Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Státní zemědělská a potravinářská inspekce Kontrola kvality potravin v roce.

Prezentace na téma: "Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Státní zemědělská a potravinářská inspekce Kontrola kvality potravin v roce."— Transkript prezentace:

1 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Státní zemědělská a potravinářská inspekce Kontrola kvality potravin v roce 2011

2 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Kontrola kvality Kontroly prováděné SZPI jsou zaměřeny zejména na : bezpečnost potravin hygienické podmínky výroby, prodeje atd. vlastní parametry potravin jakost potravin dokumentace označování (zejména odhalování klamání) vlastní jakostní parametry potravin falšované potraviny

3 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Impulsy k realizaci kontroly plnění povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů a národních předpisů doporučení Evropské komise (monitoring cizorodých látek, mikrobiologie) notifikace z RASFF změny právních předpisů analýza dat ve vlastním informačním systému aktuální zjištění inspektorů v terénu podněty spotřebitelů, profesních svazů impulsy provozovatelů potravinářských podniků informace od partnerských dozorových orgánů tuzemských i zahraničních nové vědecké poznatky

4 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Hodnocení rizika Kontroly provozovatelů potravinářských podniků jsou prováděny na základě stanovení – hodnocení rizika dle 4 základních kritérií : velikost provozovny komodita  historie porušení právních předpisů  certifikace

5 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Souhrnné výsledky kontrol za rok 2011 :  celkem bylo provedeno cca 36 000 kontrol  odebráno a laboratorně analyzováno cca 8 000 vzorků (430 000 jednotlivých rozborů)

6 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Kontrola bezpečnosti 2011 u Kontrola hygienických limitů cizorodých látek u Kontrola plnění mikrobiologických požadavků u Hygienické limity  5094 šarží, nevyhovující 182, tj. 3,6% (odběr byl cílený na problematické komodity)  Jako škodlivé bylo kvalifikováno 46 šarží, tj. 0,9 % u Mikrobiologické požadavky  4066 šarží, nevyhovující 219, tj. 5,4% (včetně hodnocení na místě – výskyt plísní a hnilob)  Jako škodlivé bylo kvalifikováno 5 šarží, tj. 0,1 %

7 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Kontrola kvality 2011 u Kontrolováno bylo 3571 šarží u Nevyhovujících právním předpisům nebo deklaraci na obale bylo 536 šarží, tj. 15,0 % u Při stanovení právní kvalifikace se přihlíží k rozsahu zjištěného nedostatku u Menší nedostatky jsou způsobovány technologickou nekázní, nezkušeností výrobce, nedůslednou kontrolou vstupních surovin nebo vyrobených potravin u Zásadní nedostatky spočívají v záměrném použití levných surovin nevhodných pro výrobu finálního produktu. Do popředí se začíná dostávat klamání ve věci původu potraviny (burčák, víno, česnek…)

8 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Kontrola kvality 2011 u Komentář k některým problematickým skupinám potravin : - Zpracovaná zelenina a ovoce, ovocné pomazánky - Suché skořápkové plody - Burčák - Víno - Med - Masné výrobky - Rybí výrobky

9 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Zpracované ovoce a zelenina Ovocné pomazánky a džemy - nižší než deklarovaný obsah ovocné složky, náhrada cukrem, - záměna dražší suroviny zpravidla jablečnou složkou (stanovení specifických látek pro jablka – floridzin, sorbitol), - náhrada přirozené konzervační vlastnosti cukru syntetickými konzervanty. Kečupy - nižší podíl sušiny vnesené rajčaty (náhrada dražší suroviny) Metody byly vyvinuty v laboratoři SZPI

10 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Suché skořápkové plody u Piniové oříšky - Klasické jsou z Pinus pinea (Středomoří) - V ČR jsou prodávány čínské provenience (P. koreana, sibirica atd.) - Jejich chuť je nerozeznatelná od „pravých“ pinií - Po několika hodinách až dnech dojde ke změně u vnímání chuti konzumentů – vše se zdá odporně hořké, hořké potraviny jsou bez chuti („pine mouth syndrom“ piniový syndrom hořké chuti). - Důvod – středomořská provenience je mnohem dražší Ostatní skořápkové plody - použití staré (levné) suroviny (žluklé, s přítomností škůdců)

11 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Burčák u Částečně zkvašený vinný mošt vyrobený z hroznů vypěstovaných na území ČR (Chráněné označení původu) - nesmí být použity zahraniční hrozny, z nich je pouze ČZVM - Zahraniční původ suroviny je prokazován izotopovou analýzou (množství deuteria, isotopy kyslíku a uhlíku) - Přídavek vody – izotopová analýza Důvod – zahraniční hrozny nebo mošt je možné zakoupit mnohem levněji v zahraničí, 2010 neúroda. V Evropské unii platí zákaz vinifikace hroznů nebo moštů původem ze třetích zemí

12 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Víno u Poučený spotřebitel si vždy víno spojuje s jeho původem - Moravská a česká vína jsou stále oblíbenější u spotřebitelů. - Princip metody je téměř shodný s metodou pro kontrolu burčáků - Důvod - Produkce hroznů v ČR pokrývá cca 40 % spotřeby vína

13 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Med u Med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech - Z medu se nesmí odstraňovat žádná z jeho složek - Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky jiné než med.

14 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Med u Důvod – kvalitního včelího medu je málo, klesají stavy včelstev, výkupní ceny v ČR jsou nízké u Do medu jsou přidávány sacharidové složky různého původu, které narušují jeho autenticitu a vnášejí do něj cizorodé enzymy nebo jsou cizorodé enzymy záměrně přidávány u Metody – enzymatické a izotopové u V medech jsou zjišťovány: poměr C4/C3 - delta d13C (max.), přítomnost cizích enzymů (beta fruktofuranozidaza, beta a gama amylasy)

15 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Masné výrobky u Klamání spočívá zejména v použití levnějších surovin – strojně odděleného masa. Tato složka má v evropském potravinovém právním řádu specifické postavení její použití je legální, pokud národní legislativa nestanoví jinak, ale musí být vždy uvedena v označení. u U trvanlivých masných výrobků je zjišťována nepřípustně vysoká aktivita vody u Masové konzervy někdy neobsahují deklarovaný podíl masa

16 Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, 5. 1. 2012 Rybí výrobky u Princip klamání spočívá opět v použití levnějších složek - vody - snížení podílu masa na úkor panády u U rybích výrobků je legální praktikou přídavek stabilizátorů (polyfosforečnany, kyselina citrónová apod.) a vody. Jejich použití a obsah vody ale musí být v označení uveden. Někdy je vyšší podíl vody v glazuře výrobku, voda se nemusí označovat pokud je obsah do 5 % hmotnosti. u Problematika je stejná u výrobku ze sladkovodních nebo mořských ryb u Metoda spočívá ve stanovení obsahu dusíku a jeho přepočtu na bílkovinu a maso