Granity a pegmatity komplexu alkalických hornin Chan Bogd

Prezentace na téma: "Granity a pegmatity komplexu alkalických hornin Chan Bogd"— Transkript prezentace:

1 Granity a pegmatity komplexu alkalických hornin Chan Bogd
Jindřich Kynický

2 Osnova 1. Cíle studia pegmatitů masivu Chan Bogd 2. Lokalizace masivu
3.     Charakteristika masivu 4.     Charakteristika alkalického granitu a jeho vztah ke studovaným pegmatitům. 5.    Pegmatity 6.     Geneze komplexu alkalických hornin Chan Bogd

3

4 Zjednodušená geologická mapa komplexu alkalických hornin Chan Bogd, upraveno podle Vladikyna et al. (1981).

5

6 Zjednodušené geologické řezy pegmatity v komplexu alkalických hornin Chan Bogd, upraveno podle Vladikyna et al. (1981).

7 Zjednodušená geologická mapa komplexu alkalických hornin Chan Bogd, upraveno podle Garamjava (2003).

8 Práce v terénu a odběr vzorků

9 Fotodokumentace makrovzorků

10 Arfedsonit, egirín a armstrongit.

11 Monazit, polilithionit a titanit

12 Egirin, arfedsonit a fluorit z křemenného jádra
Fotodokumentace laboratorního výzkumu Egirin, arfedsonit a fluorit z křemenného jádra

13 Armstrongit a mongolit

14 Akcesorické minerály – xenotim, polilithionit, titanit.

15 Zirkon z amfibolu křemenného jádra

16 Distribuce vybraných stopových prvků ve studovaných horninách normalizovaných chondritem Boyntona (1984)

17 Celková isochrona horniny – izotopické určení stáří

18 Studované alkalické granity jsou velmi bohaté na mnoho litofilních prvků, v rudních koncentracích to jsou: Zr, Nb, REE (La, Ce, Y, Nd, Hf, ), Be, Sn, Rb, a v některých případech Li, Rb, Zr, Y, Hf a Ta. K/Rb je nižší, zatímco Nb/Ta a Zr/Hf jsou vyšší než u průměrných granitů. Ve srovnání s ostatními podobnými komplexy alkalických hornin je Chan Bogd bohatší na Sr, Ba, Eu. Co se týče REE je lehce nabohacen na LREE (Y). Sr, Nb, Y, odpovídají hlavním rudním obsahům a jsou typicky magmatofilní prvky, jejichž distribuční poměr mezi krystaly a taveninou je velmi blízký nule. Jejich obsahy úzce poukazují na původní složení taveniny, protože není možné, aby se současně vyskytovaly ve fluidech a tavenině.

19 Literatura: Antipin V. S. , Filippova B. , Gerel O, and Lyzin A. V
Literatura: Antipin V. S., Filippova B., Gerel O, and Lyzin A. V. (1976): Geologic framework and origin of zonal hypabyssal intrusions. Geology and Geophysics, str Vladikyn N. V., Kovalenko V. I. a Oorfman M. D. (1981): Mineralogicheskije I geochemocheskije osobennosti Khanbogdinskogo massiva shelochnych massivov. Nauka (v ruštině). Garamjav O., Jamsran M. a Chagnaadorj D. (1987):Khanbogin intrusive biet deh tsagirag structuring asuudald. Shinjleh uhaani medee. Kheraskov N. N., Blajko V. M., Jamsran M., Lasutkin V. I., Chagnaadorj D. a Erhenbaatar, N. (1985): Koltsevije struktury Mongolii, Geotectonika. No. 4. (v ruštině) Kovalenko V. I. (1977): Petrologija i geokemija redkozemelnych granitoidov. Nauka, 205str. (v ruštině).