Metody oddělování složek směsí

Prezentace na téma: "Metody oddělování složek směsí"— Transkript prezentace:

1 Metody oddělování složek směsí

2 Plavení Oddělování složek v pevném skupenství, které jsou nerozpustné ve vodě a liší se od sebe hustotou  voda odplaví lehčí složku a ponechá složku těžší Např. písek a zlato

3 Usazování (sedimentace)
Oddělování pevné látky rozptýlené v látce kapalné, pokud má pevná látka vyšší hustotu než kapalina Např. čištění odpadních vod

4 Vyluhování (extrakce)
Oddělování látek, z nichž jedna je rozpustná v určitém rozpouštědle (benzínu, etheru aj.) Např. oddělování olejů z rostlinných zdrojů

5 Vytavování Oddělování složek směsi, které mají odlišnou teplotu tání (oddělení síry z hlušiny; výroba železa)

6 Krystalizace Oddělování složek směsí na základě schopnosti některých látek vylučovat se z roztoku v podobě krystalů – krystalovat Volná krystalizace Krystalizací nasyceného roztoku v klidu za pozvolného chladnutí se vytváří malý počet jader a vznikají krystaly relativně větší

7 Krystalizace Rušená krystalizace - při prudkém ochlazení nasyceného roztoku za míchání vzniká hodně krystalizačních jader a vyroste velký počet relativně malých krystalů

8 Krystalizace Krystalizace přidáním třetí látky -vyloučení krystalů se dosáhne zmenšením rozpustnosti přídavkem třetí látky. Bývá to kapalina dokonale mísitelná s rozpouštědlem, ve které se však krystalovaná látka nerozpouští a vylučuje se z roztoku.

9 Filtrace Oddělení pevné látky z kapaliny nebo plynu pomocí filtru (papír, plátno, azbest, porcelán, aj.)

10 Destilace Dělení kapalných složek směsi, které se od sebe liší různou teplotou varu Např. zpracování ropy, výroba alkoholu

11 Sublimace Oddělení složek směsi na základě schopnosti některých látek zahříváním přecházet z pevného skup. přímo do skup. plynného Např. čištění chemických látek od příměsí (čištění jodu, naftalenu, rtuti,…)

12 Chromatografie Fyzikálně-chemická metoda oddělující jednotlivé složky směsi založená na rozdílném chování složek směsi (adsorpci, rozpustnosti, velikosti částic, afinitě - schopnost látek slučovat se chemicky s jinými látkami atd.) vůči stacionární a mobilní fázi Slouží k oddělování chemicky podobných látek, k oddělování choulostivých a nestabilních látek. K identifikaci barviv, steroidů, vitamínů, jejich čištění apod.

13 Chromatografie Stacionární (nepohyblivá) fáze je např. sloupec ve skleněném válci (kolona), vrstva na filtračním papíře apod. Mobilní (pohyblivá) fáze je rozpouštědlo nebo nosný plyn Rozlišujeme chromatografii - podle stacionární fáze: sloupcovou (kolony naplněné látkou), papírovou (papír či celulóza), na tenké vrstvě (suspenze v tenké vrstvě) - podle mobilní fáze: plynovou a kapalinovou

14 Obrázek: chromatografické kolony: