Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Aminokyseliny, proteiny, enzymologie
2
Aminokyseliny Co to je? Jak to vypadá? K čemu je to dobré?
Organické látky – karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební kameny všech proteinů Pro výstavbu všech proteinů je třeba pouze 20 AK (+1) AK mohou být přídavnými látkami v potravinách (glutamát, aspartam), kosmetice (šampony)
3
Struktura aminokyselin
Každá AK v organismu obsahuje karboxylovou skupinu na 1. uhlíku Ve fysiologickém pH je karboxylová skupina ionisována a tvoří anion Aminoskupina je u proteiny tvořících AK na a-uhlíku – uhlíku sousedícím s karboxylovou skupinou Ve fysiologickém pH je aminoskupina protonována a tvoří kation Jednotlivé aminokyseliny se liší postraním řetězcem Přirozené AK vykazují konfiguraci L
4
Aminokyseliny
5
Bílkoviny (Proteiny) Co to je? Jak to vypadá? Polymery aminokyselin
Dlouhé řetězce na sebe poutaných AK (peptidová vazba) Jak to vypadá?
6
Proteiny – primární struktura
Sled aminokyselin v polypeptidu, zapsaný od N- k C-konci Současně je podstatné, zda v proteinu lze najít disulfidové můstky AK je možné zapisovat celými názvy (nepraktické), třípísmennými zkratkami (velmi časté), nebo písmeny (nejjednodušší) Primární struktura nevysvětluje funkci proteinu, ale je možné pomocí PC odhadnout prostorovou strukturu
7
Peptidová vazba Peptidová vazba je spojovacím článkem mezi AK v proteinech Jedná se amidickou vazbu Vazbu je možno hydrolysovat – zjišťování struktury Struktura peptidu se zapisuje od N-konce (volná aminoskupina) k C-konci (volný karboxyl)
8
Bílkoviny (Proteiny) – peptidová vazba
9
Proteiny – sekundární struktura
Vyjadřuje prostorové uspořádání peptidového řetězce na omezených úsecích jeho primární struktury Známe tři sekundární struktury: a-helix b-list b-smyčku
10
a-helix
11
b-list
12
b-smyčka
13
Proteiny – Terciární struktura
14
Keratin
15
Kolagen
16
Hedvábí
17
Globulární proteiny
18
Bílkoviny (Proteiny) K čemu je to dobré? Stavební hmota vlasů, nehtů
Zdroj energie Imunita (protilátky) Pohyb Přenos kyslíku Komunikace mezi buňkami Enzymy: Přírodní katalysatory Všechny chemické reakce v živých organismech jsou řízeny enzymy
19
Protilátky Několik typů Nejvýznamnější IgG
Proměnná doména – zodpovědná za rozpoznání antigenu (cizí struktura) Neměnná struktura – zodpovědná za vazbu na bílé krvinky
20
Pohyb
21
Komunikace
22
Komunikace
23
Přenos kyslíku Myoglobin Hemoglobin Jedna podjednotka Ve svalech
Vázaný hem Silná vazba na kyslík Zodpovědný za převzetí kyslíku od hemoglobinu z krve a jeho distribuci mezi buňkami tkáně 4 podjednotky (2 a, 2 b) Každá podjednotka vázaný hem Přenos kyslíku v krevním řečišti – navázání v plicích a uvolnění ve tkáních Síla vázání kyslíku je ovlivněna působením mezi podjednotkami
24
Myoglobin
25
Hemoglobin
26
Hemoglobin – vazba kyslíku
27
Enzymy Biokatalysatory – látky urychlující chemické děje v živých organismech snižováním aktivační energie potřebné k proběhnutí těchto procesů = ENZYMY Enzymologie = vědecká disciplína zabývající se problematikou biokatalysatorů
28
Charakteristiky enzymů
Snižuje aktivační energii Účinková specificita: Pouze jeden typ reakce/ chemické přeměny Bez vedlejších produktů Jedna reakce = jeden katalysator → spousta enzymů Substrátová specifita Substrát = přeměňovaná molekula (látka vstupující do reakce, reaktant) Absolutní specifita – enzym rozezná pouze jeden jediný substrát Skupinová specifita – enzym rozezná více substrátů s podobným strukturním znakem Regulovatelná účinnost / aktivita
29
Struktura enzymů Enzymy se skládají z: Aktivní místo: Proteinů
RNA (RNAzym) DNA(DNAzym) Složených struktur (holoenzym) Aktivní místo: Místo navázání substrátu a jeho chemické přeměny Vazebné skupiny – přidržují substrát v enzymu a ulehčují jeho správnou orientaci a přístup k aktivním skupinám Katalytické skupiny – zodpovědné za samotnou chemickou reakci
30
Struktura enzymů - chymotrypsin
31
Struktura enzymů - hexokinasa
32
Kofaktory enzymů a holoenzymy
Složené enzymy (holoenzymy) potřebují pro funkci pomocné látky – kofaktory Kofaktory: Prostetické skupiny: Malá organické molekuly pevně vázané na proteinovou část enzymu Koenzymy Rozpustné organické molekuly Dočasně vážou atomy, nebo skupiny atomů Apoenzym – bílkovinná část enzymu apoenzym + kofaktor = holoenzym
33
Prostetické skupiny - příklady
Pyridoxalfosfát, Vitamin B6 FMN, Vitamin B2 Hem
34
Koenzymy - příklady NADP+ Koenzym A
35
Klasifikace enzymů Název enzymu končí zpravidla na –asa
1. Oxidoreduktasy: Jedna z nejpočetnějších tříd enzymů Často složené enzymy
36
Klasifikace enzymů 2. Transferasy: 3. Hydrolasy: Složené bílkoviny
Umožňují přenos skupin (-CH3, -NH2, fosfát, etc.) 3. Hydrolasy: Štěpí chemické vazby s pomocí vody Jednoduché proteiny Proteasy – štěpí peptidickou vazbu v peptidech a proteinech Glykosidasy – štěpí glykosidové vazby v sacharidech Lipasy – štěpí esterové vazby v tucích
37
Klasifikace enzymů 4. Lyasy: 5. Isomerasy: 6. Ligasy:
Katalysují nehydrolytické štěpení vazeb Eliminace malé molekuly ze substrátu nebo adice na dvojnou vazbu 5. Isomerasy: Vnitromolekulové přeměny 6. Ligasy: Katalysují vznik energeticky náročných vazeb za současného rozkladu energeticky bohatých látek (ATP)
38
Kinetika enzymových reakcí
L. Michaelis, M. Mentenová (1913) Rovnice Michaelis-Mentenové: v … rychlost reakce Vlim … limitní rychlost reakce KM … Michaelisova konstanta [S] … koncentrace substrátu
39
Důsledky rovnice Michaelis-Mentenové
A) Pro nízkou koncentraci substrátu: KM >> [S] Vzorec přejde na lineární tvar a rychlost reakce roste přímo úměrně s koncentrací substrátu B) Pro vysokou koncentraci substrátu KM << [S] Rychlost dosáhne téměř limitní hodnoty a hodnota rychlosti se s koncentrací substrátu prakticky nemění C) Pro koncentraci substrátu velikostí srovnatelnou s hodnotou Michaelisovy Konstanty KM ≈ [S] Nelineární průběh
40
Důsledky rovnice Michaelis-Mentenové
41
Závislost rychlosti enzymové reakce na koncentraci substrátu
Limitní rychlost závisí na koncentraci enzymu S rostoucí koncentrací enzymu roste rychlost reakce přímo úměrně
42
Regulace enzymové aktivity
Regulace na úrovni exprese enzymu V případě nedostatku enzymu, nebo v případě potřeby je tvořena mRNA a je vyráběn enzym Regulace kovalentní modifikací Fosforylace – navázáním, nebo odštěpením fosfátové skupiny z molekuly ezymu je možno enzym aktivovat, nebo zastavit jeho aktivitu Proenzymy – nejprve je vytvořen předstupeň enzymu – neaktivní protein, který je odštěpením malého úseku aktivován (trávicí enzymy pepsin a trypsin) Regulace pomocí efektorů Aktivátory – jejich navázání na enzym enzym aktivuje Inhibitory – jejich navázání na enzym enzym deaktivuje
43
Využití enzymů – celé buňky
Nejstarší methody Potravinářství Výroba sýrů a joghurtů (Lactobacillus) Výroba piva a vína (Saccharomyces cerevisiae) Výroba octa (Saccharomyces cerevisiae) Chemické výroby Výroba kyseliny citronové (Aspergillus niger) Výroba antibiotik (plísně) Výroba vitaminů, steroidů a aminokyselin Těžké technologie Čištění odpadních vod Zpracování rud
44
Využití enzymů – isolované enzymy
Široká paleta enzymových preparátů Invertasa – výroba invertovaného cukru Proteasy, lipasy – prací prostředky DNA-polymerasy, restrikční endonukleasy, ligasy – genové technologie b-galaktosidasa – odstraňování laktosy z mléka Další možná využití: Loupání ovoce, lékařství (analytické testy), chemické synthesy
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.