Zařazení prací podle rozhodujících faktorů

Prezentace na téma: "Zařazení prací podle rozhodujících faktorů"— Transkript prezentace:

1 Zařazení prací podle rozhodujících faktorů
Hluk

2 Jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk.
Hluk Jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. zvuk = mechanické vlnění pružného prostředí v oboru slyšitelných kmitočtů. rozsah prahu slyšení: 0,00002 Pa – 200 Pa (práh bolesti)

3 Základní veličiny při měření hluku
síla zvuku vyjádřena velikostí akustického tlaku p /Pa/ hluk se vyskytuje v širokém rozsahu intenzit - velikost se vyjadřuje v hladinách akustického tlaku ALA Základní veličina – ekvivalentní hladina hluku ALAeq

4 Hluk v pracovním prostředí
citlivost lidského sluchu frekvence: 1000 Hz – 4000 Hz (mimo pásmo citlivost sluchu klesá) – při měření se do měřícího řetězce zařazují váhové filtry (A,B,C) upravující frekvenční charakteristiku zvukoměru podle charakteristik fyziologie slyšení a subjektivní rušivosti hluku (nejdůležitější je váhový filtr A – hodnocení ustáleného, proměnného, přerušovaného hluku) hladina akustického tlaku A se označuje LpA(dB)

5 Hluk impulsní se měří špičkovými hodnotami akustického tlaku C
z hlediska rušivosti a účinků hluku na sluch je důležitý časový průběh hluku Nebezpečné krátké, ostré impulsní zvuky - okamžité poškození sluchu. U ostatních druhů hluku je pro sluchovou ztrátu rozhodující celková dávka přenesené akustické energie.

6 Podle časového průběhu hluk dělíme na:
Impulsní Neimpulsní Ustálený Proměnný (přerušovaný) Hluk o frekvenci 8-20 Hz (vysokofrekvenční)

7 Mladý a zdravý člověk slyší zvuky v rozsahu kmitočtů od 20 Hz do 20000 Hz
Pod 20 Hz – infrazvuk Nad 20 Hz – ultrazvuk

8 Měření hluku zvukoměry měřící mikrofony pásmové filtry
Podle zák.č. 505/1990 Sb. jde o stanovená měřidla a podléhají úřednímu ověření 1x za 2 roky.

9 Ochrana zdraví před nepříznivými účinky hluku
Zakotvena v NV č.148/2006 Sb.

10 Hodnocení hlukové emise
hodnocení hlukové emise se provádí podle výsledků měření hladin akustického výkonu strojů a zařízení nejvyšší přípustná hladina pro hluk ustálený, proměnný a přerušovaný je 85 dB(A) někdy se setkáváme s třídou hluku N charakterizuje měřený hluk podle nebezpečnosti zejména pro sluch třída N bývá číselně o 5 nižší než hladina hluku A

11 Pokud jde o hluk na pracovním místě ustálený, proměnný nebo přerušovaný vyjadřuje se ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALAeq,Ti, tj. energeticky průměrnou hladinou akustického tlaku za časový interval měření nebo dobou expozice podle vztahu: viz. tabule

12 Ti… dílčí časový interval expozice hluku (doba práce stejným nářadím)
m… počet časových intervalů (počet používaných nářadí nebo strojů s různou hlučností)

13 Naměřená ekvivalentní hladina akustického tlaku A se normuje pracovní dobou (8h) T0 tak, že se k ní přičte korekce K K= 10 log T/T0

14 Při hodnocení pro potřeby kategorizace prací byla nově zavedena možnost hodnocení hluku při expozicích jiných než 8-hodinových směnách nebo při proměnlivému počtu hodin v pracovním týdnu.

15 NPH jsou pak stanoveny takto:
ke stanoveným NP hladinám pro 8-hod dobu v hluku (Laeq, 8h) se připočte korekce KT podle vztahu: KT= 10 log(480/T) /dB/

16 v případě impulsního hluku se hodnotí samostatně jednotlivé rázy-limitní hodnota impulsního hluku je 85 dB není-li hluk na pracovišti tvořen výlučně impulsním hlukem, ale jde o kombinaci hluku impulsního a ustáleného nebo proměnného, vyjadřuje se jako hluk proměnný, stejně tak se vyjadřuje i hluková zátěž

17 Konečný výsledek hodnocení vyplývá z měření v 1. tř. přesnosti
Při hodnocení celosměnných expozic se uvažují nejistoty měření. Př. ve 2. tř. přesnosti měření je rozdíl mezi hygienickým limitem a celosměnovou hladinou hluku menší než 3 dB. Konečný výsledek hodnocení vyplývá z měření v 1. tř. přesnosti

18 Zařazení faktoru hluk do kategorií
Pro zařazení prací do kategorií platí vyhl. č. 432/2003 Sb. Kategorie č. 1, faktor hluk Celosměnová expozice hluku je pod 75 dB(A) Kategorie č. 2, faktor hluk Celosměnová expozice hluku je od 75 dB do 85 dB(A) Kategorie č. 3, faktor hluk Celosměnová expozice hluku je od 85 dB do 105 dB(A) Kategorie č. 4, faktor hluk Celosměnová expozice hluku je vyšší než 105 dB(A).

19 Ochrana proti hluku snížení hlučnosti zdrojů hluku (nejúčinnější opatření na zdrojích-výměna hlučných strojů, jejich částí, technologických celků, krytování zdrojů hluku) izolace zvuku nebo omezení cest šíření hluku (opatření vychází z hlukové studie dané situace – pružné uložení strojů a zařízení, rozmístění akustických zástěn) zlepšení akustických vlastností výrobních hal (akustické obklady stěn, stropů – málo účinná opatření) změna organizace práce a technologie výroby (střídání pracovníků na hlučných prac. místech, přestávky, stanovení přípustných počtů směn) používání OOPP – chrániče sluchu (zátkové a sluchátkové chrániče, protihlukové přilby)

20 Vliv na zdraví V populaci: Rozdíly mezi pohlavím
osoby velmi citlivé osoby rezistentní Rozdíly mezi pohlavím muži citlivější – v chlapeckém věku vyšší četnost a rozsah sluchových ztrát Účinek hluku na zdraví: specifický systémový

21 Specifický účinek Změny na smyslových a nervových buňkách Cortiho orgánu vratné nevratné škodlivost závisí na hladině intenzity hluku, frekvenčním složení a délce expozice kromě hluku působí déle individuální citlivost, psychogenní faktory, životospráva, režim práce a odpočinku, zdravotní stav apod. poruchy sluchu na ústrojí převodní, percepční periferní a percepční centrální – výsledkem je nedoslýchavost lékařské vyšetření-audiometrie. Míra poškození se hodnotí audiometricky celkovou ztrátou dle Fowlera nadměrná expozice hlukem - akutní poškození (nedoslýchavost)-akustické trauma – výbuch, třesk – hodnoceno jako pracovní úraz při dlouhodobé expozici se vyvíjí sluchová porucha

22 Stádia sluchové poruchy
Zahlušenost spontánně odeznívá Latence sluchová únava se prohlubuje a odeznění se prodlužuje Manifestace obtíží sluchová ztráta se rozšíří i na frekvence potřebné pro rozumění řeči, symetrická a trvalá

23 Systémový účinek V současné době nelze dostupnými metodami jednoznačně odlišit účinky vyvolané expozicí hluku od jiných faktorů. Je znám vliv na vegetativní nervový systém, kardiovaskulární, neurohumorální, na metabolismus a CNS. subjektivní potíže bolest hlavy, porucha spánku, únava, poruchy komunikace apod.

24 Děkuji Vám za pozornost