(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET

Prezentace na téma: "(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET"— Transkript prezentace:

1 (FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET
METODY URČOVÁNÍ STÁŘÍ: HOROTVORNÉ POHYBY POHYBY KONTINENTŮ ROZBOR HORNIN, JEJICH VZNIK A ULOŽENÍ ROZBOR A ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ ORGANISMŮ (FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORICKÁ GEOLOGIE, PALEONTOLOGIE, STRATIGRAFIE

2 GEOLOGICKÁ OBDOBÍ ZEMĚ

3 Předgeologické období
Éra Periody Doba trvání v mil. let Celk. stáří v mil. let Horotvorné děje Organismy Rostlinstvo Živočišstvo Předgeologické období 700 4700 (?) Vznik prvotní zemské kůry Diferenciace zems. tělesa Ne pouze chemický vývoj Prahory starší mladší 1400 3970 2570 první řasy, baktérie a sinice jednoduché organismy Starohory střední pozdní 2000 570 Assyntské (Kadomské) rozvoj řas baktérií a sinic prvoci, láčkovci kroužkovci členovci Prvohory kambrium-st. ordovik-st. silur-st. devon- st. karbon-ml. perm-ml. 340 230 Kaledonské Variské (Hercynské) řasy cévnaté rostliny –přesličky plavuně kapradiny první nahosemenné rostliny měkkýši (plži, mlži, hlavonožci) graptoliti trilobiti paryby, ryby první obojživelníci a plazi Druhohory trias jura křída 165 65 Počátek Alpinsko- himalájského rozvoj nahosemenných (cykasy, jehličnany) první krytosemenné éra plazů, hlavonožců a amonitů belemniti první ptáci a savci Třetihory paleogén neogén 63 2-3 Alpinsko- himalájské jehličnany rozvoj krytosemenných rostlin ústup hlavonožců, nummuliti rozvoj ptáků a savců Čtvrtohory doby ledové a meziledové - dozvuky současné současné, člověk

4 PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ
na počátku období byla Země ještě žhavá v nitru – radioaktivní reakce dopady meteoritů a planetek těžké kovy (Ni, Fe) se hromadí v jádru, lehčí na povrchu není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje

5 únikem látek z chemických reakcí se postupně tvoří plynný obal - prvotní atmosféra:
CO2, N2, NH3, CH4, H2, He a vodní páry Země se začíná ochlazovat, dochází ke kondenzaci vodní páry a vznikají tzv. praoceány – prvotní hydrosféra vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra)

6 život neexistuje, probíhají jen chemické reakce
datování: asi před 4700 – 4000 miliony let

7 PREKAMBRIUM (PRAHORY A STAROHORY)
4000 – 2500 mil. let – 550 mil. let

8 PRAHORY GEOLOGICKÝ VÝVOJ: vytváří se prvotní zemská kůra
vzniká prvotní pevnina a světový oceán většina hornin přeměněna (nezachovaly se) začínají vznikat i usazeniny (v oceánu)

9 BIOLOGICKÝ VÝVOJ: dochází ke vzniku organických látek z jednoduchých látek anorganických (př: sacharidy, aminokyseliny, primitivní bílkoviny, sloučeniny podobné dnešním nukleovým kyselinám) organické látky se shlukují v útvary = koacerváty, u kterých se po čase začne zachovávat určitá genetická informace - vznik prabuňky = eobiont (asi před 3,5 miliony let)

10 STAROHORY GEOLOGICKÝ VÝVOJ: vznik litosférických desek – jejich pohyb
O2 uvolňovaný do atmosféry prvními buňkami je nejprve spotřebováván chem. reakcemi a zabudováván do hornin a nerostů koncem starohor z se množství O2 prudce zvyšuje, vzniká ozónová vrstva

11 STAROHORY BIOLOGICKÝ VÝVOJ: vznik prokaryotické buňky – fotosyntéza
mnoho jednobuněčných organismů - podobali se dnešním bateriím a sinicím STROMATOLITY

12

13 vznik buňky eukaryotické – asi v ½ starohor
buňky se při rozmnožován přestávají oddělovat a vznikají kolonie, a některé buňky se začínají specializovat na určité funkce např: příjem potravy - vznik vícebuněčného organismu (na konci starohor) ve starohorním moři 3 skupiny organismů: autotrofní rostliny – fotosyntetizují živočichové - pohlcují částečky potravy houby - živí se rozpuštěnými organickými látkami

14

15 PRVOCI LÁČKOVCI KROUŽKOVCI ČLENOVCI ŘASY

16 VÝVOJ PEVNINY VE STAROHORÁCH

17 PRVOHORY 550 – 250 mil let GEOLOGICKÝ VÝVOJ: jediný kontinent PANGEA
KALEDONSKÉ A HERCYNSKÉ (VARISKÉ) VRÁSNĚNÍ (např. Český masív) = horotvorné děje, doprovázené magmatickou činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny

18 PANGEA – JEDINÝ KONTINENT TETHYS - OCEÁN

19 POSTUPNÉ ROZPADÁNÍ PANGEY NA KONCI PRVOHOR

20 ČLENĚNÍ: STARŠÍ PRVOHORY KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON MLADŠÍ PRVOHORY KARBON PERM

21 BIOLOGICKÝ VÝVOJ : KAMBRIUM A ORDOVIK
ve vodním prostředí vznikli trilobiti, ostnokožci, mořské houby, žahavci, ramenonožci, měkkýši, členovci a první obratlovci

22 FOSILIE (ZKAMENĚLINY) JÁDRA A OTISKY TRILOBITI – VŮDČÍ ZKAMENĚLINY PRVOHOR

23

24

25

26

27

28 rozvíjely se řasy ke konci ordoviku vznikly bažiny

29 SILUR A DEVON v moři vznikly koráli a rybovití praobratlovci, na souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky, plavuně a kapradiny

30

31 ORDOVIK SILUR DEVON

32 KARBON v důsledku vrásnění popadaly přesličky a plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí) rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, jehličnany) rozvoj hmyzu, štírů, stonožek

33 KARBONSKÝ PRALES

34 KARBONSKÁ VÁŽKA

35 PERM ochlazení jižní polokoule mělo za následek vymření trilobitů
rozvoj obratlovců (důkazem jsou nálezy zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů), nahosemenných rostlin

36 RYBY

37 OBOJŽIVELNÍCI

38 KRYTOLEBCI

39

40 Kontinentální drift: počátky rozpadu Pangey na přelomu prvohor a druhohor na litosférické desky, které se vzdalují. Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové podnebí (změny životních podmínek – vymírání druhů).

41 ROZPAD PANGEY – LAURASIE A GONDWANA

42 papergallery.ic.cz/jzdejiny.htm