Subjekty světového hospodářství

Prezentace na téma: "Subjekty světového hospodářství"— Transkript prezentace:

1 Subjekty světového hospodářství
Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA Bankovní institut, vysoká škola Praha

2 Osnova Subjekty operující ve světovém hospodářství
Lidský faktor v globální ekonomice Národně –státní ekonomické celky Nadnárodní a transnacionální korporace Mezinárodní integrační seskupení

3 Subjekty operující ve světovém hospodářství

4 Subjekty operující ve světovém hospodářství
Ve světovém hospodářství operuje řada subjektů, které jsou napojené na mezinárodní dělbu práce, světový trh a systém mezinárodních ekonomických vztahů. V podstatě každý subjekt je v dněšní době napojen na světové hospodářství (přímo či nepřímo) i když v rozdílné intenzitě a s odlišnými dopady Jejich hierarchii lze postavit na architektuře struktury světového hospodářství t.j. Úroveň národních ekonomi Úroveň mezinárodních regionálních seskupení zemí Úroveň nadnárodních a transnacionálních korporací Jedná se ovšem o klasifikaci subjektů nestejné úrovně , první dvě roviny jsou subjekty makroekonomické, poslední rovina je tvořena subjekty mikroekonomickými

5 Subjekty operující ve světovém hospodářství
Z hlediska reálné ekonomické síly jsou některé mezinárodní korporace ekonomicky silnější, než některé národní ekonomiky. Představují významný fenomén současného světového hospodářství a nejvýznamnějšího nositele procesu globalizace Vstupují do interakce s národními státy, která je však vnitřně protikladná. Z jedné strany mají státy zájem na jejich vstupu do národní ekonomiky, z druhé strany mají korporace tendenci obcházet zájmy země či státu

6 Lidský faktor v globální ekonomice

7 Lidský faktor V nejširším smyslu je základním subjektem hospodaření v globálním měřítku člověk. Je univerzálním spotřebitelem a specializovaným producentem všech produktů světového hospodářství Do hospodářských procesů ve světovém hospodářství je zapojen zprostředkovaně formou dělby práce, společensko-ekonomické celku, v nemž žije a pracuje a národního a světového trhu

8 Lidé a společnost Lidé v rámci své hospodářské činnosti působí na přírodu, kterou přetváří prostřednictvím rozmanitých pracovních,technických a technologických procesů s cílem vytvářet spotřební statky s určitými užitnými hodnotami potřebnými pro lidský život a lidskoou společnost Na přírodu působí nikoliv jednotlivý člověk, ale vždy společnost, určitý společenský útvar. Tvorba spotřebních statků v procesu výroby se odehrává za současného působení lidí a kapitálu na přírodu, na sebe navzájem a vytvářejí složitý přirodně, ekonomický a sociální systém, Jednotlivé prvky systému při tom vstupují do vzájemných zpětněvazebních vztahů.

9 Vlády a řídící kapacita Globální potravinová bezpečnost
Služby Průmysl Zemědělství EKONOMICKÝ RŮST materiály technologie technologie Hodnoty Regiony Vlády a řídící kapacita LIDSKÁ SPOLEČNOST Věda a učící procesy Masmedia a komunikace Globální potravinová bezpečnost Růst populace Migrace zaměstnanost zdraví bydlení Energie Přístup k vodě Životní prostředí

10 Trh a společnost Výroba a spotřeba vyžadují na současné úrovni rozvoje existenci dělby práce. Dělba práce nezbytně vyžaduje organizaci místa směny výsledků výroby ve formě zboží mezi jejími producenty a spotřebiteli. Tuto roli sehrává vznik a rozvoj trhu, jehož prostřednictvím jsou alokovány omezené (vzácné) zdroje potřebné pro fungování lidské společnosti.

11 Role trhu ve společnosti
Trh spojuje výrobce se spotřebiteli a umožňuje koordinaci procesu výroby a spotřeby prostřednictvím tržního mechanismu, střetávání nabídky a poptávky a permanentního procesu ustavování tržní rovnováhy. Tržní rovnováha přitom není statickou veličinou, alemá svoji vnitřní dynamiku v reálnem čase. Vztah mezi prodávajícími a kupujícími se na trhu odehráhá prostřednictvím změny množství nabízených a poptávaných zboží jakož i změnou relativních cen. Dynamizujícím atributem trhu je rovněž konkurence nutící ekonomické subjekty k efektivnosti a strukturálním změnám

12 Organizace lidské společnosti
Díky zapojení do dělby práce je lidská společnost organizovaná do společenských celků Nejnižší úrovni společenských celků je rodina, která vstupuje do ekonomických vztahů jako základní jednotka Jednotlivci vstuopují do reprodukčního procesu světového hospodářství nejen prostřednictvím rodiny, ale také na straně výrobů prostřednictvím firem Společenský vývoj vedl k seskupování společenských seskupení lidí na vyšší úrovni, završením tohoto procesu je vytvářní moderních států jako stabilní, teritoriálně ukotvené jednotky s centrální mocí

13 Úloha státu Stát však sám o osobě není subjektem světového hospodářství, je nositelem politické moci v rámci území pod svoji politickou a mocenskou kontrolou Za základní subjekt světového hospodářství integrující v sobě jak přírodně-ekonomické, tak i politické faktory lze považovat (národně) ekonomické celky, které mají formu státu. V některých teoretických přístupech jsou taky označovány jako ekonomické komplexy (seskupení na nižší úrovni postrádají alespoň některé atributy ekonomických komplexů – státní formu a suverenitu, politickou moc, kontrolu nad přírodními zdroji a pod.)

14 Národně –státní ekonomické celky

15 Ekonomické subjekty světového hospodářství
Integrální součásti světového hospodářství tvoří relativně trvalé společenské celky, které se chovají jako ekonomické subjekty. Takovéto společenské celky mohou být různého původu a stupně vývoje, v klasickém pojetí to jsou národně-ekonomické celky, které se rozvinuly do podoby státních útvarů. Mají určité vlastnosti, které jim umožňují chovat se jako ekonomické subjekty světového hospodářství, používáme pro ně termín ekonomický komplex (celek)

16 Znaky ekonomických komplexů
Základní vlastnosti ekonomických celků ve světovém hospodářství jsou: Vybavenost přírodními podmínkami Ekonomické podmínky Relativní výrobní uzavřenost Relativní ekonomická samostatnost Ekonomická úroveň Státní forma Postavení ve světovém hospodářství

17 Vybavenost přírodními podmínkami
Vybavenost přírodními podmínkami vytvářejí možnosti pro rozvoj ekonomické činnosti subjektu, jsou dány přírodou na daném území. Je jimi ve specifické struktuře vybaven každý společensko- ekonomický celek, liší se množstvím, kvalitou, rozložením, stupněm a kontrolou nad jejich využitím. Samy o sobě nejsou rozhodující, záleží kvalitě a schopnosti jejich využití. Prosazuje se tendence relativního poklesu významu přírodních podmíněk ve vztahu k ekonomickým, což však má svoje limity dané ekologickou únosností ekosystému.

18 Ekonomické podmínky Představují objem a vzájemný poměr lidské práce a kapitálu vkládaných do ekonomické činnosti v rámci daného území. Společensko-ekonomické celky jsou jimi vybaveny rovněž v konkrétní specifické struktuře, kvalitě a množství. Lze je chápat jako určitý stupeň využití materiálních, finančních a lidských zdrojů a jejich rozdělení mezi jednotlivými oblastmi lidské činnosti. Pro konečný stav fungování subjektu je důležitá jejich účinnost, kvalita a efektivnost využití, sociální struktura a zapojení subjektu do mezinárodní dělby práce.

19 Výrobní uzavřenost Určuje stupeň uzavřenosti (otevřenosti) a soběstačnosti reprodukčního procesu, stupeň a tvar propustnosti ekonomického pohybu přes hranice daného subjektu. Kvantitativně odráží stupeň zapojení celku do mezinárodní dělby práce a ekonomických vztahů, kvalitativně pak odráží strukturální efekty zapojení daného ekonomického celku do světového hospodářství. Reálny tvar uzavřenosti ukazuje na stupeň samostatnosti vlastního reprodukčního procesu národního hospodářství a funkce státu

20 Ekonomická samostatnost
Rovněž relativní veličina závislá od společensko- ekonomických vztahů v ekonomickém subjektu a relativní výrobní uzavřenosti (s kterou je v nepřímé závislosti). Ekonomická samostatnost představuje společenskou formu ekonomických podmínek ve vazbě na charakter vlastnických poměrů uvnitř subjektu. Stát v rámci této funkce vystupuje jako “vlastník národní produkce” schopný částečně určovat parametry ekonomického vývoje na svém suverénním území. V dlouhodobém horizontu samostatnost ekonomického komplexu klesá v důsledku rostoucí otevřenosti, mezinárodních integračních procesů, ale také rostoucího vlivu TNC.

21 Ekonomická úroveň Představuje stupeň rozvinutosti reprodukčního procesu daného ekonomického komplexu. Je vyjádřena vícerozměrně a dynamicky. Je jak výsledkem, tak i základním faktorem podmíňujícím další ekonomický růst a sociální rozvoj. Každý ekonomický komplex má určitou specifickou ekonomickou úroveň, dynamiku a faktory rozvoje. Je funkcí ekonomických podmínek se zpětnou vazbou k nim. Je rovněž podmíněna typem hospodářské a sociální funkce státu.

22 Státní forma Státní forma představuje určitý stupeň politické a hospodářské organizovanosti a samostatnosti v rámci daného teritoria, na kterém vykonává státní celek svoji suverénní politickou, hospodářskou a vojenskou moc. Stát prostřednictvím své politiky určuje povahu a strukturu ekonomických vztahů uvnitř ekonomických komplexů a taky vztahů s ostatními komplexy. Stát má úlohu reprezentanta ekonomického celku navenek vůči ostatním celkům, ale i celému mezinárodnímu společenství

23 Postavení ve světovém hospodářství
Představuje konkrétní roli, kterou ekonomický komplex sehrává v mezinárodních ekonomických vztazích vůči otatním subjektům světového hospodářství. Je to vlastně funkce odvislá od ekonomické úrovně, výrobní uzavřenosti a ekonomické samostatnosti. Má svoji formální (určenou státní formou) a absolutní stránku (určenou ekonomickou úrovní). Ve vztahu k jiným subjektům může být v symetrickém, anebo asymetrickém vztahu, ve druhém případě s pozici nadřízenosti , či podřízenosti, závislosti či nezávislosti

24 Vzájemná podmíněnost znaků
Všechny znaky ekonomických subjektů se nacházejí ve vzájemných vztazích, kombinacích a pohybu Všechny komplexy jsou v reálné ekonomice konkrétně určené a vymezené svými sociálně ekonomickými charakteristikami, neexistují v abstraktní ani ahistorické podobě, ale mají konkrétní identifikovatelnou podobu vzniklou v konkrétních historických podmínkách a suvislostech

25 Specifika ekonomických komplexů
Ekonomické celky jsou odrazem konkrétné objektivní hospodářské faktograficky dokumentovatelné skutečnosti vývoje světového hospodářství Jednotlivé konkrétní ekonomické celky se liší svými specifickými základními znaky a jejich kombinací Navzdory odlišnosti platí některé společné znaky a zákonitosti umožňující vytvářet jejich typologie Propojenost reprodukčních procesů ve světovém hospodářství je dána interkomplexně, tj. ekonomickými ale i politickými a sociálními vazbami mezi národohospodářskými strukturami ekonomických komplexů

26 Hierarchie ekonomických komplexů
Ve světovém hospodářství existuje několik rovin fungování ekonomických komplexů – Národně státní Mezinárodní Globální Jednotlivé druhy ekonomických komplexů různého typu, konkrétního tvaru a vývoje vytvářejí celkovou hierarchii světového hospodářství a architekturu jeho struktury

27 Nadnárodní a transnacionální korporace

28 Podstata mezinárodních korporací
Mezinárodní korporace jsou obchodní společnosti, které působí v několika státech a mají hierarchicky uspořádáné centrály a filliálky rozmístěné v různých (hostitelských) zemích. Podstatným znakem je zachování si kontroly nad investovaným kapitálem v zemi hostitelské Deformují myšlenku dokonalé konkurence, svojí velikostí a roszahem deformují trh, dokonce jej vytlačují, neb všechny jejich transakce (včetně mezinárodních) jsou vnitrofiremní – takže netržní

29 Podstata mezinárodních korporací
Nadnárodní charakter vyplýva nějen z jejich velikosti, ale i schopnosti globálně alokovat zdroje v důsledku liberalizace pohybu kapitálu Cílem této alokace je využití: místní komparativní výhody (třeba surovin, pracovní síla), výhody z rozsahu výroby (horizontální a vertikální integrace mezi dceřinými společnostmi, přístup ke zdrojům) globálního rozložení rizik a optimalizace cen a zdrojů financování soutěžní výhody daného území (tzv. lokálně specifických aktiv) představovanou přístupem vlády daného hostitelského státu vůči zahraničním investorům (daně, infrastruktura, vzdělání,

30 Vzájemná interakce států a mezinárodních korporací
Mezinárodní společnosti jsou významnými subjekty globalizačních procesů operujícími ve světovém hospodářství Přinášejí řadu přínosů pro světové hospodářství, současně můžou způspbovat vážné problémy domácí i hostitelské zemi Vstupují do významných interací s národními státy a národně ekonomickými celky vůbec, příčemž jde o A) vliv korporací na stát B) vliv státu na tyto korporace

31 Vzájemná interakce států a mezinárodních korporací
Vliv TNC a MNC na státy: Jednají ve vlastních zájmech nikoliv v zájmu národně- státních celků Pod jejich vlivem vzniká často tzv. duální ekonomika napojená na zahraniční dodavatele a odběratele Do hostitelských (zejména rozvojových) zemí je přenášen jen omezený rozsah činností Vyhýbaní se danění tzv. transferovými cenami Zhoršování místních standardů ochrany práce a životního prostředí Nízká participace na sociální politice státu

32 Vzájemná interakce států a mezinárodních korporací
Vliv TNC a MNC na státy (pokr.): Výhýbají se zdanění vyžadováním daňových prázdnin a úlev Omezování účinnosti národní fiskální a monetární politiky, vliv na platební bilanci hostitelského státu Ovlivňování politiky v hostitelských zemích (lobbying, korupce …..) a vyžadování investičních pobídek Napomáhají stírání národních kulturních hodnot Posilují negativní vlivy globalizace v národních ekonomikách Ignorují lokální charakter a historické hodnoty společenství

33 Druhy mezinárodních korporací
Existují dva druhy multinacionální a transnacionální korporace MNC (Multi National Corporation) je definovaná jako podnikatelský subjekt, který má vedení v jedné zemi ale operace ve další jedné anebo více zemích mimo centrálu TNC ( Trans National Company) jsou firmy které vznikly fúzí dvou přibližně stejných podnikatelských subjektů z různých zemí Liší se zejména ve strategickém řízení a produktové a marketingové politice

34 Druhy mezinárodních korporací MNC
Multinational companies (MNC) mají svoje zahraniční investice v jiných zemích , ale nekoordinují svoji produktovou nabídku pro každou zemi Jsou spíš zameřeny na adaptaci svých standardizovaných produktů a služeb pro každý jednotlivý trh. Většinou jsou zaměřeny na výrobu spotřebního zboží, případně rychlé občerstvení , např. Unilever, Proctor & Gamble, Mc Donald’s and Seven-Eleven

35 Druhy mezinárodních korporací TNC
TNC (Trans National Corporations) představují mnohem složitější strukturu. Mají svoje investice umístněné v zahraničních operacích , centrální řízení z jedné země , ale výzkum a vývoj, rozhodovací procesy , marketing delegují na své zahraniční dceřiné společnosti. Většinou to jsou společnosti z oblasti ropního průmyslu, IT, consultingu, farmacie a pod. Např. Shell, Accenture, Deloitte, Glaxo-Smith Klein, and Roche.

36 Sféry vlivu Většina mezinárodních korporací ( TNC a MN) disponuje ohromnými objemy svých rozpočtů a mají obrovský vliv na ekonomické procesy světového hospodářství. Jsou rovněž považovány za hlavní nositele procesů globalizace s velkým vlivem na lokální ekonomiky, jejich vládní politiku, lobystické ovlivňování v oblasti politiky, ekologie a pod.

37 Sféry vlivu Vzhledem k jejich vlivu se vlády zemí a regionální politické struktury sa zaměřují na tvorbu investičních pobídek pro motivaci alokace MNC a TNC v daném teritoriu ve formě daňových úlev , závazků k vládní pomoci nebo zlepšení infrastruktury , politickým výhodám a shovívavosti z hlediska environmentálních a pracovních norem tak, aby jim vytvořili výhodu oproti konkurenci .

38 Sféry vlivu MNC vzhledem k jejich velikosti , mohou mít významný vliv na vládní politiku , a to především formou hrozby svého stahování z trhu a následným dopadem na zaměstnanost, ekonomický růst, export atd. Jsou proto dostatečně silné, aby mohli provozovat lobbování , které je zaměřené na jejich různé obchodní zájmy , jako jsou tarifní struktury cel a jiných restrikcí , s cílem omezit konkurenci zahraničního průmyslu

39 Hodnocení postavení MK ve světové ekonomice
Nejčastěji se hodnotí postavení a vliv MK podle těchto ukazetelů: 1. Objem aktiv 2.Objem prodejů 3.Zaměstnanost 4. TNI (Transnacionality Index) – průměr podílů zahraničních aktiv, prodejů a zaměstnanosti na přískušných celkových ukazatelích firmy

40 Globalizace a koncentrace korporací
Procesy globalizace sebou přinášejí i další konsolidaci a koncentraci mezinárodních korporací Jejich smyslem je centralizace kapitálové síly a možnost zajistit další expanze korporací v rámci světového hospodářství. K této expanzi dochází vývozem kapitálu formou FDI a to buďto : Green field projektů – výstavbou nových podniků Mergers and Acquisitions - odkupem (akvizicemi) již existujících zahraničních podniků a následnými procesy integrace do kapitálových skupin (fúze, případně další přeměny společností)

41 TOP investoři ze skupiny TNC v (mld USD přeshraničních fůzí a akvizic a greenfieldů) skupina největších globálních TNC skupina TNC z rozvojových zemí

42 Konečná kupující společnost
TOP investoři ze skupiny TNC v (mld USD přeshraničních fůzí a akvizic) Pořadí Hodnota transakce ($ mld) Získaná společnost Hostitelská země Odvětví Konečná kupující společnost 1 27,0 TNK-BP Ltd British Virgin Islands Crude petroleum and natural gas Rosneftegaz 2 3 21,6 Sprint Nextel Corp United States Telephone communications, except radiotelephone SoftBank Corp 4 19,1 Nexen Inc Canada China National Offshore Oil Co 5 18,0 Grupo Modelo SAB de CV Mexico Malt beverages Anheuser-Busch Inbev 6 9,4 Ping An Insurance(Group)Co of China Ltd China Life insurance Investor Group 7 8,5 Elan Corp PLC Ireland Biological products, except diagnostic substances Perrigo Co 8 8,3 DE Master Blenders 1753 BV Netherlands Roasted coffee Donata Holdings SE 9 7,7 Kabel Deutschland Holding AG Germany Cable and other pay television services Vodafone Group PLC 10 6,9 Fraser & Neave Ltd Singapore Bottled & canned soft drinks & carbonated waters Thai Beverage PCL

43 Globalizace a koncentrace korporací
Velice dynamickou formou expanze a integrace mezinárodních korporací jsou procesy fúzí a akvizicí Jsou rovněž velice významným nástrojem globalizace Mají rostoucí vývoj v celém poválečném období, i když se jedná o vývoj cyklický tj. s určitými vzestupy a poklesy dynamiky

44 Globalizace a koncentrace korporací
Výsledkem je seskupování firem do velkých globálních celků , jejicih propojování do sítí a vysoký stupeň koncentrace a centralizace kapitálu a celkové ekonomické moci v globálním měřítku do velice úzké skupiny mocenských kruhů ovlivnujících světové hospodářství

45 Typy vlastnického a reálného řízení MK
A+ B přímé a nepřímé typy vlastnictví C +D stupeň reálné kontroly nad řízením (1 – 100%, % )

46 Řídíci struktury sítí TNC
Struktura řídící sítě TNC zásadně ovlivňuje globální tržní soutež na světových trzích a finanční stabilitu světového hospodářství. Je vytvořena vlastnickou kontrolou nad vzájemně složitě propojenou sítí TNC. Propojení TNC vytváří obrovskou strukturu “luku”, která vede k tomu, že vysoký podíl moci je podřízen malému těsně semknutému jádru skupiny finančních institucí. Toto jádro lze vnímat jako ekonomickou řídící “superentitu” co klade nové otázky politikům a vědcům v této oblasti ohledně možnosti jejich kontroly a ovlivňování.

47 Model řídících a finančních toků uvnitř skupiny
Flow of Flow of financece A + B Struktura luku SCC – silně propojená skupina OCC – ostatní propojené části skupiny T & T –roury (tubes) a výhonky (tendrils)

48 Propojení TNC z finančního sektoru

49 Vzájemné propojení supranacionálních korporací světa
Jádro světové ekonomiky tvoří TNC . Mezi nimi je vzájemných vazeb. Superpropojené společnosti jsou červené, významně propojené jsou žluté. Velikost tečky odráží tržby .

50 25 top ze 147 superpropojených finančních firem světa
Barclays plc Capital Group Companies Inc FMR Corporation AXA State Street Corporation JP Morgan Chase & Co Legal & General Group plc Vanguard Group Inc UBS AG Merrill Lynch & Co Inc Wellington Management Co LLP Deutsche Bank AG Franklin Resources Inc Credit Suisse Group Walton Enterprises LLC Bank of New York Mellon Corp Natixis Goldman Sachs Group Inc T Rowe Price Group Inc Legg Mason Inc Morgan Stanley Mitsubishi UFJ Financial Group Inc Northern Trust Corporation Société Générale Bank of America Corporation

51 Top 10 nefinančních TNC (2013)
General Electric Co United States 2 Royal Dutch Shell plc United Kingdom 3 BP plc 4 Toyota Motor Corporation Japan 5 Total SA France 6 Exxon Mobil Corporation 7 Vodafone Group Plc 8 GDF Suez 9 Chevron Corporation 10 Volkswagen Group Germany

52 Vývoj zisků a ziskovosti TNC 2003-2013 ( mld.USD a v %)
ziskovost počítána jako zisk/celkový prodej

53 Mezinárodní integrační seskkupení

54 Integrace jako proces vzniku nových typů subjektů
Regionální integrace představuje odstraňování diskriminačních překážek obchodu mezi více národně státními celky a vytváření určitých prvků kooperace a koordinace mezi nimi. Je to komplexní proces, který spojuje řadu ekonomických a politických procesů vytvářejících regionální integrační seskupení v souladu s jejich motivy, cíly a postupy.

55 Integrace jako proces vzniku nových typů subjektů
Vytváření mezinárodních integračních celků různého typu sebou nese i různé stupně přesunu kompetencí států a jejich suverenity na nadnárodní (resp. mezinárodní) úroveň S tím je pak spojený příslušný model institucionálního rámce řízení daného integračního celku

56 Integrace jako proces vzniku nových typů subjektů
Jedná se o specifický subjekt světového hospodářství, který vzniká a formuje se v rámci procesů mezinárodní ekonomické integrace jako integrační seskupení členských států – národně státních ekonomických komplexů. Působí na jejich území, má danou organizační strukturu a integrační mechanismus. Členské státy mu delegovaly část svých suverenních pravomocí a tím získává mezistátní suverenitu

57 Integrace jako proces vzniku nových typů subjektů
Mezinárodní integrační seskupení vytváří specifickým propojením národohospodářských struktur svých členských zemí s jejich komplexními vazbami nový druh ekonomického celku Tento celek získává specifické postavení ve světovém hospodářství , které se prostřednictvím opatření hospodářské politiky snaží o vytvovření celku národních ekonomik na vyšší , nadnárodní (mezinárodní) úrovni , který se vyčleňuje jako relativně samostatný celek v jeho rámci

58 Cíle vytváření integrančních seskupení
Ve světovém hospodářství existuje řada modelů nadnárodních a mezinárodních integračních celků i reálných integračních seskupení různého typu a sledující I různé cíle. Obecně představují procesy hospodářské integrace snahu o vytvoření většího hospodářského prostoru v jehož rámci by mohly hospodářské subjekty členských zemí využívat efekty rozšířených trhů a liberalizace pohybu výrobních faktorů na těchto trzích v závislosti od stupně integrovanosti vytvořeného hospodářského prostoru

59 Formy integračních seskupení
Možné stupně integračních celků na regionální úrovni představují: Regionální fórum Preferenční a kooperační dohody Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Měnová unie Hospodářská unie ( včetně fiskální a bankovní) Politická a obranná unie

60 Hlavní integrační seskupení světového hospodářství
Ve světě existuje řada integračních seskupení zemí, případně i jiných teritoriálních útvarů, vyznačujících se tím , že představují pouze “celní území”. Většinou představují intgrační sestkupění nižších stupňů s malou odvozenou suverenitou delegovanou členskými státy.

61

62 Hlavní integrační seskupení světového hospodářství

63 Další mezinárodní hospodářská společenství
SELA - Latinskoamerický hospodářský systém ALADI- Latinskoamerické integrační společenství ECO - Islámská organizace pro hospodářskou spolupráci (Jen pro islámské země) KEI - Hospodářská organizace v černomořské oblasti  např. Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Moldavsko, Řecko UMA - Unie arabského Maghrebu

64 Perspektivní integrační seskupení
FTAA (Free Trade Area of the Americas) NAFTA by se měla přeměnit v celoamerický integrační celek - od Aljašky po Ohňovou zemi, měla by vzniknout významná zóna volného obchodu pokrývající celý kontitent TTIP (Transatlantic Trade and Invest Partnership) Transatlantické obchodní a investiční partnerství, zóna volného obchodu mezi EU a USA. V případě úspěšného zakončení negociací se bude jednat o největší bilaterální obchodní dohodu vůbec – v nominálním vyjádření bude tvořit až 50 % světového HDP a zahrne 800 milionů spotřebitelů.

65 Perspektivní integrační megaregionální seskupení FTAA

66 Perspektivní integrační megaregionální seskupení TTIP
Stávající partneři jednání USA ,EU Potencionální partneři TTIP – ETFA , NAFTA

67 Perspektivní integrační megaregionální seskupení

68 Perspektivní integrační megaregionální seskupení
TPP (Trans-Pacific Partnership) Transpacifické partnerství, probíhá jednání o navrhované dohodě volného obchodu mezi zeměmi pacifického regionu a USA. Momentálně (2014) se do jednání zapojilo 12 zemí asijsko- pacifického regionu, potenciálně při účasti Číny a Indie by mohla představovat největší zonu volnoho obchodu z hlediska velikosti trhu (víc než 2,5 mld. obyvatel)

69 Perspektivní integrační megaregionální seskupení TPP
Původní partneři Další země které projevily zájem Potencionální partneři

70 Perspektivní integrační megaregionální seskupení RCEP
Regionální Komplexní hospodářském partnerství (RCEP) je navrhovaná dohoda o volném obchodu (FTA) mezi deseti členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) (Brunej, Barma (Myanmar), Kambodža, Indonésie, Laos, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam) a šest států, s nimiž ASEAN existující dohody o volném obchodu (Austrálie, Čína, Indie, Japonsko, Korea a Nový Zéland). Jednání RCEP byla formálně zahájena v listopadu 2012 na summitu ASEAN v Kambodži.

71 Perspektivní integrační megaregionální seskupení RCEP

72 Mezinárodní ekonomický komplex
Reálný stupeň vzájomného propojení ekonomik v rámci mezinárodního integračního seskupení do formy mezinárodního ekonomického komplexu se všemi jeho atributy (včetně státní formy a odvozené mezistátní suverenity) zatím dosáhla jenom Evropská unie. Ostatní integrační seskupení jsou na mnohem nižším stupni reálné ekonomické integrace a propojenosti do jednoho celku. Určitým smyslem ( na nižším stupni ekonomické, ale vyšším stupni politické integrace) se k ní přibližovaly země RVHP, ale toto integrační seskupení zaniklo v r pod vlivem politických změn ve světovém společenství

73 Evropská unie EU

74 Literatura Cihelková a kol.: Světová ekonomika, obecní trendy rozvoje, C.H. Beck, Praha 2009 Jiránková M.:Národní státy v globálních ekonomických procesech, Professional Publishing, Příbram 2010 Rolný,I.,Lacina L.,: Globalizace , etika, ekonomika, KEY Publishing, Ostrava 2008 Tauchman, J.: Nástin teorie ekonomického komplexu ve světové ekonomice, Academia Praha 1971