Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057.

Prezentace na téma: "Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057."— Transkript prezentace:

1 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/

2 Květ Květ je orgán semenných rostlin, který jim slouží k pohlavnímu rozmnožování.

3 Vnější vzhled Z morfologického hlediska je květ souborem přeměněných listů přisedajících na zkráceném stonku, které jsou během procesu evoluce přeměněny tak, aby mohly účelně a efektivně plnit svou funkci. Skládá se obvykle z tyčinek, pestíku a obalů květních (okvětí nebo kalichu a koruny). Soubor většího množství květů se nazývá květenství. Nejmenší květ má Wolffia (asi 0,5 mm), největší Rafflesia (až 1 metr velký). Ze středoevropských druhů má největší květ asi leknín (až přes 10 cm). Nejdelší květ má pak jednoznačně ocún jesenní (s podzemní částí trubky až 0,5 metru).

4 Vnitřní stavba Květ může obsahovat buď dva, barevně či tvarově rozlišené květní obaly, které pak nazýváme kalichem a korunou, nebo jeden nerozlišený květní obal, nazývaný okvětí. Okvětí označuje lístky tvořící obal květů a vyrůstající na květním lůžku bez rozlišení na kalich a korunu. Jsou buď v jednom nebo ve dvou, řidčeji ve více kruzích, které jsou tvarem a barvou stejné. Kalich je vnější obal květní. Skládá se z květních lístků buď volných nebo srostlých. Koruna je vnitřní obal květní, zpravidla nezelený, bílý nebo barevný, jemnější než kalich. Většinou je opadavý a skládá se z volných či srostlých korunních lístků. Květy mohou být oboupohlavné (monoklinické) - například divizna velkokvětá, nebo jednopohlavné (diklinické), dělící se na samčí a samičí -ořešák královský. Tzv. mnohomanželné rostliny nesou květy jedno- i oboupohlavní.

5 samičí – plodolisty (G)
Schéma květu kalich stonek květní lůžko rozlišené koruna Květ obalné – obaly květní nerozlišené okvětí chybí květy nahé list samčí – tyčinky (A) výtrusné samičí – plodolisty (G) pestík

6 Květní lůžko Stonkového původu Může být
Vyklenuté Ploché Prohloubené Bylinné Dřevnatějící Češule – na stavbě květního lůžka se podílejí dolní části květních obalů a tyčinek (růže)

7

8 Tyčinky Tyčinek bylo zřejmě původně mnoho a byly uspořádány ve šroubovici = primární polyandrie. Postupně však docházelo k oligomerizaci a k uspořádání tyčinek do přeslenů = kruhů. Pokud je vyvinut pouze jeden kruh tyčinek, mluvíme o haplostemonii. Tyčinky mohou být vyvinuty buď před kališními lístky = episepalní nebo před korunními lístky = epipetalní. Asi nejčastěji však bývají vyvinuty 2 kruhy tyčinek. Pokud je v tomto případě zachován zákon alternace, vnější kruh tyčinek stojí před kališními lístky a vnitřní před korunními, mluvíme o diplostemonii. Pokud však je zákon alternace porušen a naopak vnější kruh tyčinek je epipetalní a vnitřní episepalní, jedná se o obdiplostemonii, ke které dochází, pokud se pozdějšími změnami růstu přesune epipetalní kruh vně již dříve založeného episepalního kruhu.

9 Typy květů spolupracuj s internetem Podle pohlavnosti:
Podle přítomnosti samčích a samičích pohlavních orgánů jsou květy oboupohlavné  nebo jednopohlavné . Oboupohlavné květy jsou pravděpodobně původní, protože u jednopohlavných květů jsou téměř vždy rudimenty druhého pohlaví a rostliny s oboupohlavnými květy mají často další primit. znaky. Podle přítomnosti jednopohlavných květů na jednom jedinci jsou rostliny jednodomé, dvoudomé. Pokud se u jednoho druhu vyskytují jednopohlavné i oboupohlavné květy je rostlina mnohomanželná . Podle inzerce květních orgánů Acyklické neboli spirální (jsou asi původní) – mají všechny orgány vyrůstající na jedné šroubovici , hemicyklické neboli spirocyklické květy – mají část orgánů vyrůstajících v kruhu a část ve šroubovici , cyklické pak mají všechny orgány v kruzích. Podle počtu cyklů polycyklické (jsou obvykle původní, mohou však vznikat i druhotně) a oligocyklické druhotná polycyklie. Podle počtu členů v kruhu Polymerické, oligomerické, trimerické tetramerické, pentamerické , hexamerické, heptamerické. Podle toho, jestli je ve všech kruzích stejný nebo různý počet členů, jsou květy izomerické. Podle souměrnosti  Pokud se u rostliny s normálně zygomorfními květy vytvoří zdánlivě terminální květ, bývá aktinomorfní. Tomuto jevu se říká pelorie. Podle otvírání  chasmogamické (otevřené) a kleistogamické (uzavřené).

10 zygomorfní květ spirocyklický květ oboupohlavní květ spirální květ otevřený květ polycyklický květ jednopohlavní květ

11 Pyl spolupracuj s internetem
Morfologie pylového zrna Pylová zrna vznikají v tetrádách. Ve směru ze středu tetrády rozlišíme na pylovém zrnu 2 póly: proximální – blíže k centru tetrády a distální – směrem ven. Oba póly spojuje pólová osa a kolmo na ní leží ekvatoriální rovina. Pylová zrna jsou chráněna 2 obaly – exina, intina. U krytosemenných je především exina více diferencována než u nahosemenných. Exina se v tomto případě může skládat z několika vrstev. Naspodu má kompaktní 2-3 vrstvou nexinu a vně sexinu = ektexina; sexina může být tvořena jakýmisi sloupky, na jejichž konci může být další ± kompaktní vrstva. Na povrchu pak mohou být další výrůstky a pylový tmel, které slouží k lepšímu přichytávání na opylovače. V tvrdé exině jsou klíční štěrbiny – apertury, které jsou velice významným systematickým znakem. U pylu jsou původní distální apertury (spory kapradin mají místo na klíčení v proximální části), odvozená jsou pak místa ke klíčení pylu v ekvatoriální rovině a konečně na celém povrchu zrna. Apertur může být od 1 po více než 100. Původní apertury jsou protáhlé, v distální poloze se nazývají sulcus, v ekvatoriální colpus, apertury okrouhlé – póry jsou druhotné. Pylová zrna lze popisovat umělým tzv. NPC systém – počet, pozice, druh např. monosulkátní, trikolporátní pyl, atd. Bříza umí vyprodukovat až 5,5 milionu pylových zrn na jednu jehnědu.

12 Test Definuj květ... Jmenuj tři části květů...
Vyjmenuj alespoň 3 typy květů... Jak se nazývají dva obaly zrnka pylu? Z jakých částí se skládá tyčinka?

13 Zdroje obrázky: www.google.cz Informace: botanika.cz www.wikipedie.cz
Učebnice biologie pro gymnázia

14 Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/