8 projektů v současné sociologii ➢ konstrukce obecných nástrojů pro empirickou analýzu ➢ syntéza vícera teoretických přístupů ➢ zpřesňování teoretického.

Prezentace na téma: "8 projektů v současné sociologii ➢ konstrukce obecných nástrojů pro empirickou analýzu ➢ syntéza vícera teoretických přístupů ➢ zpřesňování teoretického."— Transkript prezentace:

1 8 projektů v současné sociologii ➢ konstrukce obecných nástrojů pro empirickou analýzu ➢ syntéza vícera teoretických přístupů ➢ zpřesňování teoretického výzkumného programu ➢ dialog mezi vícero teoretickými přístupy ➢ rozšíření nebo rekonstrukce stávajících teoretických přístupů ➢ zájem o teoretickou minulost a klasiky ➢ diagnóza současných sociálních podmínek ➢ rozpuštění sociologické teorie (podle Camic & Gross 1998)

2 konstrukce obecných nástrojů pro empirickou analýzu Úkolem sociologické teorie je vytvořit analytické nástroje – pojmy, explanační tvrzení, interpretační vodítka či rámce – přímo aplikovatelné při výzkumu empirických problémů. Např. teorie příčin genderové stratifikace, zdrojů veřejného násilí P.Bourdieu J.Coleman M.Callon, B.Latour M.Foucault

3 syntéza vícera teoretických přístupů nebo obecná teorie společnosti Přesvědčení, že nyní je možné dosáhnout celkovou syntézu dříve rozdílných teoretických perspektiv. R.Collins J.Alexander R.Munch A.Giddens N.Luhmann

4 zpřesňování teoretického výzkumného programu Zatímco různorodost syntetických teorií vytváří teoretické různice spíše než spolupráci a kumulativní pokrok, v jednotlivých dílčích oblastech dochází k mezitím pokrokům. Jedná se zpravidla o školy nebo skupiny, které teorii úzce váží na empirický výzkum. teorie racionální volby - J.Coleman, M.Hechter institucionální analýza (opírající se např. o historickou sociologii Ch.Tilly figuracionistická sociologie N.Eliase teorie sociálních sítí M.Granovetter actor-network theory – Callon, Latour analytický marxismus diskurzní analýza

5 dialog mezi vícero teoretickými přístupy Pluralita teoretických přístupů je vítána jako plodný dialog různých teoretických perspektiv. Z.Bauman explicitně: Mouzelis (1995), Levine (1995)

6 rozšíření nebo rekonstrukce stávajících teoretických přístupů Mnoho současných teoretiků vidí nebo alespoň donedávna vidělo svou roli v nalezení a vyplnění některého z prázdných konceptuálních, metodologických, sociálních, morálních apod. míst dosud nepokrytých sociologickou teorií B.Turner – tělo čas a prostor - J.Urry Habermas – teorie komunikativního jednání H.Joas – pragmatismus + Mead – Creativity of Action studium diskurzů – van Dijk, N.Fairclough iniciační role sociálních hnutí – feministická teorie, postkolonialismus, environmentalismus apod.

7 zájem o teoretickou minulost a klasiky Trvale prospívají projekt sociologické teorie. „Myšlenky XY si nezaslouží zapomenutí, protože významnou měrou přispívají k pochopení současného světa.“ Zájem o klasiky kolísá mezi pečlivou hermeneutikou a kanibalismem klasických textů. vydávané monografie významných sociologů – Comte až Garfinkel

8 diagnóza současných sociálních podmínek Pokus učinit to, co klasici v minulosti – analyzovat povahu a dynamiku současné společnosti. Giddens (pozdní modernita), Bauman (postmodernita, globalizace), Habermas (modernita), Luhmann, Beck; Bourdieu (Bída světa apod.), I.Wallerstein. Překvapivě málo Američanů (dříve Riesman, D.Bell, R.Bellah).

9 rozpuštění sociologické teorie Zakládá se na postmoderním přesvědčení o konci velkých příběhů a Sociologická teorie (s velkým S) je vlastně takovým moderním pokusem o velký příběh. Jinou námitkou je neexistence předmětu sociologické teorie, tj. sociálna, které bylo moderním produktem a už neexistuje (Baudrillard). Tento projekt bychom mohli charakterizovat jako snahu o dekonstrukci, o rozebrání sociální teorie jako fasády a poukázání na neteoretický (politický, ideologický) základ celé budovy.

10 „dilema“ jednání a struktury „Dilema“ není problém, který bude ke konci kurzu vyřešen či objasněn, ale jen konceptuální pomůcka pro výklad sociologické teorie. Další dilemata s tím související: mikro - makro důvody - příčiny jednání – chování záměry – mechanismy životní světy – systémy porozumění – vysvětlení mysl – tělo subjekt – objekt

11 kritika „dilematu“ jednání a struktury Snahou je vytvořit sociologicky realistického a zároveň politicky optimistického obrazu postavení člověka ve společnosti (Loyal & Barnes, 2001). Jakkoli je intergrace aktérství a struktury považována obecně za výzvu sociologickému teoretizování, není jasné, co lze od úspěšné integrace očekávat. Dilema je ve své podstatě otázkou měřítka – malé a krátkodobé události jsou spojovány s aktérstvím (konverzace), velké a dlouhodobé se strukturou. Zapomíná se, že i malé a pomíjivé je silně strukturováno (Fuchs, 2001). Aktérství není vlastnost, ale vzácný statek. Čím více máme aktérů, tím méně disponují agency. Moderní představa svobodného aktéra je podobná moderní představě svobodného podnikání v potenciálně nevyčerpatelném a neznečistitelném prostředí. Ovšem agency může být hra s nulovým součtem (S.Fuller)

12 organizace kurzu Zkouška má 3 části: 1. písemná zkouška v polovině semestru (8.11.) - 2 otázky, 30 minut, 20 bodů, v době výuky. 2. písemná zkouška na konci semestru - 3 otázky 60 minut, 30 bodů, ve zkouškovém období. 3. seminární práce - 3 strany, 20 bodů. Písemná práce: otázky z přednesené látky a povinné literatury. Seminární práce: nalezněte článek ve světovém jazyce, který pojednává o některé pro vás významné otázce probírané v kurzu a napište jeho shrnutí a kritické hodnocení. Rozsah 3 strany, font 11, řádkování 1,5. Odevzdání PŘED písemkou. Hodnocení: 55 a více bodů - výborně 40 až 54 bodů - velmi dobře 30 až 40 bodů - dobře méně než 30 bodů - nedostatečně.

13 děkuji za pozornost a za týden nashledanou...