FY_068_Vesmír_Planety sluneční soustavy

Prezentace na téma: "FY_068_Vesmír_Planety sluneční soustavy"— Transkript prezentace:

1 FY_068_Vesmír_Planety sluneční soustavy
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. FY_068_Vesmír_Planety sluneční soustavy Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.

3 Merkur Merkur je planeta, která se nachází nejblíže Zemi a současně je i nejmenší planetou sluneční soustavy. Má o 40 % větší velikosti než Měsíc. Oběžná dráha Merkuru je ze všech planet nejblíže ke Slunci. Doba oběhu Merkuru kolem Slunce trvá pouze 87,969 dne. Během dvou oběhů kolem Slunce se Merkur třikrát otočí kolem své osy. Při pohledu ze Země je Merkur viditelný i pouhým okem, ale velice těžce se pozoruje. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou při soumraku nebo úsvitu než vyjde Slunce nad obzor. Merkur nemá atmosféru a proto je na něm velký rozdíl teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot až 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit až na 430 °C. Na polokouli odvrácené od Slunce bývá mráz až −180 °C.

4 Merkur

5 Venuše Venuše je druhá planeta od Slunce. Je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu ve sluneční soustavě, která je pojmenována po ženě. Venuše je planeta podobná Zemi svým složením a velikostí. Okolo Slunce oběhne Venuše jednou za 224,7 dní. Venuše se někdy nazývá Jitřenka, nebo Večernice a je prvním a nejjasnějším bodem na obloze. Venuše má nejhustší atmosféru ze všech planet. Je tvořena převážně oxidem uhličitým. Díky tomuto složení vznikl na Venuši silný skleníkový efekt, který ohřívá planetu na vysokou teplotu. Proto není na povrchu voda a povrch venuše je velmi suchý. Na povrchu je odhadovaná teplota okolo °C. V jádru by mohla dosahovat teplota až k °C.

6 Venuše

7 Země Země je v pořadí od Slunce třetí planeta sluneční soustavy. Je největší planeta v soustavě a jediná planeta, na níž je podle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země vznikla asipřed 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit– Měsíc. Země se skládá z jednotlivých zemských sfér. Jedná se o nedokonalou kouli s poloměrem 6378 km. Uprostřed se nachází malé pevné jádro obklopené polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou Na povrchu Země se vyskytuje hydrosféra – vodní obal Země v podobě souvislého oceánu, který zabírá přibližně 71 % zemského povrchu. Předpokládá se, že první známky života na Zemi vznikly před 4 miliardami let Poloměr Země je 6500 kilometrů. Průměrná hustota Země je 5515 kg/m3. Je nejhustší planetou ve sluneční soustavě.

8 Země

9 Mars Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy. Je druhá nejmenší planeta po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. Má dva měsíce nepravidelného tvaru s názvy Phobos a Deimos. Kvůli načervenalé barvě, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, byla považována starými národy za symboly ohně, krve a války. Mars vznikl podobně jako ostatní planety přibližně před 4,5 miliardami let . Mars je mnohem menší planeta než Země. Jeden den na Marsu je dlouhý skoro jako na Zemi (24 hodin, 39 minut a 35 sekund). Na Marsu se nachází nejvyšší dosud známá hora naší sluneční soustavy vysoká 21 kilometrů.

10 Mars

11 Jupiter Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, pátá od Slunce.
Planety Jupiter, Saturn, Uran a Neptun jsou označovány jako plynní obři. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi. Okolo planety se nacházejí slabé prstence podobně jako u Saturnu ale mnohem slabší. Při pohledu vesmíru je atmosféra Saturnu rozčleněna do různě barevných pruhů a skvrn, které jsou atmosférickými bouřemi. Nejznámější takovouto bouří je Velká rudá skvrna známá už od 17. století. Jupiter oběhne kolem Slunce oběhne jednou za 11,86 let. Jupiter má 63 měsíců. Čtyři největší měsíce se nazývají Io, Europa, Ganymed a Callisto.

12 Jupiter

13 Saturn Saturn je šestá planeta od Slunce a druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi. Saturn patří mezi velké plynné obry, nemá pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. Atmosféra je tvořena převážně vodíkem. Objem planety je 764krát větší než objem Země. Vedle prstenců obíhá kolem planety 62 měsíců. Největší z nich je Titan. Jeden oběh okolo Slunce trvá Saturnu 29,46 pozemského roku. Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků atmosféry.

14 Saturn

15 Uran Uran je sedmá planeta od Slunce. Třetí největší planeta ve sluneční soustavě. Patří mezi plynné obry. Jméno má po řeckém bohu Úranovi, bohu nebes. Chemickým složením se Uran podobá Neptunu. Atmosféra Uranu je nejchladnější atmosférou ve sluneční soustavě. Minimální teploty se pohybují okolo 49 K (Kelvinů). Uran obíhá řada měsíců. Uran je přibližně 14,5krát hmotnější než Země. Uran je nejchladnější planetou sluneční soustavy. Teplota jeho atmosféry dosahuje -220 °C. Uran oběhne okolo Slunce oběhne jednou za 84,07 let a kolem své osy se otočí za 17 hodin a 14 minut.

16 Uran

17 Neptun Neptun je osmá planeta od Slunce a nejvzdálenější planeta sluneční soustavy. Patří mezi plynné obry. Neptun má typicky modrou barvu, která je zapříčiněna přítomností většího množství metanu v atmosféře. Planeta Neptun je podobná Uranu. Atmosféra Neptunu je složena z vodíku a hélia s obsahem vody, čpavku a metanu. Planeta dostala své jméno podle římského boha moří Neptuna. Šest let pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačují, že v atmosféře planety dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi. Okolo Slunce Neptun oběhne jednou za 165 let a kolem své osy se otočí za 16 hodin a 7 minut.

18 Neptun

19 Použité zdroje: www.wikipedie.org
MESSENGER first photo of unseen side of mercury.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: Venuspioneeruv.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: The Earth seen from Apollo 17.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: Mars Hubble.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z:

20 Použité zdroje: Jupiter.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: Saturn (planet) large.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: Uranus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: Neptune Full Disk View - GPN jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, [cit ]. Dostupné z: