Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA

Prezentace na téma: "Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA"— Transkript prezentace:

1 Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 Gymnázium Jiřího Ortena KUTNÁ HORA Předmět: Zeměpis Cílová skupina: 2. ročník (sexta) gymnázia Oblast podpory: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Roman Bartoníček Téma: Makroregion polárních oblastí Datum vytvoření: Přílohy: VY_52_INOVACE_ZEM.2.20

2 VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 Anotace: Souhrnné opakování přírodních, historických a socioekonomických charakteristik makroregionu polární oblasti s důrazem na upevnění základní terminologie spojené s tímto územím a vymezením okruhu typologických problémů. Práce se slepou mapou.

3 VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 1) Vyznač do slepé mapy níže vypsané základní přírodní pojmy Antarktidy a Arktidy: Grónsko Čukotský pol. Baffinův ostrov Kamčatka Island Mackenzie Jenisej Ob Nová země Lena Aljaška Sev.led.oceán Yukon Barentsovo moře Beaufortovo moře

4 VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 1) Vyznač do slepé mapy níže vypsané základní přírodní pojmy Antarktidy a Arktidy: Rossovo m. Drakeův průliv Ohňová země Antarktický pol. Transantarktické poh. Vinson Massif Weddellovo moře

5 VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 3) Podtrhni ta tvrzení, které pravdivě vystihují historické události dobývání severního a jižního pólu Dobytí severního pólu je spojeno se jménem Roberta Edwina Pearyho (rok 1909), anglického polárníka. V dnešní době je však jeho prvenství zpochybňováno. První prokazatelné dosažení severního pólu se podařilo 12. května 1926 posádce vzducholodi Norge. Prvním Čechem na severním pólu byl v roce 1928 František Běhounek, který nad pólem přeletěl ve vzducholodi Italia. V roce 1909 se 150 km od jižního pólu dostal významný polárník Ernest Shackleton. Dobývání jižního pólu je ve znamení soupeření Nora Roalda Amundsena a amerického polárníka Roberta Falcona Scotta v roce Úspěšnější z dvojice byl Nor. Scottova výprava na zpáteční cestě zahynula.

6 3) Přírodní podmínky: Nehodící se škrtni!
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 3) Přírodní podmínky: Nehodící se škrtni! Antarktida je kontinentem / souostrovím, které je pokryto velmi silnou vrstvou ledu / ledovce. Nejvyšší horou je Elleswort Peak / Vinson Massif / Mount Ross. Antarktida je nejchladnější kontinent na Zemi. Podnebí je extrémně studené, v centrálních oblastech navíc extrémně suché / vlhké. V extrémních podmínkách Jižního oceánu je poměrně nízká / vysoká biodiverzita. Vzhledem k drsným klimatickým a přírodním podmínkám je Antarktida obývána pouze vědeckými pracovníky výzkumných polárních stanic mnoha států / původními národy. Na centrální plošině Východní Antarktidy byla ve stanici Scott – Amundsen / Vostok / Esperanza dne 21. července 1983 naměřena absolutně nejnižší teplota na zeměkouli –92,8°C / –75,7°C / –89,4°C. O něco nižší teploty, přesto velmi nízké byly naměřeny zejména v subarktických oblastech kontinentální Sibiře a Severní Ameriky, kde např. v okolí východosibiřského Ojmjakonu byla zaznamenána teplota −67,8 °C. Vyšší teplota v zimě je dána uvolněním energie Severního ledového oceánu do atmosféry, kterou nakumulovala během krátkého, intenzivního léta. Samozřejmě svůj podíl hraje i přítomnost studených / teplých mořských proudů. Arktida je převážně oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy, která se nazývá permafrost / frostpedos. I přes nehostinné prostředí však má i Arktida bohatou flóru a faunu. Arktida je osídlena jen řídce v okrajových oblastech Eskymáky / Laponci / Něnci / Jakuty / Čukči, přistěhovalými bělochy a jinými, kteří se živí rybolovem, lovem zvěře, chovem sobů, a těžbou nerostů. 

7 4) Podtrhni organismy typické pro polární oblasti.
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 4) Podtrhni organismy typické pro polární oblasti. lední medvěd puma tuleň hvězdice treska mrož pižmoň koráli bizon komár hranostaj tukan velryba varan rybák tučňák ještěrka rypouš krill lišejník ropucha smrk plankton lvoun

8 5) Co je pro Arktidu a Antarktidu společné a v čem se liší?
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 5) Co je pro Arktidu a Antarktidu společné a v čem se liší? Společné znaky: Extrémní klimatické podmínky Polární den a noc Ovlivněné globálními změnami klimatu Nízké nebo nulové osídlení Velké zásoby nerostného bohatství atd. Rozdílné znaky Pevnina obklopená mořem Moře obklopené pevninou Rozdílné organismy Odlišná poloha na Zemi atd.

9 6) Z trojice vyřaďte pojem, který tam nepatří, zdůvodněte proč:
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 6) Z trojice vyřaďte pojem, který tam nepatří, zdůvodněte proč: Weddelovo moře, Rossovo moře, Beaufortovo moře (moře Arktidy ne Antarktidy) Mc Murdo, Vostok, Erebus (hora ne polární stanice) R.Amundsen, R. Peary, R. Scott (dobyl severní ne jižní pól)

10 7) Zodpověz otázky KDY, KDE, PROČ a JAK?
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 7) Zodpověz otázky KDY, KDE, PROČ a JAK? Kde trvá polární den jen 24 hodin? Na polárních kruzích Proč jsou polární oblasti tak chladné? Z důvodu malého úhlu dopadu slunečních paprsků na zemský povrch; předávají tak méněenergie Kdy je na severním pólu polární den? Když Slunce zdánlivě přejde rovník na severní polokouli; tedy od do 23.9. Kdy na severním pólu nastává polární noc? Když Slunce zdánlivě přejde rovník na jižní polokouli; tedy od do 21.3. Proč nemá lední medvěd na svém jídelníčku tučňáky? Protože žije v Arktidě a tučňáci pouze na jižní polokouli Jak se chrání živočichové drsnému klimatu polárních oblastí? Např. hibernují (zimní spánek), silná a hustá srst, silná vrstva podkožního tuku Jak je možné, že se v těchto extrémních podmínkách vyskytují fosilní paliva? Polární oblasti nebyly vždy s takovým charakterem klimatu; v minulých geologických dobách zde bylo podnebí teplé, které umožnilo růst rostlin, jež jsou základem fosilních paliv Proč je ozónová vrstva nejslabší právě v polárních oblastech? Protože chloridy, které rozpouštějí ozón jsou nejefektivnější při mrazivých teplotách

11 8) Antarktida a Arktida - pravda nebo lež
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 8) Antarktida a Arktida - pravda nebo lež V Antarktidě jsou bohatá ložiska nerostných surovin (pravda) Polární oblasti patří k nejvíce narušeným částem světa (lež) Antarktida je nejmenším světadílem (lež) V subpolárních oblastech je možný trvalý pobyt člověka (pravda) Arktidu vymezuje přibližně severní hranice rozšíření lesa (pravda) Podnebí Arktidy patří subpolárnímu až polárnímu podnebnému pásu. (pravda) Nejvyšší teploty v Antarktidě jsou v lednu a v únoru. (pravda)

12 VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 9) Problematikou polárních oblastí jsou také ekologické okruhy. Těmi nejvýznamnějšími jsou ozónová díra a globální změny klimatu, které nejvíce ohrožují právě oblasti za polárním kruhem. Vyjmenujte činnosti člověka či přírodní procesy, které nejvíce podporují výše zmíněné problémy! Jedná se zejména o oxid uhličitý a methan, který je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý a) Spalování fosilních paliv b) Vypalování oblastí tropického deštného lesa c) Vulkanická činnost d) Skladování odpadů e) Doprava a industriální činnost f) Uvolňování methanu zejména z půdy, bahna přehrad či chovu hospodářských zvířat g) Rozklad organických látek v přírodě

13 Rozšiřující pojmy k zapamatování:
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 Rozšiřující pojmy k zapamatování: Permafrost – trvale zmrzlá půda, která se nachází ve vysokých zeměpisných šířkách a nadmořských výškách Vostok – polární stanice v Antarktidě, na které byl naměřen teplotní rekord na Zemi geografický pól – jedno ze dvou míst na Zemi, kudy prochází pomyslná osa rotace Země, nebo jakéhokoliv rotujícího tělesa magnetický pól – místo na planetě Zemi, ze kterého indukční čáry geomagnetického pole Země směřují svisle vzhůru (rozeznáváme jižní a severní magnetický pól) polární záře – atmosférický jev vznikající v polárních oblastech, kde zejména ve vrstvě atmosféry zvané ionosféra jsou viditelné částečky slunečního větru (většina je odražena magnetickým polem Země, část je však integrována do atmosféry a projevuje se jako světelný jev) Washingtonská smlouva – úmluva z roku 1961, ve které se zúčastněné země zavázaly po dobu platností smlouvy nenárokovat vlastnická práva na dané území, aby tím podpořily hospodářské nevyužívání nerostného bohatství a přispěly tak k ochraně ekosystému telení ledovců – odlamování ledovcových ker El Niňo (španělsky dítě)– klimatický jev, který vzniká v polárních oblastech a odklání studený Peruánský proud u břehů Jižní Ameriky a poškozuje tak tamní rybáře, kteří musejí za svými úlovky dále od břehu Jižní oceán – také jinak Antarktický oceán; jedná se o oceán omývající Antarktidu (pojem zaveden v roce 2000)

14 Mapa 1: http://d-maps.com/carte.php?num_car=4315&lang=en
VY_32_INOVACE_ZEM.2.20 Použitá literatura: Mapa 1: Mapa 2: