Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště

Prezentace na téma: "Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště"— Transkript prezentace:

1 Střední odborné učiliště stavební, odborné učiliště a učiliště
Sabinovo náměstí 16 Karlovy Vary Bohuslav V i n t e r odborný učitel uvádí pro T2 tuto výukovou prezentaci : 2.7 Povrchy a povrchové úpravy

2 2.7.13 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Při nanášení kapalných materiálů na povrchy rozlišujeme: ruční nanášení : natíráním, válečkováním, stříkáním a ručním máčením a strojní nanášení : stříkáním na automatech, litím, válcováním, máčením a poléváním.

3 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Jaký postup se použije v konkrétním případě podle technických a finančních možností, vzhledem k ochraně životního prostředí a s přihlédnutím k estetickým požadavkům závisí především na tvaru dílce, natíraném materiálu, druhu nanášení a počtu dílců.

4 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Vysokotlaké stříkání Vysokotlaké stříkání je nejčastěji používaný postup. Je k tomu potřebný stlačený vzduch bez obsahu vody, protože kapky vody v laku mohou na povrchu způsobit bublinky, krátery nebo díry. Stlačený vzduch se vede hadicí do stříkací pistole. Provozní tlak je podle stříkaného materiálu mezi 1,5 baru a 7 bary. Viskózní a studené laky vyžadují vyšší tlaky než méně viskózní a teplé laky. Spotřeba stlačeného vzduchu závisí hlavně na průměru trysky a tlaku vzduchu.

5 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Měření viskozity Vysokotlaká stříkací pistole

6 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Nejdůležitějšími částmi stříkací pistole jsou vzduchový ventil, tryska na výstup nanášeného materiálu, vzduchová tryska a nádobka nebo zásobník s materiálem (nátěrovou hmotou – NH – viz obrázek vedle. Přivádění stříkaného materiálu

7 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Stříkaný materiál je přiváděn tryskou z nádobky nebo zásobníku NH. Mluvíme o horní nádobce, je-li umístěna nastojato nad tryskou materiálu a o spodní nádobce, je-li zavěšena pod tryskou materiálu. Při velké spotřebě laku se stříkaný materiál přivádí k trysce hadicí ze zásobníku nátěrových hmot pomocí stlačeného vzduchu nebo oběhového čerpadla – jak jsme viděli na předcházejících obrázcích.

8 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Tryska na výstup NH materiálu má zpravidla průměr 0,8 mm až 2,5 mm. Je vyměnitelná.Trysky s menším průměrem se používají pro materiál s nízkou viskozitou a s velkým průměrem pro materiál s vysokou viskozitou. Okolo trysky NH jsou proti sobě umístěny dvě kruhové drážky tvořící trysky vzduchu, kterými se paprsek tvaruje – viz obrázek na následující straně. Stiskne-li se spoušť jen zlehka, otevře se vzduchový ventil a stlačený vzduch proudí vzduchovými tryskami. Stiskne-li se spoušť zcela, zatáhne se uzavírací jehla trysky NH dovnitř.

9 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Vzduch se uvolňuje nárazově, rozděluje stříkaný materiál na jemné kapičky (mlhu) a vrhá je v kuželovitém paprsku na plochu. Stříkací paprsek

10 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Množství výtoku NH lze nastavit velikostí zdvihu jehly trysky. Nastavovací šroub se nachází za jehlou trysky. Při vystupování stříkaného materiálu z trysky vzniká vír. Ten nasává lak se zásobníku do trysky. Změnou tlaku stlačeného vzduchu lze výrazně měnit stupeň rozprášení. Tímto způsobem lze lak rozprášit až na mlhu. Podle nastavení vzduchových trysek vzniká plochý, široký a kruhový paprsek. viz obrázek dole

11 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Vysokotlaké stříkání má různé výhody : Rozprášení laku na stříkacím zařízení lze regulovat, takže vzniká čistý nástřik. Ke stříkání lze používat jak vysokoviskózní tak nízkoviskózní nátěrové materiály. Při použití odpovídající malé trysky a vyššího tlaku vzduchu lze patinovat, Nevýhodou vysokotlakého stříkání je především silné tvoření mlhy a vysoký podíl laku, který je vystříkán mimo díl, takzvaný prostřik (overspray). Laková mlha naráží na již nalakovanou plochu dílu a zdrsňuje nalakovaný povrch.

12 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Prostřik, který je u malých dílců až 70% množství používaného laku, znamená především ztráty laku a silně zatěžuje vzduch v místnosti – viz obrázek vedle. Ztráty při vysokotlakém stříkání

13 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Nízkotlaké stříkání U nízkotlakého stříkání se oproti vysokotlakému stříkání nepoužívá stlačený vzduch. Elektricky poháněný ventilátor vytváří proud vzduchu, který je přiváděn do pistole hadičkou o průměru 1,0 mm až 1,5 mm. Je-li proud vzduchu vytvořený ventilátorem protlačován tryskou, vzniká stříkací tlak 1,2 baru až 1,5 baru. Jakmile se jehla trysky zatáhne zpět, zachytí paprsek vzduchu lak vytékající ze zásobníku a vrhá ho na povrch.

14 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Spoušť stříkací pistole ovládá pouze uzavírací jehlu trysky materiálu, speciální vzduchový ventil chybí. Nižší stříkací tlak nevytváří jemné rozptýlení laku. Metoda se tedy používá hlavně pro silně zředěné, nízkoviskózní laky nebo disperzní nátěry na stavbách.

15 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Výhody nízkotlakého stříkání jsou především menší tvorba lakové mlhy a nižší ztráty při stříkání. Stříkací paprsek lze nastavit jako u vysokotlakého stříkání na plochý, široký nebo kruhový. Nevýhodou je u této metody především méně jemné rozptýlení laku. Při špatném rozlévání laku a nevýhodné teplotě může mít lakovaný povrch nerovný vzhled podobný povrchu pomerančové slupky.- Výkon stříkání je nižší než u vysokotlakého stříkání.

16 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Stříkání Airless s velmi vysokým tlakem U stříkání Airless s velmi vysokým tlakem probíhá rozptýlení laku bez vzduchu prostřednictvím vysokého hydraulického tlaku. Stříkaný materiál je protlačován hadicí pod tlakem 100 barů až 250 barů malým otvorem trysky, a tím je velmi jemně rozprášen. Vzniká tak čistá laková mlha, která vlivem své vysoké hmotnosti ihned klesá na zem, a proto není prostor stříkání téměř zamlžený. Vznikající stříkací paprsek je ostře ohraničen, což je mimořádně výhodné pro stříkání profilů a hran kvůli malému prostřiku – viz obrázek dále.

17 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Hlavními částmi zařízení Airless jsou čerpadlo materiálu, vysokotlaká hadice materiálu a stříkací pistole. Čerpadlem se nasaje materiál ze zásobníku laku a stlačí se. Čerpadlo je většinou poháněno pneumaticky, zřídka elektricky. Stříkací přístroj Airless

18 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Stlačený stříkaný materiál je veden do stříkací pistole několik metrů dlouhou vysokotlakou hadicí, odolnou vůči chemikáliím. Ta je vyrobena většinou z kvalitní oceli, její trysky jsou kvůli brusnému účinku povrchového materiálu ze slinutých karbidů. Rozprašovací trysky

19 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Průměr trysek je mezi 0,3 mm a 0,5 mm. Zahřátím stříkaného materiálu před stlačením lze snížit stříkací tlak a ztráty materiálu a prodloužit životnost stříkací trysky. Na povrchové vrstvě se netvoří bublinky, šedý závoj a krátery, protože se stříká bez vzduchu. Kromě toho je menší spotřeba laku než u pneumatického stříkání.

20 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Při stříkání nevzniká vzduchový vír, a ze stříkaného povrchu se nevrací zpět stříkací vzduch. Metodou Airless lze lakovat velké plochy podstatně rychleji než vysokotlakým stříkáním. Touto metodou lze také patinovat a mořit. Pistolí Airless není možné ofoukání dílu před stříkáním a během stříkání rovněž nelze regulovat nanášené množství laku – viz obrázek který jsme viděli před tím.

21 Způsoby nanášení nátěrových hmot
Dráhy stříkání (schéma)

22 Pravidla práce pro tlakové stříkání
Plochy, které se mají stříkat, by měly ležet pokud možno vodorovně. Viskozita laku musí být správně nastavena a viskozita materiálu, tlak vzduchu a množství laku vzájemně přizpůsobeny. Množství toku materiálu musí být správně nasta- veno. Směs stříkaného laku se vzduchem musí být ve stříkacím kuželu rovnoměrně hustá.

23 Pravidla práce pro tlakové stříkání
Pistole se musí vést tak, aby se jednotlivé nástřikové dráhy trochu překrývaly. Má-li být najednou naneseno větší množství nátěrového materiálu, stříká se křížem. Při křížovém stříkání se nanáší druhý nástřik příčně k prvnímu

24 Pravidla práce pro tlakové stříkání
Pistole by měla být vedena tak, aby stříkací kužel stále lehce přesahoval okraj stříkané plochy. Tímto způsobem se na okraji plochy netvoří nánosy. Vzdálenost mezi pistolí a plochou by měla být 25 cm až 30 cm. Svislé plochy je třeba stříkat zdola nahoru. Aby se zabránilo stékání, je třeba nanášet více tenkých vrstev. Musí se pracovat směrem od těla. Po stříkání se musí stříkací pistole a zásobník materiálu ihned vyčistit. To platí zejména tehdy, zpracovávají-li se reaktivní pryskyřice.

25 Stříkání Airless s nízkým tlakem
Stříkání Airless s nízkým tlakem odpovídá z technického hlediska stříkání Airless s velmi vysokým tlakem – (již jsme dříve vysvětlili). Hydrostatický tlak je mezi 6 bary a 20 bary. Touto metodou lze především stříkat s velmi jemnými stříkacími tryskami speciální mořidla bez přebytku i na malé a úzké plochy. Vzniká tak velmi dobrý vzhled moření.

26 Stříkání Air-mix Při stříkání Air-mix, označovaném také jako Spray-mix a Airless-plus, se lak rozprašuje hydrostatickým tlakem 20 barů až 60 barů jako u metody Airless. Rozprašování je v rozprašovací trysce podporováno ještě stlačeným vzduchem. Zatímco u metody Airless vzniká ostře ohraničený stříkací paprsek, je stříkací paprsek u metody Air-mix měkký a méně ostře ohraničený. Tvorba mlhy při stříkání je menší. Stříkat lze mořidla, laky, barvy a lazury – viz obrázek vedle.

27 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Elektrostatické lakování je metoda používaná pro stříkání speciálním lakem. Mezi stříkacím zařízením a uzemněným dílem se vytvoří elektrické pole s vysokým stejnosměrným napětím mezi 50 kV a 150 kV. Rozprášené nabité částice laku se pohybují podél elektrických siločar na povrch dílce. Siločáry probíhají i na zadní stranu dílce (elektrostatický obchvat), takže lze dokončovat i strany dílce odvrácené od stříkacího přístroje. Kromě toho se pomocí siločar dosahuje výrazně zvýšeného využití laku (až 95%) a také silného snížení prostřiku a zatížení životního prostředí.

28 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Rozprašování laku se může u ručního nanášení provádět pistolí ne stlačený vzduch, popř. Airless, u strojního nanášení speciálními, většinou vysokými rychlostmi rotujícími rozprašovacími prvky (kotoučky). Tato metoda se používá často k povrchové úpravě kovů. na dřevo se hodí pouze tehdy je-li vlhkost dřeva asi 8% až 10%. Touto metodou se lakují zejména trubkové konstrukce,rámy a stojany – viz obrázek vedle.

29 Elektrostatické nanášení nátěrových hmot
Práškové nanášení nátěrových hmot je v principu stejné jako elektrostatické lakování. Na zahřátou plochu obrobku se místo laku stříká syntetický prášek, jako je epoxidová pryskyřice a prášková polyesterová pryskyřice. Prášek se roztaví a vytvoří lakový film, pro práškové nanášení se hodí pouze kovové díly.

30 Stříkání dvousložkových laků
U malého spotřebovaného množství se obě složky laku dávkují a mísí mimo stříkací zařízení a stříkají se stříkacím zařízením, které se používá i pro jednosložkové laky. Pro zpracování větších množství laku, a když se má pracovat zvlášť hospodárně, je potřebné tzv. dvousložkové zařízení. Tímto systémem zpracování se v dávkovacím zařízení obě složky dávkují a až ve stříkacím přístroji nebo stříkacím paprsku se mísí.

31 Stříkání zahorka Zahřátím laku na 80°C se snižuje viskozita stříkaného laku, takže se snižuje množství přidávaných ředidel – viz obrázek vedle. Zahřátí laku se provádí v elektricky vyhřívaném průtokovém ohřívači s vodní lázni. U dvousložkových laků se stříká se zahřátým stlačeným vzduchem nebo kombinací airless-stlačený vzduch (stříkání hot-air). Zahřátím laku nebo stlačeného vzduchu se ušetří nejen ředidlo, ale mohou být nanášeny i laky s vysokým obsahem tuhých částic v silnějších vrstvách na jednu pracovní operaci. Rozpouštědla a ředidla, obsažená v laku, smějí obsahovat pro stříkání zahorka pouze malé množství těkavých částí.

32 Stříkání zahorka Viskozita laku v závislosti na jeho teplotě

33 Polévání ploch Polévacím strojem (clonovou nanášečkou) lze lakovat díly, pokud mají povrch rovný, vhodný pro lakovou clonu.

34 Polévání ploch Polévací stroj je vybaven polévací hlavou sahající přes celou šíři stroje (pracovní šíře až 1500 mm), která má na spodní straně štěrbinu s přestavitelnou šířkou 0,6 mm až 1,2 mm. Z polévací hlavy vytéká lak štěrbinou jako jemná souvislá clona a dopadá na povrch dílce. Nanášené množství se pohybuje mezi 40 g/m2 a 600 g/m2, Díl je veden na transportním pásu pod licí hlavou rychlostí 40 m(min až 90 m/min. Lak, který nedopadne na obrobek, se přes sběrný žlábek vrací do zásobníku. Z této nádoby lak čerpán plynule regulovatelné výtlačné čerpadlo opět do licí hlavy – viz předcházející obrázek.

35 Polévání ploch Při polévání NH vznikají pouze velmi malé ztráty laku. Tloušťku vrstvy laku a nanášené množství laku lze snadno regulovat nastavitelnou vzdáleností licí štěrbiny a transparentní rychlostí dílce. Polévat lze téměř všechny druhy nátěrových hmot, rozhodující je viskozita NH. Viskozita, měřená výtokovým pohárkem – viz obrázek dříve, se pohybuje mezi 30 a 80 sekundami.

36 Polévání ploch U dvousložkových laků lze při použití polévacího stroje se dvěma hlavami nanášet první hlavou nejdříve lak s tužidlem a druhou polévací hlavou základní lak. Je-li u polyesterů první vrstva laku zgelovaná, lze polévat druhou vrstvu laku, postupem mokrá vrstva na morkou.

37 Navalování Navalováním lze nanášet malá i velká množství laku v široké oblasti viskozity. Nanášení množství lze plynule nastavit. Tloušťky vlhké vrstvy, které lze doc ílit při jedné pracovní operaci, se pohybují mezi 5m a 100 m při viskozitě mezi 10 a 250 sekundami. Dvouválcová navalovačka

38 Navalování U větších nanášených množství se používají dva nanášecí válce umístěné za sebou nebo dvě samostatné válcové nanášečky s krátkým mezischnutím. Nad dílcem se nacházejí dva pogumované válce nebo rastrované ocelové válce, u kterých lze plynule měnit jejich vzájemnou vzdálenost. Mezi tyto dva nestejně velké válce se nalévá lak, který se zde rovnoměrně rozděluje na celou plochu válců. Menší válec je dávkovací. Nastavuje se s ním množství nanášeného laku. Větší válec je nanášecí válec, kterým se lak plynule nanáší na procházející dílec. Transportní rychlost dílu se pohybuje mezi 6 m/min a 40 m/min.

39 Navalování Používají se různé metody válcového nanášení laku, např. souběžný postup a kombinovaná dvouválcová nanášečka laku. Při souběžném postupu vzniká na povrchu laku struktura válcování, která se však při mezibroušení laku obrousí. U kombinované dvouválcové nanášečky laku je povrch laku bez struktury.

40 2.7.13.4 Polévání prostorových prvků
Při polévání se dílce vedou kolem polévacích trysek a paprskem nátěrové hmoty se ze všech stran zkrápějí. Přebytečná nátěrová hmota tak musí z povrchu stéci sama. Shromažďuje se v zachycovacích vanách a recirkulačním systémem se opět vede do polévacího zařízení. Polévá se v automaticky pracujících zařízeních. V nich lze vzájemně přizpůsobit viskozitu a teplotu NH a přepravní rychlost. Polévání se používá v malé míře při impregnaci a základní nátěry oken.

41 Máčení Při máčení se díl ručně nebo pomocí příslušných dopravníkových zařízení namáčí do fyzikálně schnoucího nátěru a opět se vytahuje – viz obrázek vedle.

42 Máčení U máčení musí být vzájemně přizpůsobena viskozita nátěrové hmoty, rychlost, kterou je obrobek namáčen do nádrže a opět vytahován, rychlost stékání NH z dílce a rychlost, jakou NH schne. Díly, které se mají máčet, nesmí mít žádné kapsy nebo prohlubně, ve kterých by se mohla NH shromažďovat. Máčením lze díly impregnovat, opatřovat základním a krycím nátěrem, povrchy jsou střední kvality.