Infračervené záření.

Prezentace na téma: "Infračervené záření."— Transkript prezentace:

1 Infračervené záření

2 Objevitel Objevitelem infračerveného záření v roce 1800 je britský astronom William Frederic Herschel. K objevu infračervených paprsků mu pomohlo zjištění enormního nárůstu teploty v červeném pásmu viditelného světla při rozložení slunečního světla skleněným hranolem, které signalizovalo přítomnost pro lidské oko ještě dalšího, ale už neviditelného záření.

3 Jak vzniká infračervené záření???
Slunce je základním zdrojem infračervené energie. Byli jste někdy venku za polojasného jarního počasí o teplotě kolem 30 stupňů a cítili se velice příjemně, když se slunce schovalo za jeden z nemnoha mraků? I když okolní teplota nepoklesla, cítili jste příjemné ochlazení, protože mrak nedovolil plný průchod infračerveným paprskům. Infračervené teplo v Infračerveném Termálním Systému má stejné vlastnosti jako teplo z našeho slunce, anebo jako teplo vyzařovaném naším tělem potřebné k udržení naší tělesné teploty.

4 Na obrázku je schematicky naznačen obor vlnových délek celého elektromagnetického spektra – od nejkratších po ty nejdelší. Uzounkou oblast mezi 400 až 700 nm můžeme vnímat zrakem a tento obor elektromagnetického záření jsme nazvali světlo.

5 Schematicky naznačuje princip snímání vlastního tepelného záření těles v daleké IR oblasti: studené pozadí (1) vydává dlouhovlnné IR záření. O něco teplejší těleso (2) vydává taktéž dlouhovlnné záření, ale s kratší vlnovou délkou. IR kamera (3) je schopna toto záření zachytit a vizualizovat ve falešných barvách (4).

6 Jak působí na člověka Infračervené záření působí „časné", při opalování ihned nastupující zčervenání kůže. V prostředí, kde působí toto záření dlouhodobě, vyvolává na kůži změny, které jsou hodnoceny jako zarudnutí způsobené cévkami rozšířenými ohněm nebo sálavým teplem. Na postižené kůži se objevují trvalé změny v podobě síťovité pigmentace a někdy i mírného ztenčení kůže.

7 Kde se využívá infračervené záření???
Noktovizor: Noktovizory pracují v infračerveném pásmu blízkém viditelnému světlu. Nezachycují proto tepelné záření (těles s běžnými teplotami), které má nižší frekvence a které využívá termovize. Noktovizor zesiluje záření o vlnových délkách 700 až 1000 nm a převádí ho do viditelné oblasti spektra. Obraz se obvykle zobrazuje na zeleném stínítku. Uživatel tak vidí monochromatický, zelený obraz.

8 I člověk je zdrojem záření
Infračerveného záření z přirozených nebo umělých zdrojů se dnes využívá v řadě oborů lidské činnosti. K sušení, vytápění a ohřevu, v infračervené spektroskopii, ve vojenské technice k navádění raket nebo u přístrojů pro noční vidění.

9 zajímavost H. Schmitz, H. Bleckmann a M. Mürtz objevili při studiu elektrofyziologie krasců rodu Melanophila orgány citlivé na tepelné záření. Jde o první nález infračervených receptorů u hmyzu. Autoři optomisticky očekávají, že by jejich poznatky mohli využívat vývojáři nových infračervených čidel. Krasec Melanophila acuminata

10 Zdroje: http://www.night-vision.cz/