Petr NEČAS ministr práce a sociálních věcí 17. dubna 2009 Bilance reformních změn za rok 2008  Nemocenské pojištění  Čisté mzdy zaměstnanců  Zaměstnávání.

Prezentace na téma: "Petr NEČAS ministr práce a sociálních věcí 17. dubna 2009 Bilance reformních změn za rok 2008  Nemocenské pojištění  Čisté mzdy zaměstnanců  Zaměstnávání."— Transkript prezentace:

1 Petr NEČAS ministr práce a sociálních věcí 17. dubna 2009 Bilance reformních změn za rok 2008  Nemocenské pojištění  Čisté mzdy zaměstnanců  Zaměstnávání zdravotně postižených  Dlouhodobá nezaměstnanost

2 Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek  V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii ČR  V roce 2008 meziročně poklesl počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců z 59,3 (2,72 mil. nově hlášených případů PN) na 48,6 (2,22 mil. nově hlášených případů PN), což je nejnižší výsledek v historii ČR  Pozitivní trend snižování pracovní neschopnosti zbrzdilo rozhodnutí Ústavního soudu, z něhož vyplynulo: za červenec- srpen první 3 dny 60 % DVZ, od září do prosince 25 % DVZ  To je patrné na vývoji výdajů na nemocenské: výdaje za únor– červenec 2008 klesly meziročně o 17,1 %, za srpen–září už jen o 3,7 % a za říjen-prosinec o 11,3 %, vývoj výdajů kopíruje dopady rozhodnutí Ústavního soudu

3 Vývoj ukazatelů nemocenského pojištění Rok Počet případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců Průměrné procento pracovní neschopnosti 1993 83,35,30 1994 85,15,77 1995 91,96,15 1996 85,86,05 1997 86,76,25 1998 79,25,82 1999 83,35,95 2000 84,46,46 2001 86,26,75 2002 80,46,77 2003 81,76,81 2004 61,65,86 2005 68,26,13 2006 60,25,81 2007 59,35,62 200848,65,18

4

5 Vývoj čistých mezd zaměstnanců Čisté mzdy rostou rychleji než hrubé mzdy  Čistá mzda roste rychleji než průměrná hrubá mzda a její násobky u všech kategorií zaměstnanců s dětmi  Čím nižší je hrubá mzda, tím vyšší je reálný nárůst čisté mzdy  Tento vývoj je způsobený uplatněním daňových slev a daňových bonusů, který se projevil zřetelným růstem čistých mezd ve všech kategoriích

6 Čisté mzdy rostly dynamičtěji u rodin s dětmi  Reálné čisté mzdy se zvýšily především zaměstnancům s dětmi, v podnikatelské sféře ve všech kategoriích  Zaměstnanci s větším počtem dětí dosahují vyšší dynamiky vývoje reálné čisté mzdy než zaměstnanci bezdětní nebo s jedním dítětem  Čisté mzdy zaměstnanců v podnikatelské sféře rostly rychleji než v nepodnikatelské sféře Vývoj čistých mezd zaměstnanců

7 Nepodnikatelská sféra  V nepodnikatelské sféře (kde byl zaznamenán v roce 2008 reálný pokles hrubého průměrného výdělku o 1,8 p. b.): –došlo k poklesu reálné úrovně čistého výdělku v podstatě jen u zaměstnanců bez dětí s výdělky vyššími než 13 200 Kč, tj. s výdělky převyšujícími 0,6 nás. průměrného hrubého platu –zaměstnancům s 1 dítětem vzrostla reálně úroveň čistého výdělku v případě, že jeho hrubá výše nepřevyšovala průměrný plat nepodnikatelské sféry, kupní síla vyšších výdělků zaměstnanců s 1 dítětem byla v roce 2008 v podstatě stejná jako v roce 2007 –zaměstnancům se 2 a více dětmi reálný čistý výdělek vzrostl ve všech propočítaných situacích

8 Propočet čisté mzdy zaměstnance s dětmi a bez dětí z 0,6 násobku hrubé průměrné mzdy v letech 2007 a 2008 Pozn.: údaje ČSÚ, propočty MPSV 1) index spotřebitelských cen (meziroční průměr) - 106,3 % *) výpočet čisté mzdy proveden pro zaměstnance s příslušným počtem dětí v podmínkách zdaněníroku 2007 a 2008

9 Propočet čisté mzdy zaměstnance s dětmi a bez dětí z 0,8 násobku hrubé průměrné mzdy v letech 2007 a 2008 Pozn.: údaje ČSÚ, propočty MPSV 1) index spotřebitelských cen (meziroční průměr) - 106,3 % *) výpočet čisté mzdy proveden pro zaměstnance s příslušným počtem dětí v podmínkách zdaněníroku 2007 a 2008

10 Propočet čisté mzdy zaměstnance s dětmi a bez dětí z hrubé průměrné mzdy v letech 2007 a 2008 Pozn.: údaje ČSÚ, propočty MPSV 1) index spotřebitelských cen (meziroční průměr) - 106,3 % *) výpočet čisté mzdy proveden pro zaměstnance s příslušným počtem dětí v podmínkách zdanění roku 2007 a 2008

11 Propočet čisté mzdy zaměstnance s dětmi a bez dětí z 1,2 násobku hrubé průměrné mzdy v letech 2007 a 2008 Pozn.: údaje ČSÚ, propočty MPSV 1) index spotřebitelských cen (meziroční průměr) - 106,3 % *) výpočet čisté mzdy proveden pro zaměstnance s příslušným počtem dětí v podmínkách zdaněn roku 2007 a 2008

12 Propočet čisté mzdy zaměstnance s dětmi a bez dětí z 1,4 násobku hrubé průměrné mzdy v letech 2007 a 2008 Pozn.: údaje ČSÚ, propočty MPSV 1) index spotřebitelských cen (meziroční průměr) - 106,3 % *) výpočet čisté mzdy proveden pro zaměstnance s příslušným počtem dětí v podmínkách zdaněníroku 2007 a 2008

13 Rok 2008  Celkový objem mzdových prostředků ve veřejném sektoru dosáhl 132 mld. Kč  Průměrná mzda zaměstnance ve veřejném sektoru dosáhla 22 918 Kč Rok 2009  Celkový objem mzdových prostředků ve veřejném sektoru pravděpodobně dosáhne 139 mld. Kč  Průměrná mzda zaměstnance ve veřejném sektoru pravděpodobně dosáhne 24 190 Kč Výhled na rok 2009 V roce 2009 lze očekávat nárůst průměrné mzdy ve veřejném sektoru cca o 5,6 %

14 Zaměstnanost zdravotně postižených Změna zákona o zaměstnanosti Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byl novelizován zákon o zaměstnanosti a od 1. 1. 2008 byl příspěvek vyplácen na základě skutečně vynaložených mzdových nákladů zaměstnavatele na zaměstnance, měsíčně nejvýše však: a) 9 000 Kč za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením b) 6 500 Kč za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením

15 Stav k 31. prosinci 2007  V roce 2007 byl příspěvek poskytnut 1 366 zaměstnavatelům, kteří zaměstnávali 23 999 zdravotně postižených. Z prostředků státního rozpočtu bylo vyplaceno 2,356 mld. Kč. Stav k 31. prosinci 2008  V roce 2008 se zvýšil počet zaměstnavatelů žádajících o příspěvek na 1 725, kteří zaměstnávali 26 957 zdravotně postižených. Z prostředků státního rozpočtu bylo vyplaceno 2,040 mld. Kč Zaměstnanost zdravotně postižených

16 Vývoj za období 31. 12. 2007 – 31. 12. 2008  počet zaměstnavatelů, kteří žádají o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, se meziročně zvýšil o 359 (tj. o 21 %)  počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením, na které byl poskytován příspěvek, se zvýšil o 2 958 (v průměrných přepočtených stavech)  výdaje na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poklesly o 316 mil. Kč

17 V následující tabulce je uveden přehled vybraných ukazatelů příspěvku od r. 2005 RokVýše poskytnutého příspěvku v tis. Kč Počet zaměstnavatelů, kterým byl příspěvek poskytnut Podpořených zaměstnanců se zdravotním postižením Z toho zaměstnanců s těžším zdravotním postižením 2005964 29082913 3232 225 20061 564 1951 11218 2154 611 20072 356 0441 36623 9998 291 20082 040 1311 72526 95710 286

18 Závěry  Obavy ze snižování počtu zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením se neprokázaly. Naopak počet žadatelů o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se zvýšil a zvýšil se i počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením.  Novela zákona o zaměstnanosti měla zároveň pozitivní vliv na stabilizaci veřejných rozpočtů. Dynamický nárůst výdajů ze státního rozpočtu se v roce 2008 zastavil. Zaměstnanost zdravotně postižených

19 Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných byl v předchozích letech pomalejší než pokles celkové nezaměstnanosti Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (v evidenci úřadů práce déle než 1 rok) naopak do roku 2006 rostl. Nejvyšší hodnoty dosáhl v červnu 2006 - 43,8 % Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti

20 Počet dlouhodobě nezaměstnaných meziročně výrazně poklesl  K 31. prosinci 2008 poklesl meziročně celkový počet nezaměstnaných z 354,9 tisíc na 352,3 tisíc, tedy o 0,7 %  Od srpna 2002 do srpna 2006 přitom činila průměrná míra nezaměstnanosti 515 tisíc lidí  K 31. prosinci 2007 evidovaly úřady práce 136,9 tisíce dlouhodobě nezaměstnaných, tj. podíl na celkovém počtu nezaměstnaných 38,6 %  K 31. prosinci 2008 se tento stav snížil na 101,5 tisíc osob, tj. podíl 28,8 %; počet dlouhodobě nezaměstnaných významně meziročně poklesl o 35,4 tisíc, tj. o 25,8 %, od června 2006 poklesl o 48,6 %  Pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných byl tedy výraznější než pokles celkového počtu nezaměstnaných

21 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2005k 31. 12. 2006k 31. 12. 2007k 31. 12. 2008 Meziroční rozdíl (08-07) v tis.v %v tis.v %v tis.v %v tis.v %v tis.v % Uchazeči - celkem 510,4100,0448,5100,0354,9100,0352,3100,0-2,6-0,7 nad 12 měsíců 212,841,7184,941,2136,938,6101,528,8-35,4-25,8

22 Děkuji za pozornost