Románské sochařství a malířství

Prezentace na téma: "Románské sochařství a malířství"— Transkript prezentace:

1 Románské sochařství a malířství
Evropa České země a Morava

2 Románské sochařství: obecná charakteristika
funkce šíření náboženských idejí vázáno na kostel a bohoslužbu znaky Antirealismus a transcendentální ráz nezájem o prostor a plastický tvar předepsaná kompoziční schémata tendence k plošnosti a linearismu záliba ve stylizaci Církev zároveň odběratelem a výrobcem, předepisovala náměty i formu zobrazení Transcendentální ráz: smysl lidské existence není v pozemském, ale v posmrtném životě Antirealistický program znamená, že idea se staví nad skutečnost a umění má odvádět pozornost od reálného života, připomínat křesťanské ctnosti a hrozit věčnými tresty. Tento antirealismus je zároveň protikladem k realismu antickému. Projevil se výše uvedenými body: 1. nezájem o plastický tvar: trojrozměrný objem nahrazen plošnou zkratkou či lineárním schématem, zcela vymizela plastická modelace; namísto volné sochy převládl plošný reliéf v sochařství, v malířství dominovala konturovaná kresba, neexistovalo stínování objemu 3. Nezájem o prostor: románský umělec neznal a neužíval perspektivu, neměl smysl pro vystižení vztahu mezi předměty blízkými a vzdálenými, pro skutečný poměr mezi předměty obklopujícími výjev. Místo toho scény, které se odehrávaly v různých prostorových plánech byly zobrazovány v pásech nad sebou, osoby dostávaly měřítko podle svého pořadí v hierarchii náboženských pojmů.(hieratická perspektiva). Postavy byly také umisťovány na abstraktní anebo např. zlaté pozadí (symbol nebe). 2.předepsaná kompoziční schémata: nepracovali samostatně podle přírody, ale podle kreslených vzorníků, které obsahovaly jakési kompoziční vzorce náboženských výjevů, typizované podoby a postoje postav, gesta, atributy, dokonce skladbu drapérie, schémata architektur, přírodních předmětů. Pracovalo se také podle knižních předloh. Tendence k plošnosti a linearismu u románských reliéfů takto posílena. Rovněž snaha individualizovat lidské postavy vymizela, rozlišovalo se pouze pohlaví a věk. tendence k plošnosti a linearismu 4.záliba ve stylizaci: neustálé obměňování již hotových schémat vedlo ke stylizaci a ke vzniku dekorativního ornamentalismu (např. strom ztratil svůj organický tvar a proměnil se v lineární ornament, figurální detaily, např. účes anebo roucho se ornamentalizovaly.Roucho – drapérie bylo chápáno bez vztahu k tělu, které odívalo.

3 Románské sochařství: obecná charakteristika
náběhy k realismu náměty z bajek a legend vliv antiky tendence k obnově figurálního sochařství Tyto dva body jsou jakýmsi protikladem k tomu, co bylo řečeno v předcházejícím snímku. Realismus tam, kde umělec čelil úkolu zobrazit náměty nepředepsanými přírodou. Např. kalendářní, lovecké a válečné výjevy, náměty z bajek či legend. (kamenící v severní Itálii). Vliv antiky zejména na území Itálie a Francie. Zapůsobily zde také výtvarné techniky z antiky ( řezba do slonoviny, kovolitectví, kovotepectví). Takže zdánlivý protiklad: vývoj směřuje k obnově monumentálního figurálního umění. Není však vývoj založen na protikladech?

4 Organizace umělecké práce
Stavební hutě Stavitelé, kameníci, zedníci, malíři nástěnných obrazů laikové Skriptoria a řemeslnické dílny Řezbáři, kovolijci, zlatotepci, iluminátoři knih řeholníci Katedrální (biskupské) či klášterní huti; daleko méně podléhaly církevní vrchnosti nežli skriptoria

5 Románské sochařství Druhy kamenictví kovolitectví řezbářství
dekorativní: portály, archivolty, sloupy; hlavice, patka, dřík; různé ornamenty Figurální: tympanony kovolitectví bronzové dveře řezbářství krucifixy (nadživotní velikost, polychromování) Tady dopsat informaci o dveřích z Hnězdna: motivy ze života svatého Vojtěcha. Oskenování obrázku? Druhy románského ornamentu: a)rostlinný: palmeta, akant b)geometrický: meandr, perlovec, vejcovec, pletenec, provazec, šachovnice, pila, hvězdice, diamantový řez c) zoomorfní: prasátka, fantastická zvířata Figurální sochařství: Tympanon v portálu: obvykle s reliéfem Krista jako krále nebes v plné slávě Kristus sedící v mandorle (ve svatozáři) obklopen 4 evangelisty (podle zjevení sv. Jana) Jiné výjevy v tympanonech: Klanění 24 židovských králů podle Apokalypsy Poslední soud Kristus nevystupuje jako milující bůh, ale jako trestající soudce; typické pro románské umění (srv. s antikou?) Hlavice: idea spásy a zatracení, boj dobra se zlem, boj duše s pokušením těla, boj ctnosti a hříchu, boj člověka s nástrahami ďábla Bronzové dveře chrámů: Hlavní produkt kovolitectví, technicky náročné. Antická bronzařská technika ve středověku pěstována hlavně ve východořímské říši, byzantští umělci podnítili její rozvoj v Itálii.Křídla, reliéfní pole, různé náměty. Kromě dveří se také odlévaly náhrobní desky V řezbářství jediným námětem Kristus na kříži a jediným produktem tedy krucifix. Polychromování. Itálie, Francie, Sasko.

6 Románské sochařství Náměty figurálního sochařství Kristus evangelisté
Apokalypsa Poslední soud Spása a zatracení Životy světců

7 Románské sochařství v Evropě
Itálie Lombardie, Toskánsko um. osobnosti, tendence k uvolnění sochy; realistická tendence v námětech Emancipace z církevního vlivu Francie sochařské školy (viz architektura) Španělsko Santiago de Compostella - Portál slávy Jiné Umělecké osobnosti v Itálii: Nicolaus a Guilileumus ve Veroně, Wiligelmus v Cremoně, Bonanus piský, Benedetto Antelami v Parmě, Nicolo Pissano) Pčíklady: Lovecká scéna od Mistra Nicolause v průčelí kostela St Zeno ve Veroně, rytířský zápas od Mistra Guilielma tamtéž, lovecké a bitevní výjevy, král Artuš a bajka o lišákovi na portálech domu v Cremoně a Modeně. Kalendářová vyobrazení na portálu kostela St Michelle v Lucce. V itálii také nastala tendence k obnovení volné sochy; vzrostl zájem o lidskou postavu a její duševní život. Borgo San Donnino: proroci ve výklencích katedrály, Benedetto Antelami Sv. Martin na průčelí dómu v Lucce. Položeny základy svébytné místní umělecké tradici. Bonanus piský: bronzové dveře pisánského baptistéria. Nicolo Pisano: románská protorenesance. Dílo založeno na studiu antiky. Nebyla Itálie v umění vždy trochu napřed? V dekorativním umění vynikali kosmaté. Kosmatská práce využívala inkrustační techniky (tedy vykládání barevný mramorem) k výzdobě průčelí, podlah zábradlí, biskupských stolců, kazatelen. Výzdoba geometrickými vzory. Jméno podle rodiny Cosmů, jejíž členové vytvořili nádherná díla v římských bazilikách kolem roku 1200. Francie: Formálně ještě bohatší než v Itálii; výzdoba portálu nebo celé fasády. Náběhy k obnovení figurální skulptury v Burgundsku na počátku 12. Století, 2. pol. 12. Století vytvoření monumentálních soch, osvobození ze závislosti na architektuře. Tak jako v architektuře, i v sochařství ve Francii hovoříme o různých školách. 1. Severofrancouzská (St Denis, Chartres) ve 12. Století spějící ke gotice 2. Střední a jižní Francie – významná centra Cluny a Languedoc. Burgundská škola: tympanony sv. Magdalény ve Vézlay; Seslání Ducha svatého, Rozeslání apoštolů Saint Lazare v Autunu Languedocká: kostel sv. Petra v Moissacu (Apokalyptický kristus v tympanonu) Pro obě školy charakteristické protažení postav, křečovitá dynamičnost; u languedocké charakteristická zkřížení nohou, nepřirozená gestikulace a jakoby taneční postoje. Auvergnská (tympanon poutního kostela v Sante Foy v Conques) Akvitánská (sochy v slepých arkádách nad sebou, oživeno průčelí kostela) Provence: silná vliv antiky, dokonce pokus o její oživení; St Trophime Arles Španělsko: Santiago de Compostella, nejvýznamnější Portál slávy, mistr Matouš 1188, souvislost s languedockou školou. Anglie: Chicheester, Ely Německo: Severní portál kostela sv. Jakuba v Řezně; dóm v Halberstadtu (kalvárie); kostel sv. Michala v Hildesheimu Polsko: Katedrála v Hnězdně a bronzové dveře s motivy ze života sv. Vojtěcha

8 Sochařství v Itálii Benedetto Antelami: portál, detaily

9 Nicola Pisano: kazatelna v dómu v Pise
O Nicolovi Pisano: představitel protorenesance

10 Různé detaily a ukázky románského sochařství: fantastická zvířata; mužíček lapený v rostlinách; portál s motivem posledního soudu; relikviář; románská hlavice sloupu; dole vpravo: září, dokonce pracovní motivy

11 Francie : St Foy: tympanon Posledního soudu; kristus jako soudce, napravo Satan
Pod tím brána do nebe, brána do pekel Procesí vyvolených Vážení duší

12 Notre dame –la-Grande Poitiers

13 Vézelay: tympanon s posledním soudem, Kristus jako ústřední postava sedí v mandorle a po obou stranách mu jde 6 apoštolů Druhý portál (severní) má nějaký novozákonní výjev Kristus v mandorle: skrčené nohy . Charakteristické Pak ještě 2 hlavice, ty mají v celém kostele nejrůznější motivy Viz následující snímek

14 Motivy na románských hlavicích ve Vézelay

15 Santiago de Compostella. Španělské poutní místo
O svatém Jakubovi: Sv. Jakub větší, bratr Jana Evangelisty, oba byli obráceni na víru sv. Janem Křtitelem. Jakub byl umučen 44 n. l. v Palestině. Podle tradice před smrtí cestoval do Španělska (i když to není historicky doloženo) jako misionář; údajně se našly v roce 813 v Galícii jeho ostatky a byla mu postavena malá svatyně. Bylo to v době reconquisty, a tak získal pověst jako ochránce křesťanů v boji proti Maurům. Jeho věhlas šel dokonce tak daleko, že se později věřilo, že v 16. Století pomáhal Španělům dobýt Nový svět. Od 11. Století začala tradice poutních cest do Santiaga. Dnešní cesta do Santiaga začíná na úpatí Pyrenejí v malé vesničce Roncesvales. Cesta odsud měří 744,6m.

16 Trasy vedoucí z různých míst do Santiaga

17 Hnězdno: celkový pohled na katedrálu, bronzové dveře a pohled na rakev, údajně s ostatky sv. Vojtěcha

18 Románské sochařství v českých zemích
Poměrně malý počet památek, netvoří souvislou vývojovou linii Druhy Dekorativní sochařství Figurální sochařství Nejvýznamnější díla Biskupský palác v Olomouci Porta Coeli, Doksany Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory Mostecký reliéf, svatojiřský reliéf Kouřimští lvi Biskupský palác v Olomouci: Výzdoba oken Porta Coeli,: cisterciácký kostel portál 1260; Kristus v mandorle s královnou konstancí a markrabím Přemyslem s modelem kostela Doksany

19 Románské malířství Funkce Druhy obdobně jako u sochařství nástěnné
fresky na skle deskové knižní

20 Románské malířství Itálie Španělsko Francie, Německo, Anglie
byzantský vliv; Monte Cassino Španělsko katalánské fresky; antepedia Francie, Německo, Anglie malba na skle; iluminace České země znojemská rotunda

21 Románské malířství - ukázky

22 Románské malířství - ukázky

23 Románské malířství -iluminace

24 Výzdoba rotundy Sv. Kateřiny ve Znojmě

25 Výzdoba rotundy Sv. Kateřiny ve Znojmě