Sociální politika v mezinárodním kontextu

Prezentace na téma: "Sociální politika v mezinárodním kontextu"— Transkript prezentace:

1 Sociální politika v mezinárodním kontextu
Jabok, ETF 2014 Michael Martinek

2 69. Valné shromáždění OSN začne 16. září v New Yorku
Hned druhý týden 69. zasedání se budou konat akce na vysoké úrovni s účastí nejvyšších představitelů států a vlád. V pondělí a úterý (22. a 23. září) to bude Světová konference o původním obyvatelstvu . V úterý 23. září pak Klimatický summit (#Climate2014), který svolal šéf OSN Pan Ki-mun, aby „podpořil politickou vůli a podnítil ambiciózní kroky reagující na změnu klimatu”. Do New Yorku pozval vůdčí osobnosti vlád, měst, obchodu, finančnictví a občanské společnosti, aby ukázali, jak podporují nezbytnou změnu. Svět potřebuje vědět, co jednotlivé země už dělají pro snížení emisí skleníkových plynů. Každoroční všeobecná rozprava, které se tradičně účastní nejvyšší představitelé států OSN, začne 24. září a potrvá až do 1. října. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

3 Globální sociální situace: Zlepšuje se? Zhoršuje se?
3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

4 MDGs skončí za 500 dní Pan Ki-mun Ve světě je v současnosti mnoho požárů, ať už se jedná o politické nepokoje, násilné konflikty, ohrožení veřejného zdraví či porušování lidských práv. Musíme si ale všimnout i plamínku naděje v podobě zlepšení životů nejchudších lidí díky projektu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). V roce 2000 stanovili političtí lídři států světa patnáctiletý ambiciózní plán na potírání chudoby, hladu, nemocí, na ochranu životního prostředí a podporu vzdělanosti, zdravotní péče a lepšího postavení žen ve společnosti. Do cílového data MDGs zbývá jen 500 dní. Navzdory cynickým předpovědím pomohly bez rozmáchlých gest světu sjednotitse , inspirovat a transformovat. Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Více dívek chodí do školy. Více rodin má přístup k lepším zdrojům vody. Více matek přežije porod a více dětí žije zdravěji. Daří se nám masivní zákroky proti malárii, tuberkulóze a dalším smrtelným chorobám. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

5 Při nedělní nehodě lodi s africkými uprchlíky u pobřeží Libye se utopilo přes 160 lidí. Zachránit se podařilo jen 36 pasažérů, uvedla agentura AFP. Potopení lodi s běženci směřujícími do Evropy je už druhou tragickou havárií za poslední měsíc, koncem srpna se u libyjských břehů utopilo více než 200 lidí. Libye je pro uprchlíky z Afriky i Asie hlavní tranzitní zemí při jejich nelegální cestě do Evropy. Kvůli příhodné geografické poloze odtud každý týden vyrážejí tisíce lidí zejména do Itálie. Pokusů o překonání Středozemního moře neustále přibývá, v Libyii totiž převáděči a organizátoři plaveb využívají chaosu, který v zemi panuje kvůli bojům znepřátelených milic. Itálie letos napočítala už přes přistěhovalců, kteří připluli po moři. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

6 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

7 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

8 2. Globální sociální problémy a rozvojová pomoc
Globální ekonomická a sociální situace Postamerický svět Faktory ovlivňující globální nerovnost Rozvojová pomoc Rozvojové cíle tisíciletí Rozvojová spolupráce České republiky 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

9 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

10 Postamerický svět (Fareed Zakaria)
Nikoli úpadek USA, ale vzestup zbytku světa. Tři strukturální přesuny v globálním rozložení moci: 15. – 19. stol. – vzestup Západu (Evropy), ovládání zbytku světa skrze kolonie Konec 19. – 20. stol. – vzestup USA, ovládání zbytku světa skrze ekonomiku, politiku, vědu Začátek 21. stol. – vzestup zbytku světa: USA zůstávají jedinou supervelmocí pouze v oblasti politicko-vojenské, v ostatních oblastech (průmyslové, finanční, vzdělávací, sociální, kulturní) je svět multipolární – postamerický. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

11 Faktory ovlivňující globální nerovnost
Politické: Míra demokracie, kvalita elit, míra korupce, kvalita a vymahatelnost práva, vnitřní či vnější války… Ekonomické: Míra svobody trhu, kvalita finančních nástrojů, bohatství přírodních zdrojů, velikost přerozdělování… Kulturní: Míra a kvalita vzdělání, národní tradice, historie, náboženství… 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

12 Ropa Ropa (též surová nafta, zemní olej, černé zlato) je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů. Angl. petroleum, něm. Erdöl, franc. pétrole. 1 litr ropy = 730 – 1000 gramů; 1 barel = 159 litrů; 1 tuna = 7,33 barelů Využití: pohonné hmoty (nafta, benzín,) výroba umělých hnojiv, plastů, některých léků. 95 procent veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy 95 procent dopravy zprostředkovávají ropné deriváty 95 procent veškerého vyráběného zboží potřebuje pro svou výrobu ropu 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

13 Strategický význam ropy
Naše civilizace je zcela závislá na ropě. Rozmístění zásob ropy na Zemi je nerovnoměrné. Těžba a prodej ropy jsou zdrojem obrovských finančních zisků. Státy, na jejichž území (včetně moří) se nacházejí ropná naleziště, toho využívají jak k vlastnímu ekonomickému rozvoji, tak k politickým a ekonomickým tlakům na další státy. Zásoby ropy jsou však vyčerpatelné (neobnovitelné). Od roku 1980 spotřebovává lidstvo každý rok více ropy, než činí nové objevy; náklady na těžbu ropy se stále zvyšují, jelikož ropa je těžitelná už pouze na stále méně dostupných místech. Hubbertova teorie ropného vrcholu, tzv. peak oil, tvrdí, že jelikož zdroje ropy jsou neobnovitelné, musí úroveň těžby ropy nevyhnutelně dosáhnout svého vrcholu a poté začít klesat. Podle některých odhadů se na tento vrchol dostáváme v současných letech. Od počátku dějin lidstva do dneška bylo vytěženo přibližně 900 miliard barelů ropy. Za předpokladu současného objemu těžby vystačí známé zásoby ropy na dalších 40 let. Problém je právě v předpokladu stálé úrovně těžby. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

14 Prokázané světové zásoby ropy podle zprávy British Petrol r
Prokázané světové zásoby ropy podle zprávy British Petrol r.2005 (v mld. barelů) 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

15 Cena a spotřeba ropy Cena ropy dosáhla svého historického maxima v roce 1980, během druhého ropného šoku, kdy byla v dnešních cenách (tj. očištěna od inflace) až na úrovni 90 dolarů za barel. Poté dlouhodobě klesla v důsledku otevření nových ropných polí mimo Blízký východ, jako např. v Severním moři. Nedávné minimum bylo v lednu 1999 (12 dolarů za barel), kdy asijská ekonomická krize snížila poptávku. Pak cena ropy začala stoupat až na poslední maximum 70,85 dolarů za barel 29. srpna 2005 v důsledku hurikánu Katrina. : 83 USD; 2013: 115 USD V roce 2007 tvořila celková těžba 3 906 mil. tun, z toho ropné země ve sdružení OPEC vyprodukovaly 43 %. Největší spotřebitelé ropy byli v roce 2007 USA (943,1 mil. t), Evropská Unie (703,9 mil. t), Čínská lidová republika (368,0 mil. t), Japonsko (228,9 mil. t), Indie (128,5 mil. t), Rusko (125,9 mil. t), Německo (112,5 mil. t), Jižní Korea (107,6 mil. t) a Kanada (102,3 mil. t).Poptávka po ropě stoupá v současnosti asi o 2 % ročně. Česká republika v roce 2007 dovezla 7 187 tisíc tun ropy. Z toho 65 % pocházelo z Ruské federace, 27 % z Ázerbájdžánu, 4 % z Kazachstánu, 3 % z Alžírska a 1 % z Libye. Výroba benzínu v českých rafinériích činila 1 555 tisíc tun a výroba motorové nafty 2 830 tisíc tun. Čistý dovoz benzínu činil 494 tisíc tun a motorové nafty 1 236 tisíc tun (hlavně ze Slovenska). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

16 OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu (zkráceně OPEC z angl. Organization of the Petroleum Exporting Countries) Mezivládní organizace sdružující 12 zemí exportujících ropu. OPEC koordinuje ekonomickou politiku členských zemí, a to zejména v oblasti vyjednávání s ropnými společnostmi ohledně objemu produkce a cen ropy. OPEC založilo na konferenci v Bagdádu dne 14. září 1960 pět zemí, jejichž export ropy výrazně převyšoval domácí spotřebu. V lednu 1961 byly v Caracasu přijaty stanovy OPEC. Zakládající země vytvořily kartel určující objem a cenu exportované ropy, zejména pomocí zavedení těžebních kvót. Kartel organizace byl během své historie úspěšný - dokázal členským zemím zajistit ohromné zisky ze vzrůstajících cen ropy (ty se od založení organizace několikanásobně zvýšily). Na podzim roku 1973 OPEC záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hlavně USA a Nizozemí) a odstartovala tak první a prozatím největší ropný šok. Ceny ropy se tehdy zvýšily na čtyřnásobek. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

17 Členské země OPEC Alžírsko (od 1969) Angola (od 2007)
Ekvádor (od 1973 do 1992, znovu se připojil 2007) Irák (zakládající člen) Írán (zakládající člen) Katar (od 1961) Kuvajt (zakládající člen) Libye (od 1962) Nigérie (od 1971) Saúdská Arábie (zakládající člen) Spojené arabské emiráty (od 1967) Venezuela (zakládající člen) 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

18 Důsledky těžby a obchodu s ropou
Vyvážející chudé státy bohatnou, což může vést k neúměrnému obohacování místní politické reprezentace a dalšímu chudnutí obyvatel (Kongo) vytváření vlastního bohatství bez důrazu na ekonomický rozvoj a politickou stabilitu (Dubaj) socialistickému rovnostářství: základní služby a energie zdarma (Venezuela) Dovážející bohaté státy se snaží získat kontrolu nad těžbou ve zdrojových státech (USA a válka v Iráku) Největší zásoby ropy mají muslimské státy, což podporuje teorii „střetu civilizací“ Těžba může vést k ekologickým katastrofám (Mexický záliv, duben 2010) 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

19 Rozvojová pomoc Rozvojová pomoc: aktivity států, organizací i jednotlivců směřující k řešení problémů rozvojových zemí Rozvojová spolupráce: dnes preferovaný termín (místo rozvojové pomoci) – zdůrazňuje partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zahrnuje podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy) Rozvojová politika: strategie (státu, organizace) vůči rozvojovým zemím. Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HDP. To se však dosud nepovedlo naplnit (ČR poskytla v roce ,13 %). Humanitární pomoc: krátkodobá materiální a logistická pomoc poskytovaná z humanitárních důvodů, typicky jako důsledek humanitárních krizí. Od rozvojové pomoci se liší především krátkodobostí a řešením pouze bezprostředních rizik. Základními cíli humanitární pomoci je: zachránit lidské životy zajištění základních lidských potřeb (voda, jídlo, přístřeší) poskytnutí základní hygienické a zdravotnické pomoci 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

20 Official development assistance
Oficiální rozvojová pomoc (Official Development Assistance, ODA) je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro předcházení světové nestabilitě, konfliktům a extrémní chudobě. Její objem činí ročně kolem 60 miliard USD. Jakýkoliv tok kapitálu či veřejných financí ve formě půjček nebo grantů do jiných zemí, který splňuje dvě kritéria: 1. Tento kapitál nemá, z pohledu dárce, komerční určení. 2. V případě půjček jde o kapitál, poskytovaný za zvýhodněných (koncesionálních) podmínek; úroková míra a doba splatnosti pro zapůjčený kapitál by měly být výhodnější než za běžných podmínek. Nejobecněji přijímaná definice byla formulována Výborem pro rozvojovou pomoc při OECD, jehož členové poskytují devět desetin rozvojové pomoci. Zatímco nevládní pomoc se spoléhá na soukromé dárce, nadace či charitativní organizace, vládní, tedy oficiální rozvojová pomoc, (Official Development Assistance, ODA) je financována ze státního rozpočtu. Bilaterální (dvoustranná) pomoc je ta, kterou dárcovská země poskytuje přímo druhé zemi. Multilaterální (mnohostranná) pomoc je zprostředkovávána mezinárodními organizacemi. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

21 Koncepce rozvojové politiky
Teorie mnohem většího koláče = teorie globálního ekonomického růstu: makroekonomická teorie, která zdůrazňuje, že celkový ekonomický růst a liberální tržní mechanismy způsobí zbohatnutí nejen bohatých, ale i chudých, a že globální ekonomický růst je jediným možným způsobem pro snížení chudoby. (Stoupající příliv zvedne všechny lodě.) Hlásí se k ní především konzervativní liberálně zaměření ekonomové (William Easterly: Břímě bílého muže). Teorie přerozdělení koláče: zdrojů je dostatek a extenzivní rozvoj (mnohonásobné zvýšení průmyslové výroby) není únosný a udržitelný. Příčinou chudoby jsou ekonomické mechanismy, které způsobují i přes ekonomický růst prohlubování rozdílu mezi bohatými a chudými. Hlavní příčina ekologických problémů a bídy je v nadměrném konzumu vyspělých států na úkor rozvojových zemí. Řešení: dobrovolná skromnost vyspělých zemí, politicko-ekonomické změny mající za následek podporu místního podnikání v zemích třetího světa. Bližší levicovému a ekologickému myšlení (Jeffrey Sachs: Konec chudoby). Trvale udržitelný rozvoj je teorie integrující oba principy. Je třeba hledat rovnováhu mezi oběma koncepcemi, jejich zastánci se však liší v tom, jak je vyvážit (Paul Collier: Miliarda nejchudších). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

22 Paul Collier: Miliarda nejchudších Proč se některým zemím nedaří a co s tím
Pasti: Konflikt Přírodní zdroje Geografická poloha Špatná vláda Nástroje: Rozvojová pomoc Vojenská intervence Mezinárodní zákony a charty Obchodní politika rozvinutých zemí 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

23 Rozvojové cíle tisíciletí
Celosvětová snaha bojovat s extrémní chudobou ve světovém měřítku není nová a na půdě OSN se diskutuje od počátku padesátých let. Nejčastěji se projevovala ve snaze zvýšit financování tzv. rozvojové pomoci, což se ovšem nedařilo a nedaří. Již v padesátých letech vedla tato snaha k tomu, že bylo navrženo, aby bohaté země přispívaly jedním procentem svého HDP na rozvoj chudých zemí, což bylo nakonec schváleno na Konferenci OSN pro obchod a rozvoj v roce Toto číslo bylo ovšem stále častěji napadáno a tak v r navrhla Světová banka 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc. K tomu se také zavázalo valné shromáždění OSN v roce Jakkoli je tento závazek neustále opakován na konferencích a valných shromážděních OSN, je dnes většina bohatých zemí daleko za těmito závazky. Až v září roku 2000 na Summitu tisíciletí všech 189 členských států OSN spolu s Vatikánem a Švýcarskem ztvrdilo své odhodlání odstranit extrémní chudobu na naší planetě, její příčiny a následky do roku 2015. Základní osnovou se stalo 8 rozvojových cílů rozpracovaných do osmnácti úkolů. Ačkoliv jsou Rozvojové cíle tisíciletí z různých stran kritizovány pro opomenutí určitých témat, úspěch představuje už jen ten holý fakt, že se na nich 191 států světa shodlo a k jejich plnění se zavázalo. Vynaložíme maximální úsilí na to, abychom osvobodili všechny muže, ženy i děti z drtivých a ponižujících podmínek extrémní chudoby, kterým je v současnosti vystavena více než miliarda lidí. Jsme odhodláni každému poskytnout právo na rozvoj a osvobodit celý lidský rod od nedostatku. Deklarace tisíciletí Září Přijato 189 členskými státy OSN 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

24 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

25 Rozvojové cíle tisíciletí
1. cíl:  Odstranit extrémní chudobu a hlad Úkol 1: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z příjmu nižšího než 1 USD na den. Úkol 2: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem. 2. cíl:  Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol 3: Do roku 2015 zajistit, aby mohly děti kdekoli na světě, dívky i chlapci, dokončit základní školu. 3. cíl: Prosazovat rovnost pohlaví a posílit roli žen ve společnosti Úkol 4: Do roku 2005 odstranit nepoměr pohlaví v základním a středním školství a do roku 2015 na všech úrovních vzdělávacího systému. 4. cíl: Snížit dětskou úmrtnost Úkol 5: Do roku 2015 snížit o dvě třetiny úmrtnost dětí do věku pěti let. 5. cíl: Zlepšit zdraví matek Úkol 6: Do roku 2015 snížit o tři čtvrtiny míru mateřské úmrtnosti. 6. cíl: Bojovat s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi Úkol 7: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS. Úkol 8: Do roku 2015 zastavit a zvrátit šíření malárie a dalších závažných onemocnění. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

26 Rozvojové cíle tisíciletí
7. cíl: Zajistit udržitelný stav životního prostředí Úkol 9: Integrovat principy udržitelného rozvoje do politiky a programů jednotlivých států a zabránit ztrátám přírodních zdrojů. Úkol 10: Do roku 2015 snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně. Úkol 11: Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí (slumů). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

27 Rozvojové cíle tisíciletí
8. cíl: Budovat světové partnerství pro rozvoj Úkol 12: Dále rozvíjet otevřený obchodní a finanční systém založený na jasných pravidlech, předvídatelnosti a absenci diskriminace (včetně závazku usilovat o dobré vládnutí, rozvoj a snižování chudoby, a to na národní i mezinárodní úrovni). Úkol 13: Řešit specifické potřeby nejméně rozvinutých zemí (přístup na trh pro vývoz z těchto zemí bez zatížení cly a dovozními kvótami; odpuštění dluhů pro nejvíce zadlužené země a zrušení oficiálního bilaterálního dluhu; štědřejší poskytování oficiální rozvojové pomoci zemím, které se zavázaly ke snížení chudoby atd.). Úkol 14: Řešit specifické potřeby vnitrozemských států a malých ostrovních rozvojových států. Úkol 15: Komplexně řešit problém zadlužení rozvojových zemí prostřednictvím národních a mezinárodních opatření s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost dluhu u zadlužených zemí. Úkol 16: Ve spolupráci s rozvojovými zeměmi vytvořit a realizovat strategie směřující k zajištění slušné a produktivní práce pro mladé lidi. Úkol 17: Ve spolupráci s farmaceutickými firmami poskytnout přístup k dostupným základním lékům v rozvojových zemích. Úkol 18: Ve spolupráci se soukromým sektorem zpřístupnit rozvojovým zemím výhody nových technologií především v informační a komunikační oblasti. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

28 „Rozvojové cíle tisíciletí jsou historicky nejúspěšnější globální strategií proti chudobě. Projekt je důkazem, že společná globální akce může fungovat a vést k pozitivním změnám,“ říká šéf OSN. Osm cílů tisíciletí bylo přijato na světovém summitu v roce 2000. Některé z Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) již byly splněny, další se k úspěchu v roce 2015 blíží. Zároveň zůstává řada nedostatků v plnění jiných miléniových cílů. To jsou hlavní závěry výroční zprávy MDGs Report, kterou jako průběžné hodnocení dosažených výsledků každoročně vydává Organizace spojených národů. Dne 1. července ji v Ženevě prezentoval generální tajemník OSN Pan Ki-mun. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

29 Do cílového data MDGs zbývá jen 500 dní
Do cílového data MDGs zbývá jen 500 dní. Navzdory cynickým předpovědím pomohly bez rozmáchlých gest světu sjednotit se, inspirovat a transformovat. Chudoba ve světě se snížila na polovinu. Více dívek chodí do školy. Více rodin má přístup k lepším zdrojům vody. Více matek přežije porod a více dětí žije zdravěji. Daří se nám masivní zákroky proti malárii, tuberkulóze a dalším smrtelným chorobám. K posílení akce v závěrečné fázi MDGs je zapotřebí akce ve čtyřech oblastech: strategické investice do zdraví, vzdělávání, energetiky a sanitárního vybavení, se zvláštním zřetelem na zlepšení postavení žen a dívek; zaměřit pozornost na nejchudší a nejzranitelnější země, komunity a společenské skupiny, pro které je cesta ke zlepšení nejtěžší, přestože vyvíjejí největší úsilí. plnit sliby finanční podpory. Veřejné rozpočty zažívají těžké časy, ale břímě vyrovnávání rozpočtů by neměli nikdy nést ti nejslabší. prohloubit spolupráci mezi vládami, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími skupinami v celém světě, která pomáhá Rozvojovým cílům tisíciletí stát se historicky nejúspěšnějším celosvětovým tažením proti chudobě. Problémy, jimž čelíme, jsou velké, ale máme mnohem lepší možnosti než na přelomu tisíciletí: od stále širšího využití technologí až po mnohem větší pochopení toho, co funguje a co ne. Budeme-li nadále aktivní, zachráníme životy, vytvoříme solidní základy udržitelného rozvoje po roce 2015 a pomůžeme vytvořit lepší předpoklady pro trvalý mír a lidskou důstojnost. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

30 Rozvojová spolupráce České republiky
Československo se před rokem 1989 výrazně angažovalo v rozvojovém světě. Tehdy se zaměřovalo zejména na země socialistické nebo uplatňující určité prvky plánovaného hospodářství. Jednalo se zejména o hmotnou (léky, potraviny), technickou pomoc (vysílání odborníků) a stipendia zahraničním studentům. Česká republika projevuje solidaritu s lidmi v málo rozvinutých zemích a cítí svůj díl zodpovědnosti na řešení globálních problémů, které do značné míry souvisejí s chudobou. Zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) je plnohodnotnou součástí zahraniční politiky ČR a přispívá k naplňování jejích cílů. Strategickým cílem české rozvojové politiky je odstraňování chudoby a podpora bezpečnosti a prosperity prostřednictvím efektivního partnerství, které umožní chudým a málo rozvinutým zemím realizovat jejich rozvojové cíle. Výchozí bod představují Rozvojové cíle tisíciletí (Millennium Development Goals – MDGs). Klíčový stimul pro rozvoj představují demokratické formy vládnutí, udržitelný ekonomický růst, zapojování rozvojových zemí do mezinárodního obchodu, sociální rozvoj a péče o životní prostředí. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

31 Základní principy Základní principy české rozvojové spolupráce vycházejí z Evropského konsensu o rozvoji (2005), Pařížské deklarace o efektivnosti pomoci (2005) a Akční agendy z Akkry (2008). Česká ZRS je založena na partnerství s přijímajícími zeměmi, je vedena poptávkou ze strany partnerských zemí a jejich potřebami. ČR podporuje posilování systémů a kapacit partnerských zemí (cílem je jejich aktivnější role při formulování a realizaci vlastních rozvojových politik) S principem partnerství souvisí rovněž vzájemná odpovědnost  (ČR jako dárce i partnerské země mají odpovědnost za výsledky a dopady rozvojových programů vůči svým občanům a vůči sobě navzájem). ČR se zapojila do úsilí dárcovské komunity koordinovat svoji rozvojovou politiku (harmonizovat rozvojové aktivity teritoriálně i sektorově). Česká rozvojová politika je transparentní, je otevřena veřejné diskusi, která zahrnuje nestátní neziskové organizace, podnikatelskou sféru, akademickou obec a další složky občanské společnosti. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

32 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017
Dokument, schválený vládou usnesením č. 366 ze dne 24. května 2010, určuje směřování české rozvojové spolupráce ve střednědobém horizontu. Koncepce nahradila předcházející dokument z roku 2002 a bere v úvahu změny zahraničněpolitického a ekonomického kontextu, nové závazky ČR v rámci EU a na dalších multilaterálních fórech i obecné trendy v oblasti rozvojové politiky. Aktualizuje základní cíle české rozvojové spolupráce i principy jejího poskytování a stanovuje nové teritoriální a sektorové priority. Nové teritoriální priority: Programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko Projektové země (země, ve kterých jsou ve střednědobém horizontu potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR): Gruzie, Kambodža, Kosovo, Palestinská autonomní území, Srbsko Nové sektorové priority: životní prostředí, zemědělství, sociální rozvoj (včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb), ekonomický rozvoj (včetně energetiky), podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace Vedle sektorových priorit se ČR snaží přispět k pozitivnímu vývoji v partnerských zemích prostřednictvím tzv. průřezových principů, které jsou zohledňovány v jednotlivých rozvojových projektech: řádná (demokratická) správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu, dodržování základních lidských, ekonomických, sociálních a pracovních práv příjemců projektů, včetně rovnosti mužů a žen (gender). 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

33 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

34 Zákon č. 151/2010 Sb. ze dne 21. dubna 2010, o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí Hlavní legislativní rámec pro danou oblast, v platnosti od 1. července Schválení zákona je jasným signálem, že ČR má v úmyslu věnovat se rozvojové spolupráci a humanitární pomoci dlouhodobě a předvídatelně. Dle zákona je zahraniční rozvojová spolupráce definována jako „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je přispět k odstraňování chudoby, k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, k ochraně životního prostředí, jakož i k podpoře demokracie, dodržování lidských práv a řádné správy věcí veřejných v rozvojových zemích“. Humanitární pomoc poskytovaná do zahraničí je „souhrn činností hrazených ze státního rozpočtu, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na zdraví, zmírnit utrpení a obnovit základní životní podmínky lidí po vzniku mimořádných událostí, jakož i zmírňovat dlouhodobě trvající následky mimořádných událostí a předcházet jejich vzniku a negativním následkům“. Zákon: jasně odlišuje a definuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc; v oblasti humanitární pomoci rozděluje kompetence mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra, slaďuje ji s integrovaným záchranným systémem;   stanovuje pravomoci a působnosti všech subjektů; právně zakotvuje Českou rozvojovou agenturu (ČRA) jako implementační organizaci české ZRS.     3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

35 Účelem České rozvojové agentury (ČRA) je podporovat realizaci zahraniční rozvojové spolupráce ČR (ZRS). ČRA byla zřízena ministrem zahraničních věcí jako organizační složka státu k 1. lednu V souladu s usnesením vlády č. 1070/2007 o transformaci systému ZRS ČR, navazuje ČRA na aktivity Rozvojového střediska, které do roku 2007 plnilo v systému ZRS důležitou poradní, komunikační a vzdělávací funkci. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

36 Celková oficiální rozvojová pomoc České republiky za rok 2010 dosáhla 4,34 miliardy Kč, tj. 227,56 milionů USD. Tato hodnota v absolutních číslech znamená oproti roku 2009 nárůst o 6,48 % (viz tabulka č.1). Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA ke hrubému národnímu důchodu (HND) je mírně vyšší než v předchozím roce, a to 0,13 %. Oficiální rozvojová pomoc dárců sdružených ve Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) dosáhla v roce 2010 podle předběžných údajů mil. USD, což je v průměru 0,32 % jejich HDP. Relativně jsou ze členů DAC nejmenšími dárci Korea (0,12 %), Itálie (0,15 %) a Řecko (0,17 %), následované Japonskem (0,20 %) a Spojenými státy americkými (0,21 %). Z tzv. nastupujících dárců (nečlenů DAC) se této úrovni přibližuje Česká republika (0,13 %) a Slovinsko (0,13 %). Další srovnání ilustruje tabulka č. 2. 3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek

37 Objem finančních prostředků vynaložených Českou republikou na oficiální rozvojovou pomoc v letech 2005 – 2012 (v mil. Kč) Rok ODA (v mil. Kč) HNP ODA/HDP (v %) 2005 3 235,96 0,11 2006 3 636,89 3  0,12 2007 3 632,82 3  2008 4 245,26 3  2009 4 077,43 3  2010 4 341,78  3  0,13 2011 4 441,82 3  2012 4 291,29 3  3 Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF Michael Martinek