postup výroby dřevěných schodů

Prezentace na téma: "postup výroby dřevěných schodů"— Transkript prezentace:

1 postup výroby dřevěných schodů
Projekt SŠ Oselce: Modernizace výuky odborných předmětů s využitím ICT Obor vzdělávání: H/01 Truhlář Předmět: Technologie – 3. ročník Téma: Stavebně truhlářské výrobky postup výroby dřevěných schodů Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Profil schodišť Komunikační pruh
Pro bytové budovy s nejvýše dvěma byty musí být průchodná šířka alespoň 800mm, v ostatních případech 1000 mm, průchodná výška 2000 mm. Komunikační pruh činí asi 2/10 šířky ramene. Uvnitř komunikačního pruhu musí ležet výstupní čára, na které je schodiště rozděleno dle odpovídajícího poměru.

3

4 Poměr stoupání Základem pro určení poměru stoupání je průměrná délka kroku dospělého člověka při normální chůzi po rovině. Tato délka kroku se zkracuje se zvyšujícím se stoupáním; u opřeného, svisle stojícího žebříku činí délka kroku pouze 315 mm; zde hovoříme o výšce kroku.

5

6 Podle pravidla délky kroku
Výpočet Podle pravidla délky kroku Základem je průměrná délka kroku člověka 630 mm (580 – 680 mm) na rovině a 315 mm do výšky. Schody s šířkou stupně pod 260 mm a nad 320 mm nejsou dostatečně bezpečné, nelze na ně postavit celou plochou nebo se především při chůzi dolů, za přední hranu stupně zadrhávají podpatky..

7 Pravidlo délky kroku 2 výšky stupně + 1 šířka stupně = 630 mm
2h + b = 630 mm Délka výstupní čáry LG =počet šířek stupně b

8

9 Pravidlo pohodlnosti Vzorec: b – h = 12 Příklad: 290 – 170 = 12
Poměry stoupání podle tohoto pravidla jsou například 150/270, 160/280, 170/290 a 180/300. Schodiště s poměrem stoupání h/b = 170/290 vyžadují při chůzi celkově nejmenší vynaložení síly.

10 Konstrukční typy dřevěných schodišť
Hlavními rozlišovacími znaky jednotlivých konstrukčních typů dřevěných schodišť jsou druh a provedení uložení stupňů popřípadě upevnění stupňů. Všechna dřevěná schodiště mají stupnice, některá z nich také podstupnice. Stupnice se zhotovují z masivu nebo konstrukčních překližek

11 Konstrukční typy dřevěných schodišť

12 Konstrukční typy dřevěných schodišť
Pro stupnice z masivu se hodí tvrdá dřeva, jako dub, buk, javor a jasan, ale také bříza, třešeň a ořech. Stupnice by měly být zhotoveny z radiálního dřeva, protože se tak minimálně sesychají a bortí. Všechny stupnice z masivu musejí být slepeny na šířku. Rozdělením a slepením se zamezí změnám tvaru a praskání.

13 Konstrukční typy dřevěných schodišť
Použití bočních fošen je možné, pokud jsou rozděleny a opět sklíženy spojením na vlnitou spáru, kolíky nebo pery. Lepidlo musí odpovídat třídě namáhaní minimálně D3 (DIN EN 204)

14 Děkuji za pozornost

15 Projekt SŠ Oselce: Modernizace výuky odborných předmětů s využitím ICT
Seznam použité literatury: Nutsch, W. a kolektiv: Příručka pro truhláře, Sobotáles, 1999 Křupalová: Technologie pro 1. ročník SOU učebních oborů zpracování dřeva, Sobotáles, 2000 Křupalová: Technologie pro 2. ročník SOU oboru truhlář pro výrobu nábytku, Sobotáles, 2002 Křupalová: Technologie pro 3. ročník SOU učebních oboru truhlář, Sobotáles, 2003 Panáčková, Pánáček: Technologie obrábění dřeva, Sobotáles, 1998 Blanc, G.: Dřevo od A do Z, Rebo, 2006 Ing. Wolfgang Nutsch, Prof.Dr.Ing. Walter Ehrmann: Dřevěná schodiště, Sobotáles, 2002 Odborné časopisy: Truhlářské listy Stolařský magazín Propagační materiály: Letáky a prospekty Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

16 Projekt SŠ Oselce: Modernizace výuky odborných předmětů s využitím ICT
Na prezentaci spolupracovali: žáci oborů vzdělávání L/02 Uměleckořemeslné zpracování dřeva – práce truhlářské H/01 Truhlář učitelé odborných předmětů a odborného výcviku (tým projektu) Milan Sluka Bc. Václav Pihera Bc. Václav Jakubčík Luboš Makrlík Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky