TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.

Prezentace na téma: "TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ."— Transkript prezentace:

1 TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ

2 Organismy mají hierarchickou strukturu
Buňka - tkáň - orgán - orgánová soustava celkem asi 216 typů buněk v lidském těle tkáň = skupina buněk stejné struktury a funkce jednoduchá tkáň - tvořena jedním typem buněk složená tkáň - tvořena různými buňkami

3 TYPY TKÁNÍ existují 4 typy tkání: epitely pojiva svalová tkáň
nervová tkáň

4 EPITELY rozprostřené do plochy
z jedné nebo více vrstev buněk - něco kryjí nebo vystýlají téměř bez mezibuněčné hmoty, buňky nasedají těsně na sebe pod vrstvou buněk a sousední tkání vrstva kolagenních a retikulárních vláken v tenké dvojvrstvě = bazální membrána chybí v nich cévy, naopak jsou bohatě inervovány

5 EPITELY

6

7

8

9 Dělení:podle uspořádání b.
plošný (jednovrstevný x vícevrstevný; plochý plicní sklípky, kubický-štítná žláza, cylindrický-střevo, víceřadý-dých.cesty, přechodní -močové cesty) mnohovrstevný-dlaždicový-pokožka,cylindrický –spojivka, přechodní –močový měchýř trámčitý (buňky uspořádána do trojrozměrných trámců - jaterní lalůčky, endokrinní žlázy) retikulární (buňky se dotýkají pouze svými výběžky - thymus)

10 Dělení: podle funkce krycí a výstelkový, kůže
žlázový (tvořen buňkami, které se specializují na produkci látek a jsou uspořádány ve žlázy) za účasti nervových buněk i epitely smyslové(sluchové buňky vnitřního ucha, čichové políčko) resorpční epitel - pokud u krycího epitelu převažuje vstřebávání tenké střevo pro tvorbu spermií zárodečný

11 Podle: počtu vrstev jednovrstevný vícevrstevný

12 Podle tvaru: epitel plochý epitel cylindrický(válcový)
epitel kubický(krychlový)

13

14

15 POJIVA vazivo chrupavka kost Především z mezodermu
Zejména podpůrná funkce Charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů). Mezibuněčná hmota je produktem buněk, které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

16 vazivo chrupavka kost Především z mezodermu Zejména podpůrná funkce
Charakteristický je mezibuněčný prostor (na rozdíl od epitelů). Mezibuněčná hmota je produktem buněk, které se v ní nacházejí podle typu buněk a mezibuněčné hmoty rozlišujeme vazivo chrupavka kost

17

18 Se skládá ze složky amorfní a vláknité
Amorfní: voda, ionty, glykosaminoglykany, proteoglykany, glykoproteiny vláknitá složka: kolageny a elastiny kolageny = pevná a neelastická elastiny = elastická, dává např. kůži pružné vlastnosti

19 Fixní - vznikají v dané tkáni, produkují její mezibuněčnou hmotu (vaziva - fibroblasty a fibrocyty, myofibroblasty, retikulární buňky, adipocyty; chrupavka - chondroblasty a chondrocyty; kostní tkáň - osteoblasty, osteocyty a osteoklasty bloudivé (=volné) - nachází se v pojivové tkáni pouze na přechodnou část svého životního cyklu (např. leukocyty, žírné buňky)

20 Mezibuněčná hmota převažuje svým množstvím nad buňkami
typy vazivové tkáně: mezenchymové vazivo, rosolovité vazivo, kolagenní vazivo, elastické vazivo, retikulární vazivo, tukové vazivo (bílá a hnědá tuková tkáň)

21 Strukturální podpůrná obrana organismu (imunokompetentní buňky, fagocytující buňky, mezibuněčná hmota představuje fyzikální bariéru bránící dalšímu pronikání mikroorganismů) úloha při výměně látek v organismu a v transportu živin (těsné spojení s krevními cévami) zásobárna živin (tuků, vody a různých elektrolytů) úloha v procesu hojení tkání po poranění (má velkou regenerační schopnost)

22 Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu
Bezcévná podpůrná tkáň, vzniká z mezodermu. Vytváří ji specializované buňky: chondroblasty - aktivně vytváří mezibuněčnou hmotu. Chrupavka tím nabývá na objemu a chondroblasty se do této hmoty uzavírají. Poté se jejich metabolismus snižuje a mění se na chondrocyty výživu chrupavky zajišťuje tekutina kolující v mezibuněčné hmotě

23 Chrupavka hyalinní (předchůdce kostí)
Chrupavka vazivová (např. spoje mezi kostmi) Chrupavka elastická (např. ušní boltce savců)

24 Kost celulární: obsahuje kostní buňky:
osteoblasty osteocyty osteoklasty

25 V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv
V případě zlomeniny se osteocyty znovu aktivují do podoby tzv. osteoklastů proto se kosti mohou hojit, zatímco chrupavky nikoli

26 Hladká svalovina aktin a myozin netvoří sarkomery
vřetenovité jednojaderné buňky činnost pomalá, bez únavy nepodléhá vůli např. trávicí trubice, cévy, děloha Hladká svalovina

27 sarkomery jsou buňky mají větší množství jader (vzniká tak soubuní = syncytium) dlouhá vlákna (až 10cm jedna buňka) s příčným pruhováním činnost rychlá, unavitelná, nutnost nervových podnětů podléhá vůli upíná se na kostru

28 Sarkomery jsou síť buněk s můstky a příčným pruhováním každá buňka má však jen jedno jádro; buňky jsou spojeny jemnými přepážkami označovanými jako interkalární disky činnost rychlá, stálá, bez únavy, vlastní automacie, látkově a nervově ovlivnitelná nepodléhá vůli

29

30 Vzniká z ektodermu dendrity - vedou akční potenciály dovnitř buňky (dendros = strom) axon - vede akční potenciály z buňky ven synapse - místo, kde se setkávají dvě nervové buňky neurosvalová ploténka - nervová zakončení v příčně pruhovaných svalech

31