Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště"— Transkript prezentace:

1 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Sabinovo náměstí 16 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2 tuto výukovou prezentaci : 4.3 Povrchové úpravy - Uhlíř

2 4.3 Povrchové úpravy V současné době se v průmyslové výrobě nábytku používají dva základní způsoby povrchové úpravy, které se od sebe výrazně liší použitými materiály a technologiemi: a) mokrý způsob - prováděný nátěrovými hmotami, b) suchý způsob - prováděný fóliemi s různým stupněm dokončení povrchu a lamináty.

3 4.3.1 Mokrý způsob povrchové úpravy
U mokrého způsobu rozlišujeme dvě základní stadia: - vytváření nátěrového filmu, - úprava (zušlechťování) nátěrového filmu. Vytváření nátěrového filmu je složitý proces zahrnující spojení (adhezi) nátěrové hmoty s podkladem a její přeměnu z kapalného na pevné skupenství.

4 Mokrý způsob povrchové úpravy
Zušlechťování nátěrového filmu zahrnuje broušení, pastování a leštění nátěrového filmu. Použitím různých druhů materiálů a technologií se dosahuje různého vzhledu povrchových úprav: 1. stupeň - vysoký lesk nad 90 % Langeho leskoměru 2. stupeň - lesk od 61do 90 ± 5%, 3. stupeň - pololesk od 31 do 60 % ± 5 % 4. stupeň - polomat od 11 do 30 % ± 5 % 5. stupeň - mat od 0 do 10 % ± 5%. Povrchové úpravy jsou jednak : transparentní (průhledné), jednak pigmentové (barevné).

5 4.3.2 Materiály používané pro povrchovou úpravu.
Do této skupiny zahrnujeme nátěrové hmoty, jejich složky a pomocně prostředky. Druhy nátěrových hmot : - polyuretanové hmoty (PUR), - polyesterové (UP), - nitrocelulózové (CN), - kyselinou tvrdnoucí (KT), - syntetické (ST), - různé (RU).

6 Materiály používané pro povrchovou úpravu
Složky nátěrových hmot : - ředidla pro CN, UP, KT, PUR, - tužidla Pro KT, PUR, - iniciátory pro UP, - urychlovače pro UP. Materiály pro zušlechťování : - brusné pasty, - brusné vosky, - lešticí pasty, - lešticí vosky.

7 4.3.3 Skladování nátěrových hmot
Při skladování je nutné dodržovat technické normy předepsané pro jednotlivé typy nátěrových hmot a ČSN Skladování nátěrových hmot. Nátěrové hmoty se rozdělují podle hořlavosti na: nehořlavé, obsahující nehořlavá rozpouštědla (zpravidla vodu - emulzní barvy, nebo bez těkavých složek - sklenářský tmel, plastizoly), hořlavé kapaliny, obsahující organická rozpouštědla o bodu vzplanutí pod 250 °C, a hořlavé látky (práškové nátěrové hmoty, tmely apod.). Typy nátěrových hmot uváděné v této publikaci jsou převážně hořlavé kapaliny I, nebo II, třídy nebezpečnosti.

8 Skladování nátěrových hmot
Pro skladování hořlavých nátěrových hmot platí ČSN Hořlavé kapaliny - provozovny a sklady. Podle této normy se za hořlavou kapalinu považuje kapalina, suspenze nebo emulze, splňující při atmosférickém tlaku 101 kPa současně tyto podmínky: - je při teplotě 35 °C kapalná, - má při teplotě 50°C tlak nasycených par nejvýše kPa, - má bod vzplanutí nejvýše 250°C, - lze u ní stanovit bod hoření.

9 Skladování nátěrových hmot
Hořlavé kapaliny se třídí podle bodu vzplanutí do čtyř tříd: I. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí do 2l°C, II. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí 21 až 55°C, III. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí 55 až 100 °C, IV. třída nebezpečnosti - bod vzplanutí 100 až 250 °C. Vodou ředitelné hořlavé nátěrové hmoty v konzistenci předepsané pro nanášení se bez ohledu na bod vzplanutí považují za hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti, pokud výrobce nestanoví jinak.

10 4.3.4 Nanášení nátěrových hmot
Způsoby a technická úroveň nanášení hmot vždy přímo souvisela s vývojem nátěrových hmot. Nové druhy nátěrových hmot si vyžadovaly nová zařízení a nové techniky nanášení, tj. stříkání, máčení, polévání, navalování a další speciální způsoby. Dalšími důvody, které vedly k vývoji a realizaci nových zařízení, byly a ve větší míře budou důvody ekologické, hygienické, bezpečnostní i stále se zvyšující požadavky na kvalitu nátěrových filmů. Ekologické důvody vedou k rozsáhlejší realizaci nátěrových hmot s vyšším obsahem pevných substancí (sušiny), k vývoji nových hmot se sníženým obsahem ředidel a k vývoji vodou ředitelných nátěrových hmot. Současně se řeší mechanizace a hermetizace nanášecích a vysoušecích procesů (viz obrázek na následující straně).

11 Nanášení nátěrových hmot
Průměrné hodnoty prchavých a pevných látek v lakových směsích při stříkání, polévání a navalování 1 – prchavé látky, 2 – pevné látky při stříkání, 3 – pevné látky při polévání, 4 – pevné látky při navalování, a – nitrolaky, b – kyselinou tvrdnoucí laky, c – polyuretanové laky, d – polyesterové laky (otevřené póry)

12 Příprava nátěrových hmot k nanášení
Orientační hodnoty konzistence pro různé techniky nanášení : Způsob nanášení Konzistence (s) štětcem až 80 válečkem až 80 stříkáním až 35 stříkáním za horka 70 až 100 máčením až 40 poléváním až 30 válcovou nanášečkou 60 až 80

13 Volba nanášecích technik a prostředků
Při volbě nanášecích technik a prostředků je nutné brát v úvahu následující skutečnosti: - tvar a rozměr dokončovaných součástí, dílců nebo celých výrobků, - rozsah výroby (množství dokončovaných dílců a výrobků), - požadavek konečné kvality, vzhledu a vlastnosti hotového nátěru vzhledem k expozici výrobku, - kvalitu povrchu podkladových materiálů (dýha, fólie, dřevotřískové a dřevovláknité desky, masivní dřevo, - vlastní použité nátěrové hmoty (rychlost zasycháni, reologické vlastnosti, rozliv, slévavost, těkavost rozpouštědel, způsob vytvrzování, měrná vodivost apod.), - pracnost jednotlivých technik nanášení a technologií (viz tabulka na následující straně).

14 Volba nanášecích technik a prostředků
Orientační přehled některých způsobů povrchových úprav z hlediska investičních nákladů, pracnosti, kvality a ceny

15 Volba nanášecích technik a prostředků
Techniky nanášení nátěrových hmot. Vývoj nanášecích technik a technických prostředků probíhal vždy v přímé souvislosti s vývojem nátěrových hmot. Nátěrové hmoty svými vlastnostmi určovaly technické možnosti a technické prostředky. Současně však technické prostředky a objevy v této oblasti zpětně působily na vlastnosti nátěrových hmot. Šlo tedy vždy o vzájemnou podmíněnost aplikačních vlastností nátěrových hmot, technických prostředků a technologických podmínek.

16 Způsoby nanášení nátěrových hmot
R u č n í : štětcem, válečkem, rukavicí M e c h a n i z o v a n ý : stříkáním, nízkotlakým vysokotlakým poléváním tryskami clonováním navalováním máčením elektrostaticky pneumatickým rozprašováním odstředivými rozprašovači štěrbinovými rozprašovači kotoučovými rozprašovači kombinovanými způsoby

17 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Stříkání patří mezi nejrozšířenější techniky nanášení. Při tomto způsobu nanášení se nátěrové hmoty (upravené na vhodnou konzistenci) rozprašují tlakem ze stříkacího zařízeni ve formě drobných kapiček. Tlak uděluje kapičkám laku rychlost a směr k povrchu dokončovaného předmětu. Ne povrchu předmětů se kapičky nátěrové hmoty slévají v souvislý film.

18 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Technologické podmínky : teplota v příručním skladu ± 2°C, teplota v lakovně při proudění vzduchu 0,4 až 0,6 m.s ± 2°C, relativní vlhkost vzduchu ± 5% teplota nátěrových hmot při zpracování 22 ± 2 °C vlhkost dílců (povrchová i celková) 8 ± 2% osvětlení ve stříkací kabině až 350 lx osvětlení v lakovně až I50 lx

19 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Výhodou nanášení nátěrových hmot stříkáním je : - univerzální využití v kusové, sériové i velkosériové výrobě, - možnost nánosu na tvarově členité součásti, dílce i výrobky, - nízké pořizovací náklady. Nevýhodou nanášení stříkáním je: - značně vysoké ztráty nátěrových hmot; podle tvaru a rozměrů výrobku i konzistence činí 25 až 80% (u pneumatického stříkání), - vyšší spotřeba ředidel k úpravě vlastností nátěrových hmot, - zhoršené pracovní prostředí.

20 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
V zásadě rozlišujeme dva způsoby nanášení nátěrových hmot stříkáním: a) pneumatické stříkání - za studena, b) vysokotlaké stříkání.

21 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Při pneumatickém stříkání se drobné kapičky nátěrové hmoty rozprašují stlačeným vzduchem ze stříkací pistole. Podle druhu nátěrových hmot se používá rozdílný tlak vzduchu: CN, KT, PUR 0,25 až 0,35 MPa UP 0,15 až 0,25 Mpa Stříkáním je možno nanášet většinu nátěrových hmot. Výjimku tvoří nátěrové hmoty s obsahem olova, chrómu, popř. jinak toxických látek. Zařízení pro stříkání sestávají z hubice, trysky a jehly. Důležitými funkčními prvky soustavy zařízení pro stříkání jsou tlakové zásobníky o obsahu 20 až 401 pro tlak 0 05 až 0,1 MPa s možností nahřívání tlakové směsi v zásobníku na teplotu 30 až 35 °C ve vodní lázni.

22 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Šíře paprsku lakové směsi se řídí velikostí předmětu.Tvar tlakového paprsku má vliv na kvalitu plochy dokončovaného předmětu (viz obrázek na následující straně). Technologie vysokotlakého stříkání se uplatňuje především při povrchové úpravě velkých ploch a u tvarově méně členitých dílců a výrobků. Při tomto způsobu nanášení se nátěrová hmota rozprašuje v zařízení do kterého se vhání čerpadlem pod tlakem 1 až 30 MPa- nejčastěji tlakem 8 až 15 MPa. V ČR se pro vysokotlaké stříkání vyrábí a dodává zařízení VYZA 1 a VYZA 2. 1

23 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Schéma sestavy pro stříkání a) : seřízení tlaku vzduchu v zásobníku laku – výtoku ze stříkací pistole : 1 – vysoký tlak, 2 – malý tlak, 3 – optimální tlak a)

24 Nanášení nátěrových hmot stříkáním
Schéma sestavy pro stříkání : b) : 1 – stříkací pistole, 2 – hadice (Ø 8mm pro přívod vzduchu od kompresoru – seřízený tlak), 3 – regulátor tlaku vzduchu, 4 – manometry, 5 – hlavní přívod vzduchu od kompresoru, 6 – hadice pro přívod neseřízeného tlaku vzduchu, 7 – čistič vzduchu, 8 – regulátor tlaku vzduchu, 9 – zásobník laku, 10 – hadice (Ø 9mm až 10 mm) pro přívod nátěrových hmot

25 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Tento způsob nanášení patří k nejpoužívanějším v průmyslové výrobě nábytku. Nátěrová hmota protéká v podobě clony úzkou štěrbinou v polévací hlavě a dopadá na povrch dílců plynule unášených pásovými dopravníky pod clonou. Nátěrová hmota, která dopadá mimo plochu pohybujícího se dílce, stéká do sběrného žlábku a odtud do zásobníku nádrže. Z nádrže se čerpá přes filtrační zařízení zpět do polévací hlavy. Jde tedy o uzavřený nucený oběh nátěrové hmoty mezi zásobníkem, čerpadlem, potrubím, licí hlavou se štěrbinou a sběrným žlábkem (viz obrázek na následující straně).

26 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Polévací otevíratelné hlavy : a) 1 – přívodní potrubí, 2 – víko, 3 – vodoznak, 4 – tělo polévací hlavy, 5 – lak (nátěrová hmota), 6 – lišta, 7 – laková clona, b) – hlava s regulační tyčí : 1 – pevná část, 2 – pohyblivá část, 3 – regulační tyč, 4 – přívod laku, 5 – přepadový otvor, 6 – tloušťka clony

27 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Přednosti polévání clonou jsou: - hospodárné využití nátěrových hmot; ztráty činí pouze 2 až 4 % a vznikají převážně při změně druhu nátěrové hmoty na začátku výroby a při čištění stroje; - vysoká výkonnost zařízení; rychlost posuvu je 0 až 150 m.m-1, v praxi se využívá rychlost 40 až 60 m.m1; - snadná obsluha, možnost mechanizace a automatizace formou mechanizované linky broušení, nanášení, vysoušení a případného leštění nátěrových hmot.

28 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Podle způsobů plnění polévacích hlav rozlišujeme konstrukce zařízení, které pracují: bez přetlaku (Hymenia, Atlas, Elma), s přetlakem (Bürkle, Steineman, Steffani, Kovofiniš). Stroje pracující s přetlakem mají polévací hlavu opatřenu přetokem nátěrových hmot, který zajišťuje konstantní hydrostatickou výšku (obr. 61 – viz obrázek na následující straně). Nátěrová hmota se čerpá do polévací hlavy tlakovým vedením, opatřeným redukčním ventilem. Tímto ventilem se řídí tlak a při konstantní šířce štěrbiny i množství hmot nanášených na plochu.

29 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Schéma dvouhlavé licí nanášečky laku a : 1 – zásobník, 2 – licí štěrbina, 3 – stěrbina, 4 – laková clona, 5 – sběrný článek, 6 – stojan stroje, 7 – unášecí pásy, 8 – dílec

30 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Schéma dvouhlavé licí nanášečky laku b nanášení laku mokrý do mokrého: 1 – pigmentová nátěrová hmota, 2 – lak

31 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Schéma dvouhlavé licí nanášečky laku c – princip nánosu vysokoviskózních nátěrových hmot s malým obsahem ředidel 1 – válec 2 – nátěrová hmota, 3 – dávkovací válec, 4 – licí hlava, 5 – laková clona, 6 – dopravník, 7 - korýtko

32 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Na tloušťku nátěrového filmu má vliv: druh nátěrových hmot (konzistence - viz níže), šířka štěrbiny (max.5 mm), rychlost posuvu dílce pod clonou; pohonné ústrojí unášecích pásů má regulovatelnou rychlost v rozmezí 25 až 150 m.min-1, tlak v polévací hlavě.

33 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Konzistence nátěrových hmot podle druhů: CN 25 až 30 s, UP 18 až 30 s, KT 20 až 30 s, PUR 15 až 25 s Aby bylo možné nanášet i dvousložkové nátěrové hmoty, jsou licí nanášečky vybaveny dvěma i více polévacími hlavami. Více polévacích hlav umožňuje střídavě nanášet nátěrové hmoty různých odstínů a komponentů.

34 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Použití polévacích hlav pro nános nátěrové hmoty se řídí druhem nátěrové hmoty: a) nátěrové hmoty CN, KT a PUR se po přípravě lakové směsi polévají z jedné polévací hlavy; pokud nestačí jeden nános, další nános se provede až po zaschnutí nátěrové hmoty; b) nátěrové hmoty UP vyžadují dvě polévací hlavy – v první hlavě je lak s iniciátorem, ve druhé lak s urychlovačem; nátěrové hmoty polyesterové pigmentované se polévají tzv. kontaktním způsobem, kde se na suchý základ s iniciátorem polévá polyesterová barva nebo y v jednom nebo ve dvou nánosech; c) v případě, že polévací stroj slouží pro polévání více druhů nátěrových hmot, např. CN t UP nebo CN t KT či CN t PUR, je vhodné používat pro CN, KT nebo PUR vždy první polévací hlavu.

35 Nanášení nátěrových hmot poléváním
Polévání ploch a bočních ploch (hran): 1. Polévaný dílec se uloží kolmo proti cloně polévací hlavy, aby se zamezilo znečištění bočních ploch dílce. Při rychlosti 30 až 35 m.min se přední hrana dílce téměř vůbec nepolije. Čím více se rychlost zvyšuje, tím více se hrana nanáší lakovou směsí. 2. Dílce s dokončovanými bočními plochami se musí ukládat na dopravník pod úhlem, který se mění podle délky dílce. Úhel se musí vyzkoušet, protože je při různé konzistenci a rychlosti jiný. Při nánosu na plochy a boční plochy se používá vyšší rychlost posuvu: 80 až 90 m.min-1. Na úhe1 uložení dílce má vliv také druh nátěrové hmoty (transparentní nebo pigmeatované). 3. Profilované lišty nebo drobné dílce se polévají ve větších celcích uložených vedle sebe na podložky, se kterými se ukládají na dopravní pás polévacího stroje.

36 Nanášení nátěrových hmot navalováním
Tento způsob se používá především při nanášení laků, barev, ů a tmelů pro ultrafialové vytvrzování na plošné nábytkové dílce dýhované s nalepenou fólií nebo na surové dřevotřískové nebo dřevovláknité desky. Schéma válcové nanášečky laku a tmelu je na obr. 62 – viz obrázek na následující straně. Předností tohoto způsobu je: velká výkonnost zařízení, malé ztráty nátěrových hmot (2 až 5 %), možnost mechanizace, automatizace a hermetizace procesu zařazením do plynulé linky povrchové úpravy

37 Nanášení nátěrových hmot navalováním
Obr Schéma válcové nanášečky a – nanášečka laku : 1 – nanášecí válec laku, – dávkovací válec na dílec, 3 – laková směs, dílec, I – nanášení jednoduché, II – nanášení z jedné strany dvěma válci, III – nanášení z obou stran dvěma válci,

38 Nanášení nátěrových hmot navalováním
Obr Schéma válcové nanášečky b – nanášečka tmelu : 1 – nanášecí válec, 2 – dávkovací válec, 3 – poháněcí válečky, 4 – hladící válec, 5 – stěrka, 6 – dílec, 7 – nádrž s tmelem

39 Nanášení nátěrových hmot navalováním
Z hlediska kvality nanášení navalováním je velmi důležitá hodnota dovolené úchylky v tloušťce dílce. Tato hodnota by neměla být větší než ± 0,2 mm. Dekorační fólie se před nanesením hmoty dokonale očistí roztokem organických rozpouštědel. Čistí se strojně nebo ručně. Nátěrové hmoty se nanášejí stroji, které mají nejméně tři válce. Jeden válec je ocelový a druhý ze speciální pryže. Nátěrová hmota se do stroje plní čerpadlem ze zásobní nádrže nebo z centrálního rozvodu. Je možné používat i nátěrové hmoty s vyšší konzistencí. Hmoty nesmějí obsahovat aromatické uhlovodíky, který by znehodnocovaly pryžové válce. Nelze používat nátěrové hmoty tixotropní (nestékavé).

40 Nanášení nátěrových hmot máčením
Tento způsob je vhodný pro povrchovou úpravu drobných výrobků, dílců a součástí, např. úchytek, stolových noh, lišt, dílců sedacího nábytku i celých smontovaných židlí. Konzistence nátěrových hmot se pohybuje v rozmezí 20 až 45 sekund a určuje se individuálně podle použité nátěrové hmoty a máčeného předmětu: CN-pro délky 80 až 100 cm 25 s 40 až 70 cm 35 s 75 až 35 cm 45 s KT - pro délky 80 až 100 cm 20 s 40 až 70 cm 30 s 15 až 35 cm 35 s

41 Nanášení nátěrových hmot máčením
Tloušťka nátěru závisí na konzistenci nátěrové hmoty, obsahu netěkavých složek a rychlosti vynořování. Důležitá je též rychlost zasychání. Čím vyšší je konzistence a obsah netěkavých složek hmoty, tím tlustší nátěr získáme. Rychlost ponořováni a vynořováni máčených předmětů závisí na tvaru výrobku, konzistenci a použití nátěrové hmoty. Pro strojní máčení jsou předepsány rychlosti ponoření včetně odkapání a sušení. příklad na rychlost klesání - ponoření předmětů až 3 m.min-1, rychlost zvedání - vynoření předmětů 0,3 až 0,5 m.mi-1.

42 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Elektrostatické nanášení je založeno na fyzikálním jevu, který spočívá ve vzájemném přitahování nesouhlasných elektrických nábojů. Jemně rozptýlené částečky nátěrové hmoty získávají zařízením připojeným k zápornému pólu generátoru vysokého napětí záporný náboj a jsou unášeny po siločarách elektrického pole k uzemněnému předmětu. Zde odevzdají svůj záporný náboj a ulpívají na povrchu předmětu jako slitý film.

43 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Přednosti této technologie jsou: hospodárné využití nátěrových hmot (ztráty při nanášení stříkáním se pohybují za optimálních podmínek v rozmezích 5 až 25 %), možnost mechanizace a automatizace celého výrobního úseku, tj. nanášeni a vysoušení nátěrových hmot, a tím i zvýšení produktivity a hygieny práce.

44 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Elektrostatické nanášení nátěrových hmot prošlo od svého vzniku intenzívním vývojem, zejména pokud se týká způsobu nabíjení a způsobu rozprašování nátěrových hmot. V zásadě jde o tyto způsoby rozprašováni nátěrových hmot: - pneumatickým stříkáním, - odstředivými rozprašovači, . - štěrbinovým rozprašovači, - kotoučovými rozprašovači, - kombinovanými způsoby.

45 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Rozprašováni nátěrových hmot pneumatickým stříkáním Rozprašuje se pneumatickou pistolí, a to mezi elektrody, které tvoří soustava mřížek zapojených na záporný pól generátoru vysokého napětí. Předmět určený k povrchové úpravě je zpravidla zavěšen na dopravníku a je spolu s kladným pólem generátoru uzemněn. Tím vzniká dosti silné elektrostatické pole, ve kterém jemné částečky nátěrové hmoty získávají záporný náboj. Jsou přitaženy k povrchu předmětu a vytvářejí na něm nátěrový film. Technologické údaje: vlhkost dokončovaných předmětů  2 % konzistence nátěrových hmot 88 až 35 s tlak vzduchu až 0,15MPa pracovní napětí generátoru až 120 kW

46 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Rozprašování nátěrových hmot odstředivými rozprašovači Tento způsob nanášení je založen na principu rozprašování vysokým stejnoměrným napětím. Hmotu rozprašuje rozprašovací element, který má tvar kalíšku, zvonku nebo rotujícího kotouče.Rozprašovač je připojen k zápornému pólu generátoru vysokého napětí a kladný pól je uzemněn. Nátěrová hmota je nepřetržitě dávkována do středu rozprašovače. Odstředivou silou se rozlévá po jeho povrchu a vytvoří zde tenký film, který se nepřetržitě přesouvá k vnější straně. Mezi uzemněným předmětem a rozprašovačem vznikne opět elektrostatické pole a záporně nabité částečky nátěrové hmoty jsou po siločarách unášeny na povrch předmětu.Předpostí tohoto způsobu je úspora nátěrových hmot; činí 30 až 50% oproti pneumatickému stříkání. Další výhodou je přesnější regulace nánosu nátěrové hmoty.

47 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Nanášeni nátěrových hmot štěrbinovými rozprašovači Princip rozprašování je podobný systému rozprašování odstředivými rozprašovači. Nátěrová hmota je přesně dávkována na hranu rozprašovací lišty, která je připojena k zápornému pólu generátoru vysokého napětí. Kladný pól generátoru a natíraný předmět jsou uzemněny. Mezi nanášecí lištou a uzemněným, povrchově upravovaným předmětem vzniká elektrické pole. Nátěrová hmota stéká po hraně nanášecí lišty, ze které je působením elektrostatického pole strhávána ve formě velmi jemných kapiček na natíraný předmět. Množství nátěrové hmoty přenášené na předmět se reguluje změnou napětí. Výstupní napětí lze regulovat v rozsahu 10 až 150 kV.

48 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Rozprašování nátěrových hmot kotoučem Princip tohoto rozprašování je podobný systému rozprašování štěrbinovými rozprašovači (obr. 63 – viz obrázek na následující straně). K zápornému pólu generátoru je připojen kotouč o průměru 30 cm. Kotouč se otáčí mírnou rychlostí kolem své osy. Dolní část kotouče je ponořena do nátěrové hmoty. Při mírném otáčení kotouče ulpí nátěrová hmota na okraji kotouče a vytvoří mezikruží. Mezi kotoučem a uzemněným předmětem vzniká elektrické pole. Jemné kapičky nátěrové hmoty jsou z kotouče odváděny na natíraný předmět. K oddělování hmoty od hrany kotouče a jejímu rozprášení dochází pouze v okamžiku, kdy je před rozprašovačem uzemněný předmět.

49 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Obr Schéma rozprašování nátěrové hmoty kotoučem 1 – kotoučový rozprašovač, 2 – nádrž na nátěrovou hmotu, 3 – stojan, 4 – zásobní nádrž, 5 – uzemněný výrobek na dopravníku

50 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Kombinované způsoby rozprašování nátěrových hmot Pro povrchovou úpravu tvarové složitých a profilovaných výrobků se používají kombinovaná zařízení, která mají výhody elektrostatického rozprašování a současně umožňují upravovat,výrobky s tzv. elektrostatickými stíny. Zařízení jsou konstruována s pneumatickým nebo vysokotlakým bezvzduchovým rozprašováním nátěrové hmoty. U těchto systémů se využívá tzv. vnitřní nabíjení částic nátěrové hmoty.

51 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Elektroda připojená na záporný pól generátorů je umístěna uvnitř izolované části stříkací pistole. Kolem této elektrody protéká nátěrová hmota a získává elektrický náboj. Takto elektricky nabitá je vedena do rozprašovací hlavice, ve které je rozprašována. Na tomto principu jsou konstruována jak stacionární, tak i plně automatizovaná zařízení a linky (obr. 64, 65, 66 – viz obrázky na následujících stranách).

52 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Obr Vliv vysokého napětí a tlaku vzduchu na šíři kuželu při stříkání nátěrové hmoty a - bez vysokého napětí, 1 – rozprašovací hlava, 2 – tlakový vzduch, 3 – nátěrová hmota, 4 – dílec b , c – s vysokým napětím

53 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Obr Vliv relativní vlhkosti vzduchu a vlhkosti dřeva na nános laku a – relativní vlhkost vzduchu je  50%, vlhkost dřeva je  8%, nižší nános ve střední části dílce, na spodní ploše není nános laku, b – relativní vlhkost vzduchu  60%, vlhkost dřeva  8%, na ploše je stejnoměrný nános laku, boční plochy i část spodní plochy jsou opatřeny nánosem laku; M – kovový nosič (+), H – rozsah vodorovného pohybu

54 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Obr. 66 Část linky nanášení stříkáním - vysoké napětí, G – konstantní vzdálenost hlav, H – rozsah vodorovného pohybu, S – vzdálenost hlavy od dílce,F – směr pohybu dopravníku

55