VY_32_INOVACE_DEJEPIS2_17 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor

Prezentace na téma: "VY_32_INOVACE_DEJEPIS2_17 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor"— Transkript prezentace:

1 VY_32_INOVACE_DEJEPIS2_17 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu VY_32_INOVACE_DEJEPIS2_17 Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Radka Vanišová Tematický celek Dějepis Ročník 1. – 4. ročník gymnázia Datum tvorby Únor 2014 Anotace Materiál je určen pro zpestření výuky dějepisu, suplovanou hodinu, mezipředmětové vztahy (D, literatura) atd. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výklad do hodiny, pracuje s literárními texty. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Úkol: Z čeho je následující ukázka?
Cimrman, Smoljak, Svěrák: České nebe Babička: No já zase tak úplně obyčejná nejsem. Říkal pan farář, že jednou budu mít svoje vlastní údolí. A v něm sochu s vnoučaty. V doživotní velikosti. A to jsem se chtěla zeptat: vy jste ten Otec vlasti? Komenský: Ne, pozor! Já jsem Učitel národů. Otec vlasti je Karel IV. Havlíček: Ale neplést s Otcem národa. To je zase Palacký. Komenský: Ano. A Praotec národa je tady praotec Čech, pak máme také Miláčka národa, to je Josef Kajetán Tyl, Vůdce národa, to je Rieger, a Zrádce národa, to je Sabina. Babička: Tak počkejte, abych si to nepletla: Otec vlasti, Otec národa, Praotec národa, Miláček národa… (Zaváhá.) Komenský: (Napoví a ukáže na sebe.) … Učitel národů… Babička: Ano, Učitel národů, Vůdce národa a Zrádce národa. Tak tohle všechno my máme.

3 Úkol: Přiřaď. Karel Sabina František Palacký Praotec Čech Jan Ámos Komenský Josef Kajetán Tyl Karel IV. Miláček národa Zrádce národa 1316–1378 Praotec národa Otec vlasti Otec národa ??? Učitel národů

4 Praotec Čech Úkol: Urči autora a název díla.
Alois Jirásek, Staré pověsti české Za Tatrami, v rovinách při řece Visle rozkládala se od nepaměti charvátská země, část prvotní veliké vlasti slovanské. V té charvátské zemi bytovala četná plemena, příbuzná jazykem, mravy, způsobem života. I stalo se, že se strhly mezi nimi vády a krvavé boje o meze a dědiny. Vstal rod na rod, příbuzní bojovali proti příbuzným a hubili se navzájem. V ten čas dva bratři mocného rodu, oba vojvodové, Čech a Lech, spolu se o to snesli, že opustí rodnou zemi bojem neblahou. Řekli si: „Vyhledejme sobě nových sídel, kdež by náš rod žil s pokojem a díla si hleděl.“

5 … Jak se usnesli, tak vykonali. Svolavše své plémě, vzdali oběť bohům, vynesli obrazy dědů, a rozžehnavše se s otcovskou půdou, obrátili se na západ slunce, v neznámé končiny. Tak došli až ke třetí velké řece, Vltavě, kteráž divočinou tekla; když i tu přebředli, počala si všecka čeleď stýskati, že není konce klopotné cesty a nikde stálého odpočitutí. Tu vojvoda Čech ukázal na vysokou horu, jež se před nimi modrala nad širým, rovinatým krajem, a děl: „Podejděme pod tuto horu, tam dětem, skotu odpočineme.“ Došli a položili se na úpatí hory, jež slove Říp. Vojvodové a starší rodu ohledali půdu vůkol a znamenali, že jest úrodná. Ráno pak, za první zoře vstal Čech a vydal se sám jediný vzhůru na temeno Řípu tichým lesem, plným ještě nočního šera.

6 Když vstoupil na horu, bylo ráno; a hle, široširý kraj se před ním rozkládal do nedozírné dálky, až k modravým horám rovný a volný, les a chrastina, nivy a luka. Bujnou jeho zelení svítily se řeky jako rozlité stříbro. I zaradoval se praotec Čech nad utěšeným krajem i zamyslil se pak nad ním, jak bohové dají, jak tu bude jeho rodu i budoucím pokolením. Když pak sestoupil, zvěstoval, co zhlédl. Nazejtří vydali se mnozí kolem hory, aby poznali všecko okolí. Co zhlédli, podobalo se jim, vody velmi rybné, půda úrodná, všechen způsob té krajiny, a oznámili, že se hodí na sídla. Když pak třetího dne počalo slunce nad lesy vycházeti, povolal Čech bratra a starší a rozkázal svolati všechnu čeleď. Povystoupiv s nimi na místo, odkud viděti do kraje, promluvil k nim takto:

7 „Již si nebudete stýskati, neboť jsme našli kraj, kde zůstaneme a sídla zarazíme. Vizte, to je ta země, kterou jste hledali. Často jsem vám o ní mluvil a sliboval, že vás do ní uvedu. To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající. Na všem budete mít hojnost, a bude nám dobrou obranou proti nepřátelům. Hle, země po vaší vůli. Jen jména nemá; rozvažte, jakým jménem by měla býti jmenována.“ „Tvým! Tvým nechť se jmenuje!“ zvolal jako z božského vnuknutí stařec dlouhé, bílé brady, nejstarší ze všech starostů. Hned všichni, starostové i čeleď, volali jako jedním hlasem: „Tvým! Tvým jménem!“ „Po tobě a´t se jmenuje!“ Vojvoda Čech, potěšen vůlí všeho lidu, poklekl na kolena a líbal zeni, novou vlast svého plemene. A zlíbav ji, vstal, a pozvednuv rukou svých, do širého kraje pohnut volal a žehnal:

8 Úkol: Kde se poprvé setkáváme s praotcem Čechem?
„Vítejž, země svatá, nám zaslíbená! Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez ourazu a rozmnož nás od národu do národu až na věky!“ Radostně pak postavil na zemi dědky, jež v bělostné rouše nesli z prvotní vlasti, a zanítil veliký oheň. I obětovali na poděkování a pro požehnání zápalnou oběť a radovali se všichni. Úkol: Kde se poprvé setkáváme s praotcem Čechem? Kosmas: Chronica Boemorum Úkol: Kdo to byl Kosmas? Ve kterém století žil?

9 Praotec Čech Úkol: Kde přesně se nachází hora Říp? Ukaž na slepé mapě.
Jaká slavná stavba je na obrázku? Obr. 2 románská rotunda sv. Jiří Obr. 1 Úkol: Ukaž typické znaky románské architektury.

10 Karel IV. Úkol: Jak se jmenovali jeho rodiče?
Obr. 3 Úkol: Jak se jmenovali jeho rodiče? Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna Otec Vlasti – Pater Patriae v antickém Římě čestný titul udělovaný císařům (Augustus, Claudius, Nero atd.) – zkratka P. P. Úkol: Kdo a kdy poprvé označil Karla IV. jako Otce vlasti? Vojtěch Raňkův z Ježova, (smuteční obřad) Úkol: Kdo byl Vojtěch Raňkův z Ježova? Mistr Vojtěch - doktor pařížské univerzity - scholastik pražské kapituly

11 Jan Ámos Komenský Úkol: Jaké je datum jeho narození? 28. březen
Obr. 4 Úkol: Jaké je datum jeho narození? (Den učitelů) 28. březen poslední biskup Jednoty Bratrské Úkol: Co byla Jednota bratrská? reformační církev, založena 1457, myšlenky Petra Chelčického; zrušena po Bílé hoře; obnovena po 1873 – jednota českobratrská, po 1918 Českobratrská církev evangelická Úkol: Vyjmenuj minimálně 3 díla Jana Ámose Komenského. Labyrint světa a Ráj srdce, Via lucis, Didactica magna, Janua linguarum reserata, Orbis sensualium pictus, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské…

12 František Palacký politik (Národní strana - staročeši) spisovatel
Obr. 5 politik (Národní strana - staročeši) spisovatel historik – zakladatel moderního dějepisectví nejznámější díla: Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě Idea státu rakouského zastával myšlenky austroslavismu tchán Františka Ladislava Riegera Úkol: Vysvětli termín austroslavismus. Austro – Rakousko; Slavismus - Slované

13 František Ladislav Rieger (1818 - 1903)
Obr. 6 politik (Národní strana – staročeši) RSN – Riegrův slovník naučný - první česká encyklopedie (původně 11 svazků, cca hesel) online verze: Úkol: Kdo nespolupracoval na sestavování RSN? F. Palacký, V. Hanka, V.V. Tomek, K.J. Erben, J.E. Purkyně, E. Grégr všichni spolupracovali! Úkol: Vyber si jednoho z těchto významných mužů. Co o něm víš?

14 Josef Kajetán Tyl spisovatel (novely, povídky…) novinář (Květy)
Obr. 7 spisovatel (novely, povídky…) novinář (Květy) dramatik Úkol: Vyjmenuj minimálně 2 hry J.K. Tyla. Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Paličova dcera, Strakonický dudák, Jan Hus … Úkol: Vysvětli spojitost. Kde domov můj 1834 – premiéra Fidlovačky – poprvé zazněla píseň Kde domov můj Obr. 8 1834 Obr. 9

15 Karel Sabina Obr. 10 všestranný: spisovatel, básník, dramatik, novinář, libretista, filozof, politik … politický vězeň (údajná protirakouská činnost) 1872 – vyšlo najevo, že udával rak. policii → zbytek života (5 let) v ústraní nejznámější – libreta k operám Bedřicha Smetany: Prodaná nevěsta Braniboři v Čechách pohřben v Praze (Olšany) Obr. 11

16 Zdroje Obrázky: Obr. 1: Obr. 2: Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10: Obr. 11: Literatura: Čapka, F.: Slovník českých a světových dějin, CERM, Praha 1998. Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Jirásek, A.: Staré pověsti české. SPN, Praha 1956. Kavka, F.: Karel IV. Historie života velkého vladaře. Mladá Fronta, Praha 1998.