Zemědělská revoluce Státy potřebovaly více potravin Státy potřebovaly více potravin Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem.

Prezentace na téma: "Zemědělská revoluce Státy potřebovaly více potravin Státy potřebovaly více potravin Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem."— Transkript prezentace:

1

2 Zemědělská revoluce Státy potřebovaly více potravin Státy potřebovaly více potravin Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem Farmy a usedlosti obhospodařovaly pole stále středověkým lánovým systémem Byly vynalezeny nové postupy a vynálezy Byly vynalezeny nové postupy a vynálezy Autor: Mrs Sims-King Překlad a úprava: Vít Zahradníček

3 Nevýhody starého systému Pole ponecháné ležet ladem Lidé museli přecházet přes vaše lány, aby se dostali ke svým. Nedostatečné odvodnění Zvířata mohou pošlapat obilí a rozšířit nemoci. Obtížné využívání nových farmářsch ých postupů Protože máte půdu na rozdílných pozemcích, zabere to čas se k nim dostat. Žádné ohrazení

4 Co s tím? Je to neefektivní systém, který produkuje dost jídla tak akorát pro vaši rodinu a jen velmi málo navíc. Měst rostou, lidé ve městech potřebují potraviny, takže je požadováno jídlo navíc.

5 Co je revoluce a jak mužeme mluvit o zemědělské revoluci? Ale co to má co činit se zemědělstvím? Revoluce je hluboká a často násilná změna.

6 Tedy, byla to velká změna... Co vlastně bylo touto velkou změnou? Vlastně to byly velké změny - a inovace. Tedy ZMĚNY... Nejprve to bylo ohrazování (zejména ve Velké Británii), všude pak nové stroje (jako např. secí), zdokonalení koňského pluhu, hnojení, šlechtění nových odrůd a plemen...

7 Ohrazování? Znamená to uzavírání polí. Znamená to uzavírání polí. Otevřená pole byla rozdělena, a každý, kdo mohl prokázat, že vlastní část pozemků, dostal podíl. Pozemky byly ohrazeny ohradami a živými ploty. Na svém pozemku si každý mohl hospodařit, jak chtěl. Otevřená pole byla rozdělena, a každý, kdo mohl prokázat, že vlastní část pozemků, dostal podíl. Pozemky byly ohrazeny ohradami a živými ploty. Na svém pozemku si každý mohl hospodařit, jak chtěl. Stejně tak byly ohrazeny a rozděleny společné “obecní” pozemky. Stejně tak byly ohrazeny a rozděleny společné “obecní” pozemky.

8 Nic - pokud jste mohli doložit, že půdu vlastníte, že máte peníze na ohrady a jestli si můžete dovolit platit vyměřovače, aby vám zmapovali půdu, nemluvě o nákladech na “Act of Parliament.” Co to přinášelo za problémy?

9 Chtěli tedy lidé, aby jejich půda byla ohrazena? Někteří ano a jiní ne. Jestliže nesouhlasili měli smůlu. Jestliže vlastníci čtyř pětin pozemků souhlasili, mohli si ve Velké Británii vynutit tzv. Act of Parliament - úřední rozhodnutí. Jejich počet rapidně vzrůstal.

10 Byli vítězové a poražení? Ano, bohatší z farmářů a vlastníků půdy získali nejvíc - bohatí se stali bohatšími a chudí chudšími. Lidé, kteří neměli psaný důkaz o vlasnictví všichni ztratili své pozemky. Někteří si nemohli dovolit platit ohrady a museli svou půdu prodat. Tito lidé se buďto stali námezdními dělníky na pozemcích jiných lidí nebo zamířili hledat práci do měst. Jeden farmář řekl: “Vše, co vím je, že jsem měl krávu a Act of Parliament mi ji vzal.”  V některých vesnicích byly selské bouře.

11 Šlechtění? Někteří farmáři se soustředili na šlechtění. Neznamenalo to nic jiného, než připustit k rozmnožování pouze nejlepší a nejsilnější dobytek k rozmnožování. Můžeš porovnat jak tato metoda byla úspěšná: V roce 1710 byla průměrná váha skotu 168 kg, v roce 1795 363 kg

12 Další nové myšlenky: Osvěta Secí stroj Střídání plodin Nové pluhy Hnojení

13 Osvěta?! Ano, o farmaření se psaly knihy, byly zakládány i vzorové usedlosti. Byly zakládány zemědělské úřady, šířící osvětu. Konala se setkání zemědělců se soutěžemi a lidé si mohli vyměňovat názory na nové věci.

14 Ale nebyly zde jen dobré zprávy Kromě toho docházelo ke změnám krajiny. Měnil se i tvar vesnic, neboť lidé mohli na svých pozemcích stavět. Nové stroje znamenaly, že bylo k obhospodařování půdy třeba méně lidí - vzrůstala nezaměstnanost, ohrazováním lidé ztráceli půdu - to znamenalo, že neměli kde pěstovat plodiny a měli méně práce - museli se stěhovat do měst.

15 Byla to revoluce? K některým dramatickým a rychlým změnám v některých vesnicích došlo, ale většina věcí se udála postupně. Byla to tedy spíš evoluce, než revoluce.

16 Tvé úkoly: 1. Zjisti údaje o střídání plodin, jaké byly a jak se střídaly? 2. Co vše se používalo k hnojení? 3. Jak vypadaly nové pluhy? A nakonec si zopakuj Jak se změnilo zemědělství v 18. A 1. pol. 19.stol.