Tepelné jevy.

Prezentace na téma: "Tepelné jevy."— Transkript prezentace:

1 Tepelné jevy

2 Vnitřní energie Všechny atomy a molekuly jsou v neustálém pohybu.
Součet pohybových i potencionálních energií všech molekul v tělese se nazývá vnitřní energie tělesa. Vnitřní energie tělesa závisí na vzájemné poloze molekul v tělese, vzrůstá s počtem molekul a s teplotou tělesa.

3 Jak můžeme zvýšit vnitřní energii?
Vnitřní energii tělesa lze zvýšit dvěma způsoby: Prvním způsobem je dotyk tělesa s jiným tělesem, které má vyšší teplotu. Druhým způsobem je působení síly, která koná práci.

4 Teplo je fyzikální veličina udávající energii, kterou si vyměňují tělesa různé teploty. Teplo označujeme písmenem Q. Stejně jako energii měříme i teplo v joulech [J].

5 Samovolné přenášení tepla…
Samovolně se teplo přenáší vždy z teplejšího tělesa na chladnější.

6 Měrná tepelná kapacita
je fyzikální veličina, která určuje, kolik tepla musíme dodat 1kg látky, aby se její teplota zvýšila o 1 °C. Značíme: c Jednotkou měrné  tepelné kapacity je

7 Tabulka měr. tep. kapacit
látka J / kg .°C Arsen 335 Cín 225 Hliník 908 Měď 385 Mosaz 389 Ocel 450 Olovo 127 Platina 135 Rtuť 139 látka J / kg .°C Stříbro 234 Voda 4200 Vzduch 1000 Kobalt 435 Nikl 456 Wolfram 142 Zinek 387 Zlato 128 Železo 460

8 Výpočet tepla Teplo Q, které musíme dodat tělesu, aby se jeho teplota zvýšila z teploty t1 na teplotu t2, určíme ze vzorce Q = c . m . (t2 - t1) c – měrná tepelná kapacita m – hmotnost t2 - t1 – rozdíl teplot

9 Příklad: Jaké teplo přijme voda o hmotnosti 5 kg, když zvýší svou teplotu z 20 °C na 90 °C?
m = 5 kg c = J/kg.°C t2 = 90 °C t1 = 20 °C Q = ? J Q = c . m . (t2 - t1) Q = c . m . (t2 - t1) Q = Q = J = = 1,47 MJ

10 Příklady Během noci klesla teplota vzduchu v pokoji horské chaty na 17°C. Objem místnosti je 35 m3. Kolik tepla musí vzduchu předat topné těleso, aby se teplota v uzavřené místnosti vzrostla o 3 °C. Do bazénu, ve kterém je voda s objemem 1 m3, spal kámen s hmotností 10 kg z výšky 10 m nad dnem bazénku. O kolik stupňů se voda v bazénku ohřála?

11 Kalorimetrická rovnice
Při tepelné výměně mezi dvěma tělesy platí kalorimetrická rovnice: c1 . m1 . (t1 – t) = c2 . m2 . (t – t2) hmotnosti těles jsou označeny m, měrné tepelné kapacity c, teploty: t1 je přiřazen teplejšímu t2 chladnějšímu tělesu t je výsledná teplota

12 Příklady Do ocelové vany o hmotnosti 25 kg a teplotě 20 °C napustíme 50l litrů vody o teplotě 60 °C. Na jaké teplotě se vana s vodou ustálí, považujeme-li vanu s vodou za izolovanou soustavu? Do skleněné termoláhve o hmotnosti 1 kg a teplotě 20 °C byl nalit vroucí vody o teplotě 100 °C. Na jaké hodnotě se ustálí teplota termoláhve s vodou.

13 Šíření tepla Látky, které dobře vedou teplo, nazýváme tepelné vodiče (kovy). Látky, které špatně vedou teplo, nazýváme tepelné izolanty (kapaliny, plyny, dřevo, sklo plasty).

14 Šíření tepla Aplet – šíření tepla Teplo se může šířit
Vedením – vedením se teplo může šířit ve všech látkách Prouděním – prouděním se teplo šíří jen v kapalinách a v plynech Zářením – zářením se teplo šíří průhlednými látkami a vakuem.