Mokré čistění plynů Střední odborná škola Otrokovice

Prezentace na téma: "Mokré čistění plynů Střední odborná škola Otrokovice"— Transkript prezentace:

1 Mokré čistění plynů Střední odborná škola Otrokovice
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Miroslav Vičánek Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /2 Autor Ing. Miroslav Vičánek Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-CHTe/1-PV-3/8 Název DUM Mokré čistění plynů Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Gumař-plastikář Vyučovací předmět Chemická technika Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího; náplň: plynné heterogenní směsi, dělení plynných heterogenních směsí, mokré čistění plynů, prací kolony, mechanické pračky Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Heterogenní směs, plyn, dělení směsi, mokré čistění plynů, prací kolona Datum

3 Mokré čistění plynů Náplň výuky (obsah hodiny) Plynná heterogenní směs
Důvody dělení Mokré čistění plynů Prací kolony bez náplně s náplní kloboučkové roštové Mechanické pračky pomaluběžné rychloběžné

4 Plynná heterogenní směs
pevná látka v plynu dým, prach kapalná látka v plynu mlha Obr. 1: sopečný prach Podle vzniku jsou tyto směsi: Mechanické – důsledek mechanických operací (drcení, mletí, broušení…). Velikost částic 5 až 50 μm – prach Kondenzační – důsledek kondenzace či chemické reakce. Velikost částic je 0,3 až 5 μm částice pevné dým částice kapalné mlha

5 Důvody dělení K dělení plynných heterogenních směsí vede řada důvodů:
Zdravotní a ekologické – prach a dým prašných provozů (např. cementárna) Bezpečnostní – organický prach se vzduchem vybuchuje (cukr, mouka, uhelný prach) Ekonomické – zadržené nečistoty lze dále využít Technologické – pro výrobu musí být plyny čisté Vlastní dělení mokré – za přítomnosti kapalné fáze suché – kapalná fáze není přítomna Obr. 2: dým

6 Mokré čistění plynů Mokré čistění plynů = oddělování plynných heterogenních směsí propíráním kapalinou (nejčastěji voda). Nelze použít: plyn nemůže být vlhký „nečistota“ je cenná Způsob provedení: prací kolona – znečistěný plyn protiproudně vymývaný bez náplně – kolona je prázdná s náplní – kolona obsahuje rošty Obr. 3: mokré čistění

7 Prací kolona Princip: Obvykle válcová nádoba se sadou vodorovných roštů po nichž shora stéká čisticí kapalina (voda) a protiproudně prochází plyn, z něhož se vymývají nečistoty. Velmi účinné dělení. Čistý plyn Rozvod vody Rošty s náplní Znečistěný plyn Znečistěná voda Obr. 4: prací kolona

8 Kolony bez náplně Kolony bez náplně jsou válcové nádoby uvnitř prázdné, zespodu přívod znečistěného plynu, uvnitř z trysek rozstřikována čisticí kapalina. Padající kapky strhávají nečistoty s sebou a odchází spodem jako znečistěná voda. Vyčištěný plyn odchází vrchem. Prací kolona sprchová – voda je rozstřikovaná ze sprch na horní straně nádoby Obr. 5: sprchová kolona

9 Kolona rozstřikovací Rozstřikovací kolona má stejný princip jako kolona sprchová, jen trysky jsou rozmístěny po celém objemu nádoby; je jich víc a proto je lepší pohlcování nečistot. Obr. 6: rozstřikovací kolona

10 Náplňové kolony V tomto typu kolon stéká kapalná fáze po náplni uložené na roštech uvnitř nádoby. Náplň tvoří nejčastěji tělíska válcovitého tvaru z keramiky (příklad viz obr. 7), plastů (obr. 8) či kovů (obr. 9). Cílem je vytvořit co největší styčnou plochu (povrch) mezi kapalnou a plynnou fází. Obr. 7: Raschigův kroužek Obr. 8: Lessigův kroužek Obr. 9: Pallův kroužek (svinutý a rozbalený)

11 Kloboučková kolona Každé patro je tvořeno sadou zatopených děrovaných kloboučků, voda přepadem stéká křížem do nižšího patra, plyn probublává otvory v kloboučcích. Obr. 10: schéma pater kloboučkové kolony

12 Roštová kolona Každé patro je tvořené hustým kovovým bezpřepadovým roštem. Voda protéká škvírami a protiproudně škvírami probublává plyn. Používá se pro velká množství plynu. Čím více pater, tím dokonalejší čistění. Obr. 11: roštová patra

13 Mechanické pračky Zařízení, kde intenzivní styk plynu s kapalinou zajišťují rotující kotouče. Podle otáček jsou: pomaluběžné rychloběžné Pomaluběžná pračka obsahuje sadu perforovaných kotoučů na hřídeli, které se rotací smáčí vodou, plyn prochází otvory v kotoučích. Obr. 12: pomaluběžná pračka

14 Rychloběžná pračka Na hřídeli je sada disků opatřených lopatkami (turbínky), které vysokými otáčkami rozstřikují vodu, přes vodní tříšť proudí plyn. Hřídele s disky bývají dvě a otáčí se proti sobě. Obr. 13: možný tvar turbínky Obr. 14: rychloběžná pračka

15 Kontrolní otázky: Jak se liší suché a mokré dělení plynných heterogenních směsí? Jaký je princip práce prací kolony? Jak pracuje kloboučková kolona? Jak pracuje mechanická pračka?

16 Seznam obrázků: Obr. 1: vlastní Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní

17 Seznam použité literatury:
[1] Otevřená encyklopedie Wikipedie, [vid ], dostupné z: [2] Přemysl Hranoš, Stroje a zařízení v chemickém průmyslu, nakladatelství Pavel Klouda, Ostrava, 2001, ISBN

18 Děkuji za pozornost 