Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057.

Prezentace na téma: "Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057."— Transkript prezentace:

1 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/

2 Rozmnožování buňek

3 . - uskutečňuje se dělením buňky
Rozmnožování buněk je základní podmínka pro růst a rozmnožování organismů . - uskutečňuje se dělením buňky zahrnuje: - dělení jádra = karyokineze zaručuje rovnoměrné rozdělení jaderné hmoty do vznikajících dceřiných jader - buněk - dělení cytoplazmy =cytokineze tj. následné rozdělení mateřské buňky je součástí buněčného cyklu

4 Rozdělujeme na tři základní typy: 1) Mitóza – nepřímé dělení buněk – b
Rozdělujeme na tři základní typy: 1) Mitóza – nepřímé dělení buněk – b. somatické 2) Meióza - redukční dělení b. - vznik pohlavních b. 3) Amitóza – přímé dělení buněk - buňka se pouze zaškrtí - nezávisí na přesném rozdělení chromozómů - nekontrolované bujení (nádory, apod.)

5 MITÓZA u somatických buněk
přesné rozdělení genetické informace – zachovává počet chromozómů- celou sadu - diploidní - (2n) Rozlišujeme 4 fáze: profáze metafáze anafáze telofáze navazuje cytokineze

6 Profáze - mizí jadérko - počátek rozpouštění jaderné blány
- spiralizace DNA, zviditelnění chromozomů ( zkracují se a ztlušťují) - mizí jadérko - počátek rozpouštění jaderné blány - vytváří se dělící vřeténko z cytoskeletálního aparátu – z mikrotubulů ( rozvoj mitotického aparátu – centrioly a vlákna)

7 Metafáze - dokončení rozpadu jadérka a jaderného obalu - vznik dělícího vřeténka - postavení chromozomů do ekvatoriální ( centrální,rovníkové) roviny - napojení chromozomů svými centromerami na dělící vřeténko - nejdelší fáze mitózy

8

9 Anafáze - oddělení sesterských chromatid ( chromozómy se podélně rozštěpí) - zkracují se vlákna dělícího vřeténka - rychlý rozchod chromatid k opačným pólům dělícího vřeténka - krátká a dynamická fáze

10 Telofáze - zánik dělícího aparátu
- despiralizaze chromozomů ( přestávají být viditelné) - vznik jaderných obalů -rekonstrukce nových jader -vytváření jadérek - uprostřed se vytváří přepážka, která rozdělí mateřskou b. na dvě dceřiné = cytokineze

11 - doba mezi dvěma děleními se nazývá INTERFÁZE – dochází k replikaci DNA – duplikace chromozómů - při mitóze se zachovává chromozómová sada – nemění se počet chromozómů

12

13 Cytokineze -následuje po rozdělení jádra -rozdělení celé buňky
-rostlinná buňka – růst přepážky -živočišná buňka - zaškrcení

14 Meióza - z celého meiotického dělení zaujímá nejdelší část - až 90 %. Může trvat několik hodin až dní, i několik roků - zvláštní typ dělení – tzv. redukční dělení, vznikají při něm pohlavní buňky = GAMETY – poloviční počet chromozomů- haploidní – (n) ( ostatní buňky- somatické- mají kompletní počet chromozomů – - diploidní -(2n)) meióza tedy snižuje počet chromozómů na polovinu, kdy zdvojení chromozómů proběhne 1x, ale cytokineze 2x, tedy proběhnou 2 mitózy za sebou

15 Chromozómy jsou v buněčných jádrech tělních ) somatických) buněk vždy v párech. Jeden chromozom od samčího organismu, jeden od samičího organismu. Párové chromozomy se označují jako HOMOLOGICKÉ chromozomy. Párová přítomnost chromozomů v jádře se označuje jako diploidie – 2n.

16 dvě fáze meiózy: První zrací dělení- REDUKČNÍ neboli HETEROTYPICKÉ dělení – 4 podobné fáze mitózy Druhé zrací dělení – EKVAČNÍ neboli HOMEOTIPICKÉ dělení – 4 totožné fáze mitózy výsledek: z jedné buňky mateřské vznikají 4 haploidní dceřiné

17 První zrací dělení- REDUKČNÍ
Profáze I - spiralizace DNA, zviditelnění chromozomů , mizí jadérko , počátek rozpouštění jaderné blány, vytváří se dělící vřeténko - vznik chromatidových tetrád – homologické chromozomy se přikládají svými centromerami k sobě

18 Metafáze I -diferencuje se dělicí vřeténko - chromozómy – tetrády se staví do ekvatoriální roviny navzájem přes sebe přeloženými konci chromatid

19 -Anafáze I - nastává oddělení tetrád a ty se rozestupují k protilehlým pólům dělicího vřeténka - rozestup chromozómů zajišťuje pochod zvaný segregace chromozómů počet chromozómů u jednotlivých pólů je haploidní. Telofáze I může proběhnout stejně jako u mitózy, tzn. - vzniknou dvě haploidní jádra oddělená buněčnou přepážkou

20 Druhé zrací dělení – EKVAČNÍ
Je mitózou obou dceřiných haploidních buněk. Zahrnuje opět čtyři mitotické fáze , shodné s mitózou: - profáze II - metafáze II - anafáze II - telofáze II

21

22

23

24 Buněčný cyklus G1 fáze = postmitotická S fáze = syntetická
- začíná vznikem dceřiné buňky -trvá asi 1/3 celého cyklu -probíhají syntetické procesy, buňka roste a připravuje se na replikaci DNA - Je to také hlavní kontrolní bod ( uzel) = v této fázi může buňka b. cyklus zastavit ( např. při nevhodných podmínkách, Nedostatek živin, atd.) S fáze = syntetická - replikace DNA, zdvojení chromozómů – jedna chromatida si nareplikuje druhou chromatidu

25 3) G2-fáze = postsyntetická
trvá asi ¼ cyklu pokračují syntetické procesy, buňka roste, přibývá buněčných organel , připravuje se rozdělení jádra M – fáze = mitotická - dělení buňky Generační doba buňky = trvání buněčného cyklu, je u různých buněk různá ( např. bakterie 30min.) Buněčný cyklus může být regulován stimulátory a inhibitory.

26

27

28

29

30 http://cs. wikipedia. org/wiki/Mei%C3%B3za Doc. RNDr. Berger, J
Doc. RNDr. Berger, J. BUNĚČNÁ A MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE, nakl. Tobiáš, Havlíčkův Brod Prof. RNDr. Stanislav Rosypal, DrSc.; Bakteriologie a virologie, 1994

31 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/