FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA

Prezentace na téma: "FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA"— Transkript prezentace:

1 FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA
6. PLYNNÍ OBŘI Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. III/ Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Zpracováno 11. března 2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 JUPITER je největší planeta Sluneční soustavy,
vyznačuje se nejrychlejší rotací, což způsobuje jeho zplošťování , je nepřetržitě zahalen vrstvou mraků, nejnápadnějším útvarem je Rudá skvrna, oblačný vír pozorovaný od 17. stol, má jednoduchý prstenec, oběhne Slunce za 12 let. Obr.: 1 Obr.: 2 - Animace pořízená sondou Voyager 1 ukazuje pohyb atmosférických pásů a cirkulaci Velké rudé skvrny.

3 JUPITER Jméno Iuppiter, staroitalický bůh jasného nebe a vesmíru.
Atmosféra Jupiter má největší planetární atmosféru ve sluneční soustavě zahrnující více než km a skládající se z plynného vodíku a helia. Protože Jupiter nemá povrch, je za základ jeho atmosféry považován bod, v němž atmosférický tlak se rovná desetinásobku tlaku na povrchu Země. Zatím jediná sonda, která obíhala kolem Jupiteru, je sonda Galileo, která tak činila od 7. prosince 1995, kdy byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Obr.: 3 z pohledu sondy Voyager 2 

4 1610 – Galileo Galilei objevil čtyři měsíce.
JUPITER 1610 – Galileo Galilei objevil čtyři měsíce. Měsíce Io Europa 1999 – – nyní – 63 Ganymed Callisto Obr.: 6 Obr.: 4 Obr.: 7 Obr.: 5

5 SATURN je tvořen z větší části plyny
jeho průměrná hustota je nižší, než hustota vody doba rotace 10,66 hodiny rychlost není ve všech částech planety stejná na rovníku h 14 min na 57° šířky h 7,5 min Obr.: 8

6 SATURN Jméno Saturnus, vládce bohů, měl v římské tradici stejné osudy jako řecký bůh Kronos, s nímž Saturn splynul. V pozdějších dobách byl Saturnus bohem symbolizujícím Čas. Doposud je známo 62 měsíců Saturnu. Obr.: 9

7 PRSTENCE SATURN pozorováním se zabýval Galileo Galilei
pokládal prstence za dvě samostatná tělesa o 50 let později Christiaan Huygens jako první prohlásil, že Saturn je obklopen kruhovým prstencem je široký km a tlustý jen asi 3 km Obr.: 11 Obr.: 10

8 URAN Uran byl starověký řecký bůh nebe, z rodu Kyklopů.
Byl první objevenou planetou, která nebyla známa od dávných časů. (objeven 13. března 1781) Má prstence, hodně odlišné od prstenců Jupitera nebo Saturnu. Jsou složeny většinou z ledových balvanů o průměru jednoho metru. Obr. : 13 Obr. : 12

9 Fotomontáž Uranova systému ze snímků sondy Voyager 2. (1986)
Má nejméně 27 měsíců pojmenovaných podle postav z Shakespearových her a díla Popeho. Fotomontáž Uranova systému ze snímků sondy Voyager 2. (1986) Obr. : 14 Obr. : 15

10 URAN Jeho osa je vychýlená o téměř 90°.
Po oběžné dráze se kutálí. V důsledku toho v jedné části jeho oběžné dráhy na jeden z pólů stále svítí Slunce, zatímco druhý pól je odvrácen. Na opačné straně oběžné dráhy se orientace pólů vzhledem k Slunci obrátí (s periodou 42 let). Polární oblasti přijmou více energie od Slunce než jeho rovník, přesto je žhavější u rovníku než u pólů. Není vidět pouhým okem. Délka dne na Uranu je 17 hodin 14 minut. Oběžná doba okolo Slunce je 84 let. Obr. : 16

11 NEPTUN Byl objeven 23. září Johannem Gottfridem Gallem a studentem Louisem d'Arrestem s pomocí matematické předpovědi, kterou vypracoval Urbain Le Verrier na základě odchylek v pohybu Uranu. Oběžná doba kolem Slunce 165 roků. Perioda rotace je 16 hodin a 7 minut. Neptun má celkem 5 prstenců.  (591 sekund exponované fotografie) Obr. : 17 Obr. : 18

12 NEPTUN Neptunus, římský vládce moře, syn Saturnův a Opin. Římané ho ztotožnili s Poseidónem. Centrální část planety je složena z kamenného jádra, ledu, tekutého čpavku a metanu. Vnější část je směsí horkých plynů vodíku, hélia, vody a metanu. Metan dává Neptunu charakteristickou modrou barvu. Je velmi daleko od Slunce, dostává 900krát méně sluneční energie, než Země. (Vyzařuje však 2,7 krát více energie, než přijímá.) Má 13 měsíců. Obr. : 19

13 MALÁ TĚLESA TRPASLIČÍ PLANETY
splňují většinu charakteristik planety, ale nejsou dominantní v zóně své oběžné dráhy.  Pojem „trpasličí planety“ byl přijat v roce jako jedna z trojice klasifikací těles obíhajících okolo Slunce. Obr. : 20

14 MALÁ TĚLESA Ceres Pluto Eris
Byl po svém objevení označený jako planeta, byl však překlasifikován na planetku Název podle římské bohyně Ceres, která byla ochránkyní zemědělců a úrody (její česká obdoba je Živěna). Pluto Objeveno 1930, do roku 2006 řazeno též mezi planety. Jeho velikost je však podstatně menší, než velikost kterékoliv jiné planety Měsíc Charón, (objeven v roce 1978). S vázanou rotací. Díky Hubleovu teleskopu byly objeveny další Nix a Hydra. Eris poprvé pozorovaná v roce 2003 Podle některých astronomů se můžeme dočkat zhruba 45 nových trpasličích planet.

15 MALÁ TĚLESA PLANETKY asteroidy jsou shluky skal o velikostech desítek metrů až stovek kilometrů, které obíhají kolem Slunce většinou po drahách podobných planetárním. Nejvíce z pozorovaných planetek se nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru, jsou však objevovány i větší planetky za drahou Neptunu. Některé planetky se přibližují k Zemi a mohou na ni i dopadnout. Malé úlomky planetek k nám dopadají často jako meteority. Obr. : 21

16 Použitá literatura Literatura
MACHÁČEK, M.: Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus, Praha 1998 ISBN Obrázky: [1] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [2] [Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [3] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [4] [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] [online]. [cit ]. Dostupné z: [8] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [9] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [10] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:

17 Použitá literatura [10] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [11] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [12] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [13] [online]. [cit ]. Dostupné z: [14] [online]. [cit ]. Dostupné z: [15] [online]. [cit ]. Dostupné z: [16] [online]. [cit ]. Dostupné z: [17] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [18] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [19] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [20] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [21] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: