Nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů Krajský úřad Libereckého kraje 14.5.2009.

Prezentace na téma: "Nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů Krajský úřad Libereckého kraje 14.5.2009."— Transkript prezentace:

1 Nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů Krajský úřad Libereckého kraje 14.5.2009

2 Základní definice subjektů Odpadem je odpad uložený obyvateli obce do příslušných nádob, ať se jedná o odpad tříděný, nebo směsný komunální. Tříděný odpad sváží svozová firma a předává jej třídící lince. Druhotná surovina – surovina vyrobená z odpadu na třídící lince, která splňuje požadavky zpracovatelů na kvalitu. Druhotná surovina vzniká z odpadu na třídící lince a dále se pak obchoduje. Obec - původce odpadu, stanovuje vyhláškou systém nakládání s odpady na svém území, ve spolupráci se svozovou firmou, kterou si k tomuto účelu ve většině případů najímá. Obec platí svozové firmě za službu cenu, která má v rámci kraje různou výši, ale i různou konstrukci a firmy ji většinou nezveřejňují. Základní principy

3 Základní definice subjektů Svozová firma - osoba oprávněná nakládat s odpady, vlastní a provozuje svozová vozidla, která sváží obsah kontejnerů (např. s tříděným odpadem). Svozové firmy jsou buď privátního charakteru, nebo jsou částečně, nebo úplně vlastněné obcemi. Svozová firma účtuje obci cenu za službu, a svezený odpad předává třídícím linkám za cenu, která může být pozitivní, nulová, nebo negativní. Základní principy

4

5 Základní definice subjektů Třídící linka - technické zařízení, pomocí kterého se tříděný odpad upravuje podle požadavků konečných zpracovatelů na druhotnou surovinu. Třídící linka může být vlastněná svozovou firmou, která zajišťuje i svoz z obcí, nebo se jedná o samostatný subjekt, který se svozem nezabývá a žije „jen“ z prodeje surovin, může být i vlastněná obcemi (výjimečně). Třídící linka druhotnou surovinu prodává, podle výše cen z prodeje odpad od svozových firem nakupuje, odebírá zdarma, nebo vybírá platbu za náklady spojené s tříděním. Obchodní zdatnost třídící linky je zásadním parametrem pro hodnocení její úspěšnosti a možnosti uplatnění druhotných surovin na trhu. Základní principy

6

7

8 Základní definice subjektů Zpracovatel - technické zařízení, které druhotné suroviny vyrobené z odpadů zpracuje ve výrobě na konečné výrobky, které následně prodává na trhu. Zpracovatel na základě situace na trhu druhotné suroviny nakupuje, odebírá za nulovou cenu, nebo vybírá platbu za zpracování druhotných surovin. Základní principy

9

10 Základní definice subjektů Obchodník s druhotnou surovinou – obchodní společnost, která nakupuje druhotné suroviny od třídících linek a prodává je konečným zpracovatelům. Někteří zpracovatelé používají tento prvek záměrně, tak aby měli pouze několik obchodních partnerů, kteří se starají o přísun druhotných surovin a nemuseli jednat z desítkami třídících linek. Typické pro komoditu papír. Obchodníkem může být i svozová firma, nebo třídící linka, případně svozová firma provozující třídící linku, nebo čistě obchodní firma, které sama s odpady vůbec nenakládá. Obchodníků může být mezi třídící linkou a zpracovatele v řetězci i několik. Základní principy

11

12 Základní definice subjektů EKO-KOM, a.s. Autorizovaná obalová společnost, vlastněná povinnými osobami dle zákona o obalech, tj. výrobci, plniči, distributory a prodejci obalů, která od povinných osob vybírá poplatky za obaly uváděné na trh, s tím, že od nich přebírá povinnost zajistit zpětný odběr a využití odpadů z obalů. Pro zajištění této povinnosti EKO-KOM, a.s. uzavírá smlouvy s obcemi, kterým platí za každý kilogram vytříděného odpadu (papír, sklo, plasty, kovy, nápojové kartony), dále uzavírá smlouvy s třídícími linkami, kterým platí za třídění odpadů a jejich předávání ke konečnému zpracování a s některými zpracovateli, kterým platí za recyklaci odpadů. EKO-KOM, a.s. fyzicky s odpady nenakládá, ale pouze spolufinancuje třídění a využívání odpadů. Základní principy

13 Základní popis toku odpadů Základní tok odpadů vychází z výše uvedených základních pojmů. Přesto existuje celá řada výjimek a místních zvyklostí, které mimo jiné závisí na vlastnických poměrech mezi jednotlivými typy subjektů. Obec → Svozová firma → Třídící linka → Zpracovatel (často předchází Obchodník, nebo i několik Obchodníků) Základní principy

14 Ceny a náklady Obec- náklady spojené se sběrem a svozem odpadů, obec si ve většině případů pronajímá od svozové firmy sběrné nádoby, nebo nakupuje pytle na odpad a dále platí svozové firmě cenu za svoz odpadů, případně další nakládání s nimi. Př. Cena za svoz směsného komunálního odpadu obsahuje: náklady na dopravu (PHM, mzda řidiče, odpisy, opravy a údržba vozidla), manipulaci s nádobami (mzda dělníků (popelářů)), náklady na odstranění odpadu (skládka, spalovna) včetně zákonných poplatků, režie firmy, marže firmy dle vlastnictví nádob se může účtovat i pronájem nádob, DPH Základní principy

15 Ceny a náklady Každá firma má vlastní způsob, jak cenu za uvedenou službu účtuje a prezentuje, i když nejběžnější postup je cena za výsyp nádoby konkrétního objemu v kombinaci s frekvencí vývozu. Např. nádoba o objemu 120 litrů s vývozem každý týden stojí ročně 1700 Kč. Existují ale i ceny za tunu svezeného odpadu, případně paušální roční cena a podobně. Základní principy

16 Ceny a náklady Velmi podobná situace je i u tříděného sběru, kde se cena skládá z víceméně totožných položek, s tím rozdílem, že se neúčtuje cena za odstranění odpadu, ale cena za další nakládání s odpadem. Záleží mimo jiné na tom, zda-li má svozová firma i vlastní třídící linku, nebo je odkázána na služby externí třídící linky. Tato skutečnost zásadně ovlivňuje zmíněnou složku ceny za službu, která může dokonce i cenu zlevňovat, v případě, kdy je cena druhotných surovin na trhu vysoká. V případě, kdy svozová firma nevlastní třídící linku a předává odpady externí třídící lince, musí počítat s tím, že cena, za kterou odpady prodá bude řádově nižší, než jaká je cena upravených druhotných surovin na trhu a tudíž má výrazně menší prostor pro korekci ceny. Záleží mimo jiné i na přístupu firmy, která může, ale i nemusí promítat cenu z prodeje odpadu do ceny za službu. Velmi záleží na konkurenčním prostředí v dané oblasti. Základní principy

17 Ceny a náklady Náklady třídící linky jsou tvořeny zejména náklady: na nákup odpadu, třídění odpadů (energie, mzdy, manipulace, údržba, odpisy zařízení), režií marží Na druhé straně jsou kompenzovány příjmy z prodeje druhotných surovin. V případě, kdy cena prodávané druhotné suroviny poklesne pod úroveň nákladů třídící linky, musí třídící linka zajistit příjem peněz na příjmu, tj. vyžadovat platby od svozové firmy, resp. obcí. Základní principy

18 Ceny a náklady Př. 1 Svozová firma nemá třídící linku, svezený odpad předává externí třídící lince. Cena druhotných surovin je vysoká, proto svozová firma získává z prodeje papíru 300 Kč za tunu. Tuto položku může promítnou do ceny službu pro obec plně, částečně nebo vůbec. Odhadem většina firem uplatňuje tuto cenu pouze částečně (10-20%). Př. 2 Svozová firma nemá třídící linku, svezený odpad předává externí třídící lince. Cena druhotných surovin je nízká, proto svozová firma získává z prodeje papíru 0 Kč za tunu. V případě, kdy se do ceny pro obec promítal prodej odpadu jen částečně, nečiní takovýto propad zásadní položku v ceně a může být kompenzován poklesem marže firmy. Základní principy

19 Ceny a náklady Př. 3 Svozová firma nemá třídící linku, svezený odpad předává externí třídící lince. Cena druhotných surovin je velmi nízká, proto třídící linka, která odpad přijímá účtuje svozové firmě částku za příjem papíru 500 Kč za tunu, tak aby mohla pokrýt náklady spojené s tříděním odpadů. V tomto případě, kdy se do ceny pro obec promítal prodej odpadu jen částečně, tvoří takovýto propad zásadní položku v ceně a nemůže být kompenzován poklesem marže firmy a následuje zdražení ceny. Základní principy

20 Ceny a náklady Př.4 Svozová firma má vlastní třídící linku a s druhotnou surovinou dále obchoduje. Cena druhotných surovin je vysoká, proto svozová firma/třídící linka získává z prodeje papíru v průměru 1700 Kč za tunu, čímž pokrývá velkou část nákladů na třídění. Vzniklý zisk může promítnou do ceny službu pro obec plně, částečně nebo vůbec. Čím méně tuto cenu svozová firma promítne do služby obci, tím větší marže jí zůstává. V žádném případě není zvykem, aby marže z prodeje se předávala obci, děje se tak pouze v některých výjimečných případech, kdy je tato skutečnost smluvně vázána. V okamžiku, kdy cena prodávané druhotné suroviny poklesne pod úroveň nákladů třídící linky, je možné požadovat zvýšení cen na vstupu, tj. platby od svozových firem, resp. od obcí. Základní principy

21 Ceny a náklady Snahou všech třídících linek je mít pokud možno nejnižší fixní náklady, nedají se paušálně stanovit, ale pouze odhadnout. Navíc náklady na dotřídění se liší i podle komodity, dotřídění papíru je cca o 50-70% levnější než dotřídění plastů, protože při třídění papíru se netřídí tolik druhů, papír má i větší objemovou hmotnost. Průměrné náklady na třídění papíru, protože záleží na způsobu třídění, počtu komodit, se pohybují cca okolo 800 Kč/tuna, u plastů cca 2000 Kč/tuna. Základní principy

22 Současný stav V průběhu druhého pololetí roku 2008 došlo k poklesu cen druhotných surovin, v první fázi u papíru, konkrétně lepenky. V návaznosti na pokles ceny lepenky došlo ke konci roku 2008 k poklesu cen ostatních druhů papíru. S největšími problémy se potýkaly zejména svozové firmy bez vlastní třídící linky, kterým byly nově nabízeny výrazně nižší, nebo dokonce záporné ceny. Vzniklá situace byla navíc charakteristická spekulativním chováním celé řady subjektů V souvislosti s poklesem průmyslové výroby došlo následně k snížení výkupních cen plastů, na konci roku 2008, zejména pak u PET láhví a HDPE a LDPE obalů a směsných plastů. Výkupní ceny skla zůstaly zachovány, případně poklesly jen nepatrně. Dramatický pokles byl zaznamenán u kovů, což z pohledu obcí může být chápáno jako pozitivní stav, kdy klesá počet krádeží kovového vybavení obcí. Základní principy

23 Současný stav Jak již bylo uvedeno výše, není možné situaci paušalizovat, protože v rámci každého regionu jsou značné místní rozdíly dané jednak technologickým vybavením území (třídící linky), vlastnickou strukturou a obchodními svazky a také obchodní zdatností jednotlivých subjektů. Hodnotit oprávněnost požadavků svozových firem směrem k obcím na zvýšení cen za sběr, svoz a další nakládání s tříděným odpadem lze jen velmi komplikované a případ od případu. Základní principy

24 Současný stav Velmi zjednodušeně je možné konstatovat, že obci, kterou obsluhuje svozová firma, která do ceny promítá jen malý díl příjmů z prodeje druhotných surovin, a která je zároveň natolik obchodně zdatná, že dokáže prodávat druhotné suroviny za nejlepší ceny, se ceny za svoz tříděného sběru mohou navyšovat jen minimálně. Naopak v případě, kdy do ceny byl promítán velký díl z prodeje druhotných surovin, a cena tak byla velmi nízká, je možné, že cenový skok je výraznější. Znovu je však třeba podotknout, že uvedené hodnocení je jen velmi zjednodušené a bez znalosti konstrukce ceny pro obec nelze činit odpovědné závěry. Základní principy

25 Přijímaná opatření V návaznosti na vzniklou situaci vydaly některá profesní sdružení a organizace prohlášení, ve kterých jednak upozorňují na problémy v oblasti nakládání s tříděným odpadem a jednak vyzývají vládní a další instituce k přijetí opatření vedoucích k eliminaci následků situace. Na úrovní vlády skutečně došlo k přijetí některých opatření, zejména pak podpora výrobků z recyklátů, které však mají dlouhodobý charakter a v krátkodobém horizontu situaci neřeší. Jediným opatřením, které je možné z považovat za relativně rychlé je zavedení tzv. „stabilizačního programu“ společnosti EKO-KOM, a.s.. Základní principy

26 Přijímaná opatření Stabilizační program v přináší obcím jednak přímé navýšení odměn vyplývajících ze smluv se společností EKO-KOM,a.s. cca o 15% ale zejména zvýšení odměn úpravcům odpadů, tj.třídícím linkám, která mají smlouvu se společností EKO-KOM, a.s.. Výše odměn pro úpravce je nově upravovaná každé čtvrtletí v závislosti na vývoji cen druhotných surovin a momentálně je její výše na takové úrovni, která se velmi blíží průměrným nákladům na třídění druhotných surovin (papíru, plastů, skla a nápojových kartonů). Základní principy

27 Přijímaná opatření Z výše uvedeného pro obce vyplývá, že je třeba zajistit, aby odpad svezený z obcí byl upravován v zařízeních (třídících linkách), které čerpají zmiňovanou podporu. Druhým zásadním požadavkem je neustálá komunikace se svozovými firmami, zejména pak v oblasti cen, zdůvodňování jejich pohybu a konstrukce, dále mezi obcemi navzájem a získávání podrobných informací o aktuálním dění v sektoru a jejich další analýza. Spolupráce mezi obcemi v rámci zájmových sdružení, SMO apod., větší důraz na koncepční a analytickou činnost, kritický přístup k navrhovaným zákonům, vyhláškám, apod.. Základní principy

28 Přehledy Seznam úpravců (třídících linek) v Libereckém kraji, které čerpají odměnu ze systému EKO-KOM, a.s..A.S.A. Liberec, s.r.o., provoz Liberec Kovošrot Group a.s., provoz Liberec Severočeské komunální služby, s.r.o., provoz Proseč Základní principy

29 Přehledy Orientační ceny druhotných surovin v roce 2008 do krize ve čtvrtém čtvrtletí Sklo bílé: 500 Kč/t Sklo barevné: 350 Kč/t Papír smíšený: 1750 – 2200 Kč/t PET: 5000 – 10000 Kč/ t, dle barvy Ostatní plasty: 1000 – 10 000 Kč/tuna dle druhu materiálu Ceny v roce 2007 byly ve srovnatelné výši, v roce 2006 cca o 20% nižší. Základní principy

30 Zpracovatelské kapacity

31 Základní principy Hlavní podmínkou pro maximální využití zpracovatelských kapacit je zajištění úpravy TKO na druhotnou surovinu a to v co možná největší míře. Každý TKO papír, plast, sklo nebo nápojový karton má svou přesnou specifikaci pro z něj upravenou druhotnou surovinu. Jedná se hlavně o kvalitativní (čistota, předepsaná druhovost, barevnost) a technické (velikost a minimální hmotnost balíků, u skla velikost střepu) požadavky ze strany konečných zpracovatelů. Zde je vidět, že úprava odpadu jako taková významně ovlivňuje možnosti konečného zpracování TKO a využití zpracovatelských kapacit.

32 Zpracovatelské kapacity v ČR Co se týká zpracovatelských kapacit je Česká republika exportní zemí. Částečně jsme a do budoucna budeme závislí na odbytu DS do zahraničí. KomoditaSběr v ČR za rok (t) Z toho TKO (t) Zpracov. kapacita ČR Počet zpracovatelů Papír500.000 t200.000 t250.000 t18 Plast130.000 t90.000 t75.000 t38 Sklo140.000 t120.000 t140.000 t4 Nk2.600 t2.500 t1.000 t4

33 Situace na trhu s DS V listopadu 2008 došlo vlivem probíhající celosvětové recese k propadu poptávky po druhotných surovinách na světových trzích. To mělo za následek propad cen a zpřísnění kvalitativních požadavků pro DS. EKO-KOM, a.s. zavádí „stabilizační program“ podpora úpravy TKO jako jednu ze svých hlavních priorit. Na tuto situaci jsme reagovali navýšením finanční podpory úpravy odpadu na DS, abychom dopad propadu cen co možná nejvíce zmírnili.

34 Situace na trhu s DS V současné době dochází k oživování zájmu o DS a tím i k posilování jejich cen na světových komoditních trzích. Jako veliká výhoda pro ČR se ukázalo provozování komoditního sběru TKO, který není narušena a ani omezen jiným systémem sběru (např. zálohovým systémem PET, nebo sběrem pouze lehkých frakcí) díky čemuž patří naše DS co se jejich kvality týká k nejkvalitnějším v Evropě.

35 Úpravou TKO a následným předáním DS konečnému zpracovateli však celý proces nekončí, také bychom měli co možná nejvíce podpořit uplatnění konečných výrobků z recyklátu v praxi (to se týká i veřejných zakázek např. protihlukové stěny, izolační systémy atd.). Závěr

36 Děkujeme za pozornost