N_STFS zimní semestr 2012 přednáška č. 2 Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb.

Prezentace na téma: "N_STFS zimní semestr 2012 přednáška č. 2 Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb."— Transkript prezentace:

1 N_STFS zimní semestr 2012 přednáška č. 2 Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb

2 2. Charakteristika základních objektivních tendencí vývoje finančních služeb a)hybné síly ekonomického rozvoje kvantitativní a kvalitativní tendence rozvoje a větvení ekonomických činností (dělba práce a specializace) b) technické aspekty (podmínky) ekonomického rozvoje, c) Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb

3 a/ Hybné síly ekonomického rozvoje (obecně a ve finanční sféře) proces dělby práce a specializace; koncentraci a centralizaci ekonomiky a finanční sféry v národním i v mezinárodním měřítku; Proces mezinárodní monopolizace (vznikají nadnárodní monopoly, konglomeráty); institucionalizace; vzniká řada mezinárodních organizací a institucí (světových i regionálních), vznikají jejich nové funkce a dochází k a posilování jejich významu a reálného vlivu; tendence k posilování regulace finanční sféry v národním měřítku a ke zvyšování pravomoci supervize, + snahy o dosažení obecného konsensu s posilováním mezinárodní regulace a dohledu na finanční sféru.

4 Kvantitativní tendence rozvoje finanční sféry Od 2. světové války pokračuje dlouhodobý (sekulární) trend růstu objemu finančních obchodů transakcí ve finanční sféře ve světovém měřítku. Hlavní příčinou je růst světového světové výroby a obchodu a jiných služeb.

5 Růst NYSE

6 Komentář Mohutný nárůst počtu obchodovaných instrumentů a objemů s nimi uzavíraných obchodů, které se odrazily v nárůstu celkové tržní kapitalizace kapitálových trhů, jsou důsledkem celé řady okolností, mezi které patří : dlouhodobý vzestupný trend ve vývoji světové ekonomiky, zvýšená poptávka ze strany institucionálních investorů, nárůst počtu burzovních trhů a počtu tržních segmentů na nich, vznik nových finančních instrumentů, zvýšení počtu realizovaných primárních emisí, sekuritizace, internacionalizace a globalizace finančních trhů aj

7 Kvalitativní tendence rozvoje finanční sféry Tendence k růstu podílu finanční sféry ve vyspělých zemích na HDP. roste význam pojišťovnictví a kolektivního investování. Kolektivní investování vyvolává „větvení“ bankovních činností. Aplikace nových forem vnitrobankovní organizace a řízení, a vznik nových forem bankovnictví, zejména tzv. elektronické bankovnictví. Koncentrace a centralizaci v mezinárodním měřítku, důsledkem je vznik velkých mezinárodních finančních subjektů působících v celosvětovém (globálním)měřítku. V bankovnictví se koncentrace projevuje jednak ve „zhušťování“ bankovního kapitálu v bankách stále větších rozměrů, jednak tím, že bankovní kapitál je ovládán z centrály banky nebo bankovní skupiny. Ve finanční sféře vznikly nové organizační formy v podobě tzv. finančních konglomerátů. Koncentrační a centralizační tendence nejsou absolutní, protitendencí, je dekoncentrace a decentralizace, když míra koncentrace a centralizace ohrozí rentabilitu a operabilitu příliš velkých finančních subjektů.

8 Kvalitativní tendence rozvoje finanční sféry Ve finanční sféře rovněž pokračuje proces dělby práce a specializace, který se např. v bankovnictví projevuje dalším „větvením“ a diverzifikací bankovních činností. Bankovní soustavy ve vyspělých zemích mají pluralitní charakter: zahrnují banky s úplnou nebo neúplnou licencí – universální i specializované (např. hypoteční banky) i další subjekty (např. směnárny, družstevní záložny, stavební spořitelny, aj.); – charakteristickým rysem bankovních soustav méně vyvinutých zemí je menší pestrost struktury bankovnictví (a omezený okruh činností, produktů a služeb); – ve světovém měřítku převládá dvojstupňový model bankovní soustavy (tj. centrální banka + banky). mezinárodní monopolizace spojená se vznikem nadnárodních monopolů na základě zahraniční expanze velkých bank a došlo ke „globalizaci“ podnikání v oblasti bankovnictví, finančního investování i v pojišťovnictví. Během druhé poloviny 20. století vznikla řada nových mezinárodních organizací a institucí (světových i regionálních), jako např. Světová banka (WB), Mezinárodní měnový fond IMF), Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), Evropská centrální banka (ECB) v EU aj.; posílila i úloha dříve založených mezinárodních institucí, jako např. basilejské Banky pro mezinárodní platby (BIS).

9 b/ Technické aspekty ekonomického a finančního rozvoje Technické aspekty ekonomického a finančního rozvoje Vývoj finanční sféry je silně ovlivňován disponibilní finanční infrastrukturou. Rychlý rozvoj finanční sféry během 20. století byl do značné míry umožněn aplikací významných technických a technologických inovací. (Uplatnění telegrafu a telefonu) Komputerizace finančních transakcí a operací, vznik automatických obchodních systémů (párování transakcí v reálném čase v globálních sítích – Forex) Propojení trhů v důsledku vývoje ICT a zasíťování trhů, spolu se vznikem a všeobecným rozšířením světové sítě Internetu. Značný význam pro finanční sféru mají tzv. média – tisk, rozhlas, film a televize.

10 c/ Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Rozvoj a růst významu finančních a kapitálových trhů Růst objemu obchodů a poskytovaných služeb Odraz růstu světové ekonomiky do roku 2008 Výsledek vzniku nových institucí, organizací a firem působících ve sféře finančních služeb, zejména kapitálových trhů (burzy v nových, postkomunistických zemích)

11 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Procesy internacionalizace a globalizace Roste počet transakcí a případů poskytovaných finančních služeb, zejména zprostředkování přes hranice států, národních kapitálových trhů Mezinárodní finanční trh je široký a hluboký, tj. dokáže zajistit hladký průběh transakcí i s méně frekventovanými a obchodovanými tituly Proces propojování a prorůstání trhů je spojen s liberalizací kapitálových pohybů mezi zeměmi Výhodami jsou nivelizace cen v důsledku široké konkurence, snižování transakčních nákladů, racionalizace a efektivita lokace kapitálových investic. Nevýhody : rychlé, kontinentální přesuny horkých peněz a krizové impulzy z toho vyplývající, zesílení měnových a komoditní poruch v důsledku panik a spekulativních útoků

12 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Silná vlna elektronizace finančních služeb a kapitálových trhů, byla umožněna technickou a technologickou revolucí v oblasti výpočetní a telekomunikační techniky. Home banking se změnil v on-line banking, makléři nabízejí individuálním investorům vstup na trhy on-line (RMS, Forex) Charakter a podoba obchodování na burzách se v důsledku elektronizace zásadně změnily. Na většině burz se přestalo obchodovat na parketu, obchodníci a burzovní zprostředkovatelé se přestali osobně setkávat. Obchody na organizovaných trzích jsou uzavírány automaticky prostřednictvím počítačového obchodního systému, který je dokonce schopen zcela nahradit roli některých, dříve nezbytných účastníků obchodování (např. dohodce v systému řízeném příkazy). na burzách, kde je v modifikované podobě zachováno obchodování na parketu a vždy masivně podpořeno výpočetní technikou (např. NYSE).

13 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Deregulace a liberalizace finančních služeb a kapitálových trhů znamená opouštění přísných, striktních administrativních metod a nástrojů regulace a jejich nahrazování tržními, liberálními metodami a nástroji. Regulatorní orgány výrazně omezují své zásahy do fungování trhu. Dochází k uvolnění regulatorních bariér pro pohyb kapitálu, ale i finančních a nefinančních institucí. Současně s deregulací probíhá liberalizace v oblasti finančního podnikání, fungování finančních trhů a pohybu kapitálových toků. proces deregulace byl umožněn podstatnými změnami v ekonomickém myšlení, ke kterým došlo v 70. a 80. letech 20. století a zároveň také masivním rozvojem výpočetní a telekomunikační techniky deregulace iniciovala a umožnila nástup dalších trendů na finančních trzích (např. vznik nových finančních instrumentů, internacionalizace a globalizace, proces slučování burzovních trhů aj.).

14 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Sekuritizace Proces relativního snižování objemu finančních prostředků, jež jsou alokovány prostřednictvím bankovních úvěrů, a zároveň k relativnímu zvyšování objemu finančních prostředků, které jsou alokovány prostřednictvím cenných papírů. Cílem sekuritizace je přeměnit neobchodovatelné aktivum (bankovní úvěr) na aktivum obchodovatelné (dluhopis). Trend sekuritizace, jenž na finančních trzích probíhá již od 70. let 20. století, byl vyvolán přísným bankovním regulatorním opatřením typu kapitálová přiměřenost, které striktně vymezuje rozsah aktivních operací banky. Ve Ve snaze získat prostor pro další aktivní ochody, zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu a snížit úvěrové a úrokové riziko banka úvěry o stejných charakteristikách (např. hypotéky, půjčky na nákup automobilů, půjčky na studium aj.) shromáždí do „balíků“, které prodá nebankovní instituci, na níž se nevztahuje bankovní regulace. Nebankovní instituce na budoucí příjmy z úvěrů (splátky) emituje postupované cenné papíry, které za pomoci investiční banky umístí na finančním trhu. Pozitivními důsledky sekuritizace jsou snížení nákladů na získávání kapitálu, zvýšení likvidity aktiva, snížení rizika a zvýšení rentability vlastního kapitálu banky. Za negativní rys sekuritizace lze považovat mnohdy vysoké transakční náklady, které jsou spojeny s vytvořením a prodejem „balíku“ úvěrů a následně s emisí postupovaných cenných papírů.

15 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Finanční inovace a inženýrství. V důsledku internacionalizace roste prudce riziko, každý typ pozice má být možno jistit opačnou pozicí v 70. a 80. letech vznikají různé druhy nových instrumentů, (dluhopisy FRN, CP s odloženými aktivy ABS, opce, financial futures, swapy) a inovací na trhu dluhopisů, po r. 2000 pak typu CDO Investorům měly umožnit zajistit se proti narůstajícím rizikům na finančních trzích. Vedle zajištění se proti rizikům nabízí většina těchto instrumentů investorům zároveň možnost spekulace. Syntetické cenné papíry – finanční inženýrství – (opce, swapy, futures)

16 CDO Collateralized Debt Obligation, tj. zajištěná dluhová obligace, patří mezi moderní finanční a úvěrové deriváty. CDO je cenný papír emitovaný na základě podkladového aktiva, které je zdrojem výnosů plynoucích z držby CDO. CDOs jsou cenné papíry s různou úrovní stáří, s úroky a splátkami jistiny plynoucími z cash flow podkladového portfolia dluhových instrumentů. Většinou se v portfoliu nacházejí dluhopisy, půjčky a hypotéky, které banka zkombinuje a vytvoří tak podkladové aktivum pro emitované CDO. CDOs se emitují ve skupinách, tzv. tranších.

17 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Institucionalizace se projevuje tím, že zcela rozhodující roli na světových trzích sehrávají velcí institucionální investoři, kteří spravují ohromný objem majetku (penzijní fondy, pojišťovny, investiční společnosti a fondy). Drobným investorům dnes na kapitálových trzích přísluší nevýznamná, zcela zanedbatelná role, Tato situace modifikuje závěry a použitelnost některých investičních teorií (např. Keynesova investiční psychologie) nebo analytických indikátorů (např. anticyklický technický indikátor index odd-lot)

18 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Desintermediace pokles zprostředkování je termín, kterým se označuje situace, kdy dochází k přelévání stále většího objemu volných finančních prostředků mezi přebytkovou a deficitní jednotkou bez účasti Finančního, bankovního zprostředkovatele. Desintermediace tedy bývá chápána jako obcházení bankovního systému. V důsledku desintermediace je bankovní úvěrování stále častěji nahrazováno půjčkami od nebankovních institucí, což vede k zesílení konkurence na finančních trzích. Dalším projevem desintermediace je nahrazování klasických kontokorentních úvěrů emisemi FRN (Floating Rate Notes = dluhopis s proměnlivým zúročením) nebo nahrazení emisí určitého typu dealerských komerčních papírů emisemi přímých komerčních papírů určitého typu. Trend desintermediace se projevuje i na kapitálových trzích, a to snahou obejít se bez některých investičních služeb poskytovaných obchodníky s cennými papíry a investičními bankami

19 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Cenová integrace Projevuje se úzkým cenovým propojením jednotlivých finančních a kapitálových trhů a jejich segmentů způsobuje, že jednotlivé segmenty kapitálových trhů nebo samotné kapitálové trhy jsou udržovány ve vzájemné rovnováze. V zásadě tedy neexistují rozdíly mezi cenami jednoho instrumentu na různých tržních segmentech nebo na různých trzích. Pokud by se objevily diskrepance mezi cenami určitého instrumentu na různých tržních segmentech nebo trzích, jsou rychle, téměř okamžitě eliminovány aktivitami ziskovým motivem poháněných arbitražérů.

20 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Intelektualizace V posledních 30 letech se zřetelně projevuje tendence k intelektualizaci přístupu k obchodování na finančních trzích, což vede ke zdůrazňování významu informací, vědomostí, dovedností a znalostí jako základních faktorů, které determinují investorův úspěch. Fungování finančních trhů a nově vznikající instrumenty představují stále složitější mechanismy propojené složitými vazbami. Pochopení a dobrá orientace v těchto složitých mechanismech si nezbytně vyžaduje odborných znalostí podstaty fungování a principů ohodnocování investičních instrumentů, metod konstrukce a řízení portfolia, ale i všech principů, zákonitostí a souvislostí ve fungování finančních trhů doplněných zkušenostmi a praxí

21 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Aktuální trendy na soudobých finančních trzích 1.Zvyšování rychlosti obchodování 2.Zvyšování objemu dostupných informací 3. Vznik nových produktů, derivátů a strukturovaných produktů 4.Vznik nových obchodních platforem mimo systém burz + vlna fúzí a akvizicí 5.Změna institucionální infrastruktury finančních trhů 6.Růst významu činnosti mezinárodních organizací ve finanční sféře

22 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Zvyšování rychlosti obchodování Důsledek komputerizace finančních trhů Zvýšení volatility a rizik Ovlivňuje významně regulaci trhů

23 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Zvyšování objemu dostupných informací Matematicko-statistické modelování poskytuje přesnější prognózování a řízení rizik Přebytek informací a problém jejich třídění – plethora Řešením je přístup data mining a MIS zaměřený na příslušný segment fin. trhu

24 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Vznik nových produktů, derivátů a strukturovaných produktů algoritmické obchodování na kapitálových trzích, Systémy obchodování, včetně vyhodnocení rizik výsledkem finančního inženýrství

25 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Vznik nových obchodních platforem mimo systém burz + vlna burzovních fúzí a akvizicí Nové obchodní platformy fungují i mimo systém burz (RMS,) Fuze a akvizice mění strukturu globálních finančních trhů (prodej BCPP)

26 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Změna institucionální infrastruktury finančních trhů Změna platebního styku a dalších součástí finanční infrastruktury Zvýšení vlivu médií na FT Zvýšení vlivu marketingu finančních institucí Zvýšení úlohy ratingu finančních institucí i zemí Zvýšení významu výzkumu ve finanční oblasti a sféře FT

27 Hlavní vývojové tendence a nový obraz finančních služeb Růst významu činnosti mezinárodních organizací ve finanční sféře SB, MMF, EBRD, ECB, BIS, atd Mezinárodní standardizace finančních produktů, dokumentů a procedur Tvorba kodexů, zejména etických kodexů chování bank a dalších subjektů FT Tendence posílení a koordinace národní a mezinárodní regulace FT

28 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ 1.Obchodování podle algoritmů( algorhitmic, trading) 2.Fragmentace trhu(market fragmentation) 3.Temná likvidita(dark liquidity) 4.Přímý elektronický vstup ( direct electronic access) 5.Kolokace (co-location) 6.Stanovení minimálního rozsahu změn ceny (tick size) 7.Struktura poplatků (fee structure)

29 IOSCO Mezinárodní organizace sdružující komise pro cenné papíry (International Organization of Securities Commissions, IOSCO) vznikla v roce 1983 transformací původně americké regionální asociace v mezinárodní instituci. Cílem mezinárodní organizace IOSCO je vzájemná spolupráce při podpoře vysokých standardů regulace s cílem udržet spravedlivý, efektivní a finančně zdravý kapitálový trh. IOSCO významně přispěla ke zkvalitnění přeshraničního vymáhání a výměně informací mezi orgány dohledu nad kapitálovým trhem. IOSCO má v současnosti 110 řádných členů (ordinary members), 11 přidružených členů (associate members) a 73 ostatních členů (affiliate members). Česká národní banka je signatářem (březen 2007) Mnohostranné dohody o spolupráci v rámci Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry. V rámci dohody aktivně spolupracuje s konkrétními státy. Zástupci ČNB se účastní prací zejména v European Regional Committee (IOSCO ERC), Emerging Markets Committee (IOSCO EMC) a dále se účastní výroční konference IOSCO.

30 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Obchodování podle algoritmů (algorithmic, trading) Algoritmické obchodování (Algorithmic trading), známé též jako „black-box trading“, je využití výkonné výpočetní infrastruktury pro automatické podávání jak limitních, tak tržních objednávek na základě příchozí informace. Algoritmické obchodování, je založeno na sofistikovaných matematických modelech. Tyto modely aplikují v praxi hluboké výsledky teoretické matematiky na finančních trzích. Týmy matematiků obchodníků neustále zlepšují modely a vytváří modely nové. Vstupem u těchto modelů jsou postupně přicházející data (formou tick-by-tick) z obchodovaného trhu, jakož i z jiných zdrojů. Parametry modelů se kalibrují za použití zdokonalených statistických postupů. Každý den logujeme desítky gigabajtů tržních dat přicházejících formou tick-by-tick.

31 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Obchodování podle algoritmů (algorithmic, trading) Vysokofrekvenční obchodování ( HFT ) je druh algoritmického obchodování, s použitím sofistikovaných technologických nástrojů a počítačových algoritmů lze rychle obchodovat s cennými papíry HFT používá softwarové obchodní strategie prováděné a obnovované počítači, které obchodují a mění pozice obchodníka v sekundách nebo ve zlomcích sekundy. V roce 2009, studie ukázaly, že HFT firmy představovaly 60 až 73 % všech obchodních amerického akciového objemu, tento objem se v důsledku krize snížil na cca 50% v roce 2012. Vysokofrekvenční obchodníci mění krátkodobé pozice s cílem zachytit někdy jen zlomek centu na zisku z každého obchodu. HFT firmy nedrží portfolio ani přes noc. Typicky soutěží proti ostatním HFTs, spíše než s dlouhodobými investory.

32 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Obchodování podle algoritmů (algorithmic, trading) Nové strategie vyvíjejí globální firmy (Stealth – Deutsche Bank) HFT má potenciální Sharpe Ratio (míra rizik a přínosů ) tisíckrát vyšší, než tradiční buy- and-hold strategie. FT může způsobit nové druhy závažných rizik pro finanční systém. Algoritmizace a HFT přispěly k propadu Dow Jones 6.5.2010 (Flash Crash), kdy se vysokofrekvenční obchodníci bleskově stáhli z trhu a způsobili jeho propad likvidity. Několik evropských zemí navrhuje zkrácení nebo zákaz HFT kvůli obavám z nestability.

33 Aktuální inovační trendy na FT Fragmentace trhu (market fragmentation), dark liquidity Kromě koncentrovaných trhů (burzy, elektronické burzy) přichází likvidita na trh také prostřednictvím ATS - alternative trading systems, v USA V Evropě prostřednictvím multilaterárních obchodních zařízení (MTF) Nesplňují požadavek na transparentnost zdroje terminologicky se jedná o temnou likviditu (dark liquidity) Koncentrované trhy mohou potenciálně poskytovat větší hloubku, vyšší jistotu vyřízení objednávky, a větší transparentnost, pokud jde o informace o cenách. Nicméně, koncentrovaný trh může vést k monopolnímu chování. Roztříštěný trh poskytuje výhody větší konkurence na toku zakázek a větší pobídky určené k zavedení nových inovativních způsobů obchodování. Výhody jsou kompenzovány potenciálně vyššími náklady na vyhledání dostatečné likvidity, sníženou transparentností ceny cenných papírů a větší nejistotou vyřízení objednávky.

34 Aktuální inovační trendy na FT Přímý elektronický vstup ( direct electronic access - DEA) - přístup na trhy i bez licence zprostředkovatele finančních služeb Přímý vstup ve dvou podobách – bez a se zprostředkovatelem Přímý přístup k obchodování je technologie, která umožňuje klientům obchodovat přímo s tvůrci trhu nebo specialisty, bez služeb a prostřednictví makléřů. Přímý přístup k obchodování systémy používají obchodní software a vysokorychlostní linkování na burzách cenných papírů, jako jsou NASDAQ, NYSE a v různých elektronických komunikačních sítí. Transakce obchodního systému DEA jsou prováděny ve zlomku vteřiny a jejich potvrzení se okamžitě zobrazí na obrazovce počítače obchodníka. To je rozdíl od typického běžného internetového obchodníka, kde odezva vyžaduje sekundy nebo minuty k provedení obchodu. Zvyšuje se riziko netransparentních obchodů v důsledku dark liquidity

35 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Kolokace (co-location) – lokalizace technických zařízení Umísťování obchodních softwarových a informačních systémů (data vendors) co nejblíže serverům v sítích ICT, umožňujícím přístup na trh. Automatizované obchodování typu vysokofrekvenčního obchodování využije i milisekundové zkrácení při zadání mnohokrát za den opakované objednávky (obchodního případu) s výnosem v řádu 0,001 USD. (desetiny centu)

36 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Stanovení minimálního rozsahu změn ceny (tick size) - Minimální změna ceny (tick), o kterou se cena finančního nástroje na trhu může změnit. Rozpětí 10 2 – 10 -3 měnové jednotky (USD) v závislosti na ceně, nebo likviditě nástroje.

37 Aktuální inovační trendy na FT /by IOSCO/ Struktura poplatků (fee structure) Reaguje na turboobchodování, mění se s rozsahem a frekvencí objednávek

38 Americká centrální banka Fed vyšetřuje příliš rychlou a přitom tržně správnou reakci na jeho nečekané rozhodnutí ponechat rozsah kvantitativního uvolňování v nezměněném rozsahu 85 miliard dolarů měsíčně Kauza z minulé středy má zjevně větší rozsah než jednu "zázračnou stamilionovou investici" trvající 7 milisekund. Existuje snad někde systém rychlejší než světlo? A nebo došlo k prostému úniku informací Fedu ještě před jejich oficiálním zveřejněním? Zvláštní jsou dle něj zejména masivní transakce na futures na zlato v řádu milisekund kolem zveřejnění rozhodnutí o QE, což vidí bez dřívější jinak než správně dostupné znalosti informace jako nemožné, pokud nejde o "geniální sázku". Akcie, dluhopisy i cena zlata minulou středu ve 20.00 našeho času prudce vystřelily vzhůru v reakci na rozhodnutí amerického Fedu ponechat měsíční odkupy v rámci QE v rozsahu 85 miliard dolarů. Na trhu se přitom sázelo na omezení odkupů, konsenzuálně o 10 miliard dolarů. Někdo přitom ale vložil objednávky na futures kontrakty na zlato v rozmezí milisekund kolem publikace rozhodnutí. Sedm milisekund mělo trvat, než se data dostala z "lock-up" Fedu k médiím a skrze ně projevila v pokynech na chicagské burze. Data jasně ukazují na něco, co fyzicky nemohlo nastat... Zpráva FOMC musela dorazit do Chicaga před 2pm ET," CNBC s nadsázkou navozuje tři možnosti, jak se to mohlo stát: 1) některý z traderů byl mimořádně šťastlivý ve své sázce, 2) došlo k úniku informací z médií, která informaci mají pod embargem, nebo dokonce přímo z Fedu, 3) byly porušeny zákony fyziky a informace z Washingtonu do Chicaga putovala rychleji, než se to může podařit světlu. A dodává – pouze možnost dvě je zřejmě správně. CNBC navozuje, že jde velmi pravděpodobně o další případ, kdy se data k některé z high-frequency firem dostala o milisekundy dříve, což stačí s jejich technikou k bleskovému zadání pokynů a vytěžení informace. Fed se nyní zajímá, zda došlo k nějaké technické nepředvídatelnosti, či zda jde o vědomé porušení pravidel. 26.9.2013, ihned