HISTORIE ZEMĚ.

Prezentace na téma: "HISTORIE ZEMĚ."— Transkript prezentace:

1 HISTORIE ZEMĚ

2 TEORIE VZNIKU VESMÍRU, ZEMĚ, ŽIVOTA
IDEALISTICKÉ - STVOŘENÍM MATERIALISTICKÉ - HMOTNÉ

3 VZNIK VESMÍRU nejpravděpodobnější teorie: exploze obrovského množství koncentrované energie = VELKÝ TŘESK žhavá koule se po výbuchu postupně začala měnit v mlhovinu či „horký mrak“, který se rozpínal postupně vychládal a začaly se v něm tvořit sraženiny a „cucky“. z nich vznikly první hvězdy a později planety s chladných a pevným povrchem

4 VELKÝ TŘESK

5 VZNIK SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Sluneční soustava vznikla z obrovského mračna prachu a plynu - PRAMLHOVINY (tvar disku) Složení : 98%  vodík a helium  1,4 % zmrzlé látky (amoniak, metan, voda) + prachové částice vlivem gravitace začíná smršťovat a v centru se vytvořilo tzv. PROTOSLUNCE (hustější oblast)

6 PRAMLHOVINA

7

8 vnější část mlhoviny kolem se nazývá PROTOPLANETÁRNÍ DISK
v disku docházelo v důsledku ochlazování vnějších částí ke kondenzaci plynu na prachových částečkách v důsledku neustálého gravitačního hroucení Protoslunce v jeho centru rostl tlak a teplota, až došlo k zažehnutí termojaderných reakcí vznikla zářící hvězda – SLUNCE.

9 PRASLUNCE A PROTOPLANETÁRNÍ DISK

10 Při smršťování pramlhoviny disk zrychloval svoji rotaci a v důsledku nestabilit se v něm začaly vytvářet shluky hmoty. Shluky se postupně srážely, a tím vznikala větší tělesa, až se z nich za desítky miliónů let vytvořily planetesimály (zárodečné planetky).

11 I planetesimály se neustále srážely
I planetesimály se neustále srážely. Vzájemné srážky byly díky jejich velkému počtu velmi časté. Když se srazily velkou rychlostí, došlo k jejich rozlomení či rozbití. Častěji se však srazily malou rychlostí a vytvořily větší těleso. Tímto způsobem vznikly postupně skalnaté planety a planetární jádra plynných obrů, která však byla natolik hmotná, že začala přitahovat plyny z okolí a vytvořila si mohutné atmosféry. Mnoho zbylých planetesimál existuje dodnes jako komety nebo planetky.

12

13

14

15 Současné kosmogonické hypotézy odhadují stáří vesmíru na 12 až 20
Současné kosmogonické hypotézy odhadují stáří vesmíru na 12 až let a stáří Sluneční soustavy asi na 4, let.