Základy přírodních věd

Prezentace na téma: "Základy přírodních věd"— Transkript prezentace:

1 Základy přírodních věd
Základní skupiny organismů Základy přírodních věd

2 Základní skupiny organismů
Viry Bakterie Houby Lišejníky Rostliny Živočichové

3 Viry Virus = JED (latinsky) Nebuněčný organismus
Živý \ neživý organismus Nemají vlastní metabolismus, zdroj energie Replikace – pouze v hostitelské buňce Obsahuje: DNA nebo RNA Bílkoviny – většinou obal Enzymy – infikování buněk

4 Viry Vnikne do hostitelské buňky nebo vstříkne do buňky svou gen. Informaci Buňka začne replikovat gen. Informaci viru, jeho proteiny, enzymy -> výroba nových virů Buňka zahyne a uvolní se z ní viry

5 Viry - člověk Nelze použít antibiotika
Pouze antivirotika – blokování receptorů (virus nepronikne do buňky) - blokování syntézy DNA,RNA Očkování – imunizace organismu (zneškodněné viry, specifické proteiny)

6 Chřipka, rýma, zánět dýchacích cest, opary, bradavice, rak. děl
Chřipka, rýma, zánět dýchacích cest, opary, bradavice, rak.děl. čípku, příušnice, vzteklina, neštovice, EB virus, klíšťová encefalitida, SARS, obrna, AIDS

7 Bakterie Jednobuněčné prokaryotní buňky
Nejrozšířenější organismus na světě Osídlování všech prostředí (velmi nízké, vysoké teploty, vakuum,…) Význam - rozklad mrtvé organické hmoty -> koloběh živin - symbiotické vztahy s většinou organismů

8 Struktura prokaryotní buňky
Bez jaderné membrány a jadérka Většinou pouze jeden bakteriální chromozom uspořádán do kruhu Plazmidy – samostatné části DNA (několik málo genů) Ribozomy – syntéza bílkovin Cytoplazma Buněčná stěna, brvy, bičíky,…

9 Bakteriální nemoci člověka
Angína, zápal plic, tetanus, tyfus, mor, cholera, tuberkulóza, spála, salmonelóza, syfilis, kapavka, borelióza, lepra, …

10 Houby (fungi) Nemají chlorofil a vakuoly
Zásobní látkou je glykogen a tuky Základní stavební látkou je chitin(polysacharid) – u rostlin celulóza Schopnost rodozměny – střídání pohlavního a nepohlavního (výtrusy) rozmnožování (+ vegetativní rozmnožování)

11 Houby Výživa hub: Plísně - většinou (saprofytické) rozkladači
Objevil Penicilin 1928 Získal Nobelovu cenu 1945 Sir Alexander Fleming Výživa hub: (Sapriotická) – rozkladači Cizopasná, symbiotická (lišejníky) Plísně - většinou (saprofytické) rozkladači Prospěšné – výroba antibiotik, enzymů, využití v potravinářství, … Škodlivé – mykózy lidí, rozklad jídla, dřeva, produkce mykotoxinů, …

12 Lišejníky Podvojný organismus Pohlavní i nepohlavní rozmnožování
Druh houby Řasa nebo sinice Lišejník Lišejníky Podvojný organismus Pohlavní i nepohlavní rozmnožování

13 Rostliny – (plantae) Jednoleté/dvouleté/vytrvalé
Byliny (stéblo/lodyha/stvol) / dřeviny (keře/stromy)

14 Živočichové – (animalia)
Jednobuněční (prvoci) bičíkovci, kořenonožci (měňavky), výtrusovci, obrvení (nálevníci - trepka) Mnohobuněční Žahavci (nezmar, medůzy) ploštěnci (tasemnice) hlísti (hádě octové, vlasovec) měkkýši (plži, hlavonožci) kroužkovci (pijavice, žížala) členovci (hmyz) ostnokožci (hvězdice) strunatci (obratlovci)

15 Živočichové Obratlovci Sliznatky Mihule Paryby Nozdratí Paprskoploutví
Obojživelníci  Plazi  Ptáci  Savci