Teorie růstu a hospodářský cyklus

Prezentace na téma: "Teorie růstu a hospodářský cyklus"— Transkript prezentace:

1 Teorie růstu a hospodářský cyklus
Hospodářský růst – Economic growth, dlouhodobé zvyšování potenciálního produktu hospodářství Potenciální produkt – produkt, výstup ekonomiky, který je vytvářen pomocí plného využití výrobních zdrojů V dlouhém období předpokládáme plné využití zdrojů a produkci na úrovni potencionálního produktu….teorie

2 Teorie hospodářského růstu
v ekonomické teorii jsou charakterizovány značnou rozdílností přístupů, které členíme do dvou skupin: sociálně-historické modely, matematicko-ekonomické modely.

3 Neoklasická teorie ekonomického růstu
východiskem je neoklasická produkční funkce, kdy ekonomický růst lze vyjádřit: Y = K.MPK + L.MPL růst reálného produktu je dán změnami množství kapitálu K a práce L násobený jejich mezní produktivitou, tj. MPK a MPL

4 Znázornění růstu potenciálního produktu
Předpoklad – potenciální produkt = skutečný Graficky……HPM Posun hranice produkčních možností, křivka nahoru Posuny křivky dlouhodobé agregátní nabídky doprava Nutno rozlišovat fluktuace produktu kolem potenciálního produktu v krátkém období

5 Ekonomický rozvoj nejvíce sledovaný proces, závisí na něm životní podmínky obyvatelstva, postavení země v mezinárodních vztazích cíl  zvyšování kvality života růst reálného hrubého domácího produktu země v čase je to jeden ze čtyř hlavních cílů hospodářské politiky když země více vyrobí, mohou její obyvatelé více spotřebovávat  lépe uspokojovat své potřeby roste-li současně s reálným produktem země i reálný produkt připadající na jednoho obyvatele, hovoříme o ekonomickém rozvoji

6 Negativa hospodářského růstu
1. Nadměrné znečišťování životního prostředí 2. Neúměrné vyčerpávání neobnovitelných přírodních zdrojů 3. Zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými Vše závisí na demografickém vývoji

7 Měření hospodářského růstu
ekonomický růst se vypočítává jako změna (zvýšení, snížení) reálného produktu ekonomiky za určité období (obvykle 1 rok) vypočte se rozdíl mezi úrovní reálného produktu v daném roce a úrovní reálného produktu v roce předcházejícím ekonomický růst = Yt – Yt-1 Yt = reálný produkt v daném roce Yt-1 = reálný produkt v roce předcházejícím

8 Míra – tempo (rychlost) růstu
Změny cenové hladiny jsou v ohodnocování produktu vyloučeny Tempo růstu - podíl přírůstku reálného produktu, který vyjádříme jako rozdíl mezi úrovní produktu v roce t a v roce t - 1, k úrovni produktu v roce t - 1  míra (tempo) růstu g Y= Yt – Yt % Yt-1

9 Alternativní vyjádření
Růst reálného hrubého produktu v přepočtu na obyvatele - ukazatel podle kterého lze srovnávat ekonomickou úroveň jednotlivých zemí a je spojen s vývojem životního standardu obyvatelstva Problémem je vyjádření srovnání produktu ve stejné měně, protože produkt je vyjádřen v národních měnových jednotkách – srovnání využívá parity kupní síly

10 Průměrná produktivita práce – Labor productivity
Představuje vztah výstupu ekonomiky reálného HDP na jednotku pracovního vstupu Průměrná produktivita práce = Y/L Y – produkt L – práce, zaměstnanost Y/obyv. = Y/L x L/obyv. Průměrné množství statků, které může člen společnosti spotřebovat závisí na dvou faktorech: 1. Podílu zaměstnaných na celkovém počtu obyvatelstva 2. Průměrné produktivitě práce

11 Situace v ČR….historie Počet zaměstnaných se zvyšoval růstem počtu zaměstnaných žen dnes nezaměstnaných Růstem počtu obyvatelstva v produktivním věku….negativa Prodloužení produktivního věku…negativa Příliv zahraničních pracovníků

12 Zvyšování životního standardu Standard of living
Rychlejší růst produktu ve srovnání s růstem počtu obyvatelstva Analogie tempa růstu a složeného úročení.... i nízké tempo hospodářského růstu se v dlouhém období projeví ve zvýšení ekonomické úrovně a ve významném zvýšení životního standardu obyvatel jednotlivých zemí

13 Př. složené úročení Nebereme v úvahu historické změny (měnová reforma, války, změny režimu……) Rok 1920 náš předek uloží Kč úroková míra = 5% Rok 2000 x (1,05)ⁿ = ,4 Kč (n = počet let = 80) inflace = 0 Z dlouhodobého hlediska je rozdíl v tempu růstu HDP na obyv. o jedno procento u jednotlivých zemí pro vývoj životní úrovně nezanedbatelný

14 Charakteristika tempa růstu
výsledná veličina je kladná – pozitivní růst výsledná veličina je záporná  negativní růst výsledná veličina je rovna 0  nulový růst tempo růstu v dnešní době samo o sobě nevypovídá o ekonomické kondici země jde také o kvalitu růstu, o jeho naplnění, důležitá je také náročnost růstu, vztah mezi vstupy do ekonomiky a výstupy z ní, tzn. efektivnost růstu

15 Zdroje hospodářského růstu
Lidský kapitál – výstupem procesu vzdělávání, školení, akumulace zkušeností...znalosti, schopnosti, dovednosti, kvalifikace, jeho součástí je podnikatelský duch Fyzický kapitál – stroje, nástroje, zařízení, budovy, zásoby...kapitálové statky Přírodní zdroje – půda, energie, suroviny, lesy, (obnovitelné, neobnovitelné) Vzácnost přírodních zdrojů – proces vyčerpání se promítá do růstu relativních cen, hledání alternativ, substituce umělými

16 Sociální stabilita společnosti
Ve společnosti s nulovým růstem může být důchod jistého hospodářského subjektu zvýšen pouze tehdy, bude-li důchod jiného hospodářského subjektu snížen V rostoucím hospodářství se zvyšuje nepřetržitě důchod určený k rozdělení, nenulový růst může tlumit jinak ostré sociálně-ekonomické konflikty ve společnosti, které doprovázejí každou politiku přerozdělování

17 Růst kapitálové vybavenosti práce – vývoj průměrného množství zásoby kapitálu na jednotku práce
Vede k růstu průměrné produktivity práce Vede k růstu celkové produkce Průměrná produktivita práce roste klesajícími přírůstky Intenzivní produkční fce Nedílnou součástí zvyšování procesu kapitálové vybavenosti práce je zvyšování lidského kapitálu ve společnosti a s ním možnost technologické změny

18 Chudé a bohaté země Rozvojové země vykazují nižší a vyspělé země vyšší úroveň kapitálové vybavenosti práce, mají obecně lepší startovací východisko pro zvyšování vstupů kapitálu s vlivem na zvyšování produktu na obyvatele, dodatečné přírůstky produktu na obyvatele jsou závislé více na technologické změně než na prohlubování kapitálu Ukazatel lidského rozvoje – zohledňuje vedle produktu na obyvatele po přepočtu, ještě střední délku života a míru gramotnosti

19 Bariéry hospodářského růstu
Stádia demografického vývoje 1. vysoká natalita i mortalita (do 1 roku) 2. vysoká natalita snížená mortalita – populační exploze, bludný kruh nerozvinutosti – omezená tvorba úspor, produktu .... únik, odliv mozků 3. pokles natality vyvolaný politickým úsilím 4. vyvážená míra natality a mortality –

20 Trvale udržitelný rozvoj
takový rozvoj, kdy společnost uspokojuje své současné potřeby, aniž tím omezuje možnosti příštích generací uspokojovat jejich budoucí potřeby ekonomický růst v kontextu trvale udržitelného rozvoje není jen ekonomickým problémem, vyžaduje multidisciplinární přístup, který je schopen založit růst méně nepřátelský životnímu prostředí

21 Okunův zákon snaží se postihnout přibližnou závislost mezi rozdílem potenciálního a skutečného produktu a změnou nezaměstnanosti podle něho každé 2 % poklesu skutečného GDP oproti potenciálnímu znamenají současně zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 %

22 Hospodářský cyklus GDP v čase neustále kolísá, střídavě roste a klesá  probíhá ekonomický cyklus ekonomický cyklus je tedy kolísání celkové ekonomické aktivity v čase  opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem celková ekonomická aktivita se nejčastěji vyjadřuje pomocí GDP

23 Fáze ekonomického cyklu
1. Expanze konjunktura, zotavení, rozmach v této fázi dochází k růstu HDP, což má za následek růst zaměstnanosti (pokles nezaměstnanosti), růst agregátní poptávky, větší využívání výrobních kapacit rostou investice do výroby a zpravidla dochází i k růstu cenové hladiny expanze následuje po dosažení dna a končí dosažením vrcholu

24 2. Fáze - vrchol HDP dosáhne vrcholu a dále již neroste
skutečný produkt dosahuje v rámci jednoho cyklu svého maxima maximálně jsou využívány výrobní kapacity, vysoká míra investic vyčerpává zdroje ekonomiky (úspory), roste poptávka po kvalifikovaných pracovnících ekonomika pracuje nad své možnosti, což vede k prudkému nárůstu cenové hladiny konec vrcholu  ekonomika přechází do fáze poklesu (kontrakce)

25 3. Fáze - kontrakce pokles po vrcholu začíná HDP klesat
pokles produkce komodit, snižování důchodů ekonomických subjektů, růst nezaměstnanosti, nižší zisky firem, pokles investic, nepřiměřené snižování agregátní poptávky (vede ke snižování cenové hladiny) i nabídky, růst inflace, v některé literatuře se tato fáze nazývá recese

26 Kontrakce podle doby trvání
recese  kontrakce do 6 měsíců trvání krize  prudká kontrakce (výrazný pokles HDP) deprese  dlouhodobá recese stagnace  období, kdy produkt vykazuje nulové nebo nepatrné změny

27 4. Fáze - dno dno je bod, ve kterém je skutečný produkt nejnižší ve vztahu k produktu potenciálnímu nejnižší úroveň hospodářské aktivity, malé nebo nulové zisky firem, nízká úroveň spotřebitelské poptávky po jisté době již produkce neklesá, začne stagnovat a posléze opět dochází k expanzi

28 Příčiny hospodářského cyklu
rozbor příčin ekonomického cyklu je velmi složitý a nejednoznačný některé teorie vidí příčinu ekonomického cyklu v kolísání množství peněz v ekonomice, další v zásazích státu do tržního mechanismu, nabídkové teorie pak v oblasti výrobních faktorů

29 Externí příčiny nedostatečné informace ekonomických subjektů, nerovnoměrné tempo využívání nových vynálezů a objevů, změny cen základních surovin na světových trzích, měnové krize, problémy na mezinárodních kapitálových trzích vládní regulace ekonomiky nástroji fiskální a monetární politiky změny vládní politiky (volební období) politické příčiny (války, revoluce)

30 Interní příčiny příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou uvnitř ekonomiky snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů  úspory mezd vyvolávají zaostávání poptávky za nabídkou nestabilita investičních výdajů bohatí nebo šetrní lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti apod.

31 Kombinace příčin prvotní příčinou vzniku cyklu jsou faktory externí, ale jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní

32 Stabilizační politika vlády
výraznější výkyvy v ekonomické aktivitě způsobují ekonomice problémy (zejména v období recese  mj. růst nezaměstnanosti, bankroty firem ap., ale i expanze mívá negativní důsledky  růst cenové hladiny) stát se tudíž prostřednictvím fiskální a monetární politiky snaží tyto cyklické výkyvy tlumit  provádí stabilizační politiku