Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková

Prezentace na téma: "Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková"— Transkript prezentace:

1 Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. LESY MÍRNÉHO PÁSU Z_069_Krajinná sféra a její základní části_Lesy mírného pásu Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování vědomostí o lesích mírného pásu Materiál rozvíjí nově získané vědomosti žáků Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6. Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, ISBN

3 Mírný pás Mírný pás leží mezi subtropickým pásem a polárním pásem.
Střídají se čtyři roční období. Teplota není ano hodně vysoká ani hodně nízká.. Vlivem podnebí se vytvořily tři druhy krajiny (hlavně na severní polokouli): Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajga)

4 Životní podmínky lesů mírného pásu a jejich rozdělení:
Mírný podnebný pás: - dostatek srážek, - teploty kolísají v závislosti na ročních obdobích Rozdělení lesů: - listnaté (nižší zeměpisné šířky) - smíšené (střed mírného pásu) - jehličnaté (tajga vs. severský les)

5 Lesy mírného pásu Lesy mírného pásu dělíme na : smíšené listnaté
jehličnaté

6 Podnebí Listnaté lesy se nacházejí v mírném pásu. Pro mírný pás je typické střídání čtyř ročních období. Jehličnaté lesy se již rozprostírají poněkud severněji, proto je zde podnebí chladnější než v lesích listnatých. Zimy jsou zde delší a mrazivější, léta poměrně krátká.

7 Klima mírného pásu Klima je charakteristické střídáním čtyř ročních období. Jaro Podzim Léto Zima Převažujícím půdním druhem jsou kambizemě.

8 Vlivy ovlivňující skladbu lesa:
Základním faktorem je délka vegetačního období. Vegetační období je ovlivněno zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou. Nejdelší vegetační období potřebují listnaté stromy, nejkratší stromy jehličnaté.

9 Opadavé listnaté lesy Zaujímají značnou část mírného pásu na severní polokouli, zatímco na jižní polokouli až na malé výjimky (jižní Chile) chybí. Proč listnaté stromy v mírném pásu shazují na zimu listí? Brání se tím ztrátám vody v zimě, kdy je půda zmrzlá.

10 Dříve v oblasti, kde žijeme, rostly rozlehlé listnaté dubové, bukové a javorové lesy. Žila v nich velká lesní zvířata, například divoký tur, který byl vyhuben, nebo zubr. I pro člověka bylo zde příznivé podnebí.

11 Listnatý strom (listnáč)
Je strom, který má listy. Většina listnatých stromů je opadavých – bříza, jasan, dub, buk, javor, osika, topol, jírovec maďal, olše, vrba, jilm, lípa, habr. Listnaté stromy tvoří listnatý les.

12 Většinu lesů však člověk časem vykácel, na jejich místě založil města a půdu zúrodnil v pole. Z původních lesů zůstaly ve většině oblastí Evropy jen nepatrné zbytky. Část původních listnatých lesů se zachovala pouze v Číně a v Severní Americe.

13 Člověk vysázel lesy nové, listnaté i jehličnaté.
Žijí zde jeleni, srnci, divoká prasata, lišky, veverky a mnoho druhů ptáků – například sovy a krahujci.

14 Smíšený les Je lesní porost se zastoupením listnatých i jehličnatých stromů. Smíšený les bývá považován v podmínkách střední Evropy za nejstabilnější lesní biom, který je většinou nejlépe schopen odolávat běžným výkyvům mírného klimatu. Jeho pestřejší druhová skladba umožňuje snadněji odolávat živelným katastrofám (polomům), ale také škůdcům.

15 Jehličnaté lesy Směrem na sever přecházejí listnaté lesy postupně ve smíšené a později v lesy jehličnaté. Rozsáhlé plochy těchto severských lesů jsou v severní Asii, na severu Ameriky a Evropy. V severní Asii se tyto lesy nazývají tajga. Jehličnaté stromy jsou převážně rostliny statnějšího vzrůstu, které nejsou choulostivé na krátkodobý nedostatek vláhy. U nás rostou převážně smrky, jedle, borovice a modříny.

16 Tajga Sibiřská tajga tvoří nejrozsáhlejší lesní plochu na Zemi. Je zde chladněji, půda je méně úrodná a často se vyskytují močály. Proto byly tyto oblasti před člověkem uchráněny. Žijí zde šelmy jako medvědi, vlci, lišky, rysi, dále losi, jeleni, bobři.

17 Tajga na Aljašce

18 Žijí zde šelmy jako medvědi, vlci, lišky, rysi, dále losi, jeleni, bobři. Šelmy loví především slabé jedince. Nepohrdnou ale ani mrtvým zvířetem. Tak fungují jako zdravotní policie lesa.

19 Zvířena jehličnatých lesů
Los evropský Bobr evropský

20 Na jehličnatých stromech tajgy žije mnoho škůdců
Na jehličnatých stromech tajgy žije mnoho škůdců. Živí se jejich lýkem, dřevem nebo jehličím. Jedním z nich je brouk lýkožrout. Stromy napadené velkým počtem lýkožroutů usychají. Situaci zachraňují zvířata, která se těmito brouky živí. Jsou to různé druhy dravého hmyzu, ale také ptáci, např. datli nebo strakapoudi. Kalamity jsou přirozenou součástí života tajgy.

21 V tajze má největší význam těžba dřeva
V tajze má největší význam těžba dřeva. Švédsko a Finsko jsou státy, které patří k prvním na světě v těžbě a zpracování dřeva. Na území těchto států již byly velké části tajgy odtěženy. Po vykácení lesa rostou v tajze nové stromy jen velice těžko. Půda, která není chráněna lesem, rychle zamrzá a semena nových rostlin se nemají kde uchytit.

22 Doplň: 3 druhy lesů mírného pásu jsou: ___________________________________ Střídají se 4__________________________ . Jsou to:_______________________________________________ Vyber a doplň: Smrk, jedle, borovice, dub, modřín, bříza, pšenice, kukuřice, buk, pšenice, javor, Prase divoké, sysel, myš, osel, srnec, datel, rys, medvěd, vlk, liška, křeček Stepi listnaté a smíšené lesy jehličnaté lesy

23 ŘEŠENÍ: Doplň: 3 druhy lesů mírného pásu jsou: lesy jehličnaté, listnaté a smíšené. Střídají se 4 roční období. Jsou to: Jaro, léto, podzim a zima. Vyber a doplň: Smrk, jedle, borovice, dub, modřín, bříza, pšenice, kukuřice, buk, pšenice, javor Prase divoké,sysel, myš, osel, srnec, datel, rys, medvěd, vlk, liška, křeček Stepi listnaté a smíšené lesy jehličnaté lesy Jelen, srnec, divoké prase, datel, bizon, smrk, jedle, borovice, bříza, javor, modřín Smrk, jedle, borovice, rys, medvěd, modřín, vlk, liška Kukuřice, pšenice, myš, osel, sysel, křeček

24 Spoj pojmy, které patří k sobě:
Kontinentální Sekvoje obrovská Smrk, borovice, jedle Tajga Stepi Mírnější a vlhké Dub, buk, bříza, javor Osel, antilopa, bizon, srnec, jelen Medvěd, vlk,rys, puma, liška Podnebí s velkými rozdíly teplot Přímořské podnebí Jehličnaté lesy Evropské travnaté pláně Listnaté stromy Jehličnaté stromy Největší jehličnatý strom Šelmy Býložravci

25 Najdi slova v osmisměrce:
JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA, JEHLIČÍ, LIST, STRAKAPOUD, RYS, KRAHUJEC, HABR, JILM, BOROVICE, SMRK, JEDLE, MODŘÍN, RYS, SOVA, BOBŘI, DANĚK, ZUBR, TAJGA, OLŠE, VRBA, MODŘÍN, BUK, DUB, LÍPA, A P Í L N Ř D O M B U K R V I C E Ý J Š Z G T H S Ž É Ě Y

26 Najdi slova v osmisměrce:
JARO, LÉTO, PODZIM, ZIMA, JEHLIČÍ, LIST, STRAKAPOUD, RYS, KRAHUJEC, HABR, JILM, BOROVICE, SMRK, JEDLE, MODŘÍN, RYS, SOVA, BOBŘI, DANĚK, ZUBR, TAJGA, OLŠE, VRBA, MODŘÍN, BUK, DUB, LÍPA, A P Í L N Ř D O M B U K R V I C E Ý J Š Z G T H S Ž É Ě Y ŘEŠENÍ: LÝKOŽROUT

27 Zdroje: Soubor:Aerial View of Autumn Forest Colors.jpg. WING-CHI POON. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Unidentified orange red tree.jpg. Wikipedie [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Forest in Sigulda Latvia.jpg. Wikipedie [online]. 2006, [cit ]. Dostupné z: Soubor:The Chase Wood - Newbury.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Silz cerf22.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Kurre5.jpg. TOPPILA, Tiina. TOIVO TOIVANEN. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Vulpes vulpes standing in snow.jpg. V. BERN. Wikipedie [online]. 2002, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Shikra1.jpg. RAVI VAIDYANATHAN. Wikipedie [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Pinus nigra var corsicana Corsica 1.jpg. JEAN-EMMANUEL ORFÈVRE. Wikipedie [online]. 2009, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Taiga.png. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Picea glauca taiga.jpg , [cit ]. Dostupné z:

28 Zdroje: Soubor:Brown Bear us fish.jpg. HILLEBRAND, Steve. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Lynx lynx poing.jpg. BERNARD LANDGRAF. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Moose in Gros Ventre Campgroud 4.jpg. DAVE BEZAIRE. Wikipedie [online]. 2009, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Reiss fg03.jpg. FRITZ GELLER-GRIMM. Wikipedie [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Tembadau 01.jpg. Wikipedie [online]. 2008, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Wisent.jpg. HENRYK KOTOWSKI. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Quercus macranthera ÖBG jpg. EL GRAFO. Wikipedie [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Tyto alba close up.jpg. Wikipedie [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Picea sitchensis forest.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Redwolf.jpg. Wikipedie [online]. 2004, [cit ]. Dostupné z: Soubor:Ips.typographus.jpg. JAMES K. LINDSEY. Wikipedie [online]. 2004, [cit ]. Dostupné z: Soubor:DendrocoposMajor.jpg. SŁAWOMIR STASZCZUK. Wikipedie [online]. 2007, [cit ]. Dostupné z: Soubor:The lumberjack was here.jpg. Wikipedie [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: