Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Afrika – přírodní podmínky 3 podnebí - klima
Afrika – přírodní podmínky 3 podnebí - klima Autor : J.Čáp VY_32_INOVACE_ZEMEPIS_CAP_2.18
2
Afrika – nejteplejší kontinent
1 I. Co je podnebí? (Formuluj a zapiš charakteristiku podnebí.) II. Jak se jmenuje vědní obor,který zkoumá podnebí? III. Které vlivy budou utvářet podnebí velkých částí zemského povrchu? (tzv. makroklimatogenní činitelé?) IV.Které vlivy budou dotvářet konkrétní podobu podnebí na malých plochách? (činitelé mikroklimatu)
3
III.MAKROKLIMA určují :
I.PODNEBÍ je dlouhodobý režim počasí v určité oblasti, který se utváří působením klimatogenních (= klimatogeografických) činitelů. 2 II.KLIMATOLOGIE – věda, která studuje podnebí. III.MAKROKLIMA určují : A- Zeměpisná šířka – množství sluneční energie (klesá od rovníku k pólům) B- Obecný oběh atmosféry - vzduch proudí z tlakových výší do tlakových níží Obr.1
4
V.Najdi v mapě a zapiš názvy oceánských proudů při afrických březích.
3 III.MAKROKLIMA určují : C- Vzdálenost od oceánů a moří – stupeň oceánity či kontinentality, oceánické podnebí (v porovnání s kontinentálním) se vyznačuje malými denními i ročními rozdíly teploty vzduchu, vysokou vlhkostí, velkou oblačností a značnými ročními úhrny srážek D-Oceánské proudy – teplé a studené V.Najdi v mapě a zapiš názvy oceánských proudů při afrických březích. VI. Co je dezertifikace krajiny? VII. Které proudy mají dezertifikační vliv na přilehlou africkou krajinu? IV.MIKROKLIMA (místní klima) ovlivňují : Vlastnosti zemského povrchu – vliv nadmořské výšky (úbytek 0,6°C na 100 m výšky), dále orientace svahů, stav vegetace, hydrologické poměry,vulkanické děje apod. Činnost člověka – má stále větší vliv na klima velkých částí zemského povrchu.Často napomáhá ke zvyšování teploty (globální oteplování planety).
5
Průměrné roční teploty v období 1979-2010
4 oC Obr.2 Vysvětli,co způsobuje velké teplotní rozdíly na stejné rovnoběžce./např. 10O / s.z.š
6
Roční průměrná teplota
5 Obr.3
7
I.Kterou meteorologickou charakteristiku vyjadřuje tato mapka ?
II.Doplň jednotku do políčka vedle barevné škály legendy. 6 Obr.4
8
TEPLOTNÍ REKORDY SVĚTADÍLŮ - srovnání s ČR DOPLŇTE – samostatná práce s atlasem
7 Max. ( oC ) místo (stát) Min. ( oC ) AFRIKA EVROPA ČESKÁ REPUBLIKA
9
TEPLOTNÍ REKORDY SVĚTADÍLŮ - srovnání s ČR DOPLŇTE – samostatná práce s atlasem
8 Max. ( oC ) roční průměrná místo (stát) Min.( oC ) AFRIKA EVROPA ČESKÁ REPUBLIKA
10
ROČNÍ SRÁŽKOVÉ REKORDY SVĚTADÍLŮ - srovnání s ČR
9 ROČNÍ SRÁŽKOVÉ REKORDY SVĚTADÍLŮ - srovnání s ČR DOPLŇTE – samostatná práce s atlasem Max. (mm) místo (stát) Min. (mm) AFRIKA EVROPA ČESKÁ REPUBLIKA
11
10 Režim srážek Na rovníku (resp. mezi 5° s. š. a 10° j. š.) je režim srážek vyrovnaný s dvěma maximy objevujícími se s měsíčním zpožděním po vrcholení slunce v zenitu (tzv. zenitové deště), kdy následkem vysokých teplot je i velké vypařování a silné výstupné vzdušné proudy. Směrem k obratníkům se rozprostírá území s jedním dešťovým maximem a tato doba dešťů se zkracuje s rostoucí vzdáleností od rovníku. Srážek postupně ubývá až na 250 mm a doba dešťů se zkracuje až na jeden měsíc. Nejdeštivějším obdobím je léto. Subtropické oblasti afrického severu a jihu mají srážky na rozdíl od tropů hlavně v zimě, kdežto léto je tam obdobím suchého a slunného počasí.
12
11 Cirkulace v atmosféře ( viz. obr.1) Největší část Afriky leží v hranicích tropické cirkulace vzduchu. Rovníkové pásmo je charakterizováno výstupnými vzdušnými proudy a proto nižším tlakem vzduchu při zemi - jde o tzv. intertropickou zónu konvergence(„sbíhavosti“). Ta vyvolává přívod vzduchu ze subtropických šířek, kde je zvláště v pásech kolem 30° vysoký tlak. Tento přesun vzduchu se děje pravidelně vanoucími mírnými větry - pasáty. Vlivem otáčení Země vanou na severní polokouli pasáty od severovýchodu a na jižní od jihovýchodu. Vzdušné masy vystupující nad rovníkem proudí do vyšších šířek nad pasáty, přičemž tyto vzdušné proudy se nazývají antipasáty.
13
12 V červenci je situace taková, že se zóna nachází zhruba na 15° s.z.š. a k ní proudí ze severní a severozápadní Afriky kontinentální tropický vzduch. Kdežto na jih odtud proudí mořský rovníkový vzduch od jihozápadu. Do východní a jihovýchodní Afriky se tlačí mořský tropický vzduch od jihovýchodu. Nad Saharou se vytváří se díky vysokým teplotám oblast nízkého tlaku vzduchu (tzv. saharské minimum), zatímco nad Kalahari se vytváří oblast vysokého tlaku vzduchu (tzv. kalaharské maximum). V našem létě (a na podzim) přesahuje jihovýchodní pasát z jihu přes rovník. Příčinou toho je posun intertropické zóny konvergence. V oblasti Guinejského zálivu se pasát vlivem zemské rotace stáčí doprava (k severovýchodu) a mění se v rovníkový monzun. Africké monzuny jsou tedy v podstatě totéž co pasáty, ale nedují jedním směrem, nýbrž druhou sezónu směrem opačným. Je to proudění mezi mořem a kontinentem, jehož směr určují rozdíly tlaku vzduchu. Tedy letní tropický monzun přivádí na pevninu od jihozápadu vlhký oceánský vzduch, zatímco zimní tropický monzun vane od severovýchodu a přivádí suchý kontinentální vzduch. Jakousi výjimkou je oblast Guinejského zálivu, kam zasahují vlhké monzuny po celý rok.
14
13 V lednu se intertropická zóna konvergence přesune na jih a probíhá od guinejského pobřeží přes Kamerunskou horu, Kongo, Malawi, po Ruvumě a přes severní cíp Madagaskaru. V té době proudí ze Sahary (a přilehlé části Asie), nad níž se nachází oblast vysokého tlaku vzduchu (tzv. saharské maximum), přes západní a rovníkovou Afriku kontinentální tropický vzduch a přináší velmi horké a suché počasí. Za této situace proudí z Indického oceánu přes východní Afriku mořský rovníkový nebo tropický vzduch a nese s sebou silné deště. Nad Kalahari se nachází oblast nízkého tlaku vzduchu (tzv. kalaharské minimum). Severní a jižní Afrika jsou v tamních létech, kdy je vyšší teplota, oblastmi nízkého tlaku vzduchu, zatímco v zimách oblastmi vysokého tlaku. Obr.5
15
14 Obr.6 Místními větry Harmattan, což je místní výraz pro zimní suchý pasát na severní polokouli. Scirocco (neboli samum, chamsin, gibli), což je proudění kontinentálního tropického vzduchu z centrální Sahary do Středomoří vyvolávající horké prašné bouře.
16
Použité zdroje: Milan Holeček,B.Janský,S.Tlach – Zeměpis světa 1 Eva Klímová – Školní atlas světa/Kartografie Praha 2007,2008/ Karel Kašparovský –Zeměpis II. v kostce Zeměpis com.,Geografický portál Wikipedie Citace obrázků: Obr.1 - NEZNÁMÝ. flickr.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.2 - NEZNÁMÝ. flickr.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.3 - NEZNÁMÝ. flickr.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.4 - NEZNÁMÝ. flickr.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 15
17
16 Obr.5 - NEZNÁMÝ. flickr.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.6 - NEZNÁMÝ. flickr.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.