasování panovníkem si musel zasloužit svými činy.

21 Rytířské ctnosti: - čest (základem byla věrnost Bohu a panovníkovi) - odvaha - štědrost - ochrana bezbranných - galantní vztah k ženě

22 Rytířská kultura se rozvíjela především při panovnických dvorech:
slavnosti, turnaje, hostiny

23 Trubadúři opěvovali ženskou krásu.

24 Rytířská kultura se šířila do Evropy z Francie.
Do Čech se dostává v době vlády Václava I. (1230 – 1253). Král sám vjíždí v plném brnění k turnaji Historie českého národa v obrazech, Karel Svoboda

25 Vznik univerzit, rytířská kultura
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Čornej, Petr: Dějepis pro střední odborné školy. SPN, Praha 2002