Grafika III. Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi

Prezentace na téma: "Grafika III. Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi"— Transkript prezentace:

1 Grafika III. Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi
Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

2 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Po prvních zkušenostech s tiskem dřevořezů kolem roku 1400 bylo možno začít zkoumat nové materiály a postupy. Mědirytina pochází ze třetího desetiletí 15. století. Dochovaná díla – sada karet od Mistra karetní hry; mědirytinové Pašije – např. list s Bičováním Krista je datován rokem 1446. Legenda o vzniku mědirytiny – jedné pradleně roku 1460 náhodou spadl na mokrou látku kovový talíř, do jehož rytiny bylo čerstvě zapuštěno nielo (slitina stříbra, síry, mědi a olova) a obtiskl se. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

3 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi
Mědirytec činný asi od roku 1450 v horním Poryní signoval svá díla monogramem E. S. Postupem času se ujal zvyk vyznačovat na mědirytinách monogram. Zastupují tyto monogramy umělcův podpis a dokumentují tak nárok na neopakovatelnost individuálního tvůrčího činu v moderním smyslu? Anebo jsou to ochranné značky, jež podobně jako později značky na porcelánu neoznačují individuální duchovní majetek? Řadu mistrů z 15. století známe jen podle jejich monogramů, jen vzácně se podařilo k monogramu přiřadit konkrétní jméno. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

4 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Iniciály M.S. patřily Martinu Schongauerovi, narozeném kolem roku 1450 v Colmaru. Jak pracoval takový mědirytec – rylo se ostrým rydlem do mědi. Čára rytiny začíná ostrou špičkou tam, kde rytec rydlo nasadil, pokračuje silnější nebo slabší čarou až ke svému konci. Měď používána u mědirytiny je deskou nepatrné síly – stačí 1 – 2 mm. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

5 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Tzv. „široká manýra“ se vyznačuje diagonálním šrafováním, jímž se postavy energicky odpichují od pozadí a získávají na tělesné plastičnosti – Andrea Mantegna. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

6 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Benátčan Giulio Campagnola objemy místo lineaárním šrafováním modeloval tečkami a dosáhl tak jemných přechodů. Cornelis Cortovi se připisuje objev linie o proměnlivé síle tzv. „taile“, která sehrála v mědirytině revoluční roli. Kontura a šrafura ztratily svůj protikladný charakter. Systém šrafování obrysovou linii zdůraznil a stal se její nedílnou součástí. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

7 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Cornelis Cortovi se připisuje objev linie o proměnlivé síle tzv. „taile“, která sehrála v mědirytině revoluční roli. Kontura a šrafura ztratily svůj protikladný charakter. Systém šrafování obrysovou linii zdůraznil a stal se její nedílnou součástí. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

8 Na rozdíl od rytiny se neprovádí rydlem, ale ostrou jehlou.
Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Ocelorytina Měď je poměrně měkkým kovem, proto je počet tisků z měděné desky limitován pokusy s tvrdším materiálem – ocelorytina z roku 1820, provedl Charles Heath. Suchá jehla Na rozdíl od rytiny se neprovádí rydlem, ale ostrou jehlou. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

9 Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Lept Grafikové toužili po volnosti kresby, po lehčí ruce, po měkčím obrazu. To vše splňoval lept. Začátkem 16. století se vyvinula technologie leptání. Postup – Materiálem je tu měděná deska;pokryje se jemným povlakem=kryt (směs asfaltu, pryskyřice, vosku); pak se kryt načerní svíčkou; provede se kresba ocelovou jehlou. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

10 První datovaný lept pochází od Urs Grafa 1513 .
Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Hotová deska se pak ponoří do zředěné kyseliny dusičné nebo roztoku chloridu železitého. Kyselina začne leptat ona místa, která vznikla prorytím krytu až na kov desky. Deska se pak vytáhne; místa, která mají při tisku působit lehce a vzdušně se zakryjí zvláštním lakem; deska se opět ponoří do kyseliny = čárový lept. První datovaný lept pochází od Urs Grafa Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

11 Tisk z hloubky Akvatinta
VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Akvatinta Vynález této techniky podnítila potřeba tisku souvislé plochy barvy. Akvatinta umožnila tisk plochy v odstupňovaných tónech. Vynálezcem je francouzský malíř Jean Baptiste Le Prince a nazval ji „au lavis“ ( tušová technika), 1768. Francesco Goya v kombinaci leptu s akvatintou vytvořil své cykly – „Caprichos“, Proverbios“, „Desastres de la guerra“. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

12 Měkký kryt čili Protisk – „Vernis mou“ .
Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Měkký kryt čili Protisk – „Vernis mou“ . Na desku se nanáší stejný kryt jako u leptu, ale změkčený nějakou mastnotou (lůj, vaselina). Na kryt se upevní papír a tužkou různé síly se kresba doslova protlačí na měkký kryt někdy až na holý kov; pak se deska zaleptá. Tuto techniku objevil Švýcar Dietrich Meyer kolem roku 1660. Wolfram Goethe Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

13 Tisk z hloubky Křídová technika
VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Křídová technika Byla vynalezena roku 1740 Francouzem Jeanem Charlesem Françoisem z potřeby graficky reprodukovat křídové kresby a pastely. Mezinárodně bývá nazývána crayonovou technikou, od 18. sotletí byla tištěna v barvách. Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

14 Používal se pro ni i název „skoblina“.
Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Mezzotinta Používal se pro ni i název „skoblina“. Vznikla v letech 1639/41 v Německu a jejím objevitelem byl hessenský důstojník Ludwig von Siegen. Tato technika poprvé dovolila zaplnit celou plochu obrazu barvou libovolně odstupňovanou. Postup práce je trpělivost sama. Wallerant Vaillant Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

15 Tvoří spojovací most mezi mezzotintou a křídovou technikou.
Tisk z hloubky VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Tečkovací technika Tvoří spojovací most mezi mezzotintou a křídovou technikou. Z mezzotinty má zaplněné plochy, z křídové techniky měkkost podání. Do Anglie zavedl tečkovací způsob William Wynne Ryland ( ). Tato grafická technika se mu stala osudnou, byl obviněn z padělání bankovek a skončil na šibenici. Francesco Bartolozzi Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

16 Praktický úkol VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi Po teoretické části následuje nutnost vaše vědomosti převést do praxe. Vyberte si jednu z technik, kterou dokážete ve svých podmínkách realizovat. Pro školní praxi je nejlepší suchá jehla. Námět vaši práce – Člověk a jeho každodenní činnosti. Postup - Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

17 Citace zdrojů VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi UANIDES. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CAMPAGNOLA, Giulio. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MANTEGNA, Andrea. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CORTA, Cornelis. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MANTEGNA, Andrea. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

18 Citace zdrojů VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi HEATH, Charles. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GRAF, Urs. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GRAF, Urs. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GOYA, Francisco. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 7 GOYA, Francisco. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GOETHE, Wolfram. wikipedie.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: FRANÇOIS, Jean Charles. wikipedie.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/

19 Citace zdrojů VY_32_INOVACE_5.2.VV1.18/Wi SIEGEN, Ludwig Von. wikipedie.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VAILLANT, Wallerant. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: RYLAND, William Wynne. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: BARTOLOZZI, Francesco. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: URY, Lesser. wikipedie.en [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MARCO, Jindřich. O grafice. Praha: Mladá fronta, 1981, bez ISBN. AGTE, Rolf. Slovník světové kresby a grafiky. Praha: Odeon, 1997, ISBN Autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Petra Widenková CZ1.07/1.5.00/