Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilAndrej Marek
1
Obchodování s emisemi skleníkových plynů v České republice – aktuální situace (a výhled do budoucna) Odbor změny klimatu Bc. Jaroslav Suchý Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 Praha 10, 100 10 Tel:+420 267 122 360 Fax:+420 267 126 360 Email: Jaroslav_Suchy@env.cz
2
Jak a kde lze obchodovat ? V dnešní době jsou klíčové dva základní světy obchodování s emisemi skleníkových plynů – Kjótský protokol a EU ETS Velmi se liší Velmi se vzájemně ovlivňují Velmi se prolínají Obchodování s emisemi je všechno možné, jenom ne jednoduché a lehce pochopitelné
3
Jak je na tom Česká republika ? Aktivní v obou systémech: Kjótské flexibilní mechanismy: Projekty JI (Joint Implementation – článek 6 Protokolu) a Mezinárodní emisní obchodování (IET – článek 17 Protokolu), ČR není aktivní v projektech CDM (zatím – může pouze jako investor) EU ETS: samozřejmě + kombinace obojího díky „linking directive“ – 2004/101/ES
4
Základní rozdíly mezi systémy Kjótské „flexmex“ Definovány Protokolem Obchod na úrovni států (signatářů Protokolu) Zapojení dobrovolné JI a IET od roku 2008 Doplňkem domácích opatření EU ETS Definováno směrnicí (2003/87/ES) Obchod na úrovni znečišťovatelů (podniků) Zapojení povinné (EU 25) EU ETS od roku 2005 Součást domácích opatření (na úrovni EU), ale… (linking directive)
5
Kjótské mechanismy (I.) Projekty Joint Implementation (JI): ČR hostitelem – zahraniční investor vloží finanční prostředky do projektu vedoucího ke snížení emisí a získá dosažené emisní redukce Projekty musí splnit náročná kritéria a podmínky Rámcové úmluvy OSN (UNFCCC) Na straně ČR existuje rámcová metodika Zájem z řady zemí (Rakousko, Dánsko, Nizozemí, Japonsko, SRN) Několik desítek projektů zaregistrováno Asi 15 projektů schváleno „Learning by doing“
6
Kjótské mechanismy (II.) Mezinárodní emisní obchodování (IET): Umožňuje zobchodovat „přebytek“, kterým ČR disponuje (tzv.jednotky AAU) Investice do projektů není vyžadována (ČR ale hodlá takto nastavit) Procedura jednodušší oproti projektům JI, ale o to větší záruky nese stát (musí splnit řadu kritérií) „Green investment scheme“, „Greening of AAUs“ nyní po ratifikaci Protokolu Ruskem poměrně atraktivní ČR by ráda byla aktivní – značný zájem Japonska, ale i Světové banky Snaha poučit se ze zkušeností z projektů JI
7
Kjótské mechanismy – závěry: Praktické zkušenosti ukázaly řadu důležitých problémových oblastí – nutno řešit efektivně, ale pokud možno jednoduše: Jak identifikovat kvalitní projekty? Jasná definice odpovědnosti (hostitel-investor-realizátor- zprostředkovatel) Jasná a pokud možno nekomplikovaná metodika Management rizika Kontraktační otázky (mezinárodní právo, drahé, nepřehledné) Role soukromého sektoru? Financování projektů z domácích zdrojů vs. ceny na trhu
8
EU ETS
10
EU ETS – úvod: Systém definován směrnicí - 2003/87/EC První obchodovací období tříleté (2005-2007) Pouze vybrané sektory Pouze oxid uhličitý (CO 2 ) Nižší pokuta Zjednodušený přístup v 1. období ≠ nejede se doopravdy! Druhé období kopíruje pětileté kontrolní období Kjótského protokolu (2008 – 2012) Revize směrnice plánována – bude otevřeno diskusi – očekává se rozšíření na další sektory a další skleníkové plyny (kdy?)
11
EU ETS – základní pilíře: Povolení (permit): administrativní povolení, které musí mít každý provozovatel zařízení v systému – definuje jeho práva a povinnosti, je pevně svázáno s konkrétním zařízením Povolenka (allowance): právo vypustit tunu CO 2 do ovzduší – je volně převoditelná (obchodovatelná) v rámci EU-25 Zjišťování a vykazování emisí: sjednocena metodika – tuna CO 2 bude mít konkrétní ekonomickou hodnotu, průkazný a jednotný monitoring zásadní pro důvěryhodnost systému
12
Jak systém funguje? Zařízení spadající do systému obchodování musí mít povolení – jeho součástí je i tzv. monitorovací plán (popis jak hodlá provozovatel monitorovat emise skleníkových plynů ze zařízení) Provozovatelé obdrží před zahájením obchodovacího období povolenky (na celé období) – Národní alokační plán 1 povolenka = 1 tuna emisí Provozovatel monitoruje emise, je povinen si roční výkaz emisí nechat nezávisle ověřit a předložit ho MŽP Provozovatel je k určitému datu povinen vyřadit povolenky odpovídající jeho emisím V průběhu roku lze povolenky volně prodávat/nakupovat v rámci EU (volná převoditelnost) Klíčová je cena povolenky – motivační prvek systému
13
Jak se má podnik zachovat? Strategická otázka – povolenky jsou aktivem (mají konkrétní ekonomickou hodnotu) – jejich management může mít řadu podob Dlouhá doba mezi tím, kdy podnik povolenky obdrží a kdy je povinen jimi pokrýt emise za uplynulý rok (první vyřazování povolenek nastane až začátkem roku 2006) Co bude podnik dělat mezi tím je otázka strategické volby: Sázka na jistotu (sedět na povolenkách „co kdyby“) Spekulace na trhu (jako s jinými aktivy) Strategické uvažování – tvorba operativního kapitálu, zajišťovací obchody, úvahy v dlouhodobém horizontu Povolenky mohou v průběhu roku vydělávat (nebo také ne) Otázka: Mají podniky v ČR strategii jak se hodlají v systému chovat? Odpověď: Jak kdo, ale obecně moc ne.
14
V čem je flexibilita systému obchodování? Obchodování dává podnikům mnohem více možností volby: Snižovat emise / nesnižovat emise Kdy snižovat emise pokud ano (časová flexibilita) Tj. Investovat do redukcí v pro podnik nejvhodnějším období (odpisy, plánovaný rozvoj/útlum, akvizice atd.) Klíčovou roli hraje cena povolenky (cena za vypuštění/nevypuštění tuny CO 2 do ovzduší – dosud bylo zdarma…) Náklady na snížení emisí tuny CO 2 cena povolenky – podniku se vyplatí snížit více než musí a ušetřené povolenky prodat se ziskem (a opačně)
15
Jaká je aktuální situace v ČR? Někdy napjatá (často), někdy uvolněná (málokdy), hlavně ale ještě není vyhráno
16
Základní elementy systému obchodování Legislativa Zákon upravující podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – 695/2004 Sb. Implementuje směrnici 2003/87/EC Definuje systém jako takový, povinnosti a práva jednotlivých aktérů (státní správa, podniky) Zjišťování a vykazování emisí upraveno vyhláškou (transponuje Monitoring and Reporting Guidelines) – 696/2004 Sb. Národní alokační plán Naplňuje systém povolenkami (pravidelně) Kritéria pro jeho přípravu definuje směrnice (resp. zákon) Musí schválit Evropská Komise (3 měsíce na posouzení) Registry Zajišťují „fyzické“ fungování obchodování
17
Závěry EU ETS (?) Lze v tuto chvíli dělat vůbec nějaké konkrétní závěry? Legislativní uchopení - ano (od 1.1.2005 právní rámec) Dosavadní diskuse zaměřena především na výši alokace. Věcnost? Jsou podniky na obchodování vůbec připraveny? Mají dostatek informací ? Co samy udělaly pro odstranění nejistot ? Spolupracují navzájem při řešení společných problémů ? Je vůbec společný zájem o to, aby bylo obchodování spuštěno a bylo funkční ?
18
Kontakty Bc. Jaroslav Suchý (odbor změny klimatu) Jaroslav_Suchy@env.cz emission.trading@env.cz www.env.cz
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.