Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ

Prezentace na téma: "Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ"— Transkript prezentace:

1 Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ
Květ Autor: Mgr. Kateřina Žáková Určení: Kvinta, I.G, 1.SOŠ Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Moderní biologie reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2 Květ (flos) soubor rozmnožovacích orgánů zajišťující pohlavní rozmnožování nepravý květ – šišticovité útvary u nahosemenných rostlin pravý květ – u krytosemenných rostlin

3 Stavba květu blizna prašník čnělka korunní lístky nitka kališní lístky
semeník květní lůžko medník 1

4 Stavba květu květní stopka – upevňuje květ ke stonku
květní lůžko – zkrácený a rozšířený květní stonek, je vyklenuté nebo ploché, květní části jsou na něm ve šroubovici nebo v kruzích (u přechodného typu jsou některé ve šroubovici a některé v kruzích) květní obaly – nepodílí se přímo na rozmnožování reprodukční orgány – zajišťují pohlavní rozmnožování

5 Květní obaly rozlišené tvarem i barvou v kalich (vnější část obalů, ochranná funkce, většinou zelený, kališní lístky mohou být volné nebo srostlé) a korunu (vnitřní část obalů, většinou pestře zbarvená, láká opylovače, korunní lístky jsou volné nebo srostlé) – květy různoobalné (hluchavka) nerozlišené tvarem a barvou – jejich soubor je okvětí, okvětní lístky mohou být volné nebo srostlé – květy stejnoobalné (tulipán) květy bezobalné – postrádají květní obaly (vrby)

6 Souměrnost květu květ souměrný (zygomorfní) – jedna rovina souměrnosti (violka) květ pravidelný (aktinomorfní) – více rovin souměrnosti – procházejí středem květu a rozdělují ho na zrcadlově stejné poloviny (jabloň) květ nepravidelný (asymetrický)– nemá rovinu souměrnosti (kozlík)

7 Pohlavnost květu oboupohlavný – přítomné tyčinky i pestíky
jednopohlavný – samčí květy – jen tyčinky, samičí květy – jen pestíky rostlina jednodomá – na rostlině odděleně samčí i samičí květy (líska) rostlina dvoudomá – na rostlině jen květy samčí, samičí na jiné rostlině (vrba jíva) rostlina mnohomanželná – nese květy oboupohlavné i jednopohlavné samčí i samičí (javor)

8 Reprodukční orgány tyčinka – samčí pohlavní orgán, vytváří pylová zrna
s výjimkou starobylých typů (lekníny) rozlišena v nitku a prašník prašník bývá tvořen 2 prašnými váčky – každý má 2 prašná pouzdra – v nich se diferencují pylová zrna obal pylových zrn tvoří intina (tenká, hladká vnitřní vrstva) a exina (silná a různě utvářená vnější vrstva s klíčními póry – ztenčeniny, kterými proniká pylová láčka – obsahuje spermatické buňky) andreceum – soubor tyčinek v květu

9 Reprodukční orgány pestík – samičí pohlavní orgán, vznikl srůstem jednoho nebo více plodolistů gyneceum – soubor plodolistů v jednom květu pestík má 3 části: - blizna - vrcholová část, na ní se zachycují a klíčí pylová zrna - čnělka – střední část pestíku, může chybět - semeník - spodní část, uzavírá vajíčka, rozlišujeme semeník svrchní, spodní, vzácně i polospodní

10 Reprodukční orgány v semeníku se nachází jedno nebo více vajíček
vajíčko – mnohobuněčný útvar, jeho podstatnou část tvoří pletivné jádro(nucellus), ve kterém je uložen zárodečný vak vajíčko je kryto jedním nebo dvěma vaječnými obaly – na vrcholu vajíčka nesrůstají – vzniká otvor klový zárodečný vak – mladý zárodečný vak (jednobuněčný) se mění ve zralý (vícebuněčný) – jeho nejdůležitějšími součástmi jsou vaječná buňka a jádro zárodečného vaku

11 Květenství soubor různě uspořádaných květů na společném stonku
jednoduché: hroznovité (racemózní)– postranní stonky nepřevyšují hlavní, květy rozkvétají zdola nahoru nebo od obvodu do středu vrcholičnaté (cymózní)– postranní stonky převyšují hlavní, květy rozkvétají shora dolů nebo od středu k okraji složené: vzniká kombinací stejných nebo různých jednoduchých květenství (např. složený okolík – miříkovité)

12 Květenství jednoduché hroznovité
lata hrozen klas jehněda 2 palice hlávka úbor okolík

13 Květenství jednoduché hroznovité
lata nejpůvodnější, nepravidelně větvené květy na stejně dlouhých stopkách přisedlé květy, odvozeno z hroznu převislé s přisedlými květy odvozené od klasu, zdužnatění středního vřetena velmi zkrácené vřeteno a přisedlé květy květy přisedlé na rozšířené lůžko, listeny naspodu tvoří zákrov květy vyrůstají na skoro stejně dlouhých stopkách z jednoho místa hrozen klas jehněda palice hlávka úbor okolík

14 Květenství jednoduché vrcholičnaté
vidlan lichopřeslen mnohoramenný vrcholík 3 srpek vějířek vijan šroubel

15 Květenství jednoduché vrcholičnaté
mnohoramenný vrcholík výchozí typ, nepravidelné větvení dvě postranní větve, přerůstají hlavní střední vřeteno odvozen od vidlanu, pouze jedna větev se vyvíjí květní stonky na jednu stranu a v jedné ploše květní stonky střídavě na obě strany, ale v jedné ploše odvozené od vějířku, stonky střídavě do stran odvozené od srpku, prostorově šroubovitě stočené vidlan lichopřeslen srpek vějířek vijan šroubel

16 Hospodářský význam květu
léčivky (lípa, heřmánek, divizna, hluchavka) koření (hřebíček – poupata hřebíčkovce, šafrán – blizny šafránu) zelenina (květák – zdužnatělé květenství) kosmetické přípravky (jasmín, růže, šeřík) výroba piva (samičí hlávky chmele) tvorba pylu a nektaru – med okrasa – květy zahradních a pokojových rostlin

17 Použitá literatura Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007. Jelínek, J.; Zicháček, V.: Biologie pro gymnázia. Olomouc, Nakladatelství Olomouc 1998. Bumerl, J. a kol.: Biologie 1 pro střední odborné školy. Praha, SPN 1997. Větvička, V.: Stromy. Praha, Aventinum 2004. Průša, D. a kol.: Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. Brno, Computer Press, 2005. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003. Benešová, M. a kol.: Odmaturuj z biologie. Brno, Didaktis 2003.

18 Obrázky Obrázky č. 1 – 3 – autorka Kateřina Žáková,