Termodynamika Termodynamika studuje fyzikální a chemické děje v systémech (soustavách) z hlediska energie Proč některé reakce produkují teplo (NaOH + H2O)

Prezentace na téma: "Termodynamika Termodynamika studuje fyzikální a chemické děje v systémech (soustavách) z hlediska energie Proč některé reakce produkují teplo (NaOH + H2O)"— Transkript prezentace:

1 Termodynamika Termodynamika studuje fyzikální a chemické děje v systémech (soustavách) z hlediska energie Proč některé reakce produkují teplo (NaOH + H2O) a jiným musíme teplo dodávat?

2 Soustavy Otevřená soustava

3 Uzavřená soustava

4 Izolovaná soustava (nereálná)

5 2) Intenzivní stav. vel. - nezávisí na velikosti soustavy
K popisu stavu, v jakém se soustava nachází používáme STAVOVÉ veličiny - závislé jen na počátečním a konečném stavu soustavy a ne na cestě, kterou soustava prošla Tlak – P; Hmotnost – m; Teplota – T; Objem – V Dělení: 1) Extenzivní stavové veličiny - závisí na velikosti soustavy m, V 2) Intenzivní stav. vel. - nezávisí na velikosti soustavy T, P Snaha o udržení alespoň jedné intenzivní veličiny konstantní - většina reakcí se provádí za konstantního tlaku (izobarické)

6 Izobarický a izotermický děj
P,T t [s] konstantní tlak, nebo teplota Izobarický a izotermický děj

7 Termochemie Entalpie – H Studuje tepelné zabarvení reakcí
Popisuje výměnu tepla s okolím při reakci prováděné za stálého tlaku (izobarický děj) -nelze změřit její absolutní hodnotu, jenom její změnu vzhledem ke standardnímu stavu -je extenzivní nebo intenzivní stavová veličina? Standardní stav  298,15 K, 101,325 kPa  H=0

8 Reakční teplo – ∆H množství tepla, které soustava vymění s okolím při reakci v jednotkovém rozsahu (to, že zreaguje taková látková množství jednotlivých látek, jak udávají koeficienty v rovnici) reakčních přeměn za konstantního tlaku. Jednotka - [J] (jouly) N2(g) + 3H2 (g) NH3 (g) ∆H = -92 kJ (při reakci 1molu dusíku a 3 molů vodíku se uvolní teplo 92 kJ) 1/3 N2(g) + H2 (g) /3 NH3 (g) ∆H = -30,66 kJ (-92/3) (při reakci 1/3molu dusíku a 1 mol vodíku se uvolní teplo 30,66 kJ)

9 Rozdělení reakcí podle změny entalpie
H Reakce – změna stavu Výchozí látky Produkty ∆H<0 Exotermní reakce – záporná změna reakčního tepla – systém ztratil energii (ochladil se – zahřál okolí)

10 Termochemie H Produkty ∆H>0 Výchozí látky Reakce – změna stavu Endotermní reakce – kladná změna reakčního tepla – systém přijal energii (získal teplo – ochladil okolí)

11 Termochemické zákony I. Reakční teplo přímé a protisměrné reakce je stejné až na znaménko (Laplace−Lavoisier) 2H O2 -483 kJ +483 kJ 2H2O

12 Jiná cesta, jak postupně dojít k CO2: C + ½ O2 CO ∆H = ????
II. Výsledné reakční teplo reakce nezávisí na průběhu, pouze na koncových stavech (Hess) C + O CO ∆H = -393,7 kJ Jiná cesta, jak postupně dojít k CO2: C + ½ O CO ∆H = ???? CO + ½ O CO ∆H = - 283,6 kJ ∆H = kJ -393,6 kJ Uhlík C (s) CO2 (g) ∆H = kJ −283,6 kJ ……. kJ CO (g) meziprodukt Výsledné rakční teplo je součtem reakčních tepel postupně prováděných reakcí

13 Z čeho se dá vypočítat reakční teplo?
Ze standardního slučovacího tepla – reakční teplo rakce, při níž vzniká 1 mol sloučeniny přímo z prvků -pro prvky je nulové (s ničím se nesloučily) PŘ: Kolik je slučovací teplo amoniaku, když v této reakci vznikly 2 moly amoniaku? N2(g) + 3H2 (g) NH3 (g) ∆H = -92 kJ (reakční teplo) ∆H sluč = - 46 kJ/mol (-92/2)

14 Kolik je slučovací teplo pro oxid uhličitý a
uhelnatý, znáte-li reakční tepla těchto reakcí: C + O CO ∆H = -393,7 kJ C + ½ O CO ∆H = -110kJ Hodnota slučovacího tepla se shoduje s hodnotou reakčího tepla, protože v obou reakcích vzniká 1 mol oxidů přímo z prvků

15 PŘ: viz učebnice st. 93 (máte v sešitě)
Standardní slučovací tepla vynásobit stechiometrickými koeficienty reakce! ∆H0 = ∑ ∆H0sluč (produkty) - ∑ ∆H0sluč (reaktanty)

16 ∆H0 = ∑ ∆H0spal (raktanty) - ∑ ∆H0spal (produkty)
Ze standardního spalného tepla – reakční teplo reakce, při níž je spálen 1 mol látky v nadbytku kyslíku -pro prvky nejsou již nulové ∆H0 = ∑ ∆H0spal (raktanty) - ∑ ∆H0spal (produkty) Opačně oproti předchozímu případu

17 PŘ: učebnice str. 95/3,4 Standardní spalná tepla opět vynásobit
stechiometrickými koeficienty reakce!