Hluková problematika Porada stavebních úřadů, červen 2014

Prezentace na téma: "Hluková problematika Porada stavebních úřadů, červen 2014"— Transkript prezentace:

1 Hluková problematika Porada stavebních úřadů, červen 2014
Eva Urbanovská Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně

2 Hluk Z hlediska fyzikálního je zvuk mechanické vlnění v pružném prostředí v rozsahu slyšitelných frekvencí 16 Hz až 20 kHz; hluk je specifickým druhem zvuku s časově proměnným kmitočtem i intenzitou, subjektivně se vyznačuje nehudebností, nelibozvučností a kolísáním akustického tlaku. Z hlediska zdravotního je hluk je každý nechtěný zvuk, který může být škodlivý pro zdraví (může vést k poruše sluchu nebo i jiných životních funkcí), nebo který má rušivý nebo obtěžující charakter. Z hlediska právního se hlukem rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví, rušivý nebo obtěžující, a jehož hygienický limit stanoví právní předpis.

3 Nepříznivé účinky hluku
Specifické – poruchy činnosti sluchového orgánu Účinek od ekvivalentních hladin hluku nad 85 až 90 dB Nespecifické (mimosluchové) – ovlivnění funkcí různých systémů organismu Účinek prakticky v celém rozsahu intenzit hluku 80-90% populace - růst účinků se zvětšující se intenzitou hluku cca 10% lidí v populaci extrémně odolných cca 10% lidí v populaci extrémně citlivých

4 Nepříznivé účinky hluku den (LAeq 6:00 – 22:00 hodin)
dB (A) 40-45 45-50 50-55 55-60 66-65 65-70 70 + Sluchové postižení * Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Hypertenze a ICHS Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování * Přímá expozice hluku v interiéru (LAeq,24h)

5 Nepříznivé účinky hluku noc (LAeq 22:00 – 06:00 hodin)
dB (A) 35-40 40-45 45-50 50-55 55-60 60 + Zhoršená nálada a výkonnost následující den Subjektivně vnímaná horší kvalita spánku Zvýšené užívání sedativ Obtěžování hlukem Zvýšená nemocnost

6 Zdravotně přípustné hodnoty hluku
Doporučení WHO K ochraně běžné populace by neměla hladina hluku uvnitř obytných místností v noci překročit: LAmax 30 dB z vnitřních zdrojů LAeq 30 dB z venku V případě hluku z dopravy je pro většinu populace nezávadná hladina hluku ve 2 m od fasád obytných objektů LAeq 45 dB v noci LAeq 55 dB ve dne

7 Hluková legislativa Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací

8 Omezení orgánů ochrany veřejného zdraví
Hygienické limity hluku se nevztahují na: a) sousedský hluk, b) hluk a vibrace způsobené prováděním a nácvikem hasebních, záchranných a likvidačních prací, jakož i bezpečnostních a vojenských akcí, c) akustické výstražné signály související s bezpečnostními opatřeními, záchranou lidského života, zdraví a majetku, d) hluk působený povrchovou vodou přelivem přes vodní díla sloužící k nakládání s vodami.

9 Úprava hygienických limitů hluku § 11 a 12 nařízení vlády ČR č
Úprava hygienických limitů hluku § 11 a 12 nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb. V závislosti na charakteru a zdroji hluku: - Stacionární (průmyslové) zdroje – ustálený, proměnný hluk - Hluk s tónovými složkami, hudba a řeč - Doprava – silniční, železniční, letecká - Vysoce impulsní hluk – střelba z lehkých zbraní - Vysoce energetický hluk – střelba z těžkých zbraní, exploze - Hluk ze stavební činnosti V závislosti na druhu chráněného prostoru: - chráněné venkovní prostory - chráněné venkovní prostory staveb - chráněné vnitřní prostory staveb V závislosti na době: - noční doba (22:00 – 06:00 h), denní doba (06:00 – 22:00 h)

10 Akusticky chráněné prostory § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb
Akusticky chráněné prostory § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění Chráněný venkovní prostor Nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. - za chráněný venkovní prostor nelze považovat zahrady z titulu jejich užívání - za chráněný venkovní prostor lze považovat pouze ty pozemky, které nejsou z ochrany před hlukem vyloučeny (např. ostatní plochy)

11 Akusticky chráněné prostory § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb
Akusticky chráněné prostory § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění Chráněný venkovní prostor staveb Prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. - vypovídá o expozici objektu hluku, který proniká dovnitř objektu - HL se nevztahují na venkovní prostor staveb pro individuální rekreaci, hotelů, penzionů (nejsou určeny pro dlouhodobý pobyt)

12 Akusticky chráněné prostory § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb
Akusticky chráněné prostory § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění Chráněný vnitřní prostor staveb Obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Definice obytných a pobytových místností – § 3 písm. i) a j) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby obytná místnost - nejmenší podlahová plocha 8 m2. Kuchyň o ploše nejméně 12 m2, která má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. pobytová místnost - místnost nebo prostor, které svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby.

13 Hygienické limity hluku v LAeq,T nebo v LAmax chráněný vnitřní prostor staveb - limity se nevztahují na hluk působený užíváním místností Chráněný vnitřní prostor staveb Doba pobytu Limit (dB) Nemocniční pokoje den / noc 40 / 25 Lékařské vyšetřovny, ordinace po dobu používání 35 Obytné místnosti – povolené užívání do (hluk z dopravy) 45 / 35 Obytné místnosti 40 / 30 Hotelové pokoje 50 / 40 Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí, mateřských škol a školských zařízení 45 13 13

14 Hygienický limit pro stavební hluk zevnitř objektu pracovní dny 7:00 až 21:00 h: 55 dB Doba kratší než 14 h mezi 7:00 až 21:00 h – viz graf 14

15 Hygienické limity hluku v LAeq,T chráněné venkovní prostory staveb pro bydlení
Zdroj Denní doba Noční doba Stacionární zdroj – proměnný, ustálený hluk 50 dB - 8h 40 dB - 1h Stacionární zdroj – hluk s tónovými složkami 45 35 Veřejná produkce hudby Vysoce impulsní hluk 38 28 Doprava – účelové komunikace 50 40 Doprava – pozemní komunikace 55 dB - 16h 45 dB - 8h Doprava – hlavní pozemní komunikace 60 Doprava – stará hluková zátěž 70 Doprava – dráhy 55 Doprava – dráhy (ochranné pásmo) Doprava – dráhy – stará hluková zátěž 65 15 15

16 LAeq,s pro stavební hluk ve venkovním prostoru 06:00 – 07:00 h: 60 dB :00 – 22:00 h: 60 dB 07:00 – 21:00 h: 65 dB :00 – 06:00 h: 55 dB Doba kratší než 14 h mezi 7:00 až 21:00 h – viz graf 16

17 Povinnost zajištění splnění hlukových limitů
§ 30 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku, provozovatel letiště, vlastník, popřípadě správce pozemní komunikace, vlastník dráhy a provozovatel dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk, jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb … § 32 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění Hluk z provozoven služeb a hluk z veřejné produkce hudby (například koncert, taneční zábavy, artistická produkce s hudbou) nesmí překročit hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněné prostory uvedené v § 30. Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující službu a , jde-li o VHP, pořadatel, a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. 17

18 Užití hlukové legislativy v praxi OOVZ Preventivní dozor
Řízení návrhová: důkazní břemeno - povinná osoba OOVZ vystupuje jako dotčený orgán státní správy hájící zájmy podle zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění EIA/SEA IPPC Územní plánování Územní řízení Stavební řízení Užívání staveb 18

19 Územní plánování Posuzování územně plánovací dokumentace z hlediska využití ploch k různému účelu (plochy průmyslu a skladování, plochy dopravy, plochy obytné, plochy občanské vybavenosti plochy rekreace, plochy sportu ...) KHS je dotčeným orgánem státní správy dle § 4 odst. 2 písm. b) stavebního zákona Součástí ÚPD je i vyhodnocení fyzikálního faktoru „hluk“, který determinuje stanovisko KHS Do ÚPD není možno zahrnovat detailní řešení (to je až předmětem územního řízení) = není možno požadovat hlukové studie Obecné požadavky na ochranu proti hluku: Umístění zdroje hluku = nepřípustné využití území Zařazení protihlukových opatření (staveb) do přípustného využití území Podmínění funkčního využití ploch z hlediska hluku = podmíněně přípustné využití území po doložení průkazu souladu s hygienickými limity hluku (v rámci dalších stupňů řízení dle stavebního zákona)

20 Územní řízení, stavební řízení, řízení o změně účelu užívání stavby dle zákona č. 183/2006 Sb., (stavební zákon), v platném znění Posuzování konkrétních stavebních záměrů: KHS je dotčeným orgánem státní správy dle § 4 odst. 2 písm. a) stavebního zákona KHS posuzuje zajištění ochrany proti hluku dle § 30 odst. 1 a § 32 zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění SÚ posuzují ochranu proti hluku jako nedílnou součást OTP - vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění – provádí kontrolu neprůzvučnosti stavebních konstrukcí, tj. zda odpovídají normovým požadavkům na neprůzvučnost 20

21 Akustické studie Písemná zpráva obsahující výpočet očekávaných hodnot zvolených hlukových ukazatelů v chráněných prostorech - odhad (model) důsledků realizace záměru v území - informace o kritických bodech a rizicích - upozornění na možné překročení HL - návrh opatření: stanovení provozních podmínek, protihlukových opatření, při jejich realizaci je možno zajistit splnění HL

22 Akustické studie - vstupní údaje
1. Informace o všech zdrojích hluku souvisejících s provozem záměru, včetně dopravní obsluhy (zásobování, expedice, zákazníci, účelová parkoviště) - akustické parametry stacionárních zdrojů a jejich umístění (VZT, klimatizace, chlazení, strojovny, vlastní výrobní zařízení …) - doba provozu (zařízení jako celku, jednotlivých strojů –stanovení LAeq,T ) - režim a podmínky provozu - údaje stavební akustiky (neprůzvučnost stavebních konstrukcí – ČSN )

23 Akustické studie - vstupní údaje
2. Identifikace chráněných prostorů způsob využití - rozhodující je kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas, povolení změny účelu užívání (výpis z katastru nemovitostí) 3. cesty šíření hluku, odstupy, vzdálenosti - lze modelovat jen hluk šířený vzduchem, nikoliv konstrukcí

24 Akustické studie Možnost kombinace výpočtu a měření (i technické měření zdrojů ) Zdroje nejistot: 1. vstupní údaje 2. adekvátnost výpočtového modelu a reálné situace 3. použití modelu zpracovatelem Vždy jen model, odhad, nikdy průkaz dodržení HL Bezpečnost výpočtu - max. intenzity, výkony, doby provozu

25 Průkaz dodržení hygienických limitů hluku
Přímé měření hluku z provozu zdrojů hluku v akusticky chráněných prostorech Požadavek KHS Měření hluku k prokázání nepřekročení stanovených hygienických limitů hluku je prováděno během zkušebního provozu stavby Měření hluku: v chráněných prostorech v okolí nové stavby v chráněných prostorech vlastní stavby kombinace obojího Měření může provádět pouze akreditovaná nebo autorizovaná osoba V případě zjištění prokazatelného překročení hygienických limitů hluku – nutnost provedení dodatečných protihlukových opatření (technických, organizačních či jiných) Protihluková opatření navrhuje stavebník, KHS nemá kompetenci nařídit provedení konkrétních protihlukových opatření

26 ZDROJE HLUKU z hlediska povahy (průkaznosti):
Technické zdroje hluku: stroje a zařízení, doprava zdroje, u nichž můžeme měřením objektivně a reprodukovatelně zjistit míru hlukové emise (hladinu akustického výkonu LW resp. imisní hladinu akustického tlaku Lr v posuzovaném místě). hodnoty získané měřením jsou objektivní a lze je použít pro účely úředního rozhodnutí. akustické studie mají odpovídající výpovědní hodnotu. Stochastické (náhodné) zdroje hluku zdroje hluku, u nichž se akustická emise mění okamžitě, náhodně a nepředvídatelně. nelze u nich zajistit reprodukovatelnost hlukové emise, tedy není prakticky možná  ani její následná  kontrola. hodnoty získané měřením těchto zdrojů hluku platí jen pro danou situaci v okamžiku měření a je problém jejich použiti pro účely objektivního úředního rozhodnutí (přezkoumatelnost). akustické studie nemají odpovídající výpovědní hodnotu.

27 Ochrana před nadměrným hlukem uvnitř budov - splnění požadavků na neprůzvučnost
§ 19 odst. 2 vyhl. 268/2009 Sb., v platném znění Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace, jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami dle charakteru užívaných místností nebo navrhovaného způsobu užívaných místností. § 20 odst. 2 vyhl. 268/2009 Sb., v platném znění Stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska zvukové neprůzvučnosti, jestliže jejich vážená stavební neprůzvučnost a vážená normalizovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku splňují minimální požadavky stavební neprůzvučnosti dané normovými hodnotami. ČSN Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků - Požadavky – udává normové hodnoty

28 Šíření zvuku v budovách
Akustická energie se může šířit do prostoru dvěma způsoby: přímým přenosem - tj. přenášením vzduchem (vlněním se zvuk šíří vzduchem a rozkmitá příčku, odkud akustická energie vyzařuje do prostoru) nepřímým přenosem - tj. vedením zvuku hmotou (tři možné cesty): akustická energie vniká do bočních stěn, do stropu a do podlahy a v prostoru je těmito stěnami vyzařována; akustická energie, která vnikla do bočních stěn a stropů, se přenáší do příčky a z ní vyzařuje do prostoru; akustická energie vniká vzduchem do příčky, příčkou se přenáší do bočních stěn a do stropu a odtud vyzařuje do prostoru. přenos vzduchem přenos konstrukcí

29 Šíření zvuku příčkou 1 - přímý přenos
2 - nepřímo bočními stěnami do chráněného prostoru 3 - nepřímo z bočních stěn do příčky a odtud do chráněného prostoru 4 - nepřímo z příčky do bočních stěn a odtud do chráněného prostoru

30 Vzduchová neprůzvučnost
Schopnost dělící konstrukce zabránit přenosu zvuku šířícího se vzduchem z jednoho prostoru do druhého. Číselné vyjádření: vážená laboratorní neprůzvučnost Rw vážená stavební (praktická) neprůzvučnost R’w. Laboratorní vzduchová neprůzvučnost se posuzuje při ideálních podmínkách bez vlivu okolních konstrukcí. Stavební vzduchová neprůzvučnost se měří přímo na stavbě a zahrnuje i vliv šíření zvuku okolními konstrukcemi. V běžných případech se rozdíl mezi laboratorní (Rw) a stavební (R’w) váženou vzduchovou neprůzvučností pohybuje v průměru mezi 2 až 3 dB (přibližně 50 % akustického výkonu se mezi místnostmi šíří přímou cestou a zbývajících 50 % bočními cestami).

31 Kročejová neprůzvučnost
schopnost vodorovné konstrukce utlumit kročejový zvuk, který vzniká při mechanických nárazech do jejího povrchu (chůze nebo náhodný náraz předmětu) a šíří se jako vlnění do okolních, pevně navázaných konstrukcí. Číselné vyjádření: vážená normovaná hladina kročejového zvuku – laboratorní Lnw nebo stavební L’nw Pro kročejový zvuk se korekce na boční přenos pohybuje mezi 0 až 2 dB.

32 ČSN 73 0532 - požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách

33 ČSN požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov Podíl plochy oken na celkové ploše obvodové konstrukce místnosti: > 50 % platí hodnota v tabulce, 35 – 50 % hodnota v tabulce ponížená o 3 dB, < 35 % hodnota v tabulce ponížená o 5 dB

34 ČSN Třídy zvukové izolace oken vyráběná a prodávaná okna se doporučuje označovat číslem TZI TZI oken mají pouze deklarativní charakter

35 Neprůzvučnost stavebních konstrukcí
Splnění v normě ČSN stanovených minimálních požadavků na zvukově izolační vlastnosti dělicích a obvodových konstrukcí je nezbytným technickým předpokladem splnění hygienických limitů hluku stanovených v nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v akusticky chráněných místnostech.

36 Návrh a posouzení zvukové izolace
Návrh nebo výpočtové posouzení vzduchové i kročejové izolace konstrukcí v budovách ve fázi projektové přípravy. Porovnání vypočtených teoretických hodnot neprůzvučnosti s požadavky  ČSN ; v nevyhovujících případech návrh úprav pro splnění požadavků. Při návrhu opatření jsou důležité  zkušenosti z měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti konstrukcí. Ověření zvukové izolace navrhovaných konstrukcí je výhodné řešit již ve fázi tvorby projektové dokumentace objektu. Včasné odhalení nedostatečné zvukové izolace konstrukcí a úprava návrhu konstrukce předchází problémům při realizaci objektu a reklamacím uživatelů objektů. Odstranění vady konstrukce v podobě nedostatečné zvukové izolace v již dokončeném objektu je často neúměrně nákladné, za cenu zmenšení užitné plochy objektu a v některých případech může představovat výrazný stavební zásah do již užívaných prostor.

37 Měření neprůzvučnosti
Typy měření zvukové izolace  Měření zvukové izolace se provádí podle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 140 a v návaznosti na měření poté i vyhodnocení dle souboru harmonizovaných evropských norem ČSN EN ISO 717. Měření zvukové izolace se dělí na dvě základní skupiny:  Měření vzduchové neprůzvučnosti postihuje vlastnost konstrukce útlumu hluku přenášeného vzduchem (například rozhovor osob, puštěná televize, hluk spotřebičů mimo konstrukce). Měření kročejové neprůzvučnosti  postihuje vlastnost konstrukce útlumu hluku vznikající přímými mechanickými nárazy na konstrukci (kroky osob, zvířat, pády předmětů).

38 Měření neprůzvučnosti
Vzduchová neprůzvučnost Kročejová neprůzvučnost Do jedné z místností (vysílací), oddělených měřenou konstrukcí, umístěn všesměrový zdroj hluku (soustava dvanácti reproduktorů umístěných na povrch dvanáctistěnu). V místnostech je snímána hladina akustického tlaku. V přijímací místnosti je změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru. Vzduchová neprůzvučnost je stanovena rozdílem hladin akustického tlaku ve vysílací a přijímací místnosti s doplněním o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti. Speciálním případem měření vzduchové neprůzvučnosti jsou obvodové pláště budov, kdy je vysílací místnost nahrazena exteriérem. Do vysílací místnosti je umístěn normalizovaný zdroj kročejového zvuku. Jedná se o soustavu pěti závaží se stanovenou hmotností, která dopadají ze stanovené výšky v určených intervalech na stropní konstrukci. V přijímací místnosti je měřena hladina akustického tlaku v různých polohách v místnosti V rámci zkoušky je v přijímací místnost změřena doba dozvuku pro zjištění pohltivosti prostoru. Kročejová neprůzvučnost je určena jako hladina akustického tlaku v přijímací místnosti doplněná o korekční člen pohltivosti přijímací místnosti.  

39 Proč provádět měření neprůzvučnosti ?
Koncepce normy ČSN vychází z důsledného ověřování stanovených požadavků měřením. Požadavky na dělící a obvodové konstrukce jsou v ČSN důsledně stanoveny ve stavebních hodnotách, tj. včetně vedlejších cest přenosu hluku. Pouze u otvorových výplní (okna , dveře) jsou požadavky stanoveny v hodnotách laboratorních. Výpočet se připouští pouze ve fázi projektové přípravy; průkazné a rozhodující jsou pouze změřené hodnoty. Do hodnocení nejsou započítávány nejistoty měření (nejistotu stavebních měření nelze objektivně stanovit).

40 Kdy provádět měření neprůzvučnosti ?
Měření zvukové izolace: - při kolaudaci objektů pro ověření souladu stavby s legislativními požadavky, - podklad při projektech rekonstrukcí objektů pro ověření dostatečnosti zvukové izolace, resp. pro případné návrhy úprav pro splnění legislativních požadavků, - v rámci stížností uživatelů objektů v případě podezření na přenos nadměrného hluku. KHS nemá kompetence stanovit požadavek na měření neprůzvučnosti stavebních konstrukcí. Možnost stanovení podmínky stavebními úřady (požadavky normy ČSN , na kterou odkazuje vyhláška č. 268/2009 Sb., jsou závazné; základní požadavky na akustické vlastnosti stavebních konstrukcí musí být splněny vždy).

41 Děkuji za pozornost